Sant Seva ParishadSant Seva ParishadSSP · sant seva

Vishnu Purana · Chapter 2

Aṃśa 2 — Cosmology and Geography

द्वितीयोऽंशः

The seven dvīpas, the Mount Meru system, Bhāratavarṣa; the seven nether worlds; the heavens; the sun-chariot and its movement; Bharata-rāja and his attainment of liberation by detachment.

806 verses

📖 Book View
  1. ______________________________________________________ §मैत्रेय उवाच: भगवन् सर्वम् आख्यातं ममैतद् अखिलं त्वया । जगतः सर्गसंबन्धि यत् पृष्टो ऽसि गुरो मया

    ______________________________________________________ §maitreya uvāca: bhagavan sarvam ākhyātaṃ mamaitad akhilaṃ tvayā / jagataḥ sargasaṃbandhi yat pṛṣṭo 'si guro mayā

  2. यो ऽयम् अंशो जगत्सृष्टिसंबन्धो गदितस् त्वया । तत्राहं श्रोतुम् इच्छामि भूयो ऽपि मुनिसत्तम

    yo 'yam aṃśo jagatsṛṣṭisaṃbandho gaditas tvayā / tatrāhaṃ śrotum icchāmi bhūyo 'pi munisattama

  3. प्रियव्रतोत्तानपादौ सुतौ स्वायम्भुवस्य यौ । तयोर् उत्तानपादस्य ध्रुवः पुत्रस् त्वयोदितः

    priyavratottānapādau sutau svāyambhuvasya yau / tayor uttānapādasya dhruvaḥ putras tvayoditaḥ

  4. प्रियव्रतस्य नैवोक्ता भवता द्विज संततिः । ताम् अहं श्रोतुम् इच्छामि प्रसन्नो वक्तुम् अर्हसि

    priyavratasya naivoktā bhavatā dvija saṃtatiḥ / tām ahaṃ śrotum icchāmi prasanno vaktum arhasi

  5. §पराशर उवाच: कर्दमस्यात्मजां कन्याम् उपयेमे प्रियव्रतः । सम्राट् कुक्षिश् च तत्कन्ये दशपुत्रास् तथापरे

    §parāśara uvāca: kardamasyātmajāṃ kanyām upayeme priyavrataḥ / samrāṭ kukṣiś ca tatkanye daśaputrās tathāpare

  6. महाप्रज्ञा महावीर्या विनीता दयिताः पितुः । प्रियव्रतसुताः ख्यातास् तेषां नामानि मे शृणु

    mahāprajñā mahāvīryā vinītā dayitāḥ pituḥ / priyavratasutāḥ khyātās teṣāṃ nāmāni me śṛṇu

  7. आग्नीध्रश् चाग्निबाहुश् च वपुष्मान् द्युतिमांस् तथा । मेधा मेधातिथिर् भव्यः सवनः पुत्र एव च

    āgnīdhraś cāgnibāhuś ca vapuṣmān dyutimāṃs tathā / medhā medhātithir bhavyaḥ savanaḥ putra eva ca

  8. ज्योतिष्मान् दशमस् तेषां सत्यनामा सुतो ऽभवत् । प्रियव्रतस्य पुत्राणां प्रख्याता बलवीर्यतः

    jyotiṣmān daśamas teṣāṃ satyanāmā suto 'bhavat / priyavratasya putrāṇāṃ prakhyātā balavīryataḥ

  9. मेधाग्निबाहुपुत्रास् तु त्रयो योगपरायणाः । जातिस्मरा महाभागा न राज्याय मनो दधुः

    medhāgnibāhuputrās tu trayo yogaparāyaṇāḥ / jātismarā mahābhāgā na rājyāya mano dadhuḥ

  10. निर्ममाः सर्वकालं तु समस्तार्थेषु वै मुने । चक्रुः क्रिया यथान्यायम् अफलाकाङ्क्षिणो हि ते

    nirmamāḥ sarvakālaṃ tu samastārtheṣu vai mune / cakruḥ kriyā yathānyāyam aphalākāṅkṣiṇo hi te

  11. प्रियव्रतो ददौ तेषां सप्तानां मुनिसत्तम । विभज्य सप्त द्वीपानि मैत्रेय सुमहात्मनाम्

    priyavrato dadau teṣāṃ saptānāṃ munisattama / vibhajya sapta dvīpāni maitreya sumahātmanām

  12. जम्बूद्वीपं महाभाग सो ऽग्नीध्राय ददौ पिता । मेधातिथेस् तथा प्रादात् प्लक्षद्वीपम् अथापरम्

    jambūdvīpaṃ mahābhāga so 'gnīdhrāya dadau pitā / medhātithes tathā prādāt plakṣadvīpam athāparam

  13. शाल्मले च वपुष्मन्तं नरेन्द्रम् अभिषिक्तवान् । ज्योतिष्मन्तं कुशद्वीपे राजानं कृतवान् प्रभुः

    śālmale ca vapuṣmantaṃ narendram abhiṣiktavān / jyotiṣmantaṃ kuśadvīpe rājānaṃ kṛtavān prabhuḥ

  14. द्युतिमन्तं च राजानं क्रौञ्चद्वीपे समादिशत् । शाकद्वीपेश्वरं चापि भव्यं चक्रे प्रियव्रतः

    dyutimantaṃ ca rājānaṃ krauñcadvīpe samādiśat / śākadvīpeśvaraṃ cāpi bhavyaṃ cakre priyavrataḥ

  15. पुष्कराधिपतिं चक्रे सवनं चापि स प्रभुः । जम्बूद्वीपेश्वरो यस् तु आग्नीध्रो मुनिसत्तम । तस्य पुत्रा बभूवुस् ते प्रजापतिसमा नव

    puṣkarādhipatiṃ cakre savanaṃ cāpi sa prabhuḥ / jambūdvīpeśvaro yas tu āgnīdhro munisattama / tasya putrā babhūvus te prajāpatisamā nava

  16. नाभिः किंपुरुषश् चैव हरिवर्ष इलावृतः । रम्यो हिरण्वान् षष्ठस् तु कुरुर् भद्राश्व एव च । केतुमालस् तथैवान्यः साधुचेष्टो नृपो ऽभवत्

    nābhiḥ kiṃpuruṣaś caiva harivarṣa ilāvṛtaḥ / ramyo hiraṇvān ṣaṣṭhas tu kurur bhadrāśva eva ca / ketumālas tathaivānyaḥ sādhuceṣṭo nṛpo 'bhavat

  17. जम्बूद्वीपविभागांस् तु तेषां विप्र निशामय । पित्रा दत्तं हिमाह्वं तु वर्षं नाभेस् तु दक्षिणम्

    jambūdvīpavibhāgāṃs tu teṣāṃ vipra niśāmaya / pitrā dattaṃ himāhvaṃ tu varṣaṃ nābhes tu dakṣiṇam

  18. हेमकूटं तथा वर्षं ददौ किंपुरुषाय सः । तृतीयं नैषधं वर्षं हरिवर्षाय दत्तवान्

    hemakūṭaṃ tathā varṣaṃ dadau kiṃpuruṣāya saḥ / tṛtīyaṃ naiṣadhaṃ varṣaṃ harivarṣāya dattavān

  19. इलावृताय प्रददौ मेरुर् यत्र तु मध्यमे । नीलाचलाश्रितं वर्षं रम्याय प्रददौ पिता

    ilāvṛtāya pradadau merur yatra tu madhyame / nīlācalāśritaṃ varṣaṃ ramyāya pradadau pitā

  20. श्वेतं यद् उत्तरं तस्मात् पित्रा दत्तं हिरण्वते

    śvetaṃ yad uttaraṃ tasmāt pitrā dattaṃ hiraṇvate

  21. यद् उत्तरं शृङ्गवतो वर्षं तत् कुरवे ददौ । मेरोः पूर्वेण यद् वर्षं भद्राश्वाय प्रदत्तवान्

    yad uttaraṃ śṛṅgavato varṣaṃ tat kurave dadau / meroḥ pūrveṇa yad varṣaṃ bhadrāśvāya pradattavān

  22. गन्धमादनवर्षं तु केतुमालाय दत्तवान् । इत्य् एतानि ददौ तेभ्यः पुत्रेभ्यः स नरेश्वरः

    gandhamādanavarṣaṃ tu ketumālāya dattavān / ity etāni dadau tebhyaḥ putrebhyaḥ sa nareśvaraḥ

  23. वर्षेष्व् एतेषु तान् पुत्रान् अभिषिच्य स भूपतिः । सालग्रामं महापुण्यं मैत्रेय तपसे ययौ

    varṣeṣv eteṣu tān putrān abhiṣicya sa bhūpatiḥ / sālagrāmaṃ mahāpuṇyaṃ maitreya tapase yayau

  24. यानि किंपुरुषादीनि वर्षाण्य् अष्टौ महामुने । तेषां स्वाभाविकी सिद्धिः सुखप्राया ह्य् अयत्नतः

    yāni kiṃpuruṣādīni varṣāṇy aṣṭau mahāmune / teṣāṃ svābhāvikī siddhiḥ sukhaprāyā hy ayatnataḥ

  25. विपर्ययो न तेष्व् अस्ति जरामृत्युभयं न च । धर्माधर्मौ न तेष्व् आस्तां नोत्तमाधममध्यमाः

    viparyayo na teṣv asti jarāmṛtyubhayaṃ na ca / dharmādharmau na teṣv āstāṃ nottamādhamamadhyamāḥ

  26. न तेष्व् अस्ति युगावस्था क्षेत्रेष्व् अष्टसु सर्वदा । हिमाह्वयं तु वै वर्षं नाभेर् आसीन् महात्मनः । तस्यर्षभो ऽभवत् पुत्रो मेरुदेव्यां महाद्युतिः

    na teṣv asti yugāvasthā kṣetreṣv aṣṭasu sarvadā / himāhvayaṃ tu vai varṣaṃ nābher āsīn mahātmanaḥ / tasyarṣabho 'bhavat putro merudevyāṃ mahādyutiḥ

  27. ऋषभाद् भरतो जज्ञे ज्येष्ठः पुत्रशतस्य सः । कृत्वा राज्यं स्वधर्मेण तथेष्ट्वा विविधान् मखान्

    ṛṣabhād bharato jajñe jyeṣṭhaḥ putraśatasya saḥ / kṛtvā rājyaṃ svadharmeṇa tatheṣṭvā vividhān makhān

  28. अभिषिच्य सुतं वीरं भरतं पृथिवीपतिः । तपसे स महाभागः पुलहस्याश्रमं ययौ

    abhiṣicya sutaṃ vīraṃ bharataṃ pṛthivīpatiḥ / tapase sa mahābhāgaḥ pulahasyāśramaṃ yayau

  29. वानप्रस्थविधानेन तत्रापि कृतनिश्चयः । तपस् तेपे यथान्यायम् इयाज स महीपतिः

    vānaprasthavidhānena tatrāpi kṛtaniścayaḥ / tapas tepe yathānyāyam iyāja sa mahīpatiḥ

  30. तपसा कर्षितो ऽत्यर्थं कृशो धमनिसंततः । नग्नो वीटां मुखे दत्त्वा वीराध्वानं ततो गतः

    tapasā karṣito 'tyarthaṃ kṛśo dhamanisaṃtataḥ / nagno vīṭāṃ mukhe dattvā vīrādhvānaṃ tato gataḥ

  31. ततश् च भारतं वर्षम् एतल् लोकेषु गीयते । भरताय यतः पित्रा दत्तं प्रातिष्ठता वनम्

    tataś ca bhārataṃ varṣam etal lokeṣu gīyate / bharatāya yataḥ pitrā dattaṃ prātiṣṭhatā vanam

  32. सुमतिर् भरतस्याभूत् पुत्रः परमधार्मिकः । कृत्वा सम्यग् ददौ तस्मै राज्यम् इष्टमखः पिता

    sumatir bharatasyābhūt putraḥ paramadhārmikaḥ / kṛtvā samyag dadau tasmai rājyam iṣṭamakhaḥ pitā

  33. पुत्रसंक्रामितश्रीस् तु भरतः स महीपतिः । योगाभ्यासरतः प्राणान् सालग्रामे ऽत्यजन् मुने

    putrasaṃkrāmitaśrīs tu bharataḥ sa mahīpatiḥ / yogābhyāsarataḥ prāṇān sālagrāme 'tyajan mune

  34. अजायत च विप्रो ऽसौ योगिनां प्रवरे कुले । मैत्रेय तस्य चरितं कथयिष्यामि ते पुनः

    ajāyata ca vipro 'sau yogināṃ pravare kule / maitreya tasya caritaṃ kathayiṣyāmi te punaḥ

  35. सुमतेस् तेजसस् तस्माद् इन्द्रद्युम्नो व्यजायत । परमेष्ठी ततस् तस्मात् प्रतिहारस् तदन्वयः

    sumates tejasas tasmād indradyumno vyajāyata / parameṣṭhī tatas tasmāt pratihāras tadanvayaḥ

  36. प्रतिहर्तेति विख्यात उत्पन्नस् तस्य चात्मजः । भुवस् तस्माद् अथोद्गीथः प्रस्तावस् तत्सुतो विभुः

    pratiharteti vikhyāta utpannas tasya cātmajaḥ / bhuvas tasmād athodgīthaḥ prastāvas tatsuto vibhuḥ

  37. पृथुस् ततस् ततो नक्तो नक्तस्यापि गयः सुतः । नरो गयस्य तनयस् तत्पुत्रो ऽभूद् विराट् ततः

    pṛthus tatas tato nakto naktasyāpi gayaḥ sutaḥ / naro gayasya tanayas tatputro 'bhūd virāṭ tataḥ

  38. तस्य पुत्रो महावीर्यो धीमांस् तस्माद् अजायत । महान्तो ऽपि ततश् चाभून् मनस्युस् तस्य चात्मजः

    tasya putro mahāvīryo dhīmāṃs tasmād ajāyata / mahānto 'pi tataś cābhūn manasyus tasya cātmajaḥ

  39. त्वष्टा त्वष्टुश् च विरजो रजस् तस्याप्य् अभूत् सुतः । शतजिद् रजसस् तस्य जज्ञे पुत्रशतं मुने

    tvaṣṭā tvaṣṭuś ca virajo rajas tasyāpy abhūt sutaḥ / śatajid rajasas tasya jajñe putraśataṃ mune

  40. विष्वग्ज्योतिःप्रधानास् ते यैर् इमा वर्धिताः प्रजाः । तैर् इदं भारतं वर्षं नवभेदम् अलंकृतम्

    viṣvagjyotiḥpradhānās te yair imā vardhitāḥ prajāḥ / tair idaṃ bhārataṃ varṣaṃ navabhedam alaṃkṛtam

  41. तेषां वंशप्रसूतैस् तु भुक्तेयं भारती पुरा । कृतत्रेतादिसर्गेण युगाख्या ह्य् एकसप्ततिः

    teṣāṃ vaṃśaprasūtais tu bhukteyaṃ bhāratī purā / kṛtatretādisargeṇa yugākhyā hy ekasaptatiḥ

  42. एष स्वायंभुवः सर्गो येनेदं पूरितं जगत् । वाराहे तु मुने कल्पे पूर्वमन्वन्तराधिपः

    eṣa svāyaṃbhuvaḥ sargo yenedaṃ pūritaṃ jagat / vārāhe tu mune kalpe pūrvamanvantarādhipaḥ

  43. ______________________________________________________ §मैत्रेय उवाच: कथितो भवता ब्रह्मन् सर्गः स्वायम्भुवस्य मे । श्रोतुम् इच्छाम्य् अहं त्वत्तः सकलं मण्डलं भुवः

    ______________________________________________________ §maitreya uvāca: kathito bhavatā brahman sargaḥ svāyambhuvasya me / śrotum icchāmy ahaṃ tvattaḥ sakalaṃ maṇḍalaṃ bhuvaḥ

  44. यावन्तः सागरा द्वीपास् तथा वर्षाणि पर्वताः । वनानि सरितः पुर्यो देवादीनां तथा मुने

    yāvantaḥ sāgarā dvīpās tathā varṣāṇi parvatāḥ / vanāni saritaḥ puryo devādīnāṃ tathā mune

  45. यत्प्रमाणम् इदं सर्वं यदाधारं यदात्मकम् । संस्थानम् अस्य च मुने यथावद् वक्तुम् अर्हसि

    yatpramāṇam idaṃ sarvaṃ yadādhāraṃ yadātmakam / saṃsthānam asya ca mune yathāvad vaktum arhasi

  46. §पराशर उवाच: मैत्रेय श्रूयताम् एतत् संक्षेपाद् गदतो मम । नास्य वर्षशतेनापि वक्तुं शक्नोमि विस्तरम्

    §parāśara uvāca: maitreya śrūyatām etat saṃkṣepād gadato mama / nāsya varṣaśatenāpi vaktuṃ śaknomi vistaram

  47. जम्बूप्लक्षाह्वयौ द्वीपौ शाल्मलश् चापरो द्विज । कुशः क्रौञ्चस् तथा शाकः पुष्करश् चैव सप्तमः

    jambūplakṣāhvayau dvīpau śālmalaś cāparo dvija / kuśaḥ krauñcas tathā śākaḥ puṣkaraś caiva saptamaḥ

  48. एते द्वीपाः समुद्रैस् तु सप्त सप्तभिर् आवृताः । लवणेक्षुसुरासर्पिर्दधिदुग्धजलैः समम्

    ete dvīpāḥ samudrais tu sapta saptabhir āvṛtāḥ / lavaṇekṣusurāsarpirdadhidugdhajalaiḥ samam

  49. जम्बूद्वीपः समस्तानाम् एतेषां मध्यसंस्थितः । तस्यापि मेरुर् मैत्रेय मध्ये कनकपर्वतः

    jambūdvīpaḥ samastānām eteṣāṃ madhyasaṃsthitaḥ / tasyāpi merur maitreya madhye kanakaparvataḥ

  50. चतुरशीतिसाहस्रो योजनैर् अस्य चोच्छ्रयः

    caturaśītisāhasro yojanair asya cocchrayaḥ

  51. प्रविष्टः षोडशाधस्ताद् द्वात्रिंशन् मूर्ध्नि विस्तृतः । मूले षोडशसाहस्रो विस्तारस् तस्य सर्वतः

    praviṣṭaḥ ṣoḍaśādhastād dvātriṃśan mūrdhni vistṛtaḥ / mūle ṣoḍaśasāhasro vistāras tasya sarvataḥ

  52. भूपद्मस्यास्य शैलो ऽसौ कर्णिकाकारसंस्थितः

    bhūpadmasyāsya śailo 'sau karṇikākārasaṃsthitaḥ

  53. हिमवान् हेमकूटश् च निषधश् चास्य दक्षिणे । नीलः श्वेतश् च शृङ्गी च उत्तरे वर्षपर्वताः

    himavān hemakūṭaś ca niṣadhaś cāsya dakṣiṇe / nīlaḥ śvetaś ca śṛṅgī ca uttare varṣaparvatāḥ

  54. लक्षप्रमाणौ द्वौ मध्यौ दशहीनास् तथापरे । सहस्रद्वितयोच्छ्रायास् तावद्विस्तारिणश् च ते

    lakṣapramāṇau dvau madhyau daśahīnās tathāpare / sahasradvitayocchrāyās tāvadvistāriṇaś ca te

  55. भारतं प्रथमं वर्षं ततः किंपुरुषं स्मृतम् । हरिवर्षं तथैवान्यन् मेरोर् दक्षिणतो द्विज

    bhārataṃ prathamaṃ varṣaṃ tataḥ kiṃpuruṣaṃ smṛtam / harivarṣaṃ tathaivānyan meror dakṣiṇato dvija

  56. रम्यकं चोत्तरं वर्षं तस्यैवानु हिरण्मयम् । उत्तराः कुरवश् चैव यथा वै भारतं तथा

    ramyakaṃ cottaraṃ varṣaṃ tasyaivānu hiraṇmayam / uttarāḥ kuravaś caiva yathā vai bhārataṃ tathā

  57. नवसाहस्रम् एकैकम् एतेषां द्विजसत्तम । इलावृतं च तन्मध्ये सौवर्णो मेरुर् उच्छ्रितः

    navasāhasram ekaikam eteṣāṃ dvijasattama / ilāvṛtaṃ ca tanmadhye sauvarṇo merur ucchritaḥ

  58. मेरोश् चतुर्दिशं तत्र नवसाहस्रविस्तृतम् । इलावृतं महाभाग चत्वारश् चात्र पर्वताः

    meroś caturdiśaṃ tatra navasāhasravistṛtam / ilāvṛtaṃ mahābhāga catvāraś cātra parvatāḥ

  59. विष्कम्भा रचिता मेरोर् योजनायुतम् उच्छ्रिताः ॥ विप्_२,२।१७अब् ॥ ग्३,म्०-२।४,एद्। वेङ्क्। इन्स्।: सर्वैः सरोभिश् च समं दिक्ष्व् एते केसराचलाः ॥ विप्_२,२।१७अब्*१ ॥ पूर्वेण मन्दरो नाम दक्षिणे गन्धमादनः ॥ विप्_२,२।१७च्द् ॥ विपुलः पश्चिमे पार्श्वे सुपार्श्वश् चोत्तरे स्मृतः ॥ विप्_२,२।१७एफ़् ॥ कदम्बस् तेषु जम्बूश् च पिप्पलो वट एव च । एकादशशतायामाः पादपा गिरिकेतवः

    viṣkambhā racitā meror yojanāyutam ucchritāḥ // ViP_2,2.17ab // G3,M0-2.4,ed. Veṅk. ins.: sarvaiḥ sarobhiś ca samaṃ dikṣv ete kesarācalāḥ // ViP_2,2.17ab*1 // pūrveṇa mandaro nāma dakṣiṇe gandhamādanaḥ // ViP_2,2.17cd // vipulaḥ paścime pārśve supārśvaś cottare smṛtaḥ // ViP_2,2.17ef // kadambas teṣu jambūś ca pippalo vaṭa eva ca / ekādaśaśatāyāmāḥ pādapā giriketavaḥ

  60. जम्बूद्वीपस्य सा जम्बूर् नामहेतुर् महामुने । महागजप्रमाणानि जम्ब्वास् तस्याः फलानि वै । पतन्ति भूभृतः पृष्ठे शीर्यमाणानि सर्वतः

    jambūdvīpasya sā jambūr nāmahetur mahāmune / mahāgajapramāṇāni jambvās tasyāḥ phalāni vai / patanti bhūbhṛtaḥ pṛṣṭhe śīryamāṇāni sarvataḥ

  61. रसेन तेषां प्रख्याता तत्र जम्बूनदीति वै । सरित् प्रवर्तते सा च पीयते तन्निवासिभिः

    rasena teṣāṃ prakhyātā tatra jambūnadīti vai / sarit pravartate sā ca pīyate tannivāsibhiḥ

  62. न स्वेदो न च दौर्गन्ध्यं न जरा नेन्द्रियक्षयः । तत्पानात् स्वच्छमनसां जनानां तत्र जायते

    na svedo na ca daurgandhyaṃ na jarā nendriyakṣayaḥ / tatpānāt svacchamanasāṃ janānāṃ tatra jāyate

  63. तीरमृत् तद्रसं प्राप्य सुखवायुविशोषिता । जाम्बूनदाख्यं भवति सुवर्णं सिद्धभूषणम्

    tīramṛt tadrasaṃ prāpya sukhavāyuviśoṣitā / jāmbūnadākhyaṃ bhavati suvarṇaṃ siddhabhūṣaṇam

  64. भद्राश्वं पूर्वतो मेरोः केतुमालं च पश्चिमे । वर्षे द्वे तु मुनिश्रेष्ठ तयोर् मध्यम् इलावृतम्

    bhadrāśvaṃ pūrvato meroḥ ketumālaṃ ca paścime / varṣe dve tu muniśreṣṭha tayor madhyam ilāvṛtam

  65. वनं चैत्ररथं पूर्वे दक्षिणे गन्धमादनम् । वैभ्राजं पश्चिमे तद्वद् उत्तरे नन्दनं स्मृतम्

    vanaṃ caitrarathaṃ pūrve dakṣiṇe gandhamādanam / vaibhrājaṃ paścime tadvad uttare nandanaṃ smṛtam

  66. अरुणोदं महाभद्रम् असितोदं समानसम् । सरांस्य् एतानि चत्वारि देवभोग्यानि सर्वदा

    aruṇodaṃ mahābhadram asitodaṃ samānasam / sarāṃsy etāni catvāri devabhogyāni sarvadā

  67. शीतअम्भश् च कुमुन्दश् च कुररी माल्यवांस् तथा । वैकङ्कप्रमुखा मेरोः पूर्वतः केसराचलाः

    śītaambhaś ca kumundaś ca kurarī mālyavāṃs tathā / vaikaṅkapramukhā meroḥ pūrvataḥ kesarācalāḥ

  68. त्रिकूटः शिशिरश् चैव पतंगो रुचकस् तथा । निषधाद्या दक्षिणतस् तस्य केसरपर्वताः

    trikūṭaḥ śiśiraś caiva pataṃgo rucakas tathā / niṣadhādyā dakṣiṇatas tasya kesaraparvatāḥ

  69. शिखिवासाः सवैडूर्यः कपिलो गन्धमादनः । जारुधिप्रमुखास् तद्वत् पश्चिमे केसराचलाः

    śikhivāsāḥ savaiḍūryaḥ kapilo gandhamādanaḥ / jārudhipramukhās tadvat paścime kesarācalāḥ

  70. मेरोर् अनन्तराङ्गेषु जठरादिष्व् अवस्थिताः । शङ्खकूटो ऽथ ऋषभो हंसो नागस् तथापरः । कालञ्जनाद्याश् च तदा उत्तरे केसराचलाः

    meror anantarāṅgeṣu jaṭharādiṣv avasthitāḥ / śaṅkhakūṭo 'tha ṛṣabho haṃso nāgas tathāparaḥ / kālañjanādyāś ca tadā uttare kesarācalāḥ

  71. अफ़्तेर् २९, ग्१,२ इन्स्।: चतुर्दशसहस्राणि योजनानां महापुरी । मेरोर् उपरि मैत्रेय ब्रह्मणः प्रथिता दिवि

    After 29, G1,2 ins.: caturdaśasahasrāṇi yojanānāṃ mahāpurī / meror upari maitreya brahmaṇaḥ prathitā divi

  72. तस्याः समन्ततश् चाष्टौ दिशासु विदिशासु च । इन्द्रादिलोकपालानां प्रख्याताः प्रवराः पुरः

    tasyāḥ samantataś cāṣṭau diśāsu vidiśāsu ca / indrādilokapālānāṃ prakhyātāḥ pravarāḥ puraḥ

  73. विष्णुपादविनिष्क्रान्ता प्लावयित्वेन्दुमण्डलम् । समन्ताद् ब्रह्मणः पुर्यां गङ्गा पतति वै दिवः

    viṣṇupādaviniṣkrāntā plāvayitvendumaṇḍalam / samantād brahmaṇaḥ puryāṃ gaṅgā patati vai divaḥ

  74. सा तत्र पतिता दिक्षु चतुर्धा प्रतिपद्यते । सीता चालकनन्दा च चक्षुर् भद्रा च वै क्रमात्

    sā tatra patitā dikṣu caturdhā pratipadyate / sītā cālakanandā ca cakṣur bhadrā ca vai kramāt

  75. पूर्वेण सीता शैलात् तु शैलं यात्य् अन्तरिक्षगा । ततश् च पूर्ववर्षेण भद्राश्वेनैति सार्णवम्

    pūrveṇa sītā śailāt tu śailaṃ yāty antarikṣagā / tataś ca pūrvavarṣeṇa bhadrāśvenaiti sārṇavam

  76. तथैवालकनन्दापि दक्षिणेनैत्य भारतम् । प्रयाति सागरं भूत्वा सप्तभेदा महामुने

    tathaivālakanandāpi dakṣiṇenaitya bhāratam / prayāti sāgaraṃ bhūtvā saptabhedā mahāmune

  77. चक्षुश् च पश्चिमगिरीन् अतीत्य सकलांस् ततः । पश्चिमं केतुमालाख्यं वर्षं गत्वैति सागरम्

    cakṣuś ca paścimagirīn atītya sakalāṃs tataḥ / paścimaṃ ketumālākhyaṃ varṣaṃ gatvaiti sāgaram

  78. भद्रा तथोत्तरगिरीन् उत्तरांश् च तथा कुरून् । अतीत्योत्तरम् अम्भोधिं समभ्येति महामुने

    bhadrā tathottaragirīn uttarāṃś ca tathā kurūn / atītyottaram ambhodhiṃ samabhyeti mahāmune

  79. आनीलनिषधायामौ माल्यवद्गन्धमादनौ । तयोर् मध्यगतो मेरुः कर्णिकाकारसंस्थितः

    ānīlaniṣadhāyāmau mālyavadgandhamādanau / tayor madhyagato meruḥ karṇikākārasaṃsthitaḥ

  80. भारताः केतुमालाश् च भद्राश्वाः कुरवस् तथा । पत्राणि लोकपद्मस्य मर्यादाशैलबाह्यतः

    bhāratāḥ ketumālāś ca bhadrāśvāḥ kuravas tathā / patrāṇi lokapadmasya maryādāśailabāhyataḥ

  81. जठरो देवकूटश् च मर्यादापर्वताव् उभौ । तौ दक्षिणोत्तरायामाव् आनीलनिषधायतौ

    jaṭharo devakūṭaś ca maryādāparvatāv ubhau / tau dakṣiṇottarāyāmāv ānīlaniṣadhāyatau

  82. गन्धमादनकैलासौ पूर्वपश्चायताव् उभौ । अशीतियोजनायामाव् अर्णवान्तर्व्यवस्थितौ

    gandhamādanakailāsau pūrvapaścāyatāv ubhau / aśītiyojanāyāmāv arṇavāntarvyavasthitau

  83. निषधः पारियात्रश् च मर्यादापर्वताव् उभौ । मेरोः पश्चिमदिग्भागे यथापूर्वौ तथा स्थितौ

    niṣadhaḥ pāriyātraś ca maryādāparvatāv ubhau / meroḥ paścimadigbhāge yathāpūrvau tathā sthitau

  84. त्रिशृङ्गो जारुधिश् चैव उत्तरौ वर्षपर्वतौ । पूर्वपश्चायताव् एताव् अर्णवान्तर्व्यवस्थितौ

    triśṛṅgo jārudhiś caiva uttarau varṣaparvatau / pūrvapaścāyatāv etāv arṇavāntarvyavasthitau

  85. इत्य् एते मुनिवर्योक्ता मर्यादापर्वतास् तव । जठराद्याः स्थिता मेरोस् येषां द्वौ द्वौ चतुर्दिशम्

    ity ete munivaryoktā maryādāparvatās tava / jaṭharādyāḥ sthitā meros yeṣāṃ dvau dvau caturdiśam

  86. मेरोश् चतुर्दिशं ये तु प्रोक्ताः केसरपर्वताः । शीताद्याश् च मुने तेषाम् अतीव हि मनोरमाः । शैलानाम् अन्तरद्रोण्यः सिद्धचारणसेविताः

    meroś caturdiśaṃ ye tu proktāḥ kesaraparvatāḥ / śītādyāś ca mune teṣām atīva hi manoramāḥ / śailānām antaradroṇyaḥ siddhacāraṇasevitāḥ

  87. सुरम्याणि तथा तासु काननानि पुराणि च । लक्ष्मीविष्ण्वग्निसूर्यादिदेवानां मुनिसत्तम । तास्व् आयतनवर्याणि जुष्टानि वरकिंनरैः

    suramyāṇi tathā tāsu kānanāni purāṇi ca / lakṣmīviṣṇvagnisūryādidevānāṃ munisattama / tāsv āyatanavaryāṇi juṣṭāni varakiṃnaraiḥ

  88. गन्धर्वयक्षरक्षांसि तथा दैतेयदानवाः । क्रीडन्ति तासु रम्यासु शैलद्रोणीष्व् अहर्निशम्

    gandharvayakṣarakṣāṃsi tathā daiteyadānavāḥ / krīḍanti tāsu ramyāsu śailadroṇīṣv aharniśam

  89. भौमा ह्य् एते स्मृताः स्वर्गा धर्मिणाम् आलया मुने । नैतेषु पापकर्तारो यान्ति जन्मशतैर् अपि

    bhaumā hy ete smṛtāḥ svargā dharmiṇām ālayā mune / naiteṣu pāpakartāro yānti janmaśatair api

  90. भद्राश्वे भगवान् विष्णुर् आस्ते हयशिरा द्विज । वराहः केतुमाले तु भारते कूर्मरूपधृक्

    bhadrāśve bhagavān viṣṇur āste hayaśirā dvija / varāhaḥ ketumāle tu bhārate kūrmarūpadhṛk

  91. मत्स्यरूपश् च गोविन्दः कुरुष्व् आस्ते जनार्दनः । विश्वरूपेण सर्वत्र सर्वः सर्वेश्वरो हरिः

    matsyarūpaś ca govindaḥ kuruṣv āste janārdanaḥ / viśvarūpeṇa sarvatra sarvaḥ sarveśvaro hariḥ

  92. सर्वस्याधारभूतो ऽसौ मैत्रेयास्ते ऽखिलात्मकः

    sarvasyādhārabhūto 'sau maitreyāste 'khilātmakaḥ

  93. यानि किंपुरुषाद्यानि वर्षाण्य् अष्टौ महामुने । न तेषु शोको नायासो नोद्वेगः क्षुद्भयादिकम्

    yāni kiṃpuruṣādyāni varṣāṇy aṣṭau mahāmune / na teṣu śoko nāyāso nodvegaḥ kṣudbhayādikam

  94. स्वस्थाः प्रजा निरातङ्काः सर्वदुःखविवर्जिताः । दश द्वादशवर्षाणां सहस्राणि स्थिरायुषः

    svasthāḥ prajā nirātaṅkāḥ sarvaduḥkhavivarjitāḥ / daśa dvādaśavarṣāṇāṃ sahasrāṇi sthirāyuṣaḥ

  95. न तेषु वर्षते देवो भौमान्य् अम्भांसि तेषु वै । कृतत्रेतादिका नैव तेषु स्थानेषु कल्पना

    na teṣu varṣate devo bhaumāny ambhāṃsi teṣu vai / kṛtatretādikā naiva teṣu sthāneṣu kalpanā

  96. सर्वेष्व् एतेषु वर्षेषु सप्त सप्त कुलाचलाः । नद्यश् च शतशस् तेभ्यः प्रसूता या द्विजोत्तम

    sarveṣv eteṣu varṣeṣu sapta sapta kulācalāḥ / nadyaś ca śataśas tebhyaḥ prasūtā yā dvijottama

  97. ______________________________________________________ §पराशर उवाच: उत्तरं यत् समुद्रस्य हिमाद्रेश् चैव दक्षिणम् । वर्षं तद् भारतं नाम भारती यत्र संततिः

    ______________________________________________________ §parāśara uvāca: uttaraṃ yat samudrasya himādreś caiva dakṣiṇam / varṣaṃ tad bhārataṃ nāma bhāratī yatra saṃtatiḥ

  98. नवयोजनसाहस्रो विस्तारो ऽस्य महामुने । कर्मभूमिर् इयं स्वर्गम् अपवर्गं च गच्छताम्

    navayojanasāhasro vistāro 'sya mahāmune / karmabhūmir iyaṃ svargam apavargaṃ ca gacchatām

  99. महेन्द्रो मलयः सह्यः शुक्तिमान् ऋक्षपर्वतः । विन्ध्यश् च पारियात्रश् च सप्तात्र कुलपर्वताः

    mahendro malayaḥ sahyaḥ śuktimān ṛkṣaparvataḥ / vindhyaś ca pāriyātraś ca saptātra kulaparvatāḥ

  100. अतः संप्राप्यते स्वर्गो मुक्तिम् अस्मात् प्रयान्ति च । तिर्यक्त्वं नरकं चापि यान्त्य् अतः पुरुषा मुने

    ataḥ saṃprāpyate svargo muktim asmāt prayānti ca / tiryaktvaṃ narakaṃ cāpi yānty ataḥ puruṣā mune

  101. इतः स्वर्गश् च मोक्षश् च मध्यं चान्तश् च गम्यते । न खल्व् अन्यत्र मर्त्यानां कर्म भूमौ विधीयते

    itaḥ svargaś ca mokṣaś ca madhyaṃ cāntaś ca gamyate / na khalv anyatra martyānāṃ karma bhūmau vidhīyate

  102. भारतस्यास्य वर्षस्य नव भेदान् निशामय । इन्द्रद्वीपः कसेरुश् च ताम्रपर्णो गभस्तिमान्

    bhāratasyāsya varṣasya nava bhedān niśāmaya / indradvīpaḥ kaseruś ca tāmraparṇo gabhastimān

  103. नागद्वीपस् तथा सौम्यो गान्धर्वस् त्व् अथ वारुणः । अयं तु नवमस् तेषां द्वीपः सागरसंवृतः

    nāgadvīpas tathā saumyo gāndharvas tv atha vāruṇaḥ / ayaṃ tu navamas teṣāṃ dvīpaḥ sāgarasaṃvṛtaḥ

  104. योजनानां सहस्रं तु द्वीपो ऽयं दक्षिणोत्तरात् । पूर्वे किराता यस्यान्ते पश्चिमे यवनाः स्थिताः

    yojanānāṃ sahasraṃ tu dvīpo 'yaṃ dakṣiṇottarāt / pūrve kirātā yasyānte paścime yavanāḥ sthitāḥ

  105. ब्राह्मणाः क्षत्रिया वैश्या मध्ये शूद्राश् च भागशः । इज्यायुधवणिज्याद्यैर् वर्तयन्तो व्यवस्थिताः

    brāhmaṇāḥ kṣatriyā vaiśyā madhye śūdrāś ca bhāgaśaḥ / ijyāyudhavaṇijyādyair vartayanto vyavasthitāḥ

  106. शतद्रूचन्द्रभागाद्या हिमवत्पादनिःसृताः । वेदस्मृतिमुखाश् चान्याः पारियात्रोद्भवा मुने

    śatadrūcandrabhāgādyā himavatpādaniḥsṛtāḥ / vedasmṛtimukhāś cānyāḥ pāriyātrodbhavā mune

  107. नर्मदासुरसाद्याश् च नद्यो विन्ध्याद्रिनिर्गताः । तापीपयोष्णीनिर्विन्ध्याप्रमुखा ऋक्षसंभवाः

    narmadāsurasādyāś ca nadyo vindhyādrinirgatāḥ / tāpīpayoṣṇīnirvindhyāpramukhā ṛkṣasaṃbhavāḥ

  108. गोदावरी भीमरथी कृष्णवेण्यादिकास् तथा । सह्यपादोद्भवा नद्यः स्मृताः पापभयापहाः

    godāvarī bhīmarathī kṛṣṇaveṇyādikās tathā / sahyapādodbhavā nadyaḥ smṛtāḥ pāpabhayāpahāḥ

  109. कृतमालाताम्रपर्णीप्रमुखा मलयोद्भवाः । त्रिसामा ऋषिकुल्याद्या महेन्द्रप्रभवाः स्मृताः

    kṛtamālātāmraparṇīpramukhā malayodbhavāḥ / trisāmā ṛṣikulyādyā mahendraprabhavāḥ smṛtāḥ

  110. ऋषिकुल्याकुमाराद्याः शुक्तिमत्पादसंभवाः । आसां नद्युपनद्यश् च सन्त्य् अन्याश् च सहस्रशः

    ṛṣikulyākumārādyāḥ śuktimatpādasaṃbhavāḥ / āsāṃ nadyupanadyaś ca santy anyāś ca sahasraśaḥ

  111. तास्व् इमे कुरुपाञ्चाला मध्यदेशादयो जनाः । पूर्वदेशादिकाश् चैव कामरूपनिवासिनः

    tāsv ime kurupāñcālā madhyadeśādayo janāḥ / pūrvadeśādikāś caiva kāmarūpanivāsinaḥ

  112. पुण्ड्राः कलिङ्गा मगधा दाक्षिणाद्याश् च कृत्स्नशः । तथापरान्ताः सौराष्ट्राः शूराभीरास् तथार्बुदाः

    puṇḍrāḥ kaliṅgā magadhā dākṣiṇādyāś ca kṛtsnaśaḥ / tathāparāntāḥ saurāṣṭrāḥ śūrābhīrās tathārbudāḥ

  113. कारूषा मालवाश् चैव पारियात्रनिवासिनः । सौवीराः सैन्धवा हूणाः साल्वाः शाकलवासिनः

    kārūṣā mālavāś caiva pāriyātranivāsinaḥ / sauvīrāḥ saindhavā hūṇāḥ sālvāḥ śākalavāsinaḥ

  114. मद्रा रामास् तथाम्बष्ठाः पारसीकादयस् तथा । आसां पिबन्ति सलिलं वसन्ति सरितां सदा । समीपतो महाभागा हृष्टपुष्टजनाकुलाः

    madrā rāmās tathāmbaṣṭhāḥ pārasīkādayas tathā / āsāṃ pibanti salilaṃ vasanti saritāṃ sadā / samīpato mahābhāgā hṛṣṭapuṣṭajanākulāḥ

  115. चत्वारि भारते वर्षे युगान्य् अत्र महामुने । कृतं त्रेता द्वापरं च कलिश् चान्यत्र न क्वचित्

    catvāri bhārate varṣe yugāny atra mahāmune / kṛtaṃ tretā dvāparaṃ ca kaliś cānyatra na kvacit

  116. तपस् तप्यन्ति यतयो जुह्वते चात्र यज्विनः । दानानि चात्र दीयन्ते परलोकार्थम् आदरात्

    tapas tapyanti yatayo juhvate cātra yajvinaḥ / dānāni cātra dīyante paralokārtham ādarāt

  117. पुरुषैर् यज्ञपुरुषो जम्बूद्वीपे सदेज्यते । यज्ञैर् यज्ञमयो विष्णुर् अन्यद्वीपेषु चान्यथा

    puruṣair yajñapuruṣo jambūdvīpe sadejyate / yajñair yajñamayo viṣṇur anyadvīpeṣu cānyathā

  118. अत्रापि भारतं श्रेष्ठं जम्बूद्वीपे महामुने । यतो हि कर्मभूर् एषा ह्य् अतो ऽन्या भोगभूमयः

    atrāpi bhārataṃ śreṣṭhaṃ jambūdvīpe mahāmune / yato hi karmabhūr eṣā hy ato 'nyā bhogabhūmayaḥ

  119. अत्र जन्मसहस्राणां सहस्रैर् अपि सत्तम । कदाचिल् लभते जन्तुर् मानुष्यं पुण्यसंचयात्

    atra janmasahasrāṇāṃ sahasrair api sattama / kadācil labhate jantur mānuṣyaṃ puṇyasaṃcayāt

  120. गायन्ति देवाः किल गीतकानि धन्यास् तु ये भारतभूमिभागे । स्वर्गापवर्गास्पदहेतुभूते भवन्ति भूयः पुरुषाः सुरत्वात्

    gāyanti devāḥ kila gītakāni dhanyās tu ye bhāratabhūmibhāge / svargāpavargāspadahetubhūte bhavanti bhūyaḥ puruṣāḥ suratvāt

  121. कर्माण्य् असंकल्पिततत्फलानि संन्यस्य विष्णौ परमात्मरूपे । अवाप्य तां कर्ममहीम् अनन्ते तस्मिंल् लयं ये त्व् अमलाः प्रयान्ति

    karmāṇy asaṃkalpitatatphalāni saṃnyasya viṣṇau paramātmarūpe / avāpya tāṃ karmamahīm anante tasmiṃl layaṃ ye tv amalāḥ prayānti

  122. जानीम नैतत् क्व वयं विलीने स्वर्गप्रदे कर्मणि देहबन्धम् । प्राप्स्याम धन्याः खलु ते मनुष्या ये भारते नेन्द्रियविप्रहीनाः

    jānīma naitat kva vayaṃ vilīne svargaprade karmaṇi dehabandham / prāpsyāma dhanyāḥ khalu te manuṣyā ye bhārate nendriyaviprahīnāḥ

  123. नववर्षं तु मैत्रेय जम्बूद्वीपम् इदं मया । लक्षयोजनविस्तारं संक्षेपात् कथितं तव

    navavarṣaṃ tu maitreya jambūdvīpam idaṃ mayā / lakṣayojanavistāraṃ saṃkṣepāt kathitaṃ tava

  124. जम्बूद्वीपं समावृत्य लक्षयोजनविस्तरः । मैत्रेय वलयाकारः स्थितः क्षारोदधिर् बहिः

    jambūdvīpaṃ samāvṛtya lakṣayojanavistaraḥ / maitreya valayākāraḥ sthitaḥ kṣārodadhir bahiḥ

  125. ______________________________________________________ §पराशर उवाच: क्षारोदेन यथा द्वीपो जम्बूसंज्ञो ऽभिवेष्टितः । संवेष्ट्य क्षारम् उदधिं प्लक्षद्वीपस् तथा स्थितः

    ______________________________________________________ §parāśara uvāca: kṣārodena yathā dvīpo jambūsaṃjño 'bhiveṣṭitaḥ / saṃveṣṭya kṣāram udadhiṃ plakṣadvīpas tathā sthitaḥ

  126. श्२,द्७ इन्स्।: जम्बूद्वीपस्य विस्तारः शतसाहस्रसंमितः । स एवं द्विगुणो ब्रह्मन् प्लक्षद्वीप उदाहृतः

    Ś2,D7 ins.: jambūdvīpasya vistāraḥ śatasāhasrasaṃmitaḥ / sa evaṃ dviguṇo brahman plakṣadvīpa udāhṛtaḥ

  127. सप्त मेधातिथेः पुत्राः प्लक्षद्वीपेश्वरस्य वै । ज्येष्ठः शान्तभयो नाम शिशिरस् तदनन्तरः

    sapta medhātitheḥ putrāḥ plakṣadvīpeśvarasya vai / jyeṣṭhaḥ śāntabhayo nāma śiśiras tadanantaraḥ

  128. सुखोदयस् तथानन्दः शिवः क्षेमक एव च । ध्रुवश् च सप्तमस् तेषां प्लक्षद्वीपेश्वरा हि ते

    sukhodayas tathānandaḥ śivaḥ kṣemaka eva ca / dhruvaś ca saptamas teṣāṃ plakṣadvīpeśvarā hi te

  129. पूर्वं शान्तभयं वर्षं शिशिरं सुखदं तथा । आनन्दं च शिवं चैव क्षेमकं ध्रुवम् एव च

    pūrvaṃ śāntabhayaṃ varṣaṃ śiśiraṃ sukhadaṃ tathā / ānandaṃ ca śivaṃ caiva kṣemakaṃ dhruvam eva ca

  130. मर्यादाकारकास् तेषां तथान्ये वर्षपर्वताः । सप्तैव तेषां नामानि शृणुष्व मुनिसत्तम

    maryādākārakās teṣāṃ tathānye varṣaparvatāḥ / saptaiva teṣāṃ nāmāni śṛṇuṣva munisattama

  131. गोमेदश् चैव चन्द्रश् च नारदो दुन्दुभिस् तथा । सोमकः सुमनाः शैलो वैभ्राजश् चैव सप्तमः

    gomedaś caiva candraś ca nārado dundubhis tathā / somakaḥ sumanāḥ śailo vaibhrājaś caiva saptamaḥ

  132. वर्षाचलेषु रम्येषु वर्षेष्व् एतेषु चानघाः । वसन्ति देवगन्धर्वसहिताः सततं प्रजाः

    varṣācaleṣu ramyeṣu varṣeṣv eteṣu cānaghāḥ / vasanti devagandharvasahitāḥ satataṃ prajāḥ

  133. तेषु पुण्या जनपदाश् चिराच् च म्रियते जनः । नाधयो व्याधयो वापि सर्वकालसुखं हि तत्

    teṣu puṇyā janapadāś cirāc ca mriyate janaḥ / nādhayo vyādhayo vāpi sarvakālasukhaṃ hi tat

  134. तेषां नद्यश् च सप्तैव वर्षाणां तु समुद्रगाः । नामतस् ताः प्रवक्ष्यामि श्रुताः पापं हरन्ति याः

    teṣāṃ nadyaś ca saptaiva varṣāṇāṃ tu samudragāḥ / nāmatas tāḥ pravakṣyāmi śrutāḥ pāpaṃ haranti yāḥ

  135. अनुतप्ता शिखी चैव विपाशा त्रिदिवा क्रमुः । अमृता सुकृता चैव सप्तैतास् तत्र निम्नगाः

    anutaptā śikhī caiva vipāśā tridivā kramuḥ / amṛtā sukṛtā caiva saptaitās tatra nimnagāḥ

  136. एते शैलास् तथा नद्यः प्रधानाः कथितास् तव । क्षुद्रनद्यस् तथा शैलास् तत्र सन्ति सहस्रशः । ताः पिबन्ति सदा हृष्टा नदीर् जनपदास् तु ते

    ete śailās tathā nadyaḥ pradhānāḥ kathitās tava / kṣudranadyas tathā śailās tatra santi sahasraśaḥ / tāḥ pibanti sadā hṛṣṭā nadīr janapadās tu te

  137. अपसर्पिणी न तेषां वै न चैवोत्सर्पिणी द्विज । न त्व् एवास्ति युगावस्था तेषु स्थानेषु सप्तसु

    apasarpiṇī na teṣāṃ vai na caivotsarpiṇī dvija / na tv evāsti yugāvasthā teṣu sthāneṣu saptasu

  138. त्रेतायुगसमः कालः सर्वदैव महामते । प्लक्षद्वीपादिषु ब्रह्मञ् शाकद्वीपान्तिकेषु वै

    tretāyugasamaḥ kālaḥ sarvadaiva mahāmate / plakṣadvīpādiṣu brahmañ śākadvīpāntikeṣu vai

  139. पञ्चवर्षसहस्राणि जना जीवन्त्य् अनामयाः । धर्मः पञ्चस्व् अथैतेषु वर्णाश्रमविभागशः

    pañcavarṣasahasrāṇi janā jīvanty anāmayāḥ / dharmaḥ pañcasv athaiteṣu varṇāśramavibhāgaśaḥ

  140. वर्णाश् च तत्र चत्वारस् तान् निबोध वदामि ते

    varṇāś ca tatra catvāras tān nibodha vadāmi te

  141. आर्यकाः कुरराश् चैव विविंशा भाविनश् च ये । विप्रक्षत्रियवैश्यास् ते शूद्राश् च मुनिसत्तम

    āryakāḥ kurarāś caiva viviṃśā bhāvinaś ca ye / viprakṣatriyavaiśyās te śūdrāś ca munisattama

  142. जम्बूवृक्षप्रमाणस् तु तन्मध्ये सुमहांस् तरुः । प्लक्षस् तन्नामसंज्ञो ऽयं प्लक्षद्वीपो द्विजोत्तम

    jambūvṛkṣapramāṇas tu tanmadhye sumahāṃs taruḥ / plakṣas tannāmasaṃjño 'yaṃ plakṣadvīpo dvijottama

  143. इज्यते तत्र भगवांस् तैर् वर्णैर् आर्यकादिभिः । सोमरूपी जगत्स्रष्टा सर्वः सर्वेश्वरो हरिः

    ijyate tatra bhagavāṃs tair varṇair āryakādibhiḥ / somarūpī jagatsraṣṭā sarvaḥ sarveśvaro hariḥ

  144. प्लक्षद्वीपप्रमाणेन प्लक्षद्वीपः समावृतः । तथैवेक्षुरसोदेन परिवेषानुकारिणा

    plakṣadvīpapramāṇena plakṣadvīpaḥ samāvṛtaḥ / tathaivekṣurasodena pariveṣānukāriṇā

  145. इत्य् एष तव मैत्रेय प्लक्षद्वीप उदाहृतः । संक्षेपेण मया भूयः शाल्मलं मे निशामय

    ity eṣa tava maitreya plakṣadvīpa udāhṛtaḥ / saṃkṣepeṇa mayā bhūyaḥ śālmalaṃ me niśāmaya

  146. शाल्मलस्येश्वरो वीरो वपुष्मांस् तत्सुताञ् छृणु । येषां तु नामसंज्ञानि सप्त वर्षाणि तानि वै

    śālmalasyeśvaro vīro vapuṣmāṃs tatsutāñ chṛṇu / yeṣāṃ tu nāmasaṃjñāni sapta varṣāṇi tāni vai

  147. श्वेतो ऽथ हरितश् चैव जीमूतो रोहितस् तथा । वैद्युतो मानसश् चैव सुप्रभश् च महामुने

    śveto 'tha haritaś caiva jīmūto rohitas tathā / vaidyuto mānasaś caiva suprabhaś ca mahāmune

  148. शाल्मलेन समुद्रो ऽसौ द्वीपेनेक्षुरसोदकः । विस्तारद्विगुणेनाथ सर्वतः संवृतः स्थितः

    śālmalena samudro 'sau dvīpenekṣurasodakaḥ / vistāradviguṇenātha sarvataḥ saṃvṛtaḥ sthitaḥ

  149. तत्रापि पर्वताः सप्त विज्ञेया रत्नयोनयः । वर्षाभिव्यञ्जकास् ते तु तथा सप्तैव निम्नगाः

    tatrāpi parvatāḥ sapta vijñeyā ratnayonayaḥ / varṣābhivyañjakās te tu tathā saptaiva nimnagāḥ

  150. कुमुदश् चोन्नतश् चैव तृतीयश् च बलाहकः । द्रोणो यत्र महौषध्यः स चतुर्थो महीधरः

    kumudaś connataś caiva tṛtīyaś ca balāhakaḥ / droṇo yatra mahauṣadhyaḥ sa caturtho mahīdharaḥ

  151. कङ्कस् तु पञ्चमः षष्ठो महिषः सप्तमस् तथा । ककुद्मान् पर्वतवरः सरिन्नामानि मे शृणु

    kaṅkas tu pañcamaḥ ṣaṣṭho mahiṣaḥ saptamas tathā / kakudmān parvatavaraḥ sarinnāmāni me śṛṇu

  152. योनी तोया वितृष्णा च चन्द्रा शुक्ला विमोचनी । निवृत्तिः सप्तमी तासां स्मृतास् ताः पापशान्तिदाः

    yonī toyā vitṛṣṇā ca candrā śuklā vimocanī / nivṛttiḥ saptamī tāsāṃ smṛtās tāḥ pāpaśāntidāḥ

  153. श्वेतं च हरितं चैव जीमूतं रोहितं तथा । वैद्युतं मानसं चैव सुप्रभं चातिशोभनम् । सप्तैतानि तु वर्षाणि चातुर्वर्ण्ययुतानि वै

    śvetaṃ ca haritaṃ caiva jīmūtaṃ rohitaṃ tathā / vaidyutaṃ mānasaṃ caiva suprabhaṃ cātiśobhanam / saptaitāni tu varṣāṇi cāturvarṇyayutāni vai

  154. शाल्मले ये तु वर्णाश् च वसन्त्य् एते महामुने । कपिलाश् चारुणाः पीताः कृष्णाश् चैव पृथक् पृथक्

    śālmale ye tu varṇāś ca vasanty ete mahāmune / kapilāś cāruṇāḥ pītāḥ kṛṣṇāś caiva pṛthak pṛthak

  155. ब्राह्मणाः क्षत्रिया वैश्याः शूद्राश् चैव यजन्ति तम् । भगवन्तं समस्तस्य विष्णुम् आत्मानम् अव्ययम् । वायुभूतं मखश्रेष्ठैर् यज्विनो यज्ञसंस्थितम्

    brāhmaṇāḥ kṣatriyā vaiśyāḥ śūdrāś caiva yajanti tam / bhagavantaṃ samastasya viṣṇum ātmānam avyayam / vāyubhūtaṃ makhaśreṣṭhair yajvino yajñasaṃsthitam

  156. देवानाम् अत्र सांनिध्यम् अतीव सुमनोरमे । शाल्मलिश् च महावृक्षो नाम निर्वृतिकारकः

    devānām atra sāṃnidhyam atīva sumanorame / śālmaliś ca mahāvṛkṣo nāma nirvṛtikārakaḥ

  157. एष द्वीपः समुद्रेण सुरोदेन समावृतः । विस्ताराच् छाल्मलस्यैव समेन तु समन्ततः

    eṣa dvīpaḥ samudreṇa surodena samāvṛtaḥ / vistārāc chālmalasyaiva samena tu samantataḥ

  158. सुरोदकः परिवृतः कुशद्वीपेन सर्वतः । शाल्मलस्य तु विस्ताराद् द्विगुणेन समन्ततः

    surodakaḥ parivṛtaḥ kuśadvīpena sarvataḥ / śālmalasya tu vistārād dviguṇena samantataḥ

  159. ज्योतिष्मतः कुशद्वीपे सप्त पुत्रान् शृणुष्व तान्

    jyotiṣmataḥ kuśadvīpe sapta putrān śṛṇuṣva tān

  160. उद्भिदो वेणुमांश् चैव स्वैरथो लम्बनो धृतिः । प्रभाकरो ऽथ कपिलस् तन्नामा वर्षपद्धतिः

    udbhido veṇumāṃś caiva svairatho lambano dhṛtiḥ / prabhākaro 'tha kapilas tannāmā varṣapaddhatiḥ

  161. तस्यां वसन्ति मनुजाः सह दैतेयदानवैः । तथैव देवगन्धर्वयक्षकिंपुरुषादयः

    tasyāṃ vasanti manujāḥ saha daiteyadānavaiḥ / tathaiva devagandharvayakṣakiṃpuruṣādayaḥ

  162. वर्णास् तत्रापि चत्वारो निजानुष्ठानतत्पराः । दमिनः शुष्मिणः स्नेहा मन्देहाश् च महामुने

    varṇās tatrāpi catvāro nijānuṣṭhānatatparāḥ / daminaḥ śuṣmiṇaḥ snehā mandehāś ca mahāmune

  163. ब्राह्मणाः क्षत्रिया वैश्याः शूद्राश् चानुक्रमोदिताः

    brāhmaṇāḥ kṣatriyā vaiśyāḥ śūdrāś cānukramoditāḥ

  164. यथोक्तकर्मकर्तृत्वात् स्वाधिकारक्षयाय ते । तत्र ते तु कुशद्वीपे ब्रह्मरूपं जनार्दनम् । यजन्तः क्षपयन्त्य् उग्रम् अधिकारफलप्रदम्

    yathoktakarmakartṛtvāt svādhikārakṣayāya te / tatra te tu kuśadvīpe brahmarūpaṃ janārdanam / yajantaḥ kṣapayanty ugram adhikāraphalapradam

  165. विद्रुमो हेमशैलश् च द्युतिमान् पुष्पवांस् तथा । कुशेशयो हरिश् चैव सप्तमो मन्दराचलः

    vidrumo hemaśailaś ca dyutimān puṣpavāṃs tathā / kuśeśayo hariś caiva saptamo mandarācalaḥ

  166. वर्षाचलास् तु सप्तैते तत्र द्वीपे महामुने । नद्यश् च सप्त तासां तु शृणु नामान्य् अनुक्रमात्

    varṣācalās tu saptaite tatra dvīpe mahāmune / nadyaś ca sapta tāsāṃ tu śṛṇu nāmāny anukramāt

  167. धूतपापा शिवा चैव पवित्रा संमतिस् तथा । विद्युद् अम्भा मही चान्या सर्वपापहरास् त्व् इमाः

    dhūtapāpā śivā caiva pavitrā saṃmatis tathā / vidyud ambhā mahī cānyā sarvapāpaharās tv imāḥ

  168. अन्याः सहस्रशस् तत्र क्षुद्रनद्यस् तथाचलाः । कुशद्वीपे कुशस्तम्बः संज्ञया तस्य तत् स्मृतम्

    anyāḥ sahasraśas tatra kṣudranadyas tathācalāḥ / kuśadvīpe kuśastambaḥ saṃjñayā tasya tat smṛtam

  169. तत्प्रमाणेन स द्वीपो घृतोदेन समावृतः । घृतोदश् च समुद्रो वै क्रौञ्चद्वीपेन संवृतः

    tatpramāṇena sa dvīpo ghṛtodena samāvṛtaḥ / ghṛtodaś ca samudro vai krauñcadvīpena saṃvṛtaḥ

  170. क्रौञ्चद्वीपो महाभाग श्रूयतां चापरो महान् । कुशद्वीपस्य विस्ताराद् द्विगुणो यस्य विस्तरः

    krauñcadvīpo mahābhāga śrūyatāṃ cāparo mahān / kuśadvīpasya vistārād dviguṇo yasya vistaraḥ

  171. क्रौञ्चद्वीपे द्युतिमतः पुत्राः सप्त महात्मनः । तन्नामानि च वर्षाणि तेषां चक्रे महीपतिः

    krauñcadvīpe dyutimataḥ putrāḥ sapta mahātmanaḥ / tannāmāni ca varṣāṇi teṣāṃ cakre mahīpatiḥ

  172. कुशलो मनुगश् चोष्णः पीवरो ऽथान्धकारकः । मुनिश् च दुन्दुभिश् चैव सप्तैते तत्सुता मुने

    kuśalo manugaś coṣṇaḥ pīvaro 'thāndhakārakaḥ / muniś ca dundubhiś caiva saptaite tatsutā mune

  173. तत्रापि देवगन्धर्वसेविताः सुमनोरमाः । वर्षाचला महाबुद्धे तेषां नामानि मे शृणु

    tatrāpi devagandharvasevitāḥ sumanoramāḥ / varṣācalā mahābuddhe teṣāṃ nāmāni me śṛṇu

  174. क्रौञ्चश् च वामनश् चैव तृतीयश् चान्धकारकः । चतुर्थो रत्नशैलश् च स्वाहिनी हयसंनिभः

    krauñcaś ca vāmanaś caiva tṛtīyaś cāndhakārakaḥ / caturtho ratnaśailaś ca svāhinī hayasaṃnibhaḥ

  175. दिवावृत् पञ्चमश् चात्र तथान्यः पुण्डरीकवान् । दुन्दुभिश् च महाशैलो द्विगुणास् ते परस्परम् । द्वीपा द्वीपेषु ये शैला यथा द्वीपानि ते तथा

    divāvṛt pañcamaś cātra tathānyaḥ puṇḍarīkavān / dundubhiś ca mahāśailo dviguṇās te parasparam / dvīpā dvīpeṣu ye śailā yathā dvīpāni te tathā

  176. वर्षेष्व् एतेषु रम्येषु वर्षशैलवरेषु च । निवसन्ति निरातङ्काः सह देवगणैः प्रजाः

    varṣeṣv eteṣu ramyeṣu varṣaśailavareṣu ca / nivasanti nirātaṅkāḥ saha devagaṇaiḥ prajāḥ

  177. पुष्कराः पुष्कला धन्यास् तिष्याख्याश् च महामुने । ब्राह्मणाः क्षत्रिया वैश्याः शूद्राश् चानुक्रमोदिताः

    puṣkarāḥ puṣkalā dhanyās tiṣyākhyāś ca mahāmune / brāhmaṇāḥ kṣatriyā vaiśyāḥ śūdrāś cānukramoditāḥ

  178. ते तत्र नद्यो मैत्रेय याः पिबन्ति शृणुष्व ताः । सप्त प्रधानाः शतशस् तत्रान्याः क्षुद्रनिम्नगाः

    te tatra nadyo maitreya yāḥ pibanti śṛṇuṣva tāḥ / sapta pradhānāḥ śataśas tatrānyāḥ kṣudranimnagāḥ

  179. गौरी कुमुद्वती चैव संध्या रात्रिर् मनोजवा । ख्यातिश् च पुण्डरीका च सप्तैता वर्षनिम्नगाः

    gaurī kumudvatī caiva saṃdhyā rātrir manojavā / khyātiś ca puṇḍarīkā ca saptaitā varṣanimnagāḥ

  180. अत्रापि वर्णैर् भगवान् पुष्कराद्यैर् जनार्दनः । यागै रुद्रस्वरूपस्थ इज्यते यज्ञसंनिधौ

    atrāpi varṇair bhagavān puṣkarādyair janārdanaḥ / yāgai rudrasvarūpastha ijyate yajñasaṃnidhau

  181. क्रौञ्चद्वीपः समुद्रेण दधिमण्डोदकेन तु । आवृतः सर्वतः क्रौञ्चद्वीपतुल्येन मानतः

    krauñcadvīpaḥ samudreṇa dadhimaṇḍodakena tu / āvṛtaḥ sarvataḥ krauñcadvīpatulyena mānataḥ

  182. दधिमण्डोदकश् चापि शाकद्वीपेन संवृतः । क्रौञ्चद्वीपस्य विस्ताराद् द्विगुणेन महामुने

    dadhimaṇḍodakaś cāpi śākadvīpena saṃvṛtaḥ / krauñcadvīpasya vistārād dviguṇena mahāmune

  183. शाकद्वीपेश्वरस्यापि भव्यस्य सुमहात्मनः । सप्तैव तनयास् तेषां ददौ वर्षाणि सप्त सः

    śākadvīpeśvarasyāpi bhavyasya sumahātmanaḥ / saptaiva tanayās teṣāṃ dadau varṣāṇi sapta saḥ

  184. जलदश् च कुमारश् च सुकुमारो मणीचकः । कुसुमोदः सुमोदाकिः सप्तमश् च महाद्रुमः

    jaladaś ca kumāraś ca sukumāro maṇīcakaḥ / kusumodaḥ sumodākiḥ saptamaś ca mahādrumaḥ

  185. तत्संज्ञान्य् एव तत्रापि सप्त वर्षाण्य् अनुक्रमात् । तत्रापि पर्वताः सप्त वर्षविच्छेदकारिणः

    tatsaṃjñāny eva tatrāpi sapta varṣāṇy anukramāt / tatrāpi parvatāḥ sapta varṣavicchedakāriṇaḥ

  186. पूर्वस् तत्रोदयगिरिर् जलधारस् तथापरः । तथा रैवतकः श्यामस् तथैवाम्भोगिरिर् द्विज । आम्बिकेयस् तथा रम्यः केसरी पर्वतोत्तमः

    pūrvas tatrodayagirir jaladhāras tathāparaḥ / tathā raivatakaḥ śyāmas tathaivāmbhogirir dvija / āmbikeyas tathā ramyaḥ kesarī parvatottamaḥ

  187. द्६ इन्स्।: शाकस् तत्र महावृक्षः सिद्धगन्धर्वसेवितः । यत्पत्रवातसंस्पर्शाद् आह्लादो जायते परः

    D6 ins.: śākas tatra mahāvṛkṣaḥ siddhagandharvasevitaḥ / yatpatravātasaṃsparśād āhlādo jāyate paraḥ

  188. तत्र पुण्या जनपदाश् चातुर्वर्ण्यसमन्विताः । नद्यश् चात्र महापुण्याः सर्वपापभयापहाः

    tatra puṇyā janapadāś cāturvarṇyasamanvitāḥ / nadyaś cātra mahāpuṇyāḥ sarvapāpabhayāpahāḥ

  189. सुकुमारी कुमारी च नलिनी वेणुका च या । इक्षुश् च धेनुका चैव गभस्ती सप्तमी तथा

    sukumārī kumārī ca nalinī veṇukā ca yā / ikṣuś ca dhenukā caiva gabhastī saptamī tathā

  190. अन्यास् त्व् अयुतशस् तत्र क्षुद्रनद्यो महामुने । महीधरास् तथा सन्ति शतशो ऽथ सहस्रशः

    anyās tv ayutaśas tatra kṣudranadyo mahāmune / mahīdharās tathā santi śataśo 'tha sahasraśaḥ

  191. ताः पिबन्ति मुदा युक्ता जलदादिषु ये स्थिताः । वर्षेषु ते जनपदाः स्वर्गाद् अभ्येत्य मेदिनीम्

    tāḥ pibanti mudā yuktā jaladādiṣu ye sthitāḥ / varṣeṣu te janapadāḥ svargād abhyetya medinīm

  192. धर्महानिर् न तेष्व् अस्ति न संघर्षः परस्परम् । मर्यादाव्युत्क्रमो वापि तेषु देशेषु सप्तसु

    dharmahānir na teṣv asti na saṃgharṣaḥ parasparam / maryādāvyutkramo vāpi teṣu deśeṣu saptasu

  193. मगाश् च मागधाश् चैव मानसा मन्दगास् तथा । मगा ब्राह्मणभूयिष्ठा मागधाः क्षत्रियास् तु ते । वैश्यास् तु मानसास् तेषां शूद्रास् तेषां तु मन्दगाः

    magāś ca māgadhāś caiva mānasā mandagās tathā / magā brāhmaṇabhūyiṣṭhā māgadhāḥ kṣatriyās tu te / vaiśyās tu mānasās teṣāṃ śūdrās teṣāṃ tu mandagāḥ

  194. शाकद्वीपे तु तैर् विष्णुः सूर्यरूपधरो मुने । यथोक्तैर् इज्यते सम्यक् कर्मभिर् नियतात्मभिः

    śākadvīpe tu tair viṣṇuḥ sūryarūpadharo mune / yathoktair ijyate samyak karmabhir niyatātmabhiḥ

  195. शाकद्वीपस् तु मैत्रेय क्षीरोदेन समन्ततः । शाकद्वीपप्रमाणेन वलयेनेव वेष्टितः

    śākadvīpas tu maitreya kṣīrodena samantataḥ / śākadvīpapramāṇena valayeneva veṣṭitaḥ

  196. क्षीराब्धिः सर्वतो ब्रह्मन् पुष्कराख्येन वेष्टितः । द्वीपेन शाकद्वीपात् तु द्विगुणेन समन्ततः

    kṣīrābdhiḥ sarvato brahman puṣkarākhyena veṣṭitaḥ / dvīpena śākadvīpāt tu dviguṇena samantataḥ

  197. द्१ इन्स्।: पुष्करे सवनस्यापि महावीरो ऽभवत् सुतः । धातकिश् च तयोस् तत्र द्वे वर्षे नामचिह्निते । महावीरं तथैवान्यद् धातकीखण्डसंज्ञितम्

    D1 ins.: puṣkare savanasyāpi mahāvīro 'bhavat sutaḥ / dhātakiś ca tayos tatra dve varṣe nāmacihnite / mahāvīraṃ tathaivānyad dhātakīkhaṇḍasaṃjñitam

  198. एकश् चात्र महाभाग प्रख्यातो वर्षपर्वतः । मानसोत्तरसंज्ञो वै मध्यतो वलयाकृतिः

    ekaś cātra mahābhāga prakhyāto varṣaparvataḥ / mānasottarasaṃjño vai madhyato valayākṛtiḥ

  199. योजनानां सहस्राणि ऊर्ध्वं पञ्चाशद् उच्छ्रितः । तावद् एव च विस्तीर्णः सर्वतः परिमण्डलः

    yojanānāṃ sahasrāṇi ūrdhvaṃ pañcāśad ucchritaḥ / tāvad eva ca vistīrṇaḥ sarvataḥ parimaṇḍalaḥ

  200. पुष्करद्वीपवलयं मध्येन विभजन्न् इव । स्थितो ऽसौ तेन विच्छिन्नं जातं वर्षद्वयं मुने

    puṣkaradvīpavalayaṃ madhyena vibhajann iva / sthito 'sau tena vicchinnaṃ jātaṃ varṣadvayaṃ mune

  201. वलयाकारम् एकैकं तयोर् वर्षं तथा गिरिः

    valayākāram ekaikaṃ tayor varṣaṃ tathā giriḥ

  202. दश वर्षसहस्राणि तत्र जीवन्ति मानवाः । निरामया विशोकाश् च रागद्वेषविवर्जिताः

    daśa varṣasahasrāṇi tatra jīvanti mānavāḥ / nirāmayā viśokāś ca rāgadveṣavivarjitāḥ

  203. अधमोत्तमौ न तेष्व् आस्तां न वध्यवधकौ द्विज । नेर्ष्यासूया भयं रोषो दोषो लोभादिको न च

    adhamottamau na teṣv āstāṃ na vadhyavadhakau dvija / nerṣyāsūyā bhayaṃ roṣo doṣo lobhādiko na ca

  204. महावीरं बहिर् वर्षं धातकीखण्डम् अन्ततः । मानसोत्तरशैलस्य देवदैत्यादिसेवितम्

    mahāvīraṃ bahir varṣaṃ dhātakīkhaṇḍam antataḥ / mānasottaraśailasya devadaityādisevitam

  205. सत्यानृते न तत्रास्तां द्वीपे पुष्करसंज्ञिते । न तत्र नद्यः शैला वा द्वीपे वर्षद्वयान्विते

    satyānṛte na tatrāstāṃ dvīpe puṣkarasaṃjñite / na tatra nadyaḥ śailā vā dvīpe varṣadvayānvite

  206. तुल्यवेषास् तु मनुजा देवैस् तत्रैकरूपिणः

    tulyaveṣās tu manujā devais tatraikarūpiṇaḥ

  207. वर्णाश्रमाचारहीनं धर्माचरणवर्जितम् । त्रयीवार्तादण्डनीतिशुश्रूषारहितं च यत्

    varṇāśramācārahīnaṃ dharmācaraṇavarjitam / trayīvārtādaṇḍanītiśuśrūṣārahitaṃ ca yat

  208. वर्षद्वयं तु मैत्रेय भौमः स्वर्गो ऽयम् उत्तमः । सर्वस्य सुखदः कालो जरारोगादिवर्जितः । पुष्करे धातकीषण्डे महावीरे च वै मुने

    varṣadvayaṃ tu maitreya bhaumaḥ svargo 'yam uttamaḥ / sarvasya sukhadaḥ kālo jarārogādivarjitaḥ / puṣkare dhātakīṣaṇḍe mahāvīre ca vai mune

  209. न्यग्रोधः पुष्करद्वीपे ब्रह्मणः स्थानम् उत्तमम् । तस्मिन् निवसति ब्रह्मा पूज्यमानः सुरासुरैः

    nyagrodhaḥ puṣkaradvīpe brahmaṇaḥ sthānam uttamam / tasmin nivasati brahmā pūjyamānaḥ surāsuraiḥ

  210. स्वादूदकेनोदधिना पुष्करः परिवेष्टितः । समेन पुष्करस्यैव विस्तारान् मण्डलात् तथा

    svādūdakenodadhinā puṣkaraḥ pariveṣṭitaḥ / samena puṣkarasyaiva vistārān maṇḍalāt tathā

  211. एवं द्वीपाः समुद्रैस् तु सप्त सप्तभिर् आवृताः । द्वीपश् चैव समुद्रश् च समानौ द्विगुणौ परौ

    evaṃ dvīpāḥ samudrais tu sapta saptabhir āvṛtāḥ / dvīpaś caiva samudraś ca samānau dviguṇau parau

  212. पयांसि सर्वदा सर्वसमुद्रेषु समानि वै । न्यूनातिरिक्तता तेषां कदाचिन् नैव जायते

    payāṃsi sarvadā sarvasamudreṣu samāni vai / nyūnātiriktatā teṣāṃ kadācin naiva jāyate

  213. स्थालीस्थम् अग्निसंयोगाद् उद्रेकि सलिलं यथा । तथेन्दुवृद्धौ सलिलम् अम्भोधौ मुनिसत्तम

    sthālīstham agnisaṃyogād udreki salilaṃ yathā / tathenduvṛddhau salilam ambhodhau munisattama

  214. अन्यूनानतिरिक्ताश् च वर्धन्त्य् आपो ह्रसन्ति च । उदयास्तमयेष्व् इन्दोः पक्षयोः शुक्लकृष्णयोः

    anyūnānatiriktāś ca vardhanty āpo hrasanti ca / udayāstamayeṣv indoḥ pakṣayoḥ śuklakṛṣṇayoḥ

  215. दशोत्तराणि पञ्चैव अङ्गुलानां शतानि वै । अपां वृद्धिक्षयौ दृष्टौ सामुद्रीणां महामुने

    daśottarāṇi pañcaiva aṅgulānāṃ śatāni vai / apāṃ vṛddhikṣayau dṛṣṭau sāmudrīṇāṃ mahāmune

  216. भोजनं पुष्करद्वीपे तत्र स्वयम् उपस्थितम् । षड्रसं भुञ्जते विप्र प्रजाः सर्वाः सदैव हि

    bhojanaṃ puṣkaradvīpe tatra svayam upasthitam / ṣaḍrasaṃ bhuñjate vipra prajāḥ sarvāḥ sadaiva hi

  217. स्वादूदकस्य पुरतो दृश्यते ऽलोकसंस्थितिः । द्विगुणा काञ्चनी भूमिः सर्वजन्तुविवर्जिता

    svādūdakasya purato dṛśyate 'lokasaṃsthitiḥ / dviguṇā kāñcanī bhūmiḥ sarvajantuvivarjitā

  218. लोकालोकस् ततः शैलो योजनायुतविस्तृतः । उच्छ्रायेणापि तावन्ति सहस्राण्य् अचलो हि सः

    lokālokas tataḥ śailo yojanāyutavistṛtaḥ / ucchrāyeṇāpi tāvanti sahasrāṇy acalo hi saḥ

  219. ततस् तमः समावृत्य तं शैलं सर्वतः स्थितम् । तमश् चाण्डकटाहेन समन्तात् परिवेष्टितम्

    tatas tamaḥ samāvṛtya taṃ śailaṃ sarvataḥ sthitam / tamaś cāṇḍakaṭāhena samantāt pariveṣṭitam

  220. द्७ इन्स्।: पञ्चाशत्कोटिविस्तारा सेयम् उर्वी महामुने । सहैवाण्डकटाहेन सद्वीपाब्धिमहीधरा

    D7 ins.: pañcāśatkoṭivistārā seyam urvī mahāmune / sahaivāṇḍakaṭāhena sadvīpābdhimahīdharā

  221. सेयं धात्री विधात्री च सर्वभूतगुणाधिका । आधारभूता सर्वेषां मैत्रेय जगताम् इति

    seyaṃ dhātrī vidhātrī ca sarvabhūtaguṇādhikā / ādhārabhūtā sarveṣāṃ maitreya jagatām iti

  222. ______________________________________________________ §पराशर उवाच: विस्तार एष कथितः पृथिव्या भवतो मया । सप्ततिस् तु सहस्राणि द्विजोच्छ्रायो ऽपि कथ्यते

    ______________________________________________________ §parāśara uvāca: vistāra eṣa kathitaḥ pṛthivyā bhavato mayā / saptatis tu sahasrāṇi dvijocchrāyo 'pi kathyate

  223. श्२,द्७ इन्स्।, ग्२ इन्स्। अफ़्तेर् १अब्: दशसाहस्रम् एकैकं पातालं मुनिसत्तम । अतलं वितलं चैव नितलं च गभस्तिमत् । महाख्यं सुतलं चाग्र्यं पातालं चापि सप्तमम्

    Ś2,D7 ins., G2 ins. after 1ab: daśasāhasram ekaikaṃ pātālaṃ munisattama / atalaṃ vitalaṃ caiva nitalaṃ ca gabhastimat / mahākhyaṃ sutalaṃ cāgryaṃ pātālaṃ cāpi saptamam

  224. शुक्लकृष्णारुणाः पीताः शर्कराः शैलकाञ्चनाः । भूमयो यत्र मैत्रेय वरप्रासादशोभिताः

    śuklakṛṣṇāruṇāḥ pītāḥ śarkarāḥ śailakāñcanāḥ / bhūmayo yatra maitreya varaprāsādaśobhitāḥ

  225. तेषु दानवदैतेयजातयः शतसंघशः । निवसन्ति महानागजातयश् च महामुने

    teṣu dānavadaiteyajātayaḥ śatasaṃghaśaḥ / nivasanti mahānāgajātayaś ca mahāmune

  226. स्वर्लोकाद् अपि रम्याणि पातालानीति नारदः । प्राह स्वर्गसदां मध्ये पातालाभ्यागतो दिवि

    svarlokād api ramyāṇi pātālānīti nāradaḥ / prāha svargasadāṃ madhye pātālābhyāgato divi

  227. आह्लादकारिणः शुभ्रा मणयो यत्र सुप्रभाः । नागाभरणभूषासु पातालं केन तत्समम्

    āhlādakāriṇaḥ śubhrā maṇayo yatra suprabhāḥ / nāgābharaṇabhūṣāsu pātālaṃ kena tatsamam

  228. दैत्यदानवकन्याभिर् इतश् चेतश् च शोभिते । पाताले कस्य न प्रीतिर् विमुक्तस्यापि जायते

    daityadānavakanyābhir itaś cetaś ca śobhite / pātāle kasya na prītir vimuktasyāpi jāyate

  229. दिवार्करश्मयो यत्र प्रभां तन्वन्ति नातपम् । शशिनश् च न शीताय निशि द्योताय केवलम्

    divārkaraśmayo yatra prabhāṃ tanvanti nātapam / śaśinaś ca na śītāya niśi dyotāya kevalam

  230. भक्ष्यभोज्यमहापानमुदितैर् अतिभोगिभिः । यत्र न ज्ञायते कालो गतो ऽपि दनुजादिभिः

    bhakṣyabhojyamahāpānamuditair atibhogibhiḥ / yatra na jñāyate kālo gato 'pi danujādibhiḥ

  231. वनानि नद्यो रम्याणि सरांसि कमलाकराः । पुंस्कोकिलाभिलापाश् च मनोज्ञान्य् अम्बराणि च

    vanāni nadyo ramyāṇi sarāṃsi kamalākarāḥ / puṃskokilābhilāpāś ca manojñāny ambarāṇi ca

  232. भूषणान्य् अतिशुभ्राणि गन्धाढ्यं चानुलेपनम् । वीणावेणुमृदङ्गानां स्वनास् तूर्याणि च द्विज

    bhūṣaṇāny atiśubhrāṇi gandhāḍhyaṃ cānulepanam / vīṇāveṇumṛdaṅgānāṃ svanās tūryāṇi ca dvija

  233. एतान्य् अन्यानि चोदारभाग्यभोग्यानि दानवैः । दैत्योरगैश् च भुज्यन्ते पातालान्तरगोचरैः

    etāny anyāni codārabhāgyabhogyāni dānavaiḥ / daityoragaiś ca bhujyante pātālāntaragocaraiḥ

  234. पातालानाम् अधश् चास्ते विष्णोर् या तामसी तनुः । शेषाख्या यद्गुणान् वक्तुं न शक्ता दैत्यदानवाः

    pātālānām adhaś cāste viṣṇor yā tāmasī tanuḥ / śeṣākhyā yadguṇān vaktuṃ na śaktā daityadānavāḥ

  235. यो ऽनन्तः पठ्यते सिद्धैर् देवदेवर्षिपूजितः । सहस्रशिरसा व्यक्तस्वस्तिकामलभूषणः

    yo 'nantaḥ paṭhyate siddhair devadevarṣipūjitaḥ / sahasraśirasā vyaktasvastikāmalabhūṣaṇaḥ

  236. फणामणिसहस्रेण यः स विद्योतयन् दिशः । सर्वान् करोति निर्वीर्यान् हिताय जगतो ऽसुरान्

    phaṇāmaṇisahasreṇa yaḥ sa vidyotayan diśaḥ / sarvān karoti nirvīryān hitāya jagato 'surān

  237. मदाघूर्णितनेत्रो ऽसौ यः सदैवैककुण्डलः । किरीटी स्रग्धरो भाति साग्निः श्वेत इवाचलः

    madāghūrṇitanetro 'sau yaḥ sadaivaikakuṇḍalaḥ / kirīṭī sragdharo bhāti sāgniḥ śveta ivācalaḥ

  238. नीलवासा मदोत्सिक्तः श्वेतहारोपशोभितः । साभ्रगङ्गाप्रपातो ऽसौ कैलासाद्रिर् इवोन्नतः

    nīlavāsā madotsiktaḥ śvetahāropaśobhitaḥ / sābhragaṅgāprapāto 'sau kailāsādrir ivonnataḥ

  239. लाङ्गलासक्तहस्ताग्रो बिभ्रन् मुसलम् उत्तमम् । उपास्यते स्वयं कान्त्या यो वारुण्या च मूर्तया

    lāṅgalāsaktahastāgro bibhran musalam uttamam / upāsyate svayaṃ kāntyā yo vāruṇyā ca mūrtayā

  240. कल्पान्ते यस्य वक्त्रेभ्यो विषानलशिखोज्ज्वलः । संकर्षणात्मको रुद्रो निष्क्रम्यात्ति जगत्त्रयम्

    kalpānte yasya vaktrebhyo viṣānalaśikhojjvalaḥ / saṃkarṣaṇātmako rudro niṣkramyātti jagattrayam

  241. स बिभ्रच् छेखरीभूतम् अशेषं क्षितिमण्डलम् । आस्ते पातालमूलस्थः शेषो ऽशेषसुरार्चितः

    sa bibhrac chekharībhūtam aśeṣaṃ kṣitimaṇḍalam / āste pātālamūlasthaḥ śeṣo 'śeṣasurārcitaḥ

  242. तस्य वीर्यं प्रभावश् च स्वरूपं रूपम् एव च । न हि वर्णयितुं शक्यं ज्ञातुं वा त्रिदशैर् अपि

    tasya vīryaṃ prabhāvaś ca svarūpaṃ rūpam eva ca / na hi varṇayituṃ śakyaṃ jñātuṃ vā tridaśair api

  243. यस्यैषा सकला पृथ्वी फणामणिशिखारुणा । आस्ते कुसुममालेव कस् तद्वीर्यं वदिष्यति

    yasyaiṣā sakalā pṛthvī phaṇāmaṇiśikhāruṇā / āste kusumamāleva kas tadvīryaṃ vadiṣyati

  244. यदा विजृम्भते ऽनन्तो मदाघूर्णितलोचनः । तदा चलति भूर् एषा साद्रितोया सकानना

    yadā vijṛmbhate 'nanto madāghūrṇitalocanaḥ / tadā calati bhūr eṣā sādritoyā sakānanā

  245. गन्धर्वाप्सरसः सिद्धाः किंनरोरगचारणाः । नान्तं गुणानां गच्छन्ति तेनानन्तो ऽयम् अव्ययः

    gandharvāpsarasaḥ siddhāḥ kiṃnaroragacāraṇāḥ / nāntaṃ guṇānāṃ gacchanti tenānanto 'yam avyayaḥ

  246. यस्य नागवधूहस्तैर् लेपितं हरिचन्दनम् । मुहुः श्वासानिलापास्तं याति दिक्षूदवासताम्

    yasya nāgavadhūhastair lepitaṃ haricandanam / muhuḥ śvāsānilāpāstaṃ yāti dikṣūdavāsatām

  247. यम् आराध्य पुराणर्षिर् गर्गो ज्योतींषि तत्त्वतः । ज्ञातवान् सकलं चैव निमित्तपठितं फलम्

    yam ārādhya purāṇarṣir gargo jyotīṃṣi tattvataḥ / jñātavān sakalaṃ caiva nimittapaṭhitaṃ phalam

  248. तेनेयं नागवर्येण शिरसा विधृता मही । बिभर्ति मालां लोकानां सदेवासुरमानुषाम्

    teneyaṃ nāgavaryeṇa śirasā vidhṛtā mahī / bibharti mālāṃ lokānāṃ sadevāsuramānuṣām

  249. ______________________________________________________ §पराशर उवाच: ततश् च नरकान् विप्र भुवो ऽधः सलिलस्य च । पापिनो येषु पात्यन्ते ताञ् छृणुष्व महामुने

    ______________________________________________________ §parāśara uvāca: tataś ca narakān vipra bhuvo 'dhaḥ salilasya ca / pāpino yeṣu pātyante tāñ chṛṇuṣva mahāmune

  250. रौरवः सूकरो रोधस् तालो विशसनस् तथा । महाज्वालस् तप्तकुम्भो लवणो ऽथ विलोहितः

    rauravaḥ sūkaro rodhas tālo viśasanas tathā / mahājvālas taptakumbho lavaṇo 'tha vilohitaḥ

  251. रुधिराम्भो वैतरणी कृमिशः कृमिभोजनः । असिपत्रवनं कृष्णो लालाभक्षश् च दारुणः

    rudhirāmbho vaitaraṇī kṛmiśaḥ kṛmibhojanaḥ / asipatravanaṃ kṛṣṇo lālābhakṣaś ca dāruṇaḥ

  252. तथा पूयवहः पापो वह्निज्वालो ह्य् अधःशिराः । संदंशः कृष्णसूत्रश् च तमश् चावीचिर् एव च

    tathā pūyavahaḥ pāpo vahnijvālo hy adhaḥśirāḥ / saṃdaṃśaḥ kṛṣṇasūtraś ca tamaś cāvīcir eva ca

  253. श्वभोजनो ऽथाप्रतिष्ठो अवीचिश् च तथापरः । इत्य् एवमादयश् चान्ये नरका भृशदारुणाः

    śvabhojano 'thāpratiṣṭho avīciś ca tathāparaḥ / ity evamādayaś cānye narakā bhṛśadāruṇāḥ

  254. यमस्य विषये घोराः शस्त्राग्निभयदायिनः । पतन्ति येषु पुरुषाः पापकर्मरतास् तु ये

    yamasya viṣaye ghorāḥ śastrāgnibhayadāyinaḥ / patanti yeṣu puruṣāḥ pāpakarmaratās tu ye

  255. कूटसाक्षी तथासम्यक् पक्षपातेन यो वदेत् । यश् चान्यद् अनृतं वक्ति स नरो याति रौरवम्

    kūṭasākṣī tathāsamyak pakṣapātena yo vadet / yaś cānyad anṛtaṃ vakti sa naro yāti rauravam

  256. भ्रूणहा गुरुहन्ता च गोघ्नश् च मुनिसत्तम । यान्ति ते नरकं रोधं यश् चोच्छ्वासनिरोधकः

    bhrūṇahā guruhantā ca goghnaś ca munisattama / yānti te narakaṃ rodhaṃ yaś cocchvāsanirodhakaḥ

  257. सुरापो ब्रह्महा हर्ता सुवर्णस्य च सूकरे । प्रयाति नरके यश् च तैः संसर्गम् उपैति वै

    surāpo brahmahā hartā suvarṇasya ca sūkare / prayāti narake yaś ca taiḥ saṃsargam upaiti vai

  258. राजन्यवैश्यहा ताले तथैव गुरुतल्पगः । तप्तकुम्भे स्वसागामी हन्ति राजभटांश् च यः

    rājanyavaiśyahā tāle tathaiva gurutalpagaḥ / taptakumbhe svasāgāmī hanti rājabhaṭāṃś ca yaḥ

  259. साध्वीविक्रयकृद् बन्धपालः केसरिविक्रयी । तप्तलोहे पतन्त्य् एते यश् च भक्तं परित्यजेत्

    sādhvīvikrayakṛd bandhapālaḥ kesarivikrayī / taptalohe patanty ete yaś ca bhaktaṃ parityajet

  260. स्नुषां सुतां चापि गत्वा महाज्वाले निपात्यते । अवमन्ता गुरूणां यो यश् चाक्रोष्टा नराधमः

    snuṣāṃ sutāṃ cāpi gatvā mahājvāle nipātyate / avamantā gurūṇāṃ yo yaś cākroṣṭā narādhamaḥ

  261. वेददूषयिता यश् च वेदविक्रयकश् च यः । अगम्यगामी यश् च स्यात् ते यान्ति लवणं द्विज

    vedadūṣayitā yaś ca vedavikrayakaś ca yaḥ / agamyagāmī yaś ca syāt te yānti lavaṇaṃ dvija

  262. चौरो विमोहे पतति मर्यादादूषकस् तथा

    cauro vimohe patati maryādādūṣakas tathā

  263. देवद्विजपितृद्वेष्टा रत्नदूषयिता च यः । स याति कृमिभक्षे वै कृमिशे च दुरिष्टकृत्

    devadvijapitṛdveṣṭā ratnadūṣayitā ca yaḥ / sa yāti kṛmibhakṣe vai kṛmiśe ca duriṣṭakṛt

  264. पितृदेवातिथीन् यस् तु पर्यश्नाति नराधमः । लालाभक्षे स यात्य् उग्रे शरकर्ता च वेधके

    pitṛdevātithīn yas tu paryaśnāti narādhamaḥ / lālābhakṣe sa yāty ugre śarakartā ca vedhake

  265. करोति कर्णिनो यश् च यश् च खड्गादिकृन् नरः । प्रयान्त्य् एते विशसने नरके भृशदारुणे

    karoti karṇino yaś ca yaś ca khaḍgādikṛn naraḥ / prayānty ete viśasane narake bhṛśadāruṇe

  266. असत्प्रतिग्रहीता तु नरके यात्य् अधोमुखे । अयाज्ययाजकस् तत्र तथा नक्षत्रसूचकः

    asatpratigrahītā tu narake yāty adhomukhe / ayājyayājakas tatra tathā nakṣatrasūcakaḥ

  267. वेगी पूयवहं चैको याति मिष्टान्नभुङ् नरः

    vegī pūyavahaṃ caiko yāti miṣṭānnabhuṅ naraḥ

  268. लाक्षामांसरसानां च तिलानां लवणस्य च । विक्रेता ब्राह्मणो याति तम् एव नरकं द्विज

    lākṣāmāṃsarasānāṃ ca tilānāṃ lavaṇasya ca / vikretā brāhmaṇo yāti tam eva narakaṃ dvija

  269. मार्जारकुक्कुटच्छागश्ववराहविहंगमान् । पोषयन् नरकं याति तम् एव द्विजसत्तम

    mārjārakukkuṭacchāgaśvavarāhavihaṃgamān / poṣayan narakaṃ yāti tam eva dvijasattama

  270. म्० इन्स्।: रङ्गोपजीवी कैवर्तः कुण्डाशी गरदस् तथा । सूची माहिषिकश् चैव पर्वगामी च यो द्विजः

    M0 ins.: raṅgopajīvī kaivartaḥ kuṇḍāśī garadas tathā / sūcī māhiṣikaś caiva parvagāmī ca yo dvijaḥ

  271. अगारदाही मित्रघ्नः शाकुनिर् ग्रामयाजकः । रुधिरान्धे पतन्त्य् एते सोमं विक्रीणते च ये

    agāradāhī mitraghnaḥ śākunir grāmayājakaḥ / rudhirāndhe patanty ete somaṃ vikrīṇate ca ye

  272. मधुहा ग्रामहन्ता च याति वैतरणीं नरः

    madhuhā grāmahantā ca yāti vaitaraṇīṃ naraḥ

  273. धनयौवनमत्तास् तु मर्यादाभेदिनो हि ये । ते कृष्णे यान्त्य् अशौचाश् च कुहकाजीविनश् च ये

    dhanayauvanamattās tu maryādābhedino hi ye / te kṛṣṇe yānty aśaucāś ca kuhakājīvinaś ca ye

  274. असिपत्रवनं याति वनच्छेदी वृथैव यः । औरभ्रिको मृगव्याधो वह्निज्वाले पतन्ति वै

    asipatravanaṃ yāti vanacchedī vṛthaiva yaḥ / aurabhriko mṛgavyādho vahnijvāle patanti vai

  275. यान्त्य् एते द्विज तत्रैव यश् चापाकेषु वह्निदः

    yānty ete dvija tatraiva yaś cāpākeṣu vahnidaḥ

  276. व्रतेषु लोपको यश् च स्वाश्रमाद् विच्युतश् च यः । संदंशयातनामध्ये पततस् ताव् उभाव् अपि

    vrateṣu lopako yaś ca svāśramād vicyutaś ca yaḥ / saṃdaṃśayātanāmadhye patatas tāv ubhāv api

  277. दिवा स्वप्नेषु स्कन्दन्ते ये नरा ब्रह्मचारिणः । पुत्रैर् अध्यापिता ये च ते पतन्ति श्वभोजने

    divā svapneṣu skandante ye narā brahmacāriṇaḥ / putrair adhyāpitā ye ca te patanti śvabhojane

  278. एते चान्ये च नरकाः शतशो ऽथ सहस्रशः । येषु दुष्कृतकर्माणः पच्यन्ते यातनागताः

    ete cānye ca narakāḥ śataśo 'tha sahasraśaḥ / yeṣu duṣkṛtakarmāṇaḥ pacyante yātanāgatāḥ

  279. तथैव पापान्य् एतानि तथान्यानि सहस्रशः । भुज्यन्ते यानि पुरुषैर् नरकान्तरगोचरैः

    tathaiva pāpāny etāni tathānyāni sahasraśaḥ / bhujyante yāni puruṣair narakāntaragocaraiḥ

  280. वर्णाश्रमविरुद्धं च कर्म कुर्वन्ति ये नराः । कर्मणा मनसा वाचा निरयेषु पतन्ति ते

    varṇāśramaviruddhaṃ ca karma kurvanti ye narāḥ / karmaṇā manasā vācā nirayeṣu patanti te

  281. अधःशिरोभिर् दृश्यन्ते नारकैर् दिवि देवताः । देवाश् चाधोमुखान् सर्वान् अधः पश्यन्ति नारकान्

    adhaḥśirobhir dṛśyante nārakair divi devatāḥ / devāś cādhomukhān sarvān adhaḥ paśyanti nārakān

  282. स्थावराः कृमयो ऽब्जाश् च पक्षिणः पशवो नराः । धार्मिकास् त्रिदशास् तद्वन् मोक्षिणश् च यथाक्रमम्

    sthāvarāḥ kṛmayo 'bjāś ca pakṣiṇaḥ paśavo narāḥ / dhārmikās tridaśās tadvan mokṣiṇaś ca yathākramam

  283. सहस्रभागप्रथमा द्वितीयानुक्रमास् तथा । सर्वे ह्य् एते महाभाग यावन् मुक्तिसमाश्रयाः

    sahasrabhāgaprathamā dvitīyānukramās tathā / sarve hy ete mahābhāga yāvan muktisamāśrayāḥ

  284. यावन्तो जन्तवः स्वर्गे तावन्तो नरकौकसः । पापकृद् याति नरकं प्रायश्चित्तपराङ्मुखः

    yāvanto jantavaḥ svarge tāvanto narakaukasaḥ / pāpakṛd yāti narakaṃ prāyaścittaparāṅmukhaḥ

  285. पापानाम् अनुरूपाणि प्रायश्चित्तानि यद् यथा । तथा तथैव संस्मृत्य प्रोक्तानि परमर्षिभिः

    pāpānām anurūpāṇi prāyaścittāni yad yathā / tathā tathaiva saṃsmṛtya proktāni paramarṣibhiḥ

  286. पापे गुरूणि गुरुणि स्वल्पान्य् अल्पे च तद्विदः । प्रायश्चित्तानि मैत्रेय जगुः स्वायंभुवादयः

    pāpe gurūṇi guruṇi svalpāny alpe ca tadvidaḥ / prāyaścittāni maitreya jaguḥ svāyaṃbhuvādayaḥ

  287. प्रायश्चित्तान्य् अशेषाणि तपःकर्मात्मकानि वै । यानि तेषाम् अशेषाणां कृष्णानुस्मरणं परम्

    prāyaścittāny aśeṣāṇi tapaḥkarmātmakāni vai / yāni teṣām aśeṣāṇāṃ kṛṣṇānusmaraṇaṃ param

  288. कृते पापे ऽनुतापो वै यस्य पुंसः प्रजायते । प्रायश्चित्तं तु तस्यैकं हरिसंस्मरणं परम्

    kṛte pāpe 'nutāpo vai yasya puṃsaḥ prajāyate / prāyaścittaṃ tu tasyaikaṃ harisaṃsmaraṇaṃ param

  289. प्रातर् निशि तथा संध्यामध्याह्नादिषु संस्मरन् । नारायणम् अवाप्नोति सद्यः पापक्षयं नरः

    prātar niśi tathā saṃdhyāmadhyāhnādiṣu saṃsmaran / nārāyaṇam avāpnoti sadyaḥ pāpakṣayaṃ naraḥ

  290. विष्णुसंस्मरणात् क्षीणसमस्तक्लेशसंचयः । मुक्तिं प्रयाति स्वर्गाप्तिस् तस्य विघ्नो ऽनुमीयते

    viṣṇusaṃsmaraṇāt kṣīṇasamastakleśasaṃcayaḥ / muktiṃ prayāti svargāptis tasya vighno 'numīyate

  291. वासुदेवे मनो यस्य जपहोमार्चनादिषु । तस्यान्तरायो मैत्रेय देवेन्द्रत्वादिकं फलम्

    vāsudeve mano yasya japahomārcanādiṣu / tasyāntarāyo maitreya devendratvādikaṃ phalam

  292. क्व नाकपृष्ठगमनं पुनरावृत्तिलक्षणम् । क्व जपो वासुदेवेति मुक्तिबीजम् अनुत्तमम्

    kva nākapṛṣṭhagamanaṃ punarāvṛttilakṣaṇam / kva japo vāsudeveti muktibījam anuttamam

  293. तस्माद् अहर्निशं विष्णुं संस्मरन् पुरुषो मुने । न याति नरकं शुद्धः संक्षीणाखिलपातकः

    tasmād aharniśaṃ viṣṇuṃ saṃsmaran puruṣo mune / na yāti narakaṃ śuddhaḥ saṃkṣīṇākhilapātakaḥ

  294. मनःप्रीतिकरः स्वर्गो नरकस् तद्विपर्ययः । नरकस्वर्गसंज्ञे वै पापपुण्ये द्विजोत्तम

    manaḥprītikaraḥ svargo narakas tadviparyayaḥ / narakasvargasaṃjñe vai pāpapuṇye dvijottama

  295. वस्त्व् एकम् एव दुःखाय सुखायेर्ष्योद्भवाय च । कोपाय च यतस् तस्माद् वस्तु वस्त्वात्मकं कुतः

    vastv ekam eva duḥkhāya sukhāyerṣyodbhavāya ca / kopāya ca yatas tasmād vastu vastvātmakaṃ kutaḥ

  296. तद् एव प्रीतये भूत्वा पुनर् दुःखाय जायते । तद् एव कोपाय यतः प्रसादाय च जायते

    tad eva prītaye bhūtvā punar duḥkhāya jāyate / tad eva kopāya yataḥ prasādāya ca jāyate

  297. तस्माद् दुःखात्मकं नास्ति न च किंचित् सुखात्मकम् । मनसः परिणामो ऽयं सुखदुःखादिलक्षणः

    tasmād duḥkhātmakaṃ nāsti na ca kiṃcit sukhātmakam / manasaḥ pariṇāmo 'yaṃ sukhaduḥkhādilakṣaṇaḥ

  298. ज्ञानम् एव परं ब्रह्म ज्ञानं बन्धाय चेष्यते । ज्ञानात्मकम् इदं विश्वं न ज्ञानाद् विद्यते परम्

    jñānam eva paraṃ brahma jñānaṃ bandhāya ceṣyate / jñānātmakam idaṃ viśvaṃ na jñānād vidyate param

  299. विद्याविद्येति मैत्रेय ज्ञानम् एवोपधारय

    vidyāvidyeti maitreya jñānam evopadhāraya

  300. एवम् एतन् मयाख्यातं भवतो मण्डलं भुवः । पातालानि च सर्वाणि तथैव नरका द्विज

    evam etan mayākhyātaṃ bhavato maṇḍalaṃ bhuvaḥ / pātālāni ca sarvāṇi tathaiva narakā dvija

  301. समुद्राः पर्वताश् चैव द्वीपा वर्षाणि निम्नगाः । संक्षेपात् सर्वम् आख्यातं किं भूयः श्रोतुम् इच्छसि

    samudrāḥ parvatāś caiva dvīpā varṣāṇi nimnagāḥ / saṃkṣepāt sarvam ākhyātaṃ kiṃ bhūyaḥ śrotum icchasi

  302. ______________________________________________________ §मैत्रेय उवाच: कथितं भवता ब्रह्मन् ममैतद् अखिलं त्वया । भुवर्लोकादिकांल् लोकाञ् श्रोतुम् इच्छाम्य् अहं मुने

    ______________________________________________________ §maitreya uvāca: kathitaṃ bhavatā brahman mamaitad akhilaṃ tvayā / bhuvarlokādikāṃl lokāñ śrotum icchāmy ahaṃ mune

  303. तथैव ग्रहसंस्थानं प्रमाणानि यथातथम् । समाचक्ष्व महाभाग मह्यं त्वं परिपृच्छते

    tathaiva grahasaṃsthānaṃ pramāṇāni yathātatham / samācakṣva mahābhāga mahyaṃ tvaṃ paripṛcchate

  304. §पराशर उवाच: रविचन्द्रमसोर् यावन् मयूखैर् अवभास्यते । ससमुद्रसरिच्छैला तावती पृथिवी स्मृता

    §parāśara uvāca: ravicandramasor yāvan mayūkhair avabhāsyate / sasamudrasaricchailā tāvatī pṛthivī smṛtā

  305. यावत्प्रमाणा पृथिवी विस्तारपरिमण्डलात् । नभस् तावत्प्रमाणं वै व्यासमण्डलतो द्विज

    yāvatpramāṇā pṛthivī vistāraparimaṇḍalāt / nabhas tāvatpramāṇaṃ vai vyāsamaṇḍalato dvija

  306. भूमेर् योजनलक्षे तु सौरं मैत्रेय मण्डलम् । लक्षे दिवाकरस्यापि मण्डलं शशिनः स्थितम्

    bhūmer yojanalakṣe tu sauraṃ maitreya maṇḍalam / lakṣe divākarasyāpi maṇḍalaṃ śaśinaḥ sthitam

  307. पूर्णे शतसहस्रे तु योजनानां निशाकरात् । नक्षत्रमण्डलं कृत्स्नम् उपरिष्टात् प्रकाशते

    pūrṇe śatasahasre tu yojanānāṃ niśākarāt / nakṣatramaṇḍalaṃ kṛtsnam upariṣṭāt prakāśate

  308. द्वे लक्षे चोत्तरे ब्रह्मन् बुधो नक्षत्रमण्डलात् । तावत्प्रमाणभागे तु बुधस्याप्य् उशना स्थितः

    dve lakṣe cottare brahman budho nakṣatramaṇḍalāt / tāvatpramāṇabhāge tu budhasyāpy uśanā sthitaḥ

  309. अङ्गारको ऽपि शुक्रस्य तत्प्रमाणे व्यवस्थितः । लक्षद्वये तु भौमस्य स्थितो देवपुरोहितः

    aṅgārako 'pi śukrasya tatpramāṇe vyavasthitaḥ / lakṣadvaye tu bhaumasya sthito devapurohitaḥ

  310. सौरिर् बृहस्पतेश् चोर्ध्वं द्विलक्षे समवस्थितः । सप्तर्षिमण्डलं तस्माल् लक्षम् एकं द्विजोत्तम

    saurir bṛhaspateś cordhvaṃ dvilakṣe samavasthitaḥ / saptarṣimaṇḍalaṃ tasmāl lakṣam ekaṃ dvijottama

  311. ऋषिभ्यस् तु सहस्राणां शताद् ऊर्ध्वं व्यवस्थितः । मेढीभूतः समस्तस्य ज्योतिश्चक्रस्य वै ध्रुवः

    ṛṣibhyas tu sahasrāṇāṃ śatād ūrdhvaṃ vyavasthitaḥ / meḍhībhūtaḥ samastasya jyotiścakrasya vai dhruvaḥ

  312. त्रैलोक्यम् एतत् कथितम् उत्सेधेन महामुने । इज्याफलस्य भूर् एषा इज्या चात्र प्रतिष्ठिता

    trailokyam etat kathitam utsedhena mahāmune / ijyāphalasya bhūr eṣā ijyā cātra pratiṣṭhitā

  313. ध्रुवाद् ऊर्ध्वं महर्लोको यत्र ते कल्पवासिनः । एकयोजनकोटी तु महर्लोको ऽभिधीयते

    dhruvād ūrdhvaṃ maharloko yatra te kalpavāsinaḥ / ekayojanakoṭī tu maharloko 'bhidhīyate

  314. द्वे कोटी तु जनो लोको यत्र ते ब्रह्मणः सुताः । सनन्दनाद्याः कथिता मैत्रेयामलचेतसः

    dve koṭī tu jano loko yatra te brahmaṇaḥ sutāḥ / sanandanādyāḥ kathitā maitreyāmalacetasaḥ

  315. चतुर्गुणोत्तरे चोर्ध्वं जनलोकात् तपः स्मृतः । वैराजा यत्र ते देवाः स्थिता दाहविवर्जिताः

    caturguṇottare cordhvaṃ janalokāt tapaḥ smṛtaḥ / vairājā yatra te devāḥ sthitā dāhavivarjitāḥ

  316. षड्गुणेन तपोलोकात् सत्यलोको विराजते । अपुनर्मारका यत्र ब्रह्मलोको हि स स्मृतः

    ṣaḍguṇena tapolokāt satyaloko virājate / apunarmārakā yatra brahmaloko hi sa smṛtaḥ

  317. पादगम्यं तु यत् किंचिद् वस्त्व् अस्ति पृथिवीमयम् । स भूर्लोकः समाख्यातो विस्तरो ऽस्य मयोदितः

    pādagamyaṃ tu yat kiṃcid vastv asti pṛthivīmayam / sa bhūrlokaḥ samākhyāto vistaro 'sya mayoditaḥ

  318. भूमिसूर्यान्तरं यत् तु सिद्धादिमुनिसेवितम् । भुवर्लोकस् तु सो ऽप्य् उक्तो द्वितीयो मुनिसत्तम

    bhūmisūryāntaraṃ yat tu siddhādimunisevitam / bhuvarlokas tu so 'py ukto dvitīyo munisattama

  319. ध्रुवसूर्यान्तरं यत् तु नियुतानि चतुर्दश । स्वर्लोकः सो ऽपि गदितो लोकसंस्थानचिन्तकैः

    dhruvasūryāntaraṃ yat tu niyutāni caturdaśa / svarlokaḥ so 'pi gadito lokasaṃsthānacintakaiḥ

  320. त्रैलोक्यम् एतत् कृतकं मैत्रेय परिपठ्यते । जनस् तपस् तथा सत्यम् इति चाकृतकं त्रयम्

    trailokyam etat kṛtakaṃ maitreya paripaṭhyate / janas tapas tathā satyam iti cākṛtakaṃ trayam

  321. कृतकाकृतयोर् मध्ये महर्लोक इति स्मृतः । शून्यो भवति कल्पान्ते यो ऽत्यन्तं न विनश्यति

    kṛtakākṛtayor madhye maharloka iti smṛtaḥ / śūnyo bhavati kalpānte yo 'tyantaṃ na vinaśyati

  322. एते सप्त मया लोका मैत्रेय कथितास् तव । पातालानि च सप्तैव ब्रह्माण्डस्यैष विस्तरः

    ete sapta mayā lokā maitreya kathitās tava / pātālāni ca saptaiva brahmāṇḍasyaiṣa vistaraḥ

  323. एतद् अण्डकटाहेन तिर्यक् चोर्ध्वम् अधस् तथा । कपित्थस्य यथा बीजं सर्वतो वै समावृतम्

    etad aṇḍakaṭāhena tiryak cordhvam adhas tathā / kapitthasya yathā bījaṃ sarvato vai samāvṛtam

  324. दशोत्तरेण पयसा मैत्रेयाण्डं च तद् वृतम् । सर्वो ऽम्बुपरिधानो ऽसौ वह्निना वेष्टितो बहिः

    daśottareṇa payasā maitreyāṇḍaṃ ca tad vṛtam / sarvo 'mbuparidhāno 'sau vahninā veṣṭito bahiḥ

  325. वह्निश् च वायुना वायुर् मैत्रेय नभसा वृतः । भूतादिना नभः सो ऽपि महता परिवेष्टितः । दशोत्तराण्य् अशेषाणि मैत्रेयैतानि सप्त वै

    vahniś ca vāyunā vāyur maitreya nabhasā vṛtaḥ / bhūtādinā nabhaḥ so 'pi mahatā pariveṣṭitaḥ / daśottarāṇy aśeṣāṇi maitreyaitāni sapta vai

  326. महान्तं च समावृत्य प्रधानं समवस्थितम् । अनन्तस्य न तस्यान्तः संख्यानं वापि विद्यते

    mahāntaṃ ca samāvṛtya pradhānaṃ samavasthitam / anantasya na tasyāntaḥ saṃkhyānaṃ vāpi vidyate

  327. तद् अनन्तम् असंख्यातप्रमाणं चापि वै यतः । हेतुभूतम् अशेषस्य प्रकृतिः सा परा मुने

    tad anantam asaṃkhyātapramāṇaṃ cāpi vai yataḥ / hetubhūtam aśeṣasya prakṛtiḥ sā parā mune

  328. अण्डानां तु सहस्राणां सहस्राण्य् अयुतानि च । ईदृशानां तथा तत्र कोटिकोटिशतानि च

    aṇḍānāṃ tu sahasrāṇāṃ sahasrāṇy ayutāni ca / īdṛśānāṃ tathā tatra koṭikoṭiśatāni ca

  329. दारुण्य् अग्निर् यथा तैलं तिले तद्वत् पुमान् अपि । प्रधाने ऽवस्थितो व्यापी चेतनात्मात्मवेदनः

    dāruṇy agnir yathā tailaṃ tile tadvat pumān api / pradhāne 'vasthito vyāpī cetanātmātmavedanaḥ

  330. प्रधानं च पुमांश् चैव सर्वभूतात्मभूतया । विष्णुशक्त्या महाबुद्धे वृतौ संश्रयधर्मिणौ

    pradhānaṃ ca pumāṃś caiva sarvabhūtātmabhūtayā / viṣṇuśaktyā mahābuddhe vṛtau saṃśrayadharmiṇau

  331. तयोः सैव पृथग्भावकारणं संश्रयस्य च । क्षोभकारणभूता च सर्गकाले महामते

    tayoḥ saiva pṛthagbhāvakāraṇaṃ saṃśrayasya ca / kṣobhakāraṇabhūtā ca sargakāle mahāmate

  332. यथा सक्तं जले वातो बिभर्ति कणिकाशतम् । शक्तिः सापि तथा विष्णोः प्रधानपुरुषात्मकम्

    yathā saktaṃ jale vāto bibharti kaṇikāśatam / śaktiḥ sāpi tathā viṣṇoḥ pradhānapuruṣātmakam

  333. यथा च पादपो मूलस्कन्धशाखादिसंयुतः । आदिबीजात् प्रभवति बीजान्य् अन्यानि वै ततः

    yathā ca pādapo mūlaskandhaśākhādisaṃyutaḥ / ādibījāt prabhavati bījāny anyāni vai tataḥ

  334. प्रभवन्ति ततस् तेभ्यः संभवन्त्य् अपरे द्रुमाः । ते ऽपि तल्लक्षणद्रव्यकारणानुगता मुने

    prabhavanti tatas tebhyaḥ saṃbhavanty apare drumāḥ / te 'pi tallakṣaṇadravyakāraṇānugatā mune

  335. एवम् अव्याकृतात् पूर्वं जायन्ते महदादयः । विशेषान्तास् ततस् तेभ्यः संभवन्ति सुरादयः । तेभ्यश् च पुत्रास् तेषां च पुत्राणाम् अपरे सुताः

    evam avyākṛtāt pūrvaṃ jāyante mahadādayaḥ / viśeṣāntās tatas tebhyaḥ saṃbhavanti surādayaḥ / tebhyaś ca putrās teṣāṃ ca putrāṇām apare sutāḥ

  336. बीजाद् वृक्षप्ररोहेण यथा नापचयस् तरोः । भूतानां भूतसर्गेण नैवास्त्य् अपचयस् तथा

    bījād vṛkṣapraroheṇa yathā nāpacayas taroḥ / bhūtānāṃ bhūtasargeṇa naivāsty apacayas tathā

  337. संनिधानाद् यथाकाशकालाद्याः कारणं तरोः । तथैवापरिणामेन विश्वस्य भगवान् हरिः

    saṃnidhānād yathākāśakālādyāḥ kāraṇaṃ taroḥ / tathaivāpariṇāmena viśvasya bhagavān hariḥ

  338. व्रीहिबीजे यथा मूलं नालं पत्राङ्कुरौ तथा । काण्डकोषस् तथा पुष्पं क्षीरं तद्वच् च तण्डुलाः

    vrīhibīje yathā mūlaṃ nālaṃ patrāṅkurau tathā / kāṇḍakoṣas tathā puṣpaṃ kṣīraṃ tadvac ca taṇḍulāḥ

  339. तुषाः कणाश् च सन्तो वै यान्त्य् आविर्भावम् आत्मनः । प्ररोहहेतुसामग्रीम् आसाद्य मुनिसत्तम

    tuṣāḥ kaṇāś ca santo vai yānty āvirbhāvam ātmanaḥ / prarohahetusāmagrīm āsādya munisattama

  340. तथा कर्मस्व् अनेकेषु देवाद्याः समवस्थिताः । विष्णुशक्तिं समासाद्य प्ररोहम् उपयान्ति वै

    tathā karmasv anekeṣu devādyāḥ samavasthitāḥ / viṣṇuśaktiṃ samāsādya praroham upayānti vai

  341. स च विष्णुः परं ब्रह्म यतः सर्वम् इदं जगत् । जगच् च यो यत्र चेदं यस्मिंश् च लयम् एष्यति

    sa ca viṣṇuḥ paraṃ brahma yataḥ sarvam idaṃ jagat / jagac ca yo yatra cedaṃ yasmiṃś ca layam eṣyati

  342. तद् ब्रह्म तत् परं धाम सदसत्परमं पदम् । यस्य सर्वम् अभेदेन जगद् एतच् चराचरम्

    tad brahma tat paraṃ dhāma sadasatparamaṃ padam / yasya sarvam abhedena jagad etac carācaram

  343. स एव मूलप्रकृतिर् व्यक्तरूपी जगच् च सः । तस्मिन्न् एव लयं सर्वं याति तत्र च तिष्ठति

    sa eva mūlaprakṛtir vyaktarūpī jagac ca saḥ / tasminn eva layaṃ sarvaṃ yāti tatra ca tiṣṭhati

  344. कर्ता क्रियाणां स च इज्यते क्रतुः स एव तत्कर्मफलं च तस्य यत् । स्रुगादि यत् साधनम् अप्य् अशेषतो हरेर् न किंचिद् व्यतिरिक्तम् अस्ति वै

    kartā kriyāṇāṃ sa ca ijyate kratuḥ sa eva tatkarmaphalaṃ ca tasya yat / srugādi yat sādhanam apy aśeṣato harer na kiṃcid vyatiriktam asti vai

  345. ______________________________________________________ §पराशर उवाच: व्याख्यातम् एतद् ब्रह्माण्डसंस्थानं तव सुव्रत । ततः प्रमाणसंस्थाने सूर्यादीनां शृणुष्व मे

    ______________________________________________________ §parāśara uvāca: vyākhyātam etad brahmāṇḍasaṃsthānaṃ tava suvrata / tataḥ pramāṇasaṃsthāne sūryādīnāṃ śṛṇuṣva me

  346. योजनानां सहस्राणि भास्करस्य रथो नव । ईषादण्डस् तथैवास्य द्विगुणो मुनिसत्तम

    yojanānāṃ sahasrāṇi bhāskarasya ratho nava / īṣādaṇḍas tathaivāsya dviguṇo munisattama

  347. सार्धकोटिस् तथा सप्त नियुतान्य् अधिकानि वै । योजनानां तु तस्याक्षस् तत्र चक्रं प्रतिष्ठितम्

    sārdhakoṭis tathā sapta niyutāny adhikāni vai / yojanānāṃ tu tasyākṣas tatra cakraṃ pratiṣṭhitam

  348. त्रिनाभिमति पञ्चारे षण्णेमिन्य् अक्षयात्मके । संवत्सरमये कृत्स्नं कालचक्रं प्रतिष्ठितम्

    trinābhimati pañcāre ṣaṇṇeminy akṣayātmake / saṃvatsaramaye kṛtsnaṃ kālacakraṃ pratiṣṭhitam

  349. चत्वारिंशत् सहस्राणि द्वितीयो ऽक्षो विवस्वतः । पञ्चान्यानि तु सार्धानि स्यन्दनस्य महामते

    catvāriṃśat sahasrāṇi dvitīyo 'kṣo vivasvataḥ / pañcānyāni tu sārdhāni syandanasya mahāmate

  350. अक्षप्रमाणम् उभयोः प्रमाणं तद्युगार्धयोः । ह्रस्वो ऽक्षस् तद्युगार्धं च ध्रुवाधारो रथस्य वै । द्वितीये ऽक्षे तु तच् चक्रं संस्थितं मानसाचले

    akṣapramāṇam ubhayoḥ pramāṇaṃ tadyugārdhayoḥ / hrasvo 'kṣas tadyugārdhaṃ ca dhruvādhāro rathasya vai / dvitīye 'kṣe tu tac cakraṃ saṃsthitaṃ mānasācale

  351. हयाश् च सप्त छन्दांसि तेषां नामानि मे शृणु । गायत्री च बृहत्य् उष्णिग् जगती त्रिष्टुब् एव च । अनुष्टुप् पङ्क्तिर् इत्य् उक्ताश् छन्दांसि हरयो रवेः

    hayāś ca sapta chandāṃsi teṣāṃ nāmāni me śṛṇu / gāyatrī ca bṛhaty uṣṇig jagatī triṣṭub eva ca / anuṣṭup paṅktir ity uktāś chandāṃsi harayo raveḥ

  352. मानसोत्तरशैले तु पूर्वतो वासवी पुरी । दक्षिणेन यमस्यान्या प्रतीच्यां वरुणस्य च । उत्तरेण च सोमस्य तासां नामानि मे शृणु

    mānasottaraśaile tu pūrvato vāsavī purī / dakṣiṇena yamasyānyā pratīcyāṃ varuṇasya ca / uttareṇa ca somasya tāsāṃ nāmāni me śṛṇu

  353. वस्वोकसारा शक्रस्य याम्या संयमनी तथा । पुरी सुखा जलेशस्य सोमस्य च विभावरी

    vasvokasārā śakrasya yāmyā saṃyamanī tathā / purī sukhā jaleśasya somasya ca vibhāvarī

  354. काष्ठां गतो दक्षिणतः क्षिप्तेषुर् इव सर्पति । मैत्रेय भगवान् भानुर् ज्योतिषां चक्रसंयुतः

    kāṣṭhāṃ gato dakṣiṇataḥ kṣipteṣur iva sarpati / maitreya bhagavān bhānur jyotiṣāṃ cakrasaṃyutaḥ

  355. अहोरात्रव्यवस्थानकारणं भगवान् रविः । देवयानः परः पन्था योगिनां क्लेशसंक्षये

    ahorātravyavasthānakāraṇaṃ bhagavān raviḥ / devayānaḥ paraḥ panthā yogināṃ kleśasaṃkṣaye

  356. दिवसस्य रविर् मध्ये सर्वकालं व्यवस्थितः । सर्वद्वीपेषु मैत्रेय निशार्धस्य च संमुखः

    divasasya ravir madhye sarvakālaṃ vyavasthitaḥ / sarvadvīpeṣu maitreya niśārdhasya ca saṃmukhaḥ

  357. उदयास्तमने चैव सर्वकालं तु संमुखे । दिशास्व् अशेषासु तथा मैत्रेय विदिशासु च

    udayāstamane caiva sarvakālaṃ tu saṃmukhe / diśāsv aśeṣāsu tathā maitreya vidiśāsu ca

  358. यैर् यत्र दृश्यते भास्वान् स तेषाम् उदयः स्मृतः । तिरोभावं च यत्रैति तत्रैवास्तमनं रवेः

    yair yatra dṛśyate bhāsvān sa teṣām udayaḥ smṛtaḥ / tirobhāvaṃ ca yatraiti tatraivāstamanaṃ raveḥ

  359. नैवास्तमनम् अर्कस्य नोदयः सर्वदा सतः । उदयास्तमनाख्यं हि दर्शनादर्शनं रवेः

    naivāstamanam arkasya nodayaḥ sarvadā sataḥ / udayāstamanākhyaṃ hi darśanādarśanaṃ raveḥ

  360. शक्रादीनां पुरे तिष्ठन् स्पृशत्य् एष पुरत्रयम् । विकर्णौ द्वौ विकर्णस्थस् त्रीन् कोणान् द्वे पुरे तथा

    śakrādīnāṃ pure tiṣṭhan spṛśaty eṣa puratrayam / vikarṇau dvau vikarṇasthas trīn koṇān dve pure tathā

  361. उदितो वर्धमानाभिर् आमध्याह्नात् तपन् रविः । ततः परं ह्रसन्तीभिर् गोभिर् अस्तं नियच्छति

    udito vardhamānābhir āmadhyāhnāt tapan raviḥ / tataḥ paraṃ hrasantībhir gobhir astaṃ niyacchati

  362. उदयास्तमनाभ्यां च स्मृते पूर्वापरे दिशौ । यावत् पुरस्तात् तपति तावत् पृष्ठे च पार्श्वयोः

    udayāstamanābhyāṃ ca smṛte pūrvāpare diśau / yāvat purastāt tapati tāvat pṛṣṭhe ca pārśvayoḥ

  363. ऋते ऽमरगिरेर् मेरोर् उपरि ब्रह्मणः सभाम् । ये ये मरीचयो ऽर्कस्य प्रयान्ति ब्रह्मणः सभाम् । ते ते निरस्तास् तद्भासा प्रतीपम् उपयान्ति वै

    ṛte 'maragirer meror upari brahmaṇaḥ sabhām / ye ye marīcayo 'rkasya prayānti brahmaṇaḥ sabhām / te te nirastās tadbhāsā pratīpam upayānti vai

  364. तस्माद् दिश्य् उत्तरस्यां वै दिवारात्रिः सदैव हि । सर्वेषां द्वीपवर्षाणां मेरुर् उत्तरतो यतः

    tasmād diśy uttarasyāṃ vai divārātriḥ sadaiva hi / sarveṣāṃ dvīpavarṣāṇāṃ merur uttarato yataḥ

  365. प्रभा विवस्वतो रात्राव् अस्तं गच्छति भास्करे । विशत्य् अग्निम् अतो रात्रौ वह्निर् दूरात् प्रकाशते

    prabhā vivasvato rātrāv astaṃ gacchati bhāskare / viśaty agnim ato rātrau vahnir dūrāt prakāśate

  366. वह्निपादस् तथा भानुं दिनेष्व् आविशति द्विज । अतीव वह्निसंयोगाद् अतः सूर्यः प्रकाशते

    vahnipādas tathā bhānuṃ dineṣv āviśati dvija / atīva vahnisaṃyogād ataḥ sūryaḥ prakāśate

  367. तेजसी भास्कराग्नेये प्रकाशोष्णस्वरूपिणी । परस्परानुप्रवेशाद् आप्यायेते दिवानिशम्

    tejasī bhāskarāgneye prakāśoṣṇasvarūpiṇī / parasparānupraveśād āpyāyete divāniśam

  368. दक्षिणोत्तरभूम्यर्धे समुत्तिष्ठति भास्करे । अहोरात्रं विशत्य् अम्भस् तमःप्राकाश्यशीलवत्

    dakṣiṇottarabhūmyardhe samuttiṣṭhati bhāskare / ahorātraṃ viśaty ambhas tamaḥprākāśyaśīlavat

  369. आताम्रा हि भवन्त्य् आपो दिवा नक्तप्रवेशनात् । दिनं विशति चैवाम्भो भास्करे ऽस्तम् उपागते । तस्माच् छुक्लीभवन्त्य् आपो नक्तम् अह्नः प्रवेशनात्

    ātāmrā hi bhavanty āpo divā naktapraveśanāt / dinaṃ viśati caivāmbho bhāskare 'stam upāgate / tasmāc chuklībhavanty āpo naktam ahnaḥ praveśanāt

  370. एवं पुष्करमध्ये तु यदा याति दिवाकरः । त्रिंशद्भागं तु मेदिन्यास् तदा मौहूर्तिकी गतिः

    evaṃ puṣkaramadhye tu yadā yāti divākaraḥ / triṃśadbhāgaṃ tu medinyās tadā mauhūrtikī gatiḥ

  371. कुलालचक्रपर्यन्तो भ्रमन्न् एष दिवाकरः । करोत्य् अहस् तथा रात्रिं विमुञ्चन् मेदिनीं द्विज

    kulālacakraparyanto bhramann eṣa divākaraḥ / karoty ahas tathā rātriṃ vimuñcan medinīṃ dvija

  372. अयनस्योत्तरस्यादौ मकरं याति भास्करः । ततः कुम्भं च मीनं च राशे राश्यन्तरं द्विज

    ayanasyottarasyādau makaraṃ yāti bhāskaraḥ / tataḥ kumbhaṃ ca mīnaṃ ca rāśe rāśyantaraṃ dvija

  373. त्रिष्व् एतेष्व् अथ भुक्तेषु ततो वैषुवतीं गतिम् । प्रयाति सविता कुर्वन्न् अहोरात्रं ततः समम्

    triṣv eteṣv atha bhukteṣu tato vaiṣuvatīṃ gatim / prayāti savitā kurvann ahorātraṃ tataḥ samam

  374. ततो रात्रिः क्षयं याति वर्धते ऽनुदिनं दिनम्

    tato rātriḥ kṣayaṃ yāti vardhate 'nudinaṃ dinam

  375. ततश् च मिथुनस्यान्ते परां काष्ठाम् उपागतः । राशिं कर्कटकं प्राप्य कुरुते दक्षिणायनम्

    tataś ca mithunasyānte parāṃ kāṣṭhām upāgataḥ / rāśiṃ karkaṭakaṃ prāpya kurute dakṣiṇāyanam

  376. कुलालचक्रपर्यन्तो यथा शीघ्रं प्रवर्तते । दक्षिणे प्रक्रमे सूर्यस् तथा शीघ्रं प्रवर्तते

    kulālacakraparyanto yathā śīghraṃ pravartate / dakṣiṇe prakrame sūryas tathā śīghraṃ pravartate

  377. अतिवेगितया कालं वायुवेगगतिश् चरन् । तस्मात् प्रकृष्टां भूमिं तु कालेनाल्पेन गच्छति

    ativegitayā kālaṃ vāyuvegagatiś caran / tasmāt prakṛṣṭāṃ bhūmiṃ tu kālenālpena gacchati

  378. सूर्यो द्वादशभिः शैघ्र्यान् मुहूर्तैर् दक्षिणायने । त्रयोदशार्धम् ऋक्षाणाम् अह्ना तु चरते द्विज । मुहूर्तैस् तावदृक्षाणि नक्तम् अष्टादशैश् चरन्

    sūryo dvādaśabhiḥ śaighryān muhūrtair dakṣiṇāyane / trayodaśārdham ṛkṣāṇām ahnā tu carate dvija / muhūrtais tāvadṛkṣāṇi naktam aṣṭādaśaiś caran

  379. कुलालचक्रमध्यस्थो यथा मन्दं प्रसर्पति । तथोदगयने सूर्यः सर्पते मन्दविक्रमः

    kulālacakramadhyastho yathā mandaṃ prasarpati / tathodagayane sūryaḥ sarpate mandavikramaḥ

  380. तस्माद् दीर्घेण कालेन भूमिम् अल्पां तु गच्छति । अष्टादशमुहूर्तं यद् उत्तरायणपश्चिमम्

    tasmād dīrgheṇa kālena bhūmim alpāṃ tu gacchati / aṣṭādaśamuhūrtaṃ yad uttarāyaṇapaścimam

  381. अहर् भवति तत्रापि चरते मन्दविक्रमः

    ahar bhavati tatrāpi carate mandavikramaḥ

  382. त्रयोदशार्धम् अह्नैव ऋक्षाणां चरते रविः । मुहूर्तैस् तावदृक्षाणि रात्रौ द्वादशभिश् चरन्

    trayodaśārdham ahnaiva ṛkṣāṇāṃ carate raviḥ / muhūrtais tāvadṛkṣāṇi rātrau dvādaśabhiś caran

  383. अधो मन्दतरं नाभ्यां चक्रं भ्रमति वै यथा । मृत्पिण्ड इव मध्यस्थो ध्रुवो भ्रमति वै तथा

    adho mandataraṃ nābhyāṃ cakraṃ bhramati vai yathā / mṛtpiṇḍa iva madhyastho dhruvo bhramati vai tathā

  384. कुलालचक्रनाभिस् तु यथा तत्रैव वर्तते । ध्रुवस् तथा हि मैत्रेय तत्रैव परिवर्तते

    kulālacakranābhis tu yathā tatraiva vartate / dhruvas tathā hi maitreya tatraiva parivartate

  385. उभयोः काष्ठयोर् मध्ये भ्रमतो मण्डलानि च । दिवा नक्तं च सूर्यस्य मन्दा शीघ्रा च वै गतिः

    ubhayoḥ kāṣṭhayor madhye bhramato maṇḍalāni ca / divā naktaṃ ca sūryasya mandā śīghrā ca vai gatiḥ

  386. मन्दाह्नि यस्मिन्न् अयने शीघ्रा नक्तं तदा गतिः । शीघ्रा निशि यदा चास्य तदा मन्दा दिवा गतिः

    mandāhni yasminn ayane śīghrā naktaṃ tadā gatiḥ / śīghrā niśi yadā cāsya tadā mandā divā gatiḥ

  387. एकप्रमाणम् एवैष मार्गं याति दिवाकरः । अहोरात्रेण यो भुङ्क्ते समस्ता राशयो द्विज

    ekapramāṇam evaiṣa mārgaṃ yāti divākaraḥ / ahorātreṇa yo bhuṅkte samastā rāśayo dvija

  388. षड् एव राशयो भुङ्क्ते रात्राव् अन्यांश् च षड् दिवा

    ṣaḍ eva rāśayo bhuṅkte rātrāv anyāṃś ca ṣaḍ divā

  389. राशिप्रमाणजनिता दीर्घह्रस्वात्मता दिने । तथा निशायां राशीनां प्रमाणैर् लघुदीर्घता

    rāśipramāṇajanitā dīrghahrasvātmatā dine / tathā niśāyāṃ rāśīnāṃ pramāṇair laghudīrghatā

  390. दिनादेर् दीर्घह्रस्वत्वं तद्भोगेनैव जायते । उत्तरे प्रक्रमे शीघ्रा निशि मन्दा गतिर् दिवा

    dināder dīrghahrasvatvaṃ tadbhogenaiva jāyate / uttare prakrame śīghrā niśi mandā gatir divā

  391. दक्षिणे त्व् अयने चैव विपरीता विवस्वतः

    dakṣiṇe tv ayane caiva viparītā vivasvataḥ

  392. उषा रात्रिः समाख्याता व्युष्टिश् चाप्य् उच्यते दिनम् । प्रोच्यते च तथा संध्या उषाव्युष्ट्योर् यद् अन्तरम्

    uṣā rātriḥ samākhyātā vyuṣṭiś cāpy ucyate dinam / procyate ca tathā saṃdhyā uṣāvyuṣṭyor yad antaram

  393. संध्याकाले तु संप्राप्ते रौद्रे परमदारुणे । मन्देहा राक्षसा घोराः सूर्यम् इच्छन्ति खादितुम्

    saṃdhyākāle tu saṃprāpte raudre paramadāruṇe / mandehā rākṣasā ghorāḥ sūryam icchanti khāditum

  394. प्रजापतिकृतः शापस् तेषां मैत्रेय रक्षसाम् । अक्षयत्वं शरीराणां मरणं च दिने दिने

    prajāpatikṛtaḥ śāpas teṣāṃ maitreya rakṣasām / akṣayatvaṃ śarīrāṇāṃ maraṇaṃ ca dine dine

  395. ततः सूर्यस्य तैर् युद्धं भवत्य् अत्यन्तदारुणम् । ततो द्विजोत्तमास् तोयं यत् क्षिपन्ति महामुने

    tataḥ sūryasya tair yuddhaṃ bhavaty atyantadāruṇam / tato dvijottamās toyaṃ yat kṣipanti mahāmune

  396. ॐकारब्रह्मसंयुक्तं गायत्र्या चाभिमन्त्रितम् । तेन दह्यन्ति ते पापा वज्रीभूतेन वारिणा

    oṃkārabrahmasaṃyuktaṃ gāyatryā cābhimantritam / tena dahyanti te pāpā vajrībhūtena vāriṇā

  397. अग्निहोत्रे हूयते या समन्त्रा प्रथमाहुतिः । सूर्यो ज्योतिः सहस्रांशुस् तया दीप्यति भास्करः

    agnihotre hūyate yā samantrā prathamāhutiḥ / sūryo jyotiḥ sahasrāṃśus tayā dīpyati bhāskaraḥ

  398. ॐकारो भगवान् विष्णुस् त्रिधामा वचसां पतिः । तदुच्चारणतस् ते तु विनाशं यान्ति राक्षसाः

    oṃkāro bhagavān viṣṇus tridhāmā vacasāṃ patiḥ / taduccāraṇatas te tu vināśaṃ yānti rākṣasāḥ

  399. वैष्णवो ऽंशः परः सूर्यो यो ऽन्तर्ज्योतिर् असंप्लवम् । अभिधायक ॐकारस् तस्य स प्रेरकः परः

    vaiṣṇavo 'ṃśaḥ paraḥ sūryo yo 'ntarjyotir asaṃplavam / abhidhāyaka oṃkāras tasya sa prerakaḥ paraḥ

  400. तेन तत् प्रेरितं ज्योतिर् ॐकारेणाथ दीप्तिमत् । दहत्य् अशेषरक्षांसि मन्देहाख्यान्य् अघानि वै

    tena tat preritaṃ jyotir oṃkāreṇātha dīptimat / dahaty aśeṣarakṣāṃsi mandehākhyāny aghāni vai

  401. तस्मान् नोल्लङ्घनं कार्यं संध्योपासनकर्मणः । स हन्ति सूर्यं संध्याया नोपास्तिं कुरुते हि यः

    tasmān nollaṅghanaṃ kāryaṃ saṃdhyopāsanakarmaṇaḥ / sa hanti sūryaṃ saṃdhyāyā nopāstiṃ kurute hi yaḥ

  402. ततः प्रयाति भगवान् ब्राह्मणैर् अभिरक्षितः । वालखिल्यादिभिश् चैव जगतः पालनोद्यतः

    tataḥ prayāti bhagavān brāhmaṇair abhirakṣitaḥ / vālakhilyādibhiś caiva jagataḥ pālanodyataḥ

  403. अफ़्तेर् ५८च् द्३,४,त्१,म्०,४ इन्स्।: काष्ठा निमेषा दश पञ्च चैव त्रिंशच् च काष्ठा गणयेत् कलां ताम् । त्रिंशत्कलाश् चैव भवेन् मुहूर्तस् तैस् त्रिंशता रात्र्यहनी समेते

    After 58c D3,4,T1,M0,4 ins.: kāṣṭhā nimeṣā daśa pañca caiva triṃśac ca kāṣṭhā gaṇayet kalāṃ tām / triṃśatkalāś caiva bhaven muhūrtas tais triṃśatā rātryahanī samete

  404. ह्रासवृद्धी त्व् अहर्भागैर् दिवसानां यथाक्रमम् । संध्या मुहूर्तमात्रा वै ह्रासवृद्धौ समा स्मृता

    hrāsavṛddhī tv aharbhāgair divasānāṃ yathākramam / saṃdhyā muhūrtamātrā vai hrāsavṛddhau samā smṛtā

  405. रेखाप्रभृत्य् अथादित्ये त्रिमुहूर्तगते तु वै । प्रातः स्मृतस् ततः कालो भागश् चाह्नः स पञ्चमः

    rekhāprabhṛty athāditye trimuhūrtagate tu vai / prātaḥ smṛtas tataḥ kālo bhāgaś cāhnaḥ sa pañcamaḥ

  406. तस्मात् प्रातस्तनात् कालात् त्रिमुहूर्तस् तु संगवः । मध्याह्नस् त्रिमुहूर्तस् तु तस्मात् कालात् तु संगवात्

    tasmāt prātastanāt kālāt trimuhūrtas tu saṃgavaḥ / madhyāhnas trimuhūrtas tu tasmāt kālāt tu saṃgavāt

  407. तस्मान् माध्याह्निकात् कालाद् अपराह्ण इति स्मृतः । त्रय एव मुहूर्तास् तु कालभागः स्मृतो बुधैः

    tasmān mādhyāhnikāt kālād aparāhṇa iti smṛtaḥ / traya eva muhūrtās tu kālabhāgaḥ smṛto budhaiḥ

  408. अपराह्णे व्यतीते तु कालः सायाह्न उच्यते । दशपञ्चमुहूर्ताहो मुहूर्तास् त्रय एव च

    aparāhṇe vyatīte tu kālaḥ sāyāhna ucyate / daśapañcamuhūrtāho muhūrtās traya eva ca

  409. दशपञ्चमुहूर्तं वै अहर् वैषुवतं स्मृतम्

    daśapañcamuhūrtaṃ vai ahar vaiṣuvataṃ smṛtam

  410. वर्धते ऽहो ह्रसति च अयने दक्षिणोत्तरे । अहस् तु ग्रसते रात्रिं रात्रिर् ग्रसति वासरम्

    vardhate 'ho hrasati ca ayane dakṣiṇottare / ahas tu grasate rātriṃ rātrir grasati vāsaram

  411. शरद्वसन्तयोर् मध्ये विषुवं तु विभाव्यते । तुलामेषगते भानौ समरात्रिदिनं तु तत्

    śaradvasantayor madhye viṣuvaṃ tu vibhāvyate / tulāmeṣagate bhānau samarātridinaṃ tu tat

  412. कर्कटावस्थिते भानौ दक्षिणायनम् उच्यते । उत्तरायणम् अप्य् उक्तं मकरस्थे दिवाकरे

    karkaṭāvasthite bhānau dakṣiṇāyanam ucyate / uttarāyaṇam apy uktaṃ makarasthe divākare

  413. त्रिंशन्मुहूर्तं कथितम् अहोरात्रं तु यन् मया । तानि पञ्चदश ब्रह्मन् पक्ष इत्य् अभिधीयते

    triṃśanmuhūrtaṃ kathitam ahorātraṃ tu yan mayā / tāni pañcadaśa brahman pakṣa ity abhidhīyate

  414. मासः पक्षद्वयेनोक्तो द्वौ मासौ चार्कजाव् ऋतुः । ऋतुत्रयं चाप्य् अयनं द्वे ऽयने वर्षसंज्ञिते

    māsaḥ pakṣadvayenokto dvau māsau cārkajāv ṛtuḥ / ṛtutrayaṃ cāpy ayanaṃ dve 'yane varṣasaṃjñite

  415. संवत्सरादयः पञ्च चतुर्मासविकल्पिताः । निश्चयः सर्वकालस्य युगम् इत्य् अभिधीयते

    saṃvatsarādayaḥ pañca caturmāsavikalpitāḥ / niścayaḥ sarvakālasya yugam ity abhidhīyate

  416. संवत्सरस् तु प्रथमो द्वितीयः परिवत्सरः । इद्वत्सरस् तृतीयस् तु चतुर्थश् चानुवत्सरः । वत्सरः पञ्चमश् चात्र कालो ऽयं युगसंज्ञितः

    saṃvatsaras tu prathamo dvitīyaḥ parivatsaraḥ / idvatsaras tṛtīyas tu caturthaś cānuvatsaraḥ / vatsaraḥ pañcamaś cātra kālo 'yaṃ yugasaṃjñitaḥ

  417. यः श्वेतस्योत्तरे शैलः शृङ्गवान् इति विश्रुतः । त्रीणि तस्य तु शृङ्गाणि यैर् असौ शृङ्गवान् स्मृतः

    yaḥ śvetasyottare śailaḥ śṛṅgavān iti viśrutaḥ / trīṇi tasya tu śṛṅgāṇi yair asau śṛṅgavān smṛtaḥ

  418. दक्षिणं चोत्तरं चैव मध्यं वैषुवतं तथा । शरद्वसन्तयोर् मध्ये तद् भानुः प्रतिपद्यते । मेषादौ च तुलादौ च मैत्रेय विषुवत्स्थितः

    dakṣiṇaṃ cottaraṃ caiva madhyaṃ vaiṣuvataṃ tathā / śaradvasantayor madhye tad bhānuḥ pratipadyate / meṣādau ca tulādau ca maitreya viṣuvatsthitaḥ

  419. तदा तुल्यम् अहोरात्रं करोति तिमिरापहः । दशपञ्चमुहूर्तं वै तद् एतद् उभयं स्मृतम्

    tadā tulyam ahorātraṃ karoti timirāpahaḥ / daśapañcamuhūrtaṃ vai tad etad ubhayaṃ smṛtam

  420. प्रथमे कृत्तिकाभागे यदा भास्वांस् तदा शशी । विशाखानां चतुर्थे ऽंशे मुने तिष्ठत्य् असंशयम्

    prathame kṛttikābhāge yadā bhāsvāṃs tadā śaśī / viśākhānāṃ caturthe 'ṃśe mune tiṣṭhaty asaṃśayam

  421. विशाखानां यदा सूर्यश् चरत्य् अंशं तृतीयकम् । तदा चन्द्रं विजानीयात् कृत्तिकाशिरसि स्थितम्

    viśākhānāṃ yadā sūryaś caraty aṃśaṃ tṛtīyakam / tadā candraṃ vijānīyāt kṛttikāśirasi sthitam

  422. तदैव विषुवाख्यो वै कालः पुण्यो ऽभिधीयते । तदा दानानि देयानि देवेभ्यः प्रयतात्मभिः

    tadaiva viṣuvākhyo vai kālaḥ puṇyo 'bhidhīyate / tadā dānāni deyāni devebhyaḥ prayatātmabhiḥ

  423. ब्राह्मणेभ्यः पितृभ्यश् च मुखम् एतत् तु दानजम् । दत्तदानस् तु विषुवे कृतकृत्यो ऽभिजायते

    brāhmaṇebhyaḥ pitṛbhyaś ca mukham etat tu dānajam / dattadānas tu viṣuve kṛtakṛtyo 'bhijāyate

  424. अहोरात्रार्धमासौ तु कलाः काष्ठाः क्षणास् तथा । पौर्णमासी तथा ज्ञेया अमावास्या तथैव च । सिनीवाली कुहूश् चैव राका चानुमतिस् तथा

    ahorātrārdhamāsau tu kalāḥ kāṣṭhāḥ kṣaṇās tathā / paurṇamāsī tathā jñeyā amāvāsyā tathaiva ca / sinīvālī kuhūś caiva rākā cānumatis tathā

  425. तपस्तपस्यौ मधुमाधवौ च शुक्रः शुचिश् चायनम् उत्तरं स्यात् । नभो नभस्यो ऽथ इषश् च सोर्जः सहःसहस्याव् इति दक्षिणं स्यात्

    tapastapasyau madhumādhavau ca śukraḥ śuciś cāyanam uttaraṃ syāt / nabho nabhasyo 'tha iṣaś ca sorjaḥ sahaḥsahasyāv iti dakṣiṇaṃ syāt

  426. लोकालोकस् तु यः शैलः प्रागुक्तो भवतो मया । लोकपालास् तु चत्वारस् तत्र तिष्ठन्ति सुव्रताः

    lokālokas tu yaḥ śailaḥ prāgukto bhavato mayā / lokapālās tu catvāras tatra tiṣṭhanti suvratāḥ

  427. सुधामा शङ्खपाच् चैव कर्दमस्यात्मजौ द्विज । हिरण्यरोमा चैवान्यश् चतुर्थः केतुमान् अपि

    sudhāmā śaṅkhapāc caiva kardamasyātmajau dvija / hiraṇyaromā caivānyaś caturthaḥ ketumān api

  428. निर्द्वंद्वा निरभीमाना निस्तन्द्रा निष्परिग्रहाः । लोकपालाः स्थिता ह्य् एते लोकालोके चतुर्दिशम्

    nirdvaṃdvā nirabhīmānā nistandrā niṣparigrahāḥ / lokapālāḥ sthitā hy ete lokāloke caturdiśam

  429. उत्तरं यद् अगस्त्यस्य अजवीथ्याश् च दक्षिणम् । पितृयानः स वै पन्था वैश्वानरपथाद् बहिः

    uttaraṃ yad agastyasya ajavīthyāś ca dakṣiṇam / pitṛyānaḥ sa vai panthā vaiśvānarapathād bahiḥ

  430. तत्रासते महात्मान ऋषयो ये ऽग्निहोत्रिणः । भूतारम्भकृतं ब्रह्म शंसन्त ऋत्विगुद्यताः । लोकारम्भं प्रारभन्ते तेषां पन्थाः स दक्षिणः

    tatrāsate mahātmāna ṛṣayo ye 'gnihotriṇaḥ / bhūtārambhakṛtaṃ brahma śaṃsanta ṛtvigudyatāḥ / lokārambhaṃ prārabhante teṣāṃ panthāḥ sa dakṣiṇaḥ

  431. चलितं ते पुनर् ब्रह्म स्थापयन्ति युगे युगे । संतत्या तपसा चैव मर्यादाभिः श्रुतेन च

    calitaṃ te punar brahma sthāpayanti yuge yuge / saṃtatyā tapasā caiva maryādābhiḥ śrutena ca

  432. जायमानास् तु पूर्वे तु पश्चिमानां गृहेषु वै । पश्चिमाश् चैव पूर्वेषां जायन्ते निधनेष्व् इह

    jāyamānās tu pūrve tu paścimānāṃ gṛheṣu vai / paścimāś caiva pūrveṣāṃ jāyante nidhaneṣv iha

  433. एवम् आवर्तमानास् ते तिष्ठन्त्य् आभूतसंप्लवात् । सवितुर् दक्षिणं मार्गं श्रिता ह्य् आचन्द्रतारकम्

    evam āvartamānās te tiṣṭhanty ābhūtasaṃplavāt / savitur dakṣiṇaṃ mārgaṃ śritā hy ācandratārakam

  434. नागवीथ्युत्तरं यच् च सप्तर्षिभ्यश् च दक्षिणम् । उत्तरः सवितुः पन्था देवयानस् तु स स्मृतः

    nāgavīthyuttaraṃ yac ca saptarṣibhyaś ca dakṣiṇam / uttaraḥ savituḥ panthā devayānas tu sa smṛtaḥ

  435. तत्र ते वशिनः सिद्धा विमला ब्रह्मचारिणः । संततिं ते जुगुप्सन्ति तस्मान् मृत्युर् जितश् च तैः

    tatra te vaśinaḥ siddhā vimalā brahmacāriṇaḥ / saṃtatiṃ te jugupsanti tasmān mṛtyur jitaś ca taiḥ

  436. अष्टाशीतिसहस्राणि यतीनाम् ऊर्ध्वरेतसाम् । उदक्पन्थानम् अर्यम्णः श्रिता ह्य् आभूतसंप्लवात्

    aṣṭāśītisahasrāṇi yatīnām ūrdhvaretasām / udakpanthānam aryamṇaḥ śritā hy ābhūtasaṃplavāt

  437. ते ऽसंप्रयोगाल् लोभस्य मैथुनस्य च वर्जनात् । इच्छाद्वेषाप्रवृत्त्या च भूतारम्भविवर्जनात्

    te 'saṃprayogāl lobhasya maithunasya ca varjanāt / icchādveṣāpravṛttyā ca bhūtārambhavivarjanāt

  438. पुनश् चाकामसंयोगाच् शब्दादेर् दोषदर्शनात् । इत्य् एभिः कारणैः शुद्धास् ते ऽमृतत्वं हि भेजिरे

    punaś cākāmasaṃyogāc śabdāder doṣadarśanāt / ity ebhiḥ kāraṇaiḥ śuddhās te 'mṛtatvaṃ hi bhejire

  439. आभूतसंप्लवं स्थानम् अमृतत्वं विभाव्यते । त्रैलोक्यस्थितिकालो ऽयम् अपुनर्मार उच्यते

    ābhūtasaṃplavaṃ sthānam amṛtatvaṃ vibhāvyate / trailokyasthitikālo 'yam apunarmāra ucyate

  440. ब्रह्महत्याश्वमेधाभ्यां पापपुण्यकृतो विधिः । आभूतसंप्लवान्तान्तं फलम् उक्तं तयोर् द्विज

    brahmahatyāśvamedhābhyāṃ pāpapuṇyakṛto vidhiḥ / ābhūtasaṃplavāntāntaṃ phalam uktaṃ tayor dvija

  441. यावन्मात्रप्रदेशे तु मैत्रेयावस्थितो ध्रुवः । क्षयम् आयाति तावत् तु भूमेर् आभूतसंप्लवे

    yāvanmātrapradeśe tu maitreyāvasthito dhruvaḥ / kṣayam āyāti tāvat tu bhūmer ābhūtasaṃplave

  442. ऊर्ध्वोत्तरम् ऋषिभ्यस् तु ध्रुवो यत्र व्यवस्थितः । एतद् विष्णुपदं दिव्यं तृतीयं व्योम्नि भास्वरम्

    ūrdhvottaram ṛṣibhyas tu dhruvo yatra vyavasthitaḥ / etad viṣṇupadaṃ divyaṃ tṛtīyaṃ vyomni bhāsvaram

  443. निर्धूतदोषपङ्कानां यतीनां संयतात्मनाम् । स्थानं तत् परमं विप्र पुण्यपापपरिक्षये

    nirdhūtadoṣapaṅkānāṃ yatīnāṃ saṃyatātmanām / sthānaṃ tat paramaṃ vipra puṇyapāpaparikṣaye

  444. अपुण्यपुण्योपरमे क्षीणाशेषाप्तिहेतवः । यत्र गत्वा न शोचन्ति तद् विष्णोः परमं पदम्

    apuṇyapuṇyoparame kṣīṇāśeṣāptihetavaḥ / yatra gatvā na śocanti tad viṣṇoḥ paramaṃ padam

  445. धर्मध्रुवाद्यास् तिष्ठन्ति यत्र ते लोकसाक्षिणः । तत्सार्ष्ट्योत्पन्नयोगेद्धास् तद् विष्णोः परमं पदम्

    dharmadhruvādyās tiṣṭhanti yatra te lokasākṣiṇaḥ / tatsārṣṭyotpannayogeddhās tad viṣṇoḥ paramaṃ padam

  446. यत्रोतम् एतत् प्रोतं च यद् भूतं सचराचरम् । भाव्यं च विश्वं मैत्रेय तद् विष्णोः परमं पदम्

    yatrotam etat protaṃ ca yad bhūtaṃ sacarācaram / bhāvyaṃ ca viśvaṃ maitreya tad viṣṇoḥ paramaṃ padam

  447. दिवीव चक्षुर् आततं विततं यन् महात्मनाम् । विवेकज्ञानदृष्टं च तद् विष्णोः परमं पदम्

    divīva cakṣur ātataṃ vitataṃ yan mahātmanām / vivekajñānadṛṣṭaṃ ca tad viṣṇoḥ paramaṃ padam

  448. यस्मिन् प्रतिष्ठितो भास्वान् मेढीभूतः स्वयं ध्रुवः । ध्रुवे च सर्वज्योतींषि ज्योतिष्व् अम्भोमुचो द्विज

    yasmin pratiṣṭhito bhāsvān meḍhībhūtaḥ svayaṃ dhruvaḥ / dhruve ca sarvajyotīṃṣi jyotiṣv ambhomuco dvija

  449. मेघेषु संतता वृष्टिर् वृष्टेः सृष्टेश् च पोषणम् । आप्यायनं च सर्वेषां देवादीनां महामुने

    megheṣu saṃtatā vṛṣṭir vṛṣṭeḥ sṛṣṭeś ca poṣaṇam / āpyāyanaṃ ca sarveṣāṃ devādīnāṃ mahāmune

  450. ततश् चाज्याहुतिद्वारा पोषितास् ते हविर्भुजः । वृष्टेः कारणतां यान्ति भूतानां स्थितये पुनः

    tataś cājyāhutidvārā poṣitās te havirbhujaḥ / vṛṣṭeḥ kāraṇatāṃ yānti bhūtānāṃ sthitaye punaḥ

  451. एवम् एतत् पदं विष्णोस् तृतीयम् अमलात्मकम् । आधारभूतं लोकानां त्रयाणां वृष्टिकारणम्

    evam etat padaṃ viṣṇos tṛtīyam amalātmakam / ādhārabhūtaṃ lokānāṃ trayāṇāṃ vṛṣṭikāraṇam

  452. ततः प्रभवति ब्रह्मन् सर्वपापहरा सरित् । गङ्गा देवाङ्गनाङ्गानाम् अनुलेपनपिञ्जरा

    tataḥ prabhavati brahman sarvapāpaharā sarit / gaṅgā devāṅganāṅgānām anulepanapiñjarā

  453. वामपादाम्बुजाङ्गुष्ठनखस्रोतोविनिर्गताम् । विष्णोर् बिभर्ति यां भक्त्या शिरसाहर्निशं ध्रुवः

    vāmapādāmbujāṅguṣṭhanakhasrotovinirgatām / viṣṇor bibharti yāṃ bhaktyā śirasāharniśaṃ dhruvaḥ

  454. ततः सप्तर्षयो यस्याः प्राणायामपरायणाः । तिष्ठन्ति वीचिमालाभिर् उह्यमानजटाजले

    tataḥ saptarṣayo yasyāḥ prāṇāyāmaparāyaṇāḥ / tiṣṭhanti vīcimālābhir uhyamānajaṭājale

  455. वार्योघैः संततैर् यस्याः प्लावितं शशिमण्डलम् । भूयो ऽधिकतरां कान्तिं वहत्य् एतद् उपक्षयम्

    vāryoghaiḥ saṃtatair yasyāḥ plāvitaṃ śaśimaṇḍalam / bhūyo 'dhikatarāṃ kāntiṃ vahaty etad upakṣayam

  456. मेरुपृष्ठे पतत्य् उच्चैर् निष्क्रान्ता शशिमण्डलात् । जगतः पावनार्थाय या प्रयाति चतुर्दिशम्

    merupṛṣṭhe pataty uccair niṣkrāntā śaśimaṇḍalāt / jagataḥ pāvanārthāya yā prayāti caturdiśam

  457. सीता चालकनन्दा च चक्षुर् भद्रा च संस्थिता । एकैव या चतुर्भेदा दिग्भेदगतिलक्षणा

    sītā cālakanandā ca cakṣur bhadrā ca saṃsthitā / ekaiva yā caturbhedā digbhedagatilakṣaṇā

  458. भेदं चालकनन्दाख्यं यस्याः शर्वो ऽपि दक्षिणम् । दधार शिरसा प्रीत्या वर्षाणाम् अधिकं शतम्

    bhedaṃ cālakanandākhyaṃ yasyāḥ śarvo 'pi dakṣiṇam / dadhāra śirasā prītyā varṣāṇām adhikaṃ śatam

  459. शम्भोर् जटाकलापाच् च विनिष्क्रान्तास्थिशर्करान् । प्लावयित्वा दिवं निन्ये या पापान् सगरात्मजान्

    śambhor jaṭākalāpāc ca viniṣkrāntāsthiśarkarān / plāvayitvā divaṃ ninye yā pāpān sagarātmajān

  460. स्नातस्य सलिले यस्याः सद्यः पापं प्रणश्यति । अपूर्वपुण्यप्राप्तिश् च सद्यो मैत्रेय जायते

    snātasya salile yasyāḥ sadyaḥ pāpaṃ praṇaśyati / apūrvapuṇyaprāptiś ca sadyo maitreya jāyate

  461. दत्ताः पितृभ्यो यत्रापस् तनयैः श्रद्धयान्वितैः । समात्रयं प्रयच्छन्ति तृप्तिं मैत्रेय दुर्लभाम्

    dattāḥ pitṛbhyo yatrāpas tanayaiḥ śraddhayānvitaiḥ / samātrayaṃ prayacchanti tṛptiṃ maitreya durlabhām

  462. यस्याम् इष्ट्वा महायज्ञैर् यज्ञेशं पुरुषोत्तमम् । द्विजभूपाः पराम् ऋद्धिम् अवापुर् दिवि चेह च

    yasyām iṣṭvā mahāyajñair yajñeśaṃ puruṣottamam / dvijabhūpāḥ parām ṛddhim avāpur divi ceha ca

  463. स्नानाद् विधूतपापाश् च यज्जले यतयस् तथा । केशवासक्तमनसः प्राप्ता निर्वाणम् उत्तमम्

    snānād vidhūtapāpāś ca yajjale yatayas tathā / keśavāsaktamanasaḥ prāptā nirvāṇam uttamam

  464. श्रुताभिलषिता दृष्टा स्पृष्टा पीतावगाहिता । या पावयति भूतानि कीर्तिता च दिने दिने

    śrutābhilaṣitā dṛṣṭā spṛṣṭā pītāvagāhitā / yā pāvayati bhūtāni kīrtitā ca dine dine

  465. गङ्गा गङ्गेति यन् नाम योजनानां शतेष्व् अपि । स्थितैर् उच्चारितं हन्ति पापं जन्मत्रयार्जितम्

    gaṅgā gaṅgeti yan nāma yojanānāṃ śateṣv api / sthitair uccāritaṃ hanti pāpaṃ janmatrayārjitam

  466. यतः सा पावनायालं त्रयाणां जगताम् अपि । समुद्भूता परं तत् तु तृतीयं भगवत्पदम्

    yataḥ sā pāvanāyālaṃ trayāṇāṃ jagatām api / samudbhūtā paraṃ tat tu tṛtīyaṃ bhagavatpadam

  467. ______________________________________________________ §पराशर उवाच: तारामयं भगवतः शिशुमाराकृति प्रभोः । दिवि रूपं हरेर् यत् तु तस्य पुच्छे स्थितो ध्रुवः

    ______________________________________________________ §parāśara uvāca: tārāmayaṃ bhagavataḥ śiśumārākṛti prabhoḥ / divi rūpaṃ harer yat tu tasya pucche sthito dhruvaḥ

  468. एष भ्रमन् भ्रामयति चन्द्रादित्यादिकान् ग्रहान् । भ्रमन्तम् अनु तं यान्ति नक्षत्राणि च चक्रवत्

    eṣa bhraman bhrāmayati candrādityādikān grahān / bhramantam anu taṃ yānti nakṣatrāṇi ca cakravat

  469. सूर्याचन्द्रमसौ तारा नक्षत्राणि ग्रहैः सह । वातानीकमयैर् बन्धैर् ध्रुवे बद्धानि तानि वै

    sūryācandramasau tārā nakṣatrāṇi grahaiḥ saha / vātānīkamayair bandhair dhruve baddhāni tāni vai

  470. शिशुमाराकृति प्रोक्तं यद् रूपं ज्योतिषां दिवि ॥ विप्_२,९।४अब् ॥ ग्२ इन्स्।: इत्य् एवं वायवः सप्त वहन्ति भुवनत्रयम् ॥ विप्_२,९।४अब्*१० ॥ नारायणो ऽयनं धाम्नां तस्याधारः स्वयं हृदि ॥ विप्_२,९।४च्द् ॥ उत्तानपादपुत्रस् तु तम् आराध्य जगत्पतिम् । सताराशिशुमारस्य ध्रुवः पुच्छे व्यवस्थितः

    śiśumārākṛti proktaṃ yad rūpaṃ jyotiṣāṃ divi // ViP_2,9.4ab // G2 ins.: ity evaṃ vāyavaḥ sapta vahanti bhuvanatrayam // ViP_2,9.4ab*10 // nārāyaṇo 'yanaṃ dhāmnāṃ tasyādhāraḥ svayaṃ hṛdi // ViP_2,9.4cd // uttānapādaputras tu tam ārādhya jagatpatim / satārāśiśumārasya dhruvaḥ pucche vyavasthitaḥ

  471. आधारः शिशुमारस्य सर्वाध्यक्षो जनार्दनः । ध्रुवस्य शिशुमारश् च ध्रुवे भानुर् व्यवस्थितः

    ādhāraḥ śiśumārasya sarvādhyakṣo janārdanaḥ / dhruvasya śiśumāraś ca dhruve bhānur vyavasthitaḥ

  472. तदाधारं जगच् चेदं सदेवासुरमानुषम्

    tadādhāraṃ jagac cedaṃ sadevāsuramānuṣam

  473. येन विप्र विधानेन तन् ममैकमनाः शृणु । विवस्वान् अष्टभिर् मासैर् आदायापो रसान्विताः । वर्षत्य् अम्बु ततश् चान्नम् अन्नाद् अप्य् अखिलं जगत्

    yena vipra vidhānena tan mamaikamanāḥ śṛṇu / vivasvān aṣṭabhir māsair ādāyāpo rasānvitāḥ / varṣaty ambu tataś cānnam annād apy akhilaṃ jagat

  474. विवस्वान् अंशुभिस् तीक्ष्णैर् आदाय जगतो जलम् । सोमे मुञ्चत्य् अथेन्दुश् च वायुनाडीमयैर् दिवि । नालैर् विक्षिपते ऽभ्रेषु धूमाग्न्यनिलमूर्तिषु

    vivasvān aṃśubhis tīkṣṇair ādāya jagato jalam / some muñcaty athenduś ca vāyunāḍīmayair divi / nālair vikṣipate 'bhreṣu dhūmāgnyanilamūrtiṣu

  475. न भ्रश्यन्ति यतस् तेभ्यो जलान्य् अभ्राणि तान्य् अतः । अभ्रस्थाः प्रपतन्त्य् आपो वायुना समुदीरिताः । संस्कारं कालजनितं मैत्रेयासाद्य निर्मलाः

    na bhraśyanti yatas tebhyo jalāny abhrāṇi tāny ataḥ / abhrasthāḥ prapatanty āpo vāyunā samudīritāḥ / saṃskāraṃ kālajanitaṃ maitreyāsādya nirmalāḥ

  476. सरित्समुद्रभौमास् तु तथापः प्राणिसंभवाः । चतुष्प्रकारा भगवान् आदत्ते सविता मुने

    saritsamudrabhaumās tu tathāpaḥ prāṇisaṃbhavāḥ / catuṣprakārā bhagavān ādatte savitā mune

  477. आकाशगङ्गासलिलं तथादाय गभस्तिमान् । अनभ्रगतम् एवोर्व्यां सद्यः क्षिपति रश्मिभिः

    ākāśagaṅgāsalilaṃ tathādāya gabhastimān / anabhragatam evorvyāṃ sadyaḥ kṣipati raśmibhiḥ

  478. तस्य संस्पर्शनिर्धूतपापपङ्को द्विजोत्तम । न याति नरकं मर्त्यो दिव्यं स्नानं हि तत् स्मृतम्

    tasya saṃsparśanirdhūtapāpapaṅko dvijottama / na yāti narakaṃ martyo divyaṃ snānaṃ hi tat smṛtam

  479. दृष्टसूर्यं हि यद् वारि पतत्य् अभ्रैर् विना दिवः । आकाशगङ्गासलिलं तद् गोभिः क्षिप्यते रवेः

    dṛṣṭasūryaṃ hi yad vāri pataty abhrair vinā divaḥ / ākāśagaṅgāsalilaṃ tad gobhiḥ kṣipyate raveḥ

  480. कृत्तिकादिषु ऋक्षेषु विषमेष्व् अम्बु यद् दिवः । दृष्टार्कं पतितं ज्ञेयं तद् गाङ्गं दिग्गजोज्झितम्

    kṛttikādiṣu ṛkṣeṣu viṣameṣv ambu yad divaḥ / dṛṣṭārkaṃ patitaṃ jñeyaṃ tad gāṅgaṃ diggajojjhitam

  481. युग्मर्क्षेषु तु यत् तोयं पतत्य् अर्कोज्झितं दिवः । तत् सूर्यरश्मिभिः सद्यः समादाय निरस्यते

    yugmarkṣeṣu tu yat toyaṃ pataty arkojjhitaṃ divaḥ / tat sūryaraśmibhiḥ sadyaḥ samādāya nirasyate

  482. उभयं पुण्यम् अत्यर्थं नृणां पापहरं द्विज । आकाशगङ्गासलिलं दिव्यं स्नानं महामुने

    ubhayaṃ puṇyam atyarthaṃ nṛṇāṃ pāpaharaṃ dvija / ākāśagaṅgāsalilaṃ divyaṃ snānaṃ mahāmune

  483. यत् तु मेघैः समुत्सृष्टं वारि तत् प्राणिनां द्विज । पुष्णात्य् ओषधयः सर्वा जीवनायामृतं हि तत्

    yat tu meghaiḥ samutsṛṣṭaṃ vāri tat prāṇināṃ dvija / puṣṇāty oṣadhayaḥ sarvā jīvanāyāmṛtaṃ hi tat

  484. तेन वृद्धिं परां नीतः सलिलेनौषधीगणः । साधकः फलपाकान्तः प्रजानां द्विज जायते

    tena vṛddhiṃ parāṃ nītaḥ salilenauṣadhīgaṇaḥ / sādhakaḥ phalapākāntaḥ prajānāṃ dvija jāyate

  485. तेन यज्ञान् यथाप्रोक्तान् मानवाः शास्त्रचक्षुषः । कुर्वन्त्य् अहरहस् तैश् च देवान् आप्याययन्ति ते

    tena yajñān yathāproktān mānavāḥ śāstracakṣuṣaḥ / kurvanty aharahas taiś ca devān āpyāyayanti te

  486. एवं यज्ञाश् च वेदाश् च वर्णाश् च द्विजपूर्वकाः । सर्वे देवनिकायाश् च पशुभूतगणाश् च ये

    evaṃ yajñāś ca vedāś ca varṇāś ca dvijapūrvakāḥ / sarve devanikāyāś ca paśubhūtagaṇāś ca ye

  487. वृष्ट्या धृतम् इदं सर्वम् अन्नं निष्पाद्यते यया । सापि निष्पाद्यते वृष्टिः सवित्रा मुनिसत्तम

    vṛṣṭyā dhṛtam idaṃ sarvam annaṃ niṣpādyate yayā / sāpi niṣpādyate vṛṣṭiḥ savitrā munisattama

  488. आधारभूतः सवितुर् ध्रुवो मुनिवरोत्तम । ध्रुवस्य शिशुमारो ऽसौ सो ऽपि नारायणाश्रयः

    ādhārabhūtaḥ savitur dhruvo munivarottama / dhruvasya śiśumāro 'sau so 'pi nārāyaṇāśrayaḥ

  489. हृदि नारायणस् तस्य शिशुमारस्य संस्थितः । बिभर्ता सर्वभूतानाम् आदिभूतः सनातनः

    hṛdi nārāyaṇas tasya śiśumārasya saṃsthitaḥ / bibhartā sarvabhūtānām ādibhūtaḥ sanātanaḥ

  490. ______________________________________________________ §पराशर उवाच: अशीतिमण्डलशतं काष्ठयोर् अन्तरं द्वयोः । आरोहणावरोहाभ्यां भानोर् अब्देन या गतिः

    ______________________________________________________ §parāśara uvāca: aśītimaṇḍalaśataṃ kāṣṭhayor antaraṃ dvayoḥ / ārohaṇāvarohābhyāṃ bhānor abdena yā gatiḥ

  491. स रथो ऽधिष्ठितो देवैर् आदित्यै ऋषिभिस् तथा । गन्धर्वैर् अप्सरोभिश् च ग्रामणीसर्पराक्षसैः

    sa ratho 'dhiṣṭhito devair ādityai ṛṣibhis tathā / gandharvair apsarobhiś ca grāmaṇīsarparākṣasaiḥ

  492. धाता कृतस्थला चैव पुलस्त्यो वासुकिस् तथा । रथकृद् ग्रामणीर् हेतिस् तुम्बुरुश् चैव सप्तमः

    dhātā kṛtasthalā caiva pulastyo vāsukis tathā / rathakṛd grāmaṇīr hetis tumburuś caiva saptamaḥ

  493. एते वसन्ति वै चैत्रे मधुमासे सदैव हि । मैत्रेय स्यन्दने भानोः सप्त मासाधिकारिणः

    ete vasanti vai caitre madhumāse sadaiva hi / maitreya syandane bhānoḥ sapta māsādhikāriṇaḥ

  494. अर्यमा पुलहश् चैव रथौजाः पुञ्जिकस्थला । प्रहेतिः कच्छनीरश् च नारदश् च रथे रवेः

    aryamā pulahaś caiva rathaujāḥ puñjikasthalā / prahetiḥ kacchanīraś ca nāradaś ca rathe raveḥ

  495. माधवे निवसन्त्य् एते शुचिसंज्ञे निबोध मे

    mādhave nivasanty ete śucisaṃjñe nibodha me

  496. मित्रो ऽत्रिस् तक्षको रक्षः पौरुषेयो ऽथ मेनका । हाहा रथस्वनश् चैव मैत्रेयैते वसन्ति वै

    mitro 'tris takṣako rakṣaḥ pauruṣeyo 'tha menakā / hāhā rathasvanaś caiva maitreyaite vasanti vai

  497. वरुणो वसिष्ठो रम्भा सहजन्या हुहू रथः । रथचित्रस् तथा शुक्रे वसन्त्य् आषाढसंज्ञिते

    varuṇo vasiṣṭho rambhā sahajanyā huhū rathaḥ / rathacitras tathā śukre vasanty āṣāḍhasaṃjñite

  498. इन्द्रो विश्वावसुः स्रोत एलापत्रस् तथाङ्गिराः । प्रम्लोचा च नभस्य् एते सर्पश् चार्के वसन्ति वै

    indro viśvāvasuḥ srota elāpatras tathāṅgirāḥ / pramlocā ca nabhasy ete sarpaś cārke vasanti vai

  499. विवस्वान् उग्रसेनश् च भृगुर् आपूरणस् तथा । उम्लोचा शङ्खपालश् च व्याघ्रो भाद्रपदे तथा

    vivasvān ugrasenaś ca bhṛgur āpūraṇas tathā / umlocā śaṅkhapālaś ca vyāghro bhādrapade tathā

  500. पूषा च सुरुचिर् वातो गौतमो ऽथ धनंजयः । सुषेणो ऽन्यो घृताची च वसन्त्य् आश्वयुजे रवौ

    pūṣā ca surucir vāto gautamo 'tha dhanaṃjayaḥ / suṣeṇo 'nyo ghṛtācī ca vasanty āśvayuje ravau

  501. विश्वावसुर् भरद्वाजः पर्जन्यैरावतौ तथा । विश्वाची सेनजिच् चापि कार्त्तिके चाधिकारिणः

    viśvāvasur bharadvājaḥ parjanyairāvatau tathā / viśvācī senajic cāpi kārttike cādhikāriṇaḥ

  502. अंशुकाश्यपतार्क्ष्यास् तु महापद्मस् तथोर्वशी । चित्रसेनस् तथा विद्युन् मार्गशीर्षाधिकारिणः

    aṃśukāśyapatārkṣyās tu mahāpadmas tathorvaśī / citrasenas tathā vidyun mārgaśīrṣādhikāriṇaḥ

  503. क्रतुर् भगस् तथोर्णायुः स्फूर्जः कर्कोटकस् तथा । अरिष्टनेमिश् चैवान्या पूर्वचित्तिर् वराप्सराः

    kratur bhagas tathorṇāyuḥ sphūrjaḥ karkoṭakas tathā / ariṣṭanemiś caivānyā pūrvacittir varāpsarāḥ

  504. पौषमासे वसन्त्य् एते सप्त भास्करमण्डले । लोकप्रकाशनार्थाय विप्रवर्याधिकारिणः

    pauṣamāse vasanty ete sapta bhāskaramaṇḍale / lokaprakāśanārthāya vipravaryādhikāriṇaḥ

  505. त्वष्टा च जमदग्निश् च कम्बलो ऽथ तिलोत्तमा । ब्रह्मापेतो ऽथ ऋतजिद् धृतराष्ट्रश् च सप्तमः

    tvaṣṭā ca jamadagniś ca kambalo 'tha tilottamā / brahmāpeto 'tha ṛtajid dhṛtarāṣṭraś ca saptamaḥ

  506. माघमासे वसन्त्य् एते सप्त मैत्रेय भास्करे । श्रूयतां चापरे सूर्ये फाल्गुने निवसन्ति ये

    māghamāse vasanty ete sapta maitreya bhāskare / śrūyatāṃ cāpare sūrye phālgune nivasanti ye

  507. विष्णुर् अश्वतरो रम्भा सूर्यवर्चाश् च सत्यजित् । विश्वामित्रस् तथा रक्षो यज्ञोपेतो महामुने

    viṣṇur aśvataro rambhā sūryavarcāś ca satyajit / viśvāmitras tathā rakṣo yajñopeto mahāmune

  508. मासेष्व् एतेषु मैत्रेय वसन्त्य् एते तु सप्तकाः । सवितुर् मण्डले ब्रह्मन् विष्णुशक्त्युपबृंहिताः

    māseṣv eteṣu maitreya vasanty ete tu saptakāḥ / savitur maṇḍale brahman viṣṇuśaktyupabṛṃhitāḥ

  509. स्तुवन्ति मुनयः सूर्यं गन्धर्वैर् गीयते पुरः । नृत्यन्त्य् अप्सरसो यान्ति सूर्यस्यानु निशाचराः

    stuvanti munayaḥ sūryaṃ gandharvair gīyate puraḥ / nṛtyanty apsaraso yānti sūryasyānu niśācarāḥ

  510. वहन्ति पन्नगा यक्षैः क्रियते ऽभीषुसंग्रहः

    vahanti pannagā yakṣaiḥ kriyate 'bhīṣusaṃgrahaḥ

  511. वालखिल्यास् तथैवैनं परिवार्य समासते

    vālakhilyās tathaivainaṃ parivārya samāsate

  512. सो ऽयं सप्तगणः सूर्यमण्डले मुनिसत्तम । हिमोष्णवारिवृष्टीनां हेतुः स्वसमयं गतः

    so 'yaṃ saptagaṇaḥ sūryamaṇḍale munisattama / himoṣṇavārivṛṣṭīnāṃ hetuḥ svasamayaṃ gataḥ

  513. ______________________________________________________ §मैत्रेय उवाच: यद् एतद् भगवान् आह गणः सप्तविधो रवेः । मण्डले हिमतापादेः कारणं तन् मया श्रुतम्

    ______________________________________________________ §maitreya uvāca: yad etad bhagavān āha gaṇaḥ saptavidho raveḥ / maṇḍale himatāpādeḥ kāraṇaṃ tan mayā śrutam

  514. व्यापाराश् चापि कथिता गन्धर्वोरगरक्षसाम् । ऋषीणां वालखिल्यानां तथैवाप्सरसां गुरो

    vyāpārāś cāpi kathitā gandharvoragarakṣasām / ṛṣīṇāṃ vālakhilyānāṃ tathaivāpsarasāṃ guro

  515. यक्षाणां च रथे भानोर् विष्णुशक्तिधृतात्मनाम् । किं त्वादित्यस्य यत् कर्म तन् नात्रोक्तं त्वया मुने

    yakṣāṇāṃ ca rathe bhānor viṣṇuśaktidhṛtātmanām / kiṃ tvādityasya yat karma tan nātroktaṃ tvayā mune

  516. यदि सप्तगणो वारि हिमम् उष्णं च वर्षति । तत् किम् अत्र रवेर् येन वृष्टिः सूर्याद् इतीर्यते

    yadi saptagaṇo vāri himam uṣṇaṃ ca varṣati / tat kim atra raver yena vṛṣṭiḥ sūryād itīryate

  517. विवस्वान् उदितो मध्ये यात्य् अस्तम् इति किं जनः । ब्रवीत्य् एतत् समं कर्म यदि सप्तगणस्य तत्

    vivasvān udito madhye yāty astam iti kiṃ janaḥ / bravīty etat samaṃ karma yadi saptagaṇasya tat

  518. §पराशर उवाच: मैत्रेय श्रूयताम् एतद् यद् भवान् परिपृच्छति । यथा सप्तगणे ऽप्य् एकः प्राधान्येनाधिको रविः

    §parāśara uvāca: maitreya śrūyatām etad yad bhavān paripṛcchati / yathā saptagaṇe 'py ekaḥ prādhānyenādhiko raviḥ

  519. या तु शक्तिः परा विष्णोर् ऋग्यजुःसामसंज्ञिता । सैषा त्रयी तपत्य् अंहो जगतश् च हिनस्ति यत्

    yā tu śaktiḥ parā viṣṇor ṛgyajuḥsāmasaṃjñitā / saiṣā trayī tapaty aṃho jagataś ca hinasti yat

  520. सैष विष्णुः स्थितः स्थित्यां जगतः पालनोद्यतः । ऋग्यजुःसामभूतो ऽन्तः सवितुर् द्विज तिष्ठति

    saiṣa viṣṇuḥ sthitaḥ sthityāṃ jagataḥ pālanodyataḥ / ṛgyajuḥsāmabhūto 'ntaḥ savitur dvija tiṣṭhati

  521. मासि मासि रविर् यो यस् तत्र तत्र हि सा परा । त्रयीमयी विष्णुशक्तिर् अवस्थानं करोति वै

    māsi māsi ravir yo yas tatra tatra hi sā parā / trayīmayī viṣṇuśaktir avasthānaṃ karoti vai

  522. ऋचस् तपन्ति पूर्वाह्णे मध्याह्ने च यजूंष्य् अथ । बृहद्रथन्तरादीनि सामान्य् अह्नः क्षये रवौ

    ṛcas tapanti pūrvāhṇe madhyāhne ca yajūṃṣy atha / bṛhadrathantarādīni sāmāny ahnaḥ kṣaye ravau

  523. अंश एषा त्रयी विष्णोर् ऋग्यजुःसामसंज्ञिता । विष्णुशक्तिर् अवस्थानं सदादित्ये करोति सा

    aṃśa eṣā trayī viṣṇor ṛgyajuḥsāmasaṃjñitā / viṣṇuśaktir avasthānaṃ sadāditye karoti sā

  524. न केवलं रवेः शक्तिर् वैष्णवी सा त्रयीमयी । ब्रह्माथ पुरुषो रुद्रस् त्रयम् एतत् त्रयीमयम्

    na kevalaṃ raveḥ śaktir vaiṣṇavī sā trayīmayī / brahmātha puruṣo rudras trayam etat trayīmayam

  525. सर्गादौ ऋङ्मयो ब्रह्मा स्थितौ विष्णुर् यजुर्मयः । रुद्रः साममयो ऽन्ताय तस्मात् तस्याशुचिर् ध्वनिः

    sargādau ṛṅmayo brahmā sthitau viṣṇur yajurmayaḥ / rudraḥ sāmamayo 'ntāya tasmāt tasyāśucir dhvaniḥ

  526. एवं सा सात्त्विकी शक्तिर् वैष्णवी या त्रयीमयी । आत्मसप्तगणस्थं तं भास्वन्तम् अधितिष्ठति

    evaṃ sā sāttvikī śaktir vaiṣṇavī yā trayīmayī / ātmasaptagaṇasthaṃ taṃ bhāsvantam adhitiṣṭhati

  527. तया चाधिष्ठितः सो ऽपि जाज्वलीति स्वरश्मिभिः । तमः समस्तजगतां नाशं नयति चाखिलम्

    tayā cādhiṣṭhitaḥ so 'pi jājvalīti svaraśmibhiḥ / tamaḥ samastajagatāṃ nāśaṃ nayati cākhilam

  528. स्तुवन्ति तं वै मुनयो गन्धर्वैर् गीयते पुरः । नृत्यन्त्य् अप्सरसो यान्ति तस्य चानु निशाचराः

    stuvanti taṃ vai munayo gandharvair gīyate puraḥ / nṛtyanty apsaraso yānti tasya cānu niśācarāḥ

  529. वहन्ति पन्नगा यक्षैः क्रियते ऽभीषुसंग्रहः । वालखिल्यास् तथैवैनं परिवार्य समासते

    vahanti pannagā yakṣaiḥ kriyate 'bhīṣusaṃgrahaḥ / vālakhilyās tathaivainaṃ parivārya samāsate

  530. नोदेता नास्तमेता च कदाचिच् छक्तिरूपधृक् । विष्णुर् विष्णोः पृथक् तस्य गणः सप्तविधो ऽप्य् अयम्

    nodetā nāstametā ca kadācic chaktirūpadhṛk / viṣṇur viṣṇoḥ pṛthak tasya gaṇaḥ saptavidho 'py ayam

  531. स्तम्भस्थदर्पणस्यैति यो ऽयम् आसन्नतां नरः । छायादर्शनसंयोगं स संप्राप्नोत्य् अथात्मनः

    stambhasthadarpaṇasyaiti yo 'yam āsannatāṃ naraḥ / chāyādarśanasaṃyogaṃ sa saṃprāpnoty athātmanaḥ

  532. एवं सा वैष्णवी शक्तिर् नैवापैति ततो द्विज । मासानुमासं भास्वन्तम् अध्यास्ते तत्र संस्थितम्

    evaṃ sā vaiṣṇavī śaktir naivāpaiti tato dvija / māsānumāsaṃ bhāsvantam adhyāste tatra saṃsthitam

  533. पितृदेवमनुष्यादीन् स सदाप्याययन् प्रभुः । परिवर्तत्य् अहोरात्रकारणं सविता द्विज

    pitṛdevamanuṣyādīn sa sadāpyāyayan prabhuḥ / parivartaty ahorātrakāraṇaṃ savitā dvija

  534. सूर्यरश्मिः सुषुम्णो यस् तर्पितस् तेन चन्द्रमाः । कृष्णपक्षे ऽमरैः शश्वत् पीयते वै सुधामयः

    sūryaraśmiḥ suṣumṇo yas tarpitas tena candramāḥ / kṛṣṇapakṣe 'maraiḥ śaśvat pīyate vai sudhāmayaḥ

  535. पीतं तं द्विकलं सोमं कृष्णपक्षक्षये द्विज । पिबन्ति पितरस् तेषां भास्करात् तर्पणं तथा

    pītaṃ taṃ dvikalaṃ somaṃ kṛṣṇapakṣakṣaye dvija / pibanti pitaras teṣāṃ bhāskarāt tarpaṇaṃ tathā

  536. आदत्ते रश्मिभिर् यं तु क्षितिसंस्थं रसं रविः । तम् उत्सृजति भूतानां पुष्ट्यर्थं सस्यवृद्धये

    ādatte raśmibhir yaṃ tu kṣitisaṃsthaṃ rasaṃ raviḥ / tam utsṛjati bhūtānāṃ puṣṭyarthaṃ sasyavṛddhaye

  537. तेन प्रीणात्य् अशेषाणि भूतानि भगवान् रविः । पितृदेवमनुष्यादीन् एवम् आप्याययत्य् असौ

    tena prīṇāty aśeṣāṇi bhūtāni bhagavān raviḥ / pitṛdevamanuṣyādīn evam āpyāyayaty asau

  538. पक्षतृप्तिं तु देवानां पितॄणां चैव मासिकीम् । शश्वत् तृप्तिं च मर्त्यानां मैत्रेयार्कः प्रयच्छति

    pakṣatṛptiṃ tu devānāṃ pitṝṇāṃ caiva māsikīm / śaśvat tṛptiṃ ca martyānāṃ maitreyārkaḥ prayacchati

  539. ______________________________________________________ §पराशर उवाच: रथस् त्रिचक्रः सोमस्य कुन्दाभास् तस्य वाजिनः । वामदक्षिणतो युक्ता दश तेन चरत्य् असौ

    ______________________________________________________ §parāśara uvāca: rathas tricakraḥ somasya kundābhās tasya vājinaḥ / vāmadakṣiṇato yuktā daśa tena caraty asau

  540. वीथ्याश्रयाणि ऋक्षाणि ध्रुवाधारेण वेगिना । ह्रासवृद्धिक्रमस् तस्य रश्मीनां सवितुर् यथा

    vīthyāśrayāṇi ṛkṣāṇi dhruvādhāreṇa veginā / hrāsavṛddhikramas tasya raśmīnāṃ savitur yathā

  541. अर्कस्येव हि तस्याश्वाः सकृद्युक्ता वहन्ति ते । कल्पम् एकं मुनिश्रेष्ठ वारिगर्भसमुद्भवाः

    arkasyeva hi tasyāśvāḥ sakṛdyuktā vahanti te / kalpam ekaṃ muniśreṣṭha vārigarbhasamudbhavāḥ

  542. क्षीणं पीतं सुरैः सोमम् आप्याययति दीप्तिमान् । मैत्रेयैककलं सन्तं रश्मिनैकेन भास्करः

    kṣīṇaṃ pītaṃ suraiḥ somam āpyāyayati dīptimān / maitreyaikakalaṃ santaṃ raśminaikena bhāskaraḥ

  543. क्रमेण येन पीतो ऽसौ देवैस् तेन निशाकरम् । आप्याययत्य् अनुदिनं भास्करो वारितस्करः

    krameṇa yena pīto 'sau devais tena niśākaram / āpyāyayaty anudinaṃ bhāskaro vāritaskaraḥ

  544. संभृतं चार्धमासेन तत् सोमस्थं सुधामृतम् । पिबन्ति देवा मैत्रेय सुधाहारा यतो ऽमराः

    saṃbhṛtaṃ cārdhamāsena tat somasthaṃ sudhāmṛtam / pibanti devā maitreya sudhāhārā yato 'marāḥ

  545. त्रयस् त्रिंशत्सहस्राणि त्रयस् त्रिंशच्छतानि च । त्रयस् त्रिंशत् तथा देवाः पिबन्ति क्षणदाकरम्

    trayas triṃśatsahasrāṇi trayas triṃśacchatāni ca / trayas triṃśat tathā devāḥ pibanti kṣaṇadākaram

  546. कलाद्वयावशिष्टस् तु प्रविष्टः सूर्यमण्डलम् । अमाख्यरश्मौ वसति अमावास्या ततः स्मृता

    kalādvayāvaśiṣṭas tu praviṣṭaḥ sūryamaṇḍalam / amākhyaraśmau vasati amāvāsyā tataḥ smṛtā

  547. अप्सु तस्मिन्न् अहोरात्रे पूर्वं विशति चन्द्रमाः । ततो वीरुत्सु वसति प्रयात्य् अर्कं ततः क्रमात्

    apsu tasminn ahorātre pūrvaṃ viśati candramāḥ / tato vīrutsu vasati prayāty arkaṃ tataḥ kramāt

  548. छिनत्ति वीरुधो यस् तु वीरुत्संस्थे निशाकरे । पत्रं वा पातयत्य् एकं ब्रह्महत्यां स विन्दति

    chinatti vīrudho yas tu vīrutsaṃsthe niśākare / patraṃ vā pātayaty ekaṃ brahmahatyāṃ sa vindati

  549. शेषे पञ्चदशे भागे किंचिच्छिष्टे कलात्मके । अपराह्णे पितृगणा जघन्यं पर्युपासते

    śeṣe pañcadaśe bhāge kiṃcicchiṣṭe kalātmake / aparāhṇe pitṛgaṇā jaghanyaṃ paryupāsate

  550. पिबन्ति द्विकलं सोमं शिष्टा तस्य कला तु या । सुधामृतमयी पुण्या ताम् इन्दोः पितरो मुने

    pibanti dvikalaṃ somaṃ śiṣṭā tasya kalā tu yā / sudhāmṛtamayī puṇyā tām indoḥ pitaro mune

  551. निःसृतं तद् अमावास्यां गभस्तिभ्यः सुधामृतम् । मासतृप्तिम् अवाप्याग्र्यां पितरः सन्ति निर्वृताः । सौम्या बर्हिषदश् चैव अग्निष्वात्ताश् च ते त्रिधा

    niḥsṛtaṃ tad amāvāsyāṃ gabhastibhyaḥ sudhāmṛtam / māsatṛptim avāpyāgryāṃ pitaraḥ santi nirvṛtāḥ / saumyā barhiṣadaś caiva agniṣvāttāś ca te tridhā

  552. एवं देवान् सिते पक्षे कृष्णपक्षे तथा पितॄन् । वीरुधश् चामृतमयैः शीतैर् अप्परमाणुभिः

    evaṃ devān site pakṣe kṛṣṇapakṣe tathā pitṝn / vīrudhaś cāmṛtamayaiḥ śītair apparamāṇubhiḥ

  553. वीरुधौषधिनिष्पत्त्या मनुष्यपशुकीटकान् । आप्याययति शीतांशुः प्राकाश्याह्लादनेन तु

    vīrudhauṣadhiniṣpattyā manuṣyapaśukīṭakān / āpyāyayati śītāṃśuḥ prākāśyāhlādanena tu

  554. वाय्वग्निद्रव्यसंभूतो रथश् चन्द्रसुतस्य च । पिशङ्गैस् तुरगैर् युक्तः सो ऽष्टाभिर् वायुवेगिभिः

    vāyvagnidravyasaṃbhūto rathaś candrasutasya ca / piśaṅgais turagair yuktaḥ so 'ṣṭābhir vāyuvegibhiḥ

  555. सवरूथः सानुकर्षो युक्तो भूसंभवैर् हयैः । सोपासङ्गपताकस् तु शुक्रस्यापि रथो महान्

    savarūthaḥ sānukarṣo yukto bhūsaṃbhavair hayaiḥ / sopāsaṅgapatākas tu śukrasyāpi ratho mahān

  556. अष्टाश्वः काञ्चनः श्रीमान् भौमस्यापि रथो महान् । पद्मरागारुणैर् अश्वैः संयुक्तो वह्निसंभवैः

    aṣṭāśvaḥ kāñcanaḥ śrīmān bhaumasyāpi ratho mahān / padmarāgāruṇair aśvaiḥ saṃyukto vahnisaṃbhavaiḥ

  557. अष्टाभिः पाण्डरैर् युक्तैर् वाजिभिः काञ्चने रथे । तस्मिंस् तिष्ठति वर्षं वै राशौ राशौ बृहस्पतिः

    aṣṭābhiḥ pāṇḍarair yuktair vājibhiḥ kāñcane rathe / tasmiṃs tiṣṭhati varṣaṃ vai rāśau rāśau bṛhaspatiḥ

  558. आकाशसंभवैर् अश्वैः शबलैः स्यन्दनं युतम् । समारुह्य शनैर् याति मन्दगामी शनैश्चरः

    ākāśasaṃbhavair aśvaiḥ śabalaiḥ syandanaṃ yutam / samāruhya śanair yāti mandagāmī śanaiścaraḥ

  559. स्वर्भानोस् तुरगा ह्य् अष्टौ भृङ्गाभा धूसरं रथम् । सकृद्युक्तास् तु मैत्रेय वहन्त्य् अविरतं सदा

    svarbhānos turagā hy aṣṭau bhṛṅgābhā dhūsaraṃ ratham / sakṛdyuktās tu maitreya vahanty avirataṃ sadā

  560. आदित्यान् निःसृतो राहुः सोमं गच्छति पर्वसु । आदित्यम् एति सोमाच् च पुनः सौरेषु पर्वसु

    ādityān niḥsṛto rāhuḥ somaṃ gacchati parvasu / ādityam eti somāc ca punaḥ saureṣu parvasu

  561. तथा केतुरथस्याश्वा अष्टौ ते वातरंहसः । पलालधूमवर्णाभा लाक्षारसनिभारुणाः

    tathā keturathasyāśvā aṣṭau te vātaraṃhasaḥ / palāladhūmavarṇābhā lākṣārasanibhāruṇāḥ

  562. एते मया ग्रहाणां वै तवाख्याता रथा नव । सर्वे ध्रुवे महाभाग प्रबद्धा वायुरश्मिभिः

    ete mayā grahāṇāṃ vai tavākhyātā rathā nava / sarve dhruve mahābhāga prabaddhā vāyuraśmibhiḥ

  563. ग्रहर्क्षताराधिष्ण्यानि ध्रुवे बद्धान्य् अशेषतः । भ्रमन्त्य् उचितचारेण मैत्रेयानिलरश्मिभिः

    graharkṣatārādhiṣṇyāni dhruve baddhāny aśeṣataḥ / bhramanty ucitacāreṇa maitreyānilaraśmibhiḥ

  564. यावन्त्यश् चैव तारास् तास् तावन्तो वातरश्मयः । सर्वे ध्रुवे निबद्धास् ते भ्रमन्तो भ्रामयन्ति तम्

    yāvantyaś caiva tārās tās tāvanto vātaraśmayaḥ / sarve dhruve nibaddhās te bhramanto bhrāmayanti tam

  565. तैलपीडा यथा चक्रं भ्रमन्तो भ्रामयन्ति वै । तथा भ्रमन्ति ज्योतींषि वातविद्धानि सर्वशः

    tailapīḍā yathā cakraṃ bhramanto bhrāmayanti vai / tathā bhramanti jyotīṃṣi vātaviddhāni sarvaśaḥ

  566. अलातचक्रवद् यान्ति वातचक्रेरितानि तु । यस्माज् ज्योतींषि वहति प्रवहस् तेन स स्मृतः

    alātacakravad yānti vātacakreritāni tu / yasmāj jyotīṃṣi vahati pravahas tena sa smṛtaḥ

  567. शिशुमारस् तु यः प्रोक्तः स ध्रुवो यत्र तिष्ठति । संनिवेशं च तस्यापि शृणुष्व मुनिसत्तम

    śiśumāras tu yaḥ proktaḥ sa dhruvo yatra tiṣṭhati / saṃniveśaṃ ca tasyāpi śṛṇuṣva munisattama

  568. यद् अह्ना कुरुते पापं दृष्ट्वा तं निशि मुच्यते । यावन्त्यश् चैव तारास् ताः शिशुमाराश्रिता दिवि । तावन्त्य् एव तु वर्षाणि जीवत्य् अभ्यधिकानि च

    yad ahnā kurute pāpaṃ dṛṣṭvā taṃ niśi mucyate / yāvantyaś caiva tārās tāḥ śiśumārāśritā divi / tāvanty eva tu varṣāṇi jīvaty abhyadhikāni ca

  569. उत्तानपादस् तस्याथ विज्ञेयो ह्य् उत्तरो हनुः । यज्ञो ऽधरश् च विज्ञेयो धर्मो मूर्धानम् आश्रितः

    uttānapādas tasyātha vijñeyo hy uttaro hanuḥ / yajño 'dharaś ca vijñeyo dharmo mūrdhānam āśritaḥ

  570. हृदि नारायणश् चास्ते अश्विनौ पूर्वपादयोः । वरुणश् चार्यमा चैव पश्चिमे तस्य सक्थिनी

    hṛdi nārāyaṇaś cāste aśvinau pūrvapādayoḥ / varuṇaś cāryamā caiva paścime tasya sakthinī

  571. शिश्नं संवत्सरस् तस्य मित्रो ऽपानं समाश्रितः

    śiśnaṃ saṃvatsaras tasya mitro 'pānaṃ samāśritaḥ

  572. पुच्छे ऽग्निश् च महेन्द्रश् च कश्यपो ऽथ ततो ध्रुवः । तारका शिशुमारस्य नास्तम् एति चतुष्टयम्

    pucche 'gniś ca mahendraś ca kaśyapo 'tha tato dhruvaḥ / tārakā śiśumārasya nāstam eti catuṣṭayam

  573. इत्य् एष संनिवेशो यः पृथिव्या ज्योतिषां तथा । द्वीपानाम् उदधीनां च पर्वतानां च कीर्तितः

    ity eṣa saṃniveśo yaḥ pṛthivyā jyotiṣāṃ tathā / dvīpānām udadhīnāṃ ca parvatānāṃ ca kīrtitaḥ

  574. वर्षाणां च नदीनां च ये च तेषु वसन्ति वै । तेषां स्वरूपम् आख्यातं संक्षेपाच् छ्रूयतां पुनः

    varṣāṇāṃ ca nadīnāṃ ca ye ca teṣu vasanti vai / teṣāṃ svarūpam ākhyātaṃ saṃkṣepāc chrūyatāṃ punaḥ

  575. यद् अम्बु वैष्णवः कायस् ततो विप्र वसुंधरा । पद्माकारा समुद्भूता पर्वताब्ध्यादिसंयुता

    yad ambu vaiṣṇavaḥ kāyas tato vipra vasuṃdharā / padmākārā samudbhūtā parvatābdhyādisaṃyutā

  576. ज्योतींषि विष्णुर् भुवनानि विष्णुर् वनानि विष्णुर् गिरयो दिशश् च । नद्यः समुद्राश् च स एव सर्वं यद् अस्ति यन् नास्ति च विप्रवर्य

    jyotīṃṣi viṣṇur bhuvanāni viṣṇur vanāni viṣṇur girayo diśaś ca / nadyaḥ samudrāś ca sa eva sarvaṃ yad asti yan nāsti ca vipravarya

  577. ज्ञानस्वरूपो भगवान् यतो ऽसाव् अशेषमूर्तिर् न तु वस्तुभूतः । ततो हि शैलाब्धिधरादिभेदाञ् जानीहि विज्ञानविजृम्भितानि

    jñānasvarūpo bhagavān yato 'sāv aśeṣamūrtir na tu vastubhūtaḥ / tato hi śailābdhidharādibhedāñ jānīhi vijñānavijṛmbhitāni

  578. यदा तु शुद्धं निजरूपि सर्वं कर्मक्षये ज्ञानम् अपास्तदोषम् । तदा हि संकल्पतरोः फलानि भवन्ति नो वस्तुषु वस्तुभेदाः

    yadā tu śuddhaṃ nijarūpi sarvaṃ karmakṣaye jñānam apāstadoṣam / tadā hi saṃkalpataroḥ phalāni bhavanti no vastuṣu vastubhedāḥ

  579. वस्त्व् अस्ति किं कुत्रचिद् आदिमध्य पर्यन्तहीनं सततैकरूपम् । यच् चान्यथात्वं द्विज याति भूयो न तत् तथा तत्र कुतो हि तत्त्वम्

    vastv asti kiṃ kutracid ādimadhya paryantahīnaṃ satataikarūpam / yac cānyathātvaṃ dvija yāti bhūyo na tat tathā tatra kuto hi tattvam

  580. मही घटत्वं घटतः कपालिका कपालिका चूर्णरजस् ततो ऽणुः । जनैः स्वकर्मस्तिमितात्मनिश्चयैर् आलक्ष्यते ब्रूहि किम् अत्र वस्तु

    mahī ghaṭatvaṃ ghaṭataḥ kapālikā kapālikā cūrṇarajas tato 'ṇuḥ / janaiḥ svakarmastimitātmaniścayair ālakṣyate brūhi kim atra vastu

  581. तस्मान् न विज्ञानम् ऋते ऽस्ति किंचित् क्वचित् कदाचिद् द्विज वस्तुजातम् । विज्ञानम् एकं निजकर्मभेद विभिन्नचित्तैर् बहुधाभ्युपेतम्

    tasmān na vijñānam ṛte 'sti kiṃcit kvacit kadācid dvija vastujātam / vijñānam ekaṃ nijakarmabheda vibhinnacittair bahudhābhyupetam

  582. ज्ञानं विशुद्धं विमलं विशोकम् अशेषलोभादिनिरस्तसङ्गम् । एकं सदैकं परमः परेशः स वासुदेवो न यतो ऽन्यद् अस्ति

    jñānaṃ viśuddhaṃ vimalaṃ viśokam aśeṣalobhādinirastasaṅgam / ekaṃ sadaikaṃ paramaḥ pareśaḥ sa vāsudevo na yato 'nyad asti

  583. सद्भाव एषो भवतो मयोक्तो ज्ञानं यथा सत्यम् असत्यम् अन्यत् । एतत् तु यत् संव्यवहारभूतं तत्रापि चोक्तं भुवनाश्रितं ते

    sadbhāva eṣo bhavato mayokto jñānaṃ yathā satyam asatyam anyat / etat tu yat saṃvyavahārabhūtaṃ tatrāpi coktaṃ bhuvanāśritaṃ te

  584. यज्ञः पशुर् वह्निर् अशेष-ऋत्विक् सोमः सुराः स्वर्गमयश् च कामः । इत्यादिकर्माश्रितमार्गदृष्टं भूरादिभोगाश् च फलानि तेषाम्

    yajñaḥ paśur vahnir aśeṣa-ṛtvik somaḥ surāḥ svargamayaś ca kāmaḥ / ityādikarmāśritamārgadṛṣṭaṃ bhūrādibhogāś ca phalāni teṣām

  585. यच् चैतद् भुवनगतं मया तवोक्तं सर्वत्र व्रजति हि कर्मवश्य एकः । ज्ञात्वैवं ध्रुवम् अचलं सदैकरूपं तत् कुर्याद् विशति हि येन वासुदेवम्

    yac caitad bhuvanagataṃ mayā tavoktaṃ sarvatra vrajati hi karmavaśya ekaḥ / jñātvaivaṃ dhruvam acalaṃ sadaikarūpaṃ tat kuryād viśati hi yena vāsudevam

  586. ______________________________________________________ §मैत्रेय उवाच: भगवन् सम्यग् आख्यातं यत् पृष्टो ऽसि मयाखिलम् । भूसमुद्रादिसरितां संस्थानं ग्रहसंस्थितिः

    ______________________________________________________ §maitreya uvāca: bhagavan samyag ākhyātaṃ yat pṛṣṭo 'si mayākhilam / bhūsamudrādisaritāṃ saṃsthānaṃ grahasaṃsthitiḥ

  587. विष्ण्वाधारं यथा चैतत् त्रैलोक्यं समवस्थितम् । परमार्थश् च मे प्रोक्तो यथा ज्ञानं प्रधानतः

    viṣṇvādhāraṃ yathā caitat trailokyaṃ samavasthitam / paramārthaś ca me prokto yathā jñānaṃ pradhānataḥ

  588. यत् तु तद् भगवान् आह भरतस्य महीपतेः । कथयिष्यामि चरितं तन् ममाख्यातुम् अर्हसि

    yat tu tad bhagavān āha bharatasya mahīpateḥ / kathayiṣyāmi caritaṃ tan mamākhyātum arhasi

  589. भरतः स महीपालः सालग्रामे ऽवसत् किल । योगयुक्तः समाधाय वासुदेवे मनः सदा

    bharataḥ sa mahīpālaḥ sālagrāme 'vasat kila / yogayuktaḥ samādhāya vāsudeve manaḥ sadā

  590. पुण्यदेशप्रभावेन ध्यायतश् च सदा हरिम् । कथं तु नाभवन् मुक्तिर् यदाभूत् स द्विजः पुनः

    puṇyadeśaprabhāvena dhyāyataś ca sadā harim / kathaṃ tu nābhavan muktir yadābhūt sa dvijaḥ punaḥ

  591. विप्रत्वे च कृतं तेन यद् भूयः सुमहात्मना । पूर्वकर्मस्वभावेन तन् ममाख्यातुम् अर्हसि

    vipratve ca kṛtaṃ tena yad bhūyaḥ sumahātmanā / pūrvakarmasvabhāvena tan mamākhyātum arhasi

  592. §पराशर उवाच: सालग्रामे महाभागो भगवन्न्यस्तमानसः । उवास सुचिरं कालं मैत्रेय पृथिवीपतिः

    §parāśara uvāca: sālagrāme mahābhāgo bhagavannyastamānasaḥ / uvāsa suciraṃ kālaṃ maitreya pṛthivīpatiḥ

  593. अहिंसादिष्व् अशेषेषु गुणेषु गुणिनां वरः । अवाप परमां काष्ठां मनसश् चापि संयमे

    ahiṃsādiṣv aśeṣeṣu guṇeṣu guṇināṃ varaḥ / avāpa paramāṃ kāṣṭhāṃ manasaś cāpi saṃyame

  594. यज्ञेशाच्युत गोविन्द माधवानन्त केशव । कृष्ण विष्णो हृषीकेशेत्य् आह राजा स केवलम्

    yajñeśācyuta govinda mādhavānanta keśava / kṛṣṇa viṣṇo hṛṣīkeśety āha rājā sa kevalam

  595. अफ़्तेर् ९च् एद्। वेङ्क्। इन्स्।: नान्यज् जगाद मैत्रेय किंचित् स्वप्नान्तरेष्व् अपि । एतत् पदं तदर्थं च विना नान्यद् अचिन्तयत्

    After 9c ed. Veṅk. ins.: nānyaj jagāda maitreya kiṃcit svapnāntareṣv api / etat padaṃ tadarthaṃ ca vinā nānyad acintayat

  596. समित्पुष्पकुशादानं चक्रे देवक्रियाकृते । नान्यानि चक्रे कर्माणि निःसङ्गो योगतापसः

    samitpuṣpakuśādānaṃ cakre devakriyākṛte / nānyāni cakre karmāṇi niḥsaṅgo yogatāpasaḥ

  597. जगाम सो ऽभिषेकार्थम् एकदा तु महानदीम् । सस्नौ तत्र तदा चक्रे स्नानस्यानन्तरक्रियाः

    jagāma so 'bhiṣekārtham ekadā tu mahānadīm / sasnau tatra tadā cakre snānasyānantarakriyāḥ

  598. अथाजगाम तत् तीर्थं जलं पातुं पिपासिता । आसन्नप्रसवा ब्रह्मन्न् एकैव हरिणी वनात्

    athājagāma tat tīrthaṃ jalaṃ pātuṃ pipāsitā / āsannaprasavā brahmann ekaiva hariṇī vanāt

  599. ततः समभवत् तत्र पीतप्राये जले तया । सिंहस्य नादः सुमहान् सर्वप्राणिभयंकरः

    tataḥ samabhavat tatra pītaprāye jale tayā / siṃhasya nādaḥ sumahān sarvaprāṇibhayaṃkaraḥ

  600. ततः सा सहसा त्रासाद् आप्लुता निम्नगातटम् । अत्युच्चारोहणेनास्या नद्यां गर्भः पपात सः

    tataḥ sā sahasā trāsād āplutā nimnagātaṭam / atyuccārohaṇenāsyā nadyāṃ garbhaḥ papāta saḥ

  601. तम् ऊह्यमानं वेगेन वीचिमालापरिप्लुतम् । जग्राह स नृपो गर्भात् पतितं मृगपोतकम्

    tam ūhyamānaṃ vegena vīcimālāpariplutam / jagrāha sa nṛpo garbhāt patitaṃ mṛgapotakam

  602. गर्भप्रच्युतिदुःखेन प्रोत्तुङ्गाक्रमणेन च । मैत्रेय सापि हरिणी पपात च ममार च

    garbhapracyutiduḥkhena prottuṅgākramaṇena ca / maitreya sāpi hariṇī papāta ca mamāra ca

  603. हरिणीं तां विलोक्याथ विपन्नां नृपतापसः । मृगपोतं समादाय पुनर् आश्रमम् आगतः

    hariṇīṃ tāṃ vilokyātha vipannāṃ nṛpatāpasaḥ / mṛgapotaṃ samādāya punar āśramam āgataḥ

  604. चकारानुदिनं चासौ मृगपोतस्य वै नृपः । पोषणं पुष्यमाणश् च स तेन ववृधे मुने

    cakārānudinaṃ cāsau mṛgapotasya vai nṛpaḥ / poṣaṇaṃ puṣyamāṇaś ca sa tena vavṛdhe mune

  605. चचाराश्रमपर्यन्ते तृणानि गहनेषु सः । दूरं गत्वा च शार्दूलत्रासाद् अभ्याययौ पुनः

    cacārāśramaparyante tṛṇāni gahaneṣu saḥ / dūraṃ gatvā ca śārdūlatrāsād abhyāyayau punaḥ

  606. प्रातर् गत्वातिदूरं च सायम् आयात् तदाश्रमम् । पुनश् च भरतस्याभूद् आश्रमस्योटजाजिरे

    prātar gatvātidūraṃ ca sāyam āyāt tadāśramam / punaś ca bharatasyābhūd āśramasyoṭajājire

  607. तस्य तस्मिन् मृगे दूरसमीपपरिवर्तिनि । आसीच् चेतः समासक्तं न ययाव् अन्यतो द्विज

    tasya tasmin mṛge dūrasamīpaparivartini / āsīc cetaḥ samāsaktaṃ na yayāv anyato dvija

  608. विमुक्तराज्यतनयः प्रोज्झिताशेषबान्धवः । ममत्वं स चकारोच्चैस् तस्मिन् हरिणबालके

    vimuktarājyatanayaḥ projjhitāśeṣabāndhavaḥ / mamatvaṃ sa cakāroccais tasmin hariṇabālake

  609. किं वृकैर् भक्षितो व्याघ्रैः किं सिंहेन निपातितः । चिरायमाणे निष्क्रान्ते तस्यासीद् इति मानसम्

    kiṃ vṛkair bhakṣito vyāghraiḥ kiṃ siṃhena nipātitaḥ / cirāyamāṇe niṣkrānte tasyāsīd iti mānasam

  610. एषा वसुमती तस्य खुराग्रक्षतकर्बुरा

    eṣā vasumatī tasya khurāgrakṣatakarburā

  611. प्रीतये मम यातो ऽसौ क्व ममैणकबालकः । विषाणाग्रेण मद्बाहुकण्डूयनपरो हि सः । क्षेमेणाभ्यागतो ऽरण्याद् अपि मां सुखयिष्यति

    prītaye mama yāto 'sau kva mamaiṇakabālakaḥ / viṣāṇāgreṇa madbāhukaṇḍūyanaparo hi saḥ / kṣemeṇābhyāgato 'raṇyād api māṃ sukhayiṣyati

  612. एते लूनशिखास् तस्य दशनैर् अचिरोद्गतैः । कुशकाशा विराजन्ते बटवः सामगा इव

    ete lūnaśikhās tasya daśanair acirodgataiḥ / kuśakāśā virājante baṭavaḥ sāmagā iva

  613. इत्थं चिरगते तस्मिन् स चक्रे मानसं मुनिः । प्रीतिप्रसन्नवदनः पार्श्वस्थे चाभवन् मृगे

    itthaṃ ciragate tasmin sa cakre mānasaṃ muniḥ / prītiprasannavadanaḥ pārśvasthe cābhavan mṛge

  614. समाधिभङ्गस् तस्यासीत् तन्मयत्वादृतात्मनः । संत्यक्तराज्यभोगर्द्धिस्वजनस्यापि भूपतेः

    samādhibhaṅgas tasyāsīt tanmayatvādṛtātmanaḥ / saṃtyaktarājyabhogarddhisvajanasyāpi bhūpateḥ

  615. चपले चपलं तस्मिन् दूरगं दूरगामिनि । मृगपोते ऽभवच् चित्तं स्थैर्यवत् तस्य भूपतेः

    capale capalaṃ tasmin dūragaṃ dūragāmini / mṛgapote 'bhavac cittaṃ sthairyavat tasya bhūpateḥ

  616. कालेन गच्छता सो ऽथ कालं चक्रे महीपतिः । पितेव सास्रं पुत्रेण मृगपोतेन वीक्षितः

    kālena gacchatā so 'tha kālaṃ cakre mahīpatiḥ / piteva sāsraṃ putreṇa mṛgapotena vīkṣitaḥ

  617. मृगम् एष तदाद्राक्षीत् त्यजन् प्राणान् असाव् अपि । तन्मयत्वेन मैत्रेय नान्यत् किंचिद् अचिन्तयत्

    mṛgam eṣa tadādrākṣīt tyajan prāṇān asāv api / tanmayatvena maitreya nānyat kiṃcid acintayat

  618. ततश् च तत्कालकृतां भावनां प्राप्य तादृशीम् । जम्बूमार्गे महारण्ये जज्ञे जातिस्मरो मृगः

    tataś ca tatkālakṛtāṃ bhāvanāṃ prāpya tādṛśīm / jambūmārge mahāraṇye jajñe jātismaro mṛgaḥ

  619. जातिस्मरत्वाद् उद्विग्नः संसारात् स द्विजोत्तम । विहाय मातरं भूयः सालग्रामम् उपाययौ

    jātismaratvād udvignaḥ saṃsārāt sa dvijottama / vihāya mātaraṃ bhūyaḥ sālagrāmam upāyayau

  620. शुष्कैस् तृणैस् तथा पर्णैः स कुर्वन्न् आत्मपोषणम् । मृगत्वहेतुभूतस्य कर्मणो निष्कृतिं ययौ

    śuṣkais tṛṇais tathā parṇaiḥ sa kurvann ātmapoṣaṇam / mṛgatvahetubhūtasya karmaṇo niṣkṛtiṃ yayau

  621. तत्र चोत्सृष्टदेहो ऽसौ जज्ञे जातिस्मरो द्विजः । सदाचारवतां शुद्धे योगिनां प्रवरे कुले

    tatra cotsṛṣṭadeho 'sau jajñe jātismaro dvijaḥ / sadācāravatāṃ śuddhe yogināṃ pravare kule

  622. सर्वविज्ञानसंपन्नः सर्वशास्त्रार्थतत्त्ववित् । अपश्यत् स च मैत्रेय आत्मानं प्रकृतेः परम्

    sarvavijñānasaṃpannaḥ sarvaśāstrārthatattvavit / apaśyat sa ca maitreya ātmānaṃ prakṛteḥ param

  623. आत्मनो ऽधिगतज्ञानो देवादीनि महामुने । सर्वभूतान्य् अभेदेन ददर्श स महामतिः

    ātmano 'dhigatajñāno devādīni mahāmune / sarvabhūtāny abhedena dadarśa sa mahāmatiḥ

  624. न पपाठ गुरुप्रोक्तां कृतोपनयनः श्रुतिम् । न ददर्श च कर्माणि शास्त्राणि जगृहे न च

    na papāṭha guruproktāṃ kṛtopanayanaḥ śrutim / na dadarśa ca karmāṇi śāstrāṇi jagṛhe na ca

  625. उक्तो ऽपि बहुशः किंचिज् जडवाक्यम् अभाषत । तद् अप्य् असंस्कारगुणं ग्राम्यवाक्योक्तिसंश्रितम्

    ukto 'pi bahuśaḥ kiṃcij jaḍavākyam abhāṣata / tad apy asaṃskāraguṇaṃ grāmyavākyoktisaṃśritam

  626. अपध्वस्तवपुः सो ऽथ मलिनाम्बरधृग् द्विजः । क्लिन्नदन्तान्तरः सर्वैः परिभूतः स नागरैः

    apadhvastavapuḥ so 'tha malināmbaradhṛg dvijaḥ / klinnadantāntaraḥ sarvaiḥ paribhūtaḥ sa nāgaraiḥ

  627. संमानना परां हानिं योगर्द्धेः कुरुते यतः । जनेनावमतो योगी योगसिद्धिं च विन्दति

    saṃmānanā parāṃ hāniṃ yogarddheḥ kurute yataḥ / janenāvamato yogī yogasiddhiṃ ca vindati

  628. तस्माच् चरेत वै योगी सतां धर्मम् अदूषयन् । जना यथावमन्येरन् गच्छेयुर् नैव संगतिम्

    tasmāc careta vai yogī satāṃ dharmam adūṣayan / janā yathāvamanyeran gaccheyur naiva saṃgatim

  629. हिरण्यगर्भवचनं विचिन्त्येत्थं महामतिः । आत्मानं दर्शयाम् आस जडोन्मत्ताकृतिं जने

    hiraṇyagarbhavacanaṃ vicintyetthaṃ mahāmatiḥ / ātmānaṃ darśayām āsa jaḍonmattākṛtiṃ jane

  630. भुङ्क्ते कुल्माषवाट्यादिशाकं वन्यं फलं कणान् । यद् यद् आप्नोति सुबहु तद् अत्ते कालसंयमम्

    bhuṅkte kulmāṣavāṭyādiśākaṃ vanyaṃ phalaṃ kaṇān / yad yad āpnoti subahu tad atte kālasaṃyamam

  631. पितर्य् उपरते सो ऽथ भ्रातृभ्रातृव्यबान्धवैः । कारितः क्षेत्रकर्मादि कदन्नाहारपोषितः

    pitary uparate so 'tha bhrātṛbhrātṛvyabāndhavaiḥ / kāritaḥ kṣetrakarmādi kadannāhārapoṣitaḥ

  632. स रूक्षपीनावयवो जडकारी च कर्मणि । सर्वलोकोपकरणं बभूवाहारवेतनः

    sa rūkṣapīnāvayavo jaḍakārī ca karmaṇi / sarvalokopakaraṇaṃ babhūvāhāravetanaḥ

  633. तं तादृशम् असंस्कारं विप्राकृतिविचेष्टितम् । क्षत्ता सौवीरराजस्य विष्टियोग्यम् अमन्यत

    taṃ tādṛśam asaṃskāraṃ viprākṛtiviceṣṭitam / kṣattā sauvīrarājasya viṣṭiyogyam amanyata

  634. अफ़्तेर् ४८च् द्४,त्३,ग्२,३,एद्। वेङ्क्। इन्स्।: स राजा शिबिकारूढो गन्तुं कृतमतिर् द्विज । बभूवेक्षुमतीतीरे कपिलर्षेर् वराश्रमम्

    After 48c D4,T3,G2,3,ed. Veṅk. ins.: sa rājā śibikārūḍho gantuṃ kṛtamatir dvija / babhūvekṣumatītīre kapilarṣer varāśramam

  635. श्रेयः किम् अत्र संसारे दुःखप्राये नृणाम् इति । प्रष्टुं तं मोक्षधर्मज्ञं कपिलाख्यं महामुनिम्

    śreyaḥ kim atra saṃsāre duḥkhaprāye nṛṇām iti / praṣṭuṃ taṃ mokṣadharmajñaṃ kapilākhyaṃ mahāmunim

  636. उवाह शिबिकां तस्य क्षत्तुर् वचनचोदितः । नृणां विष्टिगृहीतानाम् अन्येषां सो ऽपि मध्यगः

    uvāha śibikāṃ tasya kṣattur vacanacoditaḥ / nṛṇāṃ viṣṭigṛhītānām anyeṣāṃ so 'pi madhyagaḥ

  637. गृहीतो विष्टिना विप्रः सर्वज्ञानैकभाजनः । जातिस्मरो ऽसौ पापस्य क्षयकाम उवाह ताम्

    gṛhīto viṣṭinā vipraḥ sarvajñānaikabhājanaḥ / jātismaro 'sau pāpasya kṣayakāma uvāha tām

  638. ययौ जडगतिः सो ऽथ युगमात्रावलोकनम् । कुर्वन् मतिमतां श्रेष्ठस् ते त्व् अन्ये त्वरितं ययुः

    yayau jaḍagatiḥ so 'tha yugamātrāvalokanam / kurvan matimatāṃ śreṣṭhas te tv anye tvaritaṃ yayuḥ

  639. विलोक्य नृपतिः सो ऽपि विषमां शिबिकागतिम् । किम् एतद् इत्य् आह समं गम्यतां शिबिकावहाः

    vilokya nṛpatiḥ so 'pi viṣamāṃ śibikāgatim / kim etad ity āha samaṃ gamyatāṃ śibikāvahāḥ

  640. पुनस् तथैव शिबिकां विलोक्य विषमां हसन् । नृपः किम् एतद् इत्य् आह भवद्भिर् गम्यते ऽन्यथा

    punas tathaiva śibikāṃ vilokya viṣamāṃ hasan / nṛpaḥ kim etad ity āha bhavadbhir gamyate 'nyathā

  641. भूपतेर् वदतस् तस्य श्रुत्वेत्थं बहुशो वचः । शिबिकोद्वाहकाः प्रोचुर् अयं यातीत्य् असत्वरम्

    bhūpater vadatas tasya śrutvetthaṃ bahuśo vacaḥ / śibikodvāhakāḥ procur ayaṃ yātīty asatvaram

  642. §राजोवाच: किं श्रान्तो ऽस्य् अल्पम् अध्वानं त्वयोढा शिबिका मम । किम् आयाससहो न त्वं पीवान् असि निरीक्ष्यसे

    §rājovāca: kiṃ śrānto 'sy alpam adhvānaṃ tvayoḍhā śibikā mama / kim āyāsasaho na tvaṃ pīvān asi nirīkṣyase

  643. §ब्राह्मण उवाच: नाहं पीवा न चैवोढा शिबिका भवतो मया । न श्रान्तो ऽस्मि न चायासः सोढव्यो ऽस्ति महीपते

    §brāhmaṇa uvāca: nāhaṃ pīvā na caivoḍhā śibikā bhavato mayā / na śrānto 'smi na cāyāsaḥ soḍhavyo 'sti mahīpate

  644. §राजोवाच: प्रत्यक्षं दृश्यसे पीवान् अद्यापि शिबिका त्वयि । श्रमश् च भारोद्वहने भवत्य् एव हि देहिनाम्

    §rājovāca: pratyakṣaṃ dṛśyase pīvān adyāpi śibikā tvayi / śramaś ca bhārodvahane bhavaty eva hi dehinām

  645. §ब्राह्मण उवाच: प्रत्यक्षं भवता भूप यद् दृष्टं मम तद् वद । बलवान् अबलश् चेति वाच्यं पश्चाद् विशेषणम्

    §brāhmaṇa uvāca: pratyakṣaṃ bhavatā bhūpa yad dṛṣṭaṃ mama tad vada / balavān abalaś ceti vācyaṃ paścād viśeṣaṇam

  646. त्वयोढा शिबिका चेति त्वय्य् अद्यापि च संस्थिता । मिथ्यैतद् अत्र तु भवाञ् शृणोतु वचनं मम

    tvayoḍhā śibikā ceti tvayy adyāpi ca saṃsthitā / mithyaitad atra tu bhavāñ śṛṇotu vacanaṃ mama

  647. भूमौ पादयुगस्यास्था जङ्घे पादद्वये स्थिते । ऊरू जङ्घाद्वयावस्थौ तदाधारं तथोदरम्

    bhūmau pādayugasyāsthā jaṅghe pādadvaye sthite / ūrū jaṅghādvayāvasthau tadādhāraṃ tathodaram

  648. वक्षःस्थलं तथा बाहू स्कन्धौ चोदरसंस्थितौ । स्कन्धाश्रितेयं शिबिका मम भारो ऽत्र किं कृतः

    vakṣaḥsthalaṃ tathā bāhū skandhau codarasaṃsthitau / skandhāśriteyaṃ śibikā mama bhāro 'tra kiṃ kṛtaḥ

  649. शिबिकायां स्थितं चेदं देहं त्वदुपलक्षितम् । तत्र त्वम् अहम् अप्य् अत्र प्रोच्यते चेदम् अन्यथा

    śibikāyāṃ sthitaṃ cedaṃ dehaṃ tvadupalakṣitam / tatra tvam aham apy atra procyate cedam anyathā

  650. अहं त्वं च तथान्ये च भूतैर् उह्याम पार्थिव । गुणप्रवाहपतितो भूतवर्गो ऽपि यात्य् अयम्

    ahaṃ tvaṃ ca tathānye ca bhūtair uhyāma pārthiva / guṇapravāhapatito bhūtavargo 'pi yāty ayam

  651. कर्मवश्या गुणा ह्य् एते सत्त्वाद्याः पृथिवीपते । अविद्यासंचितं कर्म तच् चाशेषेषु जन्तुषु

    karmavaśyā guṇā hy ete sattvādyāḥ pṛthivīpate / avidyāsaṃcitaṃ karma tac cāśeṣeṣu jantuṣu

  652. आत्मा शुद्धो ऽक्षरः शान्तो निर्गुणः प्रकृतेः परः । प्रवृद्ध्यपचयौ नास्य एकस्याखिलजन्तुषु

    ātmā śuddho 'kṣaraḥ śānto nirguṇaḥ prakṛteḥ paraḥ / pravṛddhyapacayau nāsya ekasyākhilajantuṣu

  653. यदा नोपचयस् तस्य न चैवापचयो नृप । तदा पीवान् असीतीत्थं कया युक्त्या त्वयेरितम्

    yadā nopacayas tasya na caivāpacayo nṛpa / tadā pīvān asītītthaṃ kayā yuktyā tvayeritam

  654. भूपादजङ्घाकट्यूरुजठरादिषु संस्थिते । शिबिकेयं यदा स्कन्धे तदा भारः समस् त्वया

    bhūpādajaṅghākaṭyūrujaṭharādiṣu saṃsthite / śibikeyaṃ yadā skandhe tadā bhāraḥ samas tvayā

  655. तथान्यैर् जन्तुभिर् भूप शिबिकोत्थो न केवलम् । शैलद्रुमगृहोत्थो ऽपि पृथिवीसंभवो ऽपि वा

    tathānyair jantubhir bhūpa śibikottho na kevalam / śailadrumagṛhottho 'pi pṛthivīsaṃbhavo 'pi vā

  656. यदा पुंसः पृथग्भावः प्राकृतैः कारणैर् नृप । वोढव्यस् तु तदा भारः कतमो नृपते मया

    yadā puṃsaḥ pṛthagbhāvaḥ prākṛtaiḥ kāraṇair nṛpa / voḍhavyas tu tadā bhāraḥ katamo nṛpate mayā

  657. यद्द्रव्या शिबिका चेयं तद्द्रव्यो भूतसंग्रहः । भवतो मे ऽखिलस्यास्य ममत्वेनोपबृंहितः

    yaddravyā śibikā ceyaṃ taddravyo bhūtasaṃgrahaḥ / bhavato me 'khilasyāsya mamatvenopabṛṃhitaḥ

  658. §पराशर उवाच: एवम् उक्त्वाभवन् मौनी स वहञ् छिबिकां द्विजः । सो ऽपि राजावतीर्योर्व्यां तत्पादौ जगृहे त्वरन्

    §parāśara uvāca: evam uktvābhavan maunī sa vahañ chibikāṃ dvijaḥ / so 'pi rājāvatīryorvyāṃ tatpādau jagṛhe tvaran

  659. §राजोवाच: भो भो विसृज्य शिबिकां प्रसादं कुरु मे द्विज । कथ्यतां को भवान् अत्र जाल्मरूपधरः स्थितः

    §rājovāca: bho bho visṛjya śibikāṃ prasādaṃ kuru me dvija / kathyatāṃ ko bhavān atra jālmarūpadharaḥ sthitaḥ

  660. यो भवान् यन् निमित्तं वा यद् आगमनकारणम् । तत् सर्वं कथ्यतां विद्वन् मह्यं शुश्रूषवे त्वया

    yo bhavān yan nimittaṃ vā yad āgamanakāraṇam / tat sarvaṃ kathyatāṃ vidvan mahyaṃ śuśrūṣave tvayā

  661. §ब्राह्मण उवाच: श्रूयतां को ऽहम् इत्य् एतद् वक्तुं भूप न शक्यते । उपभोगनिमित्तं च सर्वत्रागमनक्रिया

    §brāhmaṇa uvāca: śrūyatāṃ ko 'ham ity etad vaktuṃ bhūpa na śakyate / upabhoganimittaṃ ca sarvatrāgamanakriyā

  662. सुखदुःखोपभोगौ तु तौ देहाद्युपपादकौ । धर्माधर्मोद्भवौ भोक्तुं जन्तुर् देहादिम् ऋच्छति

    sukhaduḥkhopabhogau tu tau dehādyupapādakau / dharmādharmodbhavau bhoktuṃ jantur dehādim ṛcchati

  663. सर्वस्यैव हि भूपाल जन्तोः सर्वत्र कारणम् । धर्माधर्मौ यतस् तस्मात् कारणं पृच्छ्यते कुतः

    sarvasyaiva hi bhūpāla jantoḥ sarvatra kāraṇam / dharmādharmau yatas tasmāt kāraṇaṃ pṛcchyate kutaḥ

  664. §राजोवाच: धर्माधर्मौ न संदेहः सर्वकार्येषु कारणम् । उपभोगनिमित्तं च देहीदेशान्तरागमः

    §rājovāca: dharmādharmau na saṃdehaḥ sarvakāryeṣu kāraṇam / upabhoganimittaṃ ca dehīdeśāntarāgamaḥ

  665. यत् त्व् एतद् भवता प्रोक्तं को ऽहम् इत्य् एतद् आत्मनः । वक्तुं न शक्यते श्रोतुं तन् ममेच्छा प्रवर्तते

    yat tv etad bhavatā proktaṃ ko 'ham ity etad ātmanaḥ / vaktuṃ na śakyate śrotuṃ tan mamecchā pravartate

  666. यो ऽस्ति सो ऽहम् इति ब्रह्मन् कथं वक्तुं न शक्यते । आत्मन्य् एव न दोषाय शब्दो ऽहम् इति यो द्विज

    yo 'sti so 'ham iti brahman kathaṃ vaktuṃ na śakyate / ātmany eva na doṣāya śabdo 'ham iti yo dvija

  667. §ब्राह्मण उवाच: शब्दो ऽहम् इति दोषाय नात्मन्य् एष तथैव तत् । अनात्मन्य् आत्मविज्ञानं शब्दो वा भ्रान्तिलक्षणः

    §brāhmaṇa uvāca: śabdo 'ham iti doṣāya nātmany eṣa tathaiva tat / anātmany ātmavijñānaṃ śabdo vā bhrāntilakṣaṇaḥ

  668. जिह्वा ब्रवीत्य् अहम् इति दन्तौष्ठौ तालुकं नृप । एते नाहं यतः सर्वे वाङ्निष्पादनहेतवः

    jihvā bravīty aham iti dantauṣṭhau tālukaṃ nṛpa / ete nāhaṃ yataḥ sarve vāṅniṣpādanahetavaḥ

  669. किं हेतुभिर् वदत्य् एषा वाग् एवाहम् इति स्वयम् । तथापि वाङ् नाहम् एतद् वक्तुम् इत्थं न युज्यते

    kiṃ hetubhir vadaty eṣā vāg evāham iti svayam / tathāpi vāṅ nāham etad vaktum itthaṃ na yujyate

  670. पिण्डः पृथग् यतः पुंसः शिरःपाण्यादिलक्षणः । ततो ऽहम् इति कुत्रैतां संज्ञां राजन् करोम्य् अहम्

    piṇḍaḥ pṛthag yataḥ puṃsaḥ śiraḥpāṇyādilakṣaṇaḥ / tato 'ham iti kutraitāṃ saṃjñāṃ rājan karomy aham

  671. यद्य् अन्यो ऽस्ति परः को ऽपि मत्तः पार्थिवसत्तम । तदैषो ऽहम् अयं चान्यो वक्तुम् एवम् अपीष्यते

    yady anyo 'sti paraḥ ko 'pi mattaḥ pārthivasattama / tadaiṣo 'ham ayaṃ cānyo vaktum evam apīṣyate

  672. यदा समस्तदेहेषु पुमान् एको व्यवस्थितः । तदा हि को भवान् को ऽहम् इत्य् एतद् विफलं वचः

    yadā samastadeheṣu pumān eko vyavasthitaḥ / tadā hi ko bhavān ko 'ham ity etad viphalaṃ vacaḥ

  673. त्वं राजा शिबिका चेयम् वयं वाहाः पुरःसराः । अयं च भवतो लोको न सद् एतन् नृपोच्यते

    tvaṃ rājā śibikā ceyam vayaṃ vāhāḥ puraḥsarāḥ / ayaṃ ca bhavato loko na sad etan nṛpocyate

  674. वृक्षाद् दारु ततश् चेयं शिबिका त्वदधिष्ठिता । क्व वृक्षसंज्ञा याता स्याद् दारुसंज्ञाथ वा नृप

    vṛkṣād dāru tataś ceyaṃ śibikā tvadadhiṣṭhitā / kva vṛkṣasaṃjñā yātā syād dārusaṃjñātha vā nṛpa

  675. वृक्षारूढो महाराजो नायं वदति ते जनः । न च दारुणि सर्वस् त्वां ब्रवीति शिबिकागतम्

    vṛkṣārūḍho mahārājo nāyaṃ vadati te janaḥ / na ca dāruṇi sarvas tvāṃ bravīti śibikāgatam

  676. शिबिकादारुसंघातो रचनास्थितिसंस्थितिः । अन्विष्यतां नृपश्रेष्ठ तद्भेदे शिबिका त्वया

    śibikādārusaṃghāto racanāsthitisaṃsthitiḥ / anviṣyatāṃ nṛpaśreṣṭha tadbhede śibikā tvayā

  677. एवं छत्रशलाकानां पृथग्भावो विमृश्यताम् । क्व यातं छत्रम् इत्य् एष न्यायस् त्वयि तथा मयि

    evaṃ chatraśalākānāṃ pṛthagbhāvo vimṛśyatām / kva yātaṃ chatram ity eṣa nyāyas tvayi tathā mayi

  678. पुमान् स्त्री गौर् अयं वाजी कुञ्जरो विहगस् तरुः । देहेषु लोकसंज्ञेयं विज्ञेया कर्महेतुषु

    pumān strī gaur ayaṃ vājī kuñjaro vihagas taruḥ / deheṣu lokasaṃjñeyaṃ vijñeyā karmahetuṣu

  679. पुमान् न देवो न नरो न पशुर् न च पादपः । शरीराकृतिभेदास् तु भूपैते कर्मयोनयः

    pumān na devo na naro na paśur na ca pādapaḥ / śarīrākṛtibhedās tu bhūpaite karmayonayaḥ

  680. वस्तु राजेति यल् लोके यच् च राजभटात्मकम् । तथान्यच् च नृपेत्थं तन् न सत्संकल्पनामयम्

    vastu rājeti yal loke yac ca rājabhaṭātmakam / tathānyac ca nṛpetthaṃ tan na satsaṃkalpanāmayam

  681. यत् तु कालान्तरेणापि नान्यसंज्ञाम् उपैति वै । परिणामादिसंभूतं तद् वस्तु नृप तच् च किम्

    yat tu kālāntareṇāpi nānyasaṃjñām upaiti vai / pariṇāmādisaṃbhūtaṃ tad vastu nṛpa tac ca kim

  682. त्वं राजा सर्वलोकस्य पितुः पुत्रो रिपो रिपुः । पत्न्याः पतिः पिता सूनोः कं त्वां भूप वदाम्य् अहम्

    tvaṃ rājā sarvalokasya pituḥ putro ripo ripuḥ / patnyāḥ patiḥ pitā sūnoḥ kaṃ tvāṃ bhūpa vadāmy aham

  683. त्वं किम् एतच् छिरः किं नु शिरस् तव तथोदरम् । किम् उ पादादिकं त्वं वै तवैतत् किं महीपते

    tvaṃ kim etac chiraḥ kiṃ nu śiras tava tathodaram / kim u pādādikaṃ tvaṃ vai tavaitat kiṃ mahīpate

  684. समस्तावयवेभ्यस् त्वं पृथग् भूप व्यवस्थितः । को ऽहम् इत्य् एव निपुणो भूत्वा चिन्तय पार्थिव

    samastāvayavebhyas tvaṃ pṛthag bhūpa vyavasthitaḥ / ko 'ham ity eva nipuṇo bhūtvā cintaya pārthiva

  685. एवं व्यवस्थिते तत्त्वे मयाहम् इति भाषितुम् । पृथक्करणनिष्पाद्यं शक्यते नृपते कथम्

    evaṃ vyavasthite tattve mayāham iti bhāṣitum / pṛthakkaraṇaniṣpādyaṃ śakyate nṛpate katham

  686. ______________________________________________________ §पराशर उवाच: निशम्य तस्येति वचः परमार्थसमन्वितम् । प्रश्रयावनतो भूत्वा तम् आह नृपतिर् द्विजम्

    ______________________________________________________ §parāśara uvāca: niśamya tasyeti vacaḥ paramārthasamanvitam / praśrayāvanato bhūtvā tam āha nṛpatir dvijam

  687. श्२,द्७ इन्स्।: §राजोवाच: भगवन् यत् त्वया प्रोक्तं परमार्थमयं वचः । श्रुते तस्मिन् भ्रमन्तीव मनसो मम वृत्तयः

    Ś2,D7 ins.: §rājovāca: bhagavan yat tvayā proktaṃ paramārthamayaṃ vacaḥ / śrute tasmin bhramantīva manaso mama vṛttayaḥ

  688. एतद् विवेकविज्ञानं यद् अशेषेषु जन्तुषु । भवता दर्शितं विप्र तत् परं प्रकृतेर् महत्

    etad vivekavijñānaṃ yad aśeṣeṣu jantuṣu / bhavatā darśitaṃ vipra tat paraṃ prakṛter mahat

  689. नाहं वहामि शिबिकां शिबिका न मयि स्थिता । शरीरम् अन्यद् अस्मत्तो येनेयं शिबिका धृता

    nāhaṃ vahāmi śibikāṃ śibikā na mayi sthitā / śarīram anyad asmatto yeneyaṃ śibikā dhṛtā

  690. गुणप्रवृत्त्या भूतानां प्रवृत्तिः कर्मचोदिता । प्रवर्तन्ते गुणाश् चैते किं ममेति त्वयोदितम्

    guṇapravṛttyā bhūtānāṃ pravṛttiḥ karmacoditā / pravartante guṇāś caite kiṃ mameti tvayoditam

  691. एतस्मिन् परमार्थज्ञ मम श्रोत्रपथं गते । मनो विह्वलताम् एति परमार्थार्थितां गतम्

    etasmin paramārthajña mama śrotrapathaṃ gate / mano vihvalatām eti paramārthārthitāṃ gatam

  692. पूर्वम् एव महाभागं कपिलर्षिम् अहं द्विज । प्रष्टुम् अभ्युद्यतो गत्वा श्रेयः किं न्व् इत्य् असंशयम्

    pūrvam eva mahābhāgaṃ kapilarṣim ahaṃ dvija / praṣṭum abhyudyato gatvā śreyaḥ kiṃ nv ity asaṃśayam

  693. तदन्तरे च भवता यद् इदं वाक्यम् ईरितम् । तेनैव परमार्थार्थं त्वयि चेतः प्रधावति

    tadantare ca bhavatā yad idaṃ vākyam īritam / tenaiva paramārthārthaṃ tvayi cetaḥ pradhāvati

  694. कपिलर्षिर् भगवतः सर्वभूतस्य वै किल । विष्णोर् अंशो जगन्मोहनाशायोर्वीम् उपागतः

    kapilarṣir bhagavataḥ sarvabhūtasya vai kila / viṣṇor aṃśo jaganmohanāśāyorvīm upāgataḥ

  695. स एव भगवान् नूनम् अस्माकं हितकाम्यया । प्रत्यक्षताम् अत्र गतो यथैतद् भवतोच्यते

    sa eva bhagavān nūnam asmākaṃ hitakāmyayā / pratyakṣatām atra gato yathaitad bhavatocyate

  696. तन् मह्यं प्रणताय त्वं यच् छ्रेयः परमं द्विज । तद् वदाखिलविज्ञानजलवीच्युदधिर् भवान्

    tan mahyaṃ praṇatāya tvaṃ yac chreyaḥ paramaṃ dvija / tad vadākhilavijñānajalavīcyudadhir bhavān

  697. §ब्राह्मण उवाच: भूप पृच्छसि किं श्रेयः परमार्थं नु पृच्छसि । श्रेयांस्य् अपरमार्थानि अशेषाण्य् एव भूपते

    §brāhmaṇa uvāca: bhūpa pṛcchasi kiṃ śreyaḥ paramārthaṃ nu pṛcchasi / śreyāṃsy aparamārthāni aśeṣāṇy eva bhūpate

  698. देवताराधनं कृत्वा धनसंपदम् इच्छति । पुत्रान् इच्छति राज्यं च श्रेयस् तत्प्राप्तिलक्षणम्

    devatārādhanaṃ kṛtvā dhanasaṃpadam icchati / putrān icchati rājyaṃ ca śreyas tatprāptilakṣaṇam

  699. कर्म यज्ञात्मकं श्रेयः स्वर्लोकफलदायि यत् । श्रेयः प्रधानं च फले तद् एवानभिसंहिते

    karma yajñātmakaṃ śreyaḥ svarlokaphaladāyi yat / śreyaḥ pradhānaṃ ca phale tad evānabhisaṃhite

  700. आत्मा ध्येयः सदा भूप योगयुक्तैस् तथा परम् । श्रेयस् तस्यैव संयोगः श्रेयो यः परमात्मनः

    ātmā dhyeyaḥ sadā bhūpa yogayuktais tathā param / śreyas tasyaiva saṃyogaḥ śreyo yaḥ paramātmanaḥ

  701. श्रेयांस्य् एवम् अनेकानि शतशो ऽथ सहस्रशः । सन्त्य् अत्र परमार्थास् तु न त्व् एते श्रूयतां च मे

    śreyāṃsy evam anekāni śataśo 'tha sahasraśaḥ / santy atra paramārthās tu na tv ete śrūyatāṃ ca me

  702. धर्माय त्यज्यते किं तु परमार्थो धनं यदि । व्ययश् च क्रियते कस्मात् कामप्राप्त्युपलक्षणः

    dharmāya tyajyate kiṃ tu paramārtho dhanaṃ yadi / vyayaś ca kriyate kasmāt kāmaprāptyupalakṣaṇaḥ

  703. पुत्रश् चेत् परमार्थाख्यः सो ऽप्य् अन्यस्य नरेश्वर । परमार्थभूतः सो ऽन्यस्य परमार्थो हि तत्पिता

    putraś cet paramārthākhyaḥ so 'py anyasya nareśvara / paramārthabhūtaḥ so 'nyasya paramārtho hi tatpitā

  704. एवं न परमार्थो ऽस्ति जगत्य् अस्मिंश् चराचरे । परमार्थो हि कार्याणि कारणानाम् अशेषतः

    evaṃ na paramārtho 'sti jagaty asmiṃś carācare / paramārtho hi kāryāṇi kāraṇānām aśeṣataḥ

  705. राज्यादिप्राप्तिर् अत्रोक्ता परमार्थतया यदि । परमार्था भवन्त्य् अत्र न भवन्ति च वै ततः

    rājyādiprāptir atroktā paramārthatayā yadi / paramārthā bhavanty atra na bhavanti ca vai tataḥ

  706. ऋग्यजुःसामनिष्पाद्यं यज्ञकर्म मतं तव । परमार्थभूतं तत्रापि श्रूयतां गदतो मम

    ṛgyajuḥsāmaniṣpādyaṃ yajñakarma mataṃ tava / paramārthabhūtaṃ tatrāpi śrūyatāṃ gadato mama

  707. यत् तु निष्पाद्यते कार्यं मृदा कारणभूतया । तत् कारणानुगमनाज् ज्ञायते नृप मृण्मयम्

    yat tu niṣpādyate kāryaṃ mṛdā kāraṇabhūtayā / tat kāraṇānugamanāj jñāyate nṛpa mṛṇmayam

  708. एवं विनाशिभिर् द्रव्यैः समिदाज्यकुशादिभिः । निष्पाद्यते क्रिया या तु सा भवित्री विनाशिनी

    evaṃ vināśibhir dravyaiḥ samidājyakuśādibhiḥ / niṣpādyate kriyā yā tu sā bhavitrī vināśinī

  709. अनाशी परमार्थश् च प्राज्ञैर् अभ्युपगम्यते । तत् तु नाशि न संदेहो नाशिद्रव्योपपादितम्

    anāśī paramārthaś ca prājñair abhyupagamyate / tat tu nāśi na saṃdeho nāśidravyopapāditam

  710. तद् एवाफलदं कर्म परमार्थो मतस् तव । मुक्तिसाधनभूतत्वात् परमार्थो न साधनम्

    tad evāphaladaṃ karma paramārtho matas tava / muktisādhanabhūtatvāt paramārtho na sādhanam

  711. ध्यानं चैवात्मनो भूप परमार्थार्थशब्दितम् । भेदकारि परेभ्यस् तत् परमार्थो न भेदवान्

    dhyānaṃ caivātmano bhūpa paramārthārthaśabditam / bhedakāri parebhyas tat paramārtho na bhedavān

  712. परमात्मात्मनोर् योगः परमार्थ इतीष्यते । मिथ्यैतद् अन्यद्रव्यं हि नैति तद्द्रव्यतां यतः

    paramātmātmanor yogaḥ paramārtha itīṣyate / mithyaitad anyadravyaṃ hi naiti taddravyatāṃ yataḥ

  713. तस्माच् छ्रेयांस्य् अशेषाणि नृपैतानि न संशयः । परमार्थस् तु भूपाल संक्षेपाच् छ्रूयतां मम

    tasmāc chreyāṃsy aśeṣāṇi nṛpaitāni na saṃśayaḥ / paramārthas tu bhūpāla saṃkṣepāc chrūyatāṃ mama

  714. एको व्यापी समः शुद्धो निर्गुणः प्रकृतेः परः । जन्मवृद्ध्यादिरहित आत्मा सर्वगतो ऽव्ययः

    eko vyāpī samaḥ śuddho nirguṇaḥ prakṛteḥ paraḥ / janmavṛddhyādirahita ātmā sarvagato 'vyayaḥ

  715. परज्ञानमयो ऽसद्भिर् नामजात्यादिभिर् विभुः । न योगवान् न युक्तो ऽभून् नैव पार्थिव योक्ष्यति

    parajñānamayo 'sadbhir nāmajātyādibhir vibhuḥ / na yogavān na yukto 'bhūn naiva pārthiva yokṣyati

  716. तस्यात्मपरदेहेषु सतो ऽप्य् एकमयं हि यत् । विज्ञानं परमार्थो ऽसौ द्वैतिनो ऽतत्त्वदर्शिनः

    tasyātmaparadeheṣu sato 'py ekamayaṃ hi yat / vijñānaṃ paramārtho 'sau dvaitino 'tattvadarśinaḥ

  717. वेणुरन्ध्रविभेदेन भेदः षड्जादिसंज्ञितः । अभेदव्यापिनो वायोस् तथा तस्य महात्मनः

    veṇurandhravibhedena bhedaḥ ṣaḍjādisaṃjñitaḥ / abhedavyāpino vāyos tathā tasya mahātmanaḥ

  718. एकत्वं रूपभेदश् च बाह्यकर्मप्रवृत्तिजः । देवादिभेदे ऽपध्वस्ते नास्त्य् एवावरणो हि सः

    ekatvaṃ rūpabhedaś ca bāhyakarmapravṛttijaḥ / devādibhede 'padhvaste nāsty evāvaraṇo hi saḥ

  719. ______________________________________________________ §पराशर उवाच: इत्य् उक्ते मौनिनं भूयश् चिन्तयानं महीपतिम् । प्रत्युवाचाथ विप्रो ऽसाव् अद्वैतान्तर्गतां कथाम्

    ______________________________________________________ §parāśara uvāca: ity ukte mauninaṃ bhūyaś cintayānaṃ mahīpatim / pratyuvācātha vipro 'sāv advaitāntargatāṃ kathām

  720. §ब्राह्मण उवाच: श्रूयतां नृपशार्दूल यद् गीतम् ऋभुणा पुरा । अवबोधं जनयता निदाघस्य द्विजन्मनः

    §brāhmaṇa uvāca: śrūyatāṃ nṛpaśārdūla yad gītam ṛbhuṇā purā / avabodhaṃ janayatā nidāghasya dvijanmanaḥ

  721. ऋभुर् नामाभवत् पुत्रो ब्रह्मणः परमेष्ठिनः । विज्ञाततत्त्वसद्भावो निसर्गाद् एव भूपते

    ṛbhur nāmābhavat putro brahmaṇaḥ parameṣṭhinaḥ / vijñātatattvasadbhāvo nisargād eva bhūpate

  722. श्२,द्७ इन्स्।: तस्य शिष्यो निदाघो ऽभूत् पुलस्त्यतनयः पुरा । प्रादाद् अशेषविज्ञानं स तस्मै परया मुदा

    Ś2,D7 ins.: tasya śiṣyo nidāgho 'bhūt pulastyatanayaḥ purā / prādād aśeṣavijñānaṃ sa tasmai parayā mudā

  723. अवाप्तज्ञानतत्त्वस्य न तस्याद्वैतवासनाम् । स ऋभुस् तर्कयाम् आस निदाघस्य नरेश्वर

    avāptajñānatattvasya na tasyādvaitavāsanām / sa ṛbhus tarkayām āsa nidāghasya nareśvara

  724. देविकायास् तटे वीरनगरं नाम वै पुरम् । समृद्धम् अतिरम्यं च पुलस्त्येन निवेशितम्

    devikāyās taṭe vīranagaraṃ nāma vai puram / samṛddham atiramyaṃ ca pulastyena niveśitam

  725. रम्योपवनपर्यन्ते स तस्मिन् पार्थिवोत्तम । निदाघो नाम योगज्ञ ऋभुशिष्यो ऽवसत् पुरा

    ramyopavanaparyante sa tasmin pārthivottama / nidāgho nāma yogajña ṛbhuśiṣyo 'vasat purā

  726. दिव्ये वर्षसहस्रे तु समतीते ऽस्य तत् पुरम् । जगाम स ऋभुः शिष्यं निदाघम् अवलोकितुम्

    divye varṣasahasre tu samatīte 'sya tat puram / jagāma sa ṛbhuḥ śiṣyaṃ nidāgham avalokitum

  727. स तस्य वैश्वदेवान्ते द्वारालोकनगोचरे । स्थितस् तेन गृहीतार्घो निजवेश्मप्रवेशितः

    sa tasya vaiśvadevānte dvārālokanagocare / sthitas tena gṛhītārgho nijaveśmapraveśitaḥ

  728. प्रक्षालिताङ्घ्रिपाणिं च कृतासनपरिग्रहम् । उवाच स द्विजश्रेष्ठो भुज्यताम् इति सादरम्

    prakṣālitāṅghripāṇiṃ ca kṛtāsanaparigraham / uvāca sa dvijaśreṣṭho bhujyatām iti sādaram

  729. §ऋभुर् उवाच: भो विप्रवर्य भोक्तव्यं यद् अन्नं भवतो गृहे । तत् कथ्यतां कदन्नेषु न प्रीतिः सततं मम

    §ṛbhur uvāca: bho vipravarya bhoktavyaṃ yad annaṃ bhavato gṛhe / tat kathyatāṃ kadanneṣu na prītiḥ satataṃ mama

  730. §निदाघ उवाच: सक्तुयावकवाट्यानाम् अपूपानां च मे गृहे । यद् रोचते द्विजश्रेष्ठ तत् त्वं भुङ्क्ष्व यथेच्छया

    §nidāgha uvāca: saktuyāvakavāṭyānām apūpānāṃ ca me gṛhe / yad rocate dvijaśreṣṭha tat tvaṃ bhuṅkṣva yathecchayā

  731. §ऋभुर् उवाच: कदन्नानि द्विजैतानि मिष्टम् अन्नं प्रयच्छ मे । संयावपायसादीनि द्रप्सफाणितवन्ति च

    §ṛbhur uvāca: kadannāni dvijaitāni miṣṭam annaṃ prayaccha me / saṃyāvapāyasādīni drapsaphāṇitavanti ca

  732. §निदाघ उवाच: हे हे शालिनि मद्गेहे यत् किंचिद् अतिशोभनम् । भक्ष्योपसाधनं मिष्टं तेनास्यान्नं प्रसाधय

    §nidāgha uvāca: he he śālini madgehe yat kiṃcid atiśobhanam / bhakṣyopasādhanaṃ miṣṭaṃ tenāsyānnaṃ prasādhaya

  733. §ब्राह्मण उवाच: इत्य् उक्ता तेन सा पत्नी मिष्टम् अन्नं द्विजस्य यत् । प्रसाधितवती तद् वै भर्तुर् वचनगौरवात्

    §brāhmaṇa uvāca: ity uktā tena sā patnī miṣṭam annaṃ dvijasya yat / prasādhitavatī tad vai bhartur vacanagauravāt

  734. तं भुक्तवन्तम् इच्छातो मिष्टम् अन्नं महामुनिम् । निदाघः प्राह भूपाल प्रश्रयावनतः स्थितः

    taṃ bhuktavantam icchāto miṣṭam annaṃ mahāmunim / nidāghaḥ prāha bhūpāla praśrayāvanataḥ sthitaḥ

  735. §निदाघ उवाच: अपि ते परमा तृप्तिर् उत्पन्ना तुष्टिर् एव च । अपि ते मानसं स्वस्थम् आहारेण कृतं द्विज

    §nidāgha uvāca: api te paramā tṛptir utpannā tuṣṭir eva ca / api te mānasaṃ svastham āhāreṇa kṛtaṃ dvija

  736. क्वनिवासो भवान् विप्र क्व च गन्तुं समुद्यतः । आगम्यते च भवता यतस् तच् च द्विजोच्यताम्

    kvanivāso bhavān vipra kva ca gantuṃ samudyataḥ / āgamyate ca bhavatā yatas tac ca dvijocyatām

  737. §ऋभुर् उवाच: क्षुद् यस्य तस्य भुक्ते ऽन्ने तृप्तिर् ब्राह्मण जायते । न मे क्षुद् अभवत् तृप्तिं कस्मान् मां परिपृच्छसि

    §ṛbhur uvāca: kṣud yasya tasya bhukte 'nne tṛptir brāhmaṇa jāyate / na me kṣud abhavat tṛptiṃ kasmān māṃ paripṛcchasi

  738. वह्निना पार्थिवे धातौ क्षपिते क्षुत्समुद्भवः । भवत्य् अम्भसि च क्षीणे नृणां तृड् अपि जायते

    vahninā pārthive dhātau kṣapite kṣutsamudbhavaḥ / bhavaty ambhasi ca kṣīṇe nṛṇāṃ tṛḍ api jāyate

  739. क्षुत्तृष्णे देहधर्माख्ये न ममैते यतो द्विज । ततः क्षुत्संभवाभावात् तृप्तिर् अस्त्य् एव मे सदा

    kṣuttṛṣṇe dehadharmākhye na mamaite yato dvija / tataḥ kṣutsaṃbhavābhāvāt tṛptir asty eva me sadā

  740. मनसः स्वस्थता तुष्टिश् चित्तधर्माव् इमौ द्विज । चेतसो यस्य तत् पृच्छ पुमान् एभिर् न युज्यते

    manasaḥ svasthatā tuṣṭiś cittadharmāv imau dvija / cetaso yasya tat pṛccha pumān ebhir na yujyate

  741. क्व निवासस् तवेत्य् उक्तं क्व गन्तासि च यत् त्वया । कुतश् चागम्यते तत्र त्रितये ऽपि निबोध मे

    kva nivāsas tavety uktaṃ kva gantāsi ca yat tvayā / kutaś cāgamyate tatra tritaye 'pi nibodha me

  742. पुमान् सर्वगतो व्यापी आकाशवद् अयं यतः । कुतः कुत्र क्व गन्तासीत्य् एतद् अप्य् अर्थवत् कथम्

    pumān sarvagato vyāpī ākāśavad ayaṃ yataḥ / kutaḥ kutra kva gantāsīty etad apy arthavat katham

  743. सो ऽहं गन्ता न चागन्ता नैकदेशनिकेतनः । त्वं चान्ये च न च त्वं च नान्ये नैवाहम् अप्य् अहम्

    so 'haṃ gantā na cāgantā naikadeśaniketanaḥ / tvaṃ cānye ca na ca tvaṃ ca nānye naivāham apy aham

  744. मृष्टं न मृष्टम् इत्य् एषा जिज्ञासा मे कृता तव । किं वक्ष्यतीति तत्रापि श्रूयतां द्विजसत्तम

    mṛṣṭaṃ na mṛṣṭam ity eṣā jijñāsā me kṛtā tava / kiṃ vakṣyatīti tatrāpi śrūyatāṃ dvijasattama

  745. किम् अस्वाद्व् अथ वा मृष्टं भुञ्जतो ऽन्नं द्विजोत्तम । मृष्टम् एव यदामृष्टं तद् एवोद्वेगकारणम्

    kim asvādv atha vā mṛṣṭaṃ bhuñjato 'nnaṃ dvijottama / mṛṣṭam eva yadāmṛṣṭaṃ tad evodvegakāraṇam

  746. अमृष्टं जायते मृष्टं मृष्टाद् उद्विजते जनः । आदिमध्यावसानेषु किम् अन्नं रुचिकारकम्

    amṛṣṭaṃ jāyate mṛṣṭaṃ mṛṣṭād udvijate janaḥ / ādimadhyāvasāneṣu kim annaṃ rucikārakam

  747. मृण्मयं हि गृहं यद्वन् मृदा लिप्तं स्थिरं भवेत् । पार्थिवो ऽयं तथा देहः पार्थिवैः परमाणुभिः

    mṛṇmayaṃ hi gṛhaṃ yadvan mṛdā liptaṃ sthiraṃ bhavet / pārthivo 'yaṃ tathā dehaḥ pārthivaiḥ paramāṇubhiḥ

  748. म्० इन्स्।: यवगोधूममुद्गादि घृतं तैलं पयो दधि । गुडं फलादीनि तथा पार्थिवाः परमाणवः

    M0 ins.: yavagodhūmamudgādi ghṛtaṃ tailaṃ payo dadhi / guḍaṃ phalādīni tathā pārthivāḥ paramāṇavaḥ

  749. तद् एतद् भवता ज्ञात्वा मृष्टामृष्टविचारि यत् । तन् मनः समतालम्बि कार्यं साम्यं हि मुक्तये

    tad etad bhavatā jñātvā mṛṣṭāmṛṣṭavicāri yat / tan manaḥ samatālambi kāryaṃ sāmyaṃ hi muktaye

  750. §ब्राह्मण उवाच: इत्य् आकर्ण्य वचस् तस्य परमार्थाश्रितं नृप । प्रणिपत्य महाभागो निदाघो वाक्यम् अब्रवीत्

    §brāhmaṇa uvāca: ity ākarṇya vacas tasya paramārthāśritaṃ nṛpa / praṇipatya mahābhāgo nidāgho vākyam abravīt

  751. प्रसीद मद्धितार्थाय कथ्यतां यस् त्वम् आगतः । नष्टो मोहस् तवाकर्ण्य वचांस्य् एतानि मे द्विज

    prasīda maddhitārthāya kathyatāṃ yas tvam āgataḥ / naṣṭo mohas tavākarṇya vacāṃsy etāni me dvija

  752. §ऋभुर् उवाच: ऋभुर् अस्मि तवाचार्यः प्रज्ञादानाय ते द्विज । इहागतो ऽहं यास्यामि परमार्थस् तवोदितः

    §ṛbhur uvāca: ṛbhur asmi tavācāryaḥ prajñādānāya te dvija / ihāgato 'haṃ yāsyāmi paramārthas tavoditaḥ

  753. एवम् एकम् इदं विद्धि न भेदि सकलं जगत् । वासुदेवाभिधेयस्य स्वरूपं परमात्मनः

    evam ekam idaṃ viddhi na bhedi sakalaṃ jagat / vāsudevābhidheyasya svarūpaṃ paramātmanaḥ

  754. §ब्राह्मण उवाच: तथेत्य् उक्त्वा निदाघेन प्रणिपातपुरःसरम् । पूजितः परया भक्त्या इच्छातः प्रययाव् ऋभुः

    §brāhmaṇa uvāca: tathety uktvā nidāghena praṇipātapuraḥsaram / pūjitaḥ parayā bhaktyā icchātaḥ prayayāv ṛbhuḥ

  755. ______________________________________________________ §ब्राह्मण उवाच: ऋभुर् वर्षसहस्रे तु समतीते नरेश्वर । निदाघज्ञानदानाय तद् एव नगरं ययौ

    ______________________________________________________ §brāhmaṇa uvāca: ṛbhur varṣasahasre tu samatīte nareśvara / nidāghajñānadānāya tad eva nagaraṃ yayau

  756. नगरस्य बहिः सो ऽथ निदाघं ददृशे मुनिः । महाबलपरीवारे पुरं विशति पार्थिवे

    nagarasya bahiḥ so 'tha nidāghaṃ dadṛśe muniḥ / mahābalaparīvāre puraṃ viśati pārthive

  757. दूरे स्थितं महाभागं जनसंमर्दवर्जकम् । क्षुत्क्षामकण्ठम् आयान्तम् अरण्यात् ससमित्कुशम्

    dūre sthitaṃ mahābhāgaṃ janasaṃmardavarjakam / kṣutkṣāmakaṇṭham āyāntam araṇyāt sasamitkuśam

  758. दृष्ट्वा निदाघं स ऋभुर् उपगम्याभिवाद्य च । उवाच कस्माद् एकान्ते स्थीयते भवता द्विज

    dṛṣṭvā nidāghaṃ sa ṛbhur upagamyābhivādya ca / uvāca kasmād ekānte sthīyate bhavatā dvija

  759. §निदाघ उवाच: भो विप्र जनसंमर्दो महान् एष नरेश्वरे । प्रविविक्षौ पुरं रम्यं तेनात्र स्थीयते मया

    §nidāgha uvāca: bho vipra janasaṃmardo mahān eṣa nareśvare / pravivikṣau puraṃ ramyaṃ tenātra sthīyate mayā

  760. §ऋभुर् उवाच: नराधिपो ऽत्र कतमः कतमश् चेतरो जनः । कथ्यतां मे द्विजश्रेष्ठ त्वम् अभिज्ञो मतो मम

    §ṛbhur uvāca: narādhipo 'tra katamaḥ katamaś cetaro janaḥ / kathyatāṃ me dvijaśreṣṭha tvam abhijño mato mama

  761. §निदाघ उवाच: यो ऽयं गजेन्द्रम् उन्मत्तम् अद्रिशृङ्गसमुच्छ्रितम् । अधिरूढो नरेन्द्रो ऽयं परिलोकस् तथेतरः

    §nidāgha uvāca: yo 'yaṃ gajendram unmattam adriśṛṅgasamucchritam / adhirūḍho narendro 'yaṃ parilokas tathetaraḥ

  762. §ऋभुर् उवाच: एतौ हि गजराजानौ युगपद् दर्शितौ मम । भवता न विशेषेण पृथक्चिह्नोपलक्षणौ

    §ṛbhur uvāca: etau hi gajarājānau yugapad darśitau mama / bhavatā na viśeṣeṇa pṛthakcihnopalakṣaṇau

  763. तत् कथ्यतां महाभाग विशेषो भवतानयोः । ज्ञातुम् इच्छाम्य् अहं को ऽत्र गजः को वा नराधिपः

    tat kathyatāṃ mahābhāga viśeṣo bhavatānayoḥ / jñātum icchāmy ahaṃ ko 'tra gajaḥ ko vā narādhipaḥ

  764. §निदाघ उवाच: गजो यो ऽयम् अधो ब्रह्मन्न् उपर्य् अस्यैव भूपतिः । वाह्यवाहकसंबन्धं को न जानाति वै द्विज

    §nidāgha uvāca: gajo yo 'yam adho brahmann upary asyaiva bhūpatiḥ / vāhyavāhakasaṃbandhaṃ ko na jānāti vai dvija

  765. §ऋभुर् उवाच: जानाम्य् अहं यथा ब्रह्मंस् तथा माम् अवबोधय । अधःशब्दनिगद्यं किं किं चोर्ध्वम् अभिधीयते

    §ṛbhur uvāca: jānāmy ahaṃ yathā brahmaṃs tathā mām avabodhaya / adhaḥśabdanigadyaṃ kiṃ kiṃ cordhvam abhidhīyate

  766. §ब्राह्मण उवाच: इत्य् उक्तः सहसारुह्य निदाघः प्राह तम् ऋभुम् । श्रूयतां कथयाम्य् एष यन् मां त्वं परिपृच्छसि

    §brāhmaṇa uvāca: ity uktaḥ sahasāruhya nidāghaḥ prāha tam ṛbhum / śrūyatāṃ kathayāmy eṣa yan māṃ tvaṃ paripṛcchasi

  767. उपर्य् अहं यथा राजा त्वम् अधः कुञ्जरो यथा । अवबोधाय ते ब्रह्मन् दृष्टान्तो दर्शितो मया

    upary ahaṃ yathā rājā tvam adhaḥ kuñjaro yathā / avabodhāya te brahman dṛṣṭānto darśito mayā

  768. §ऋभुर् उवाच: त्वं राजेव द्विजश्रेष्ठ स्थितो ऽहं गजवद् यदि । तद् एव त्वं ममाचक्ष्व कतमस् त्वम् अहं तथा

    §ṛbhur uvāca: tvaṃ rājeva dvijaśreṣṭha sthito 'haṃ gajavad yadi / tad eva tvaṃ mamācakṣva katamas tvam ahaṃ tathā

  769. §ब्राह्मण उवाच: इत्य् उक्तः सत्वरस् तस्य प्रगृह्य चरणाव् उभौ । निदाघः प्राह भगवान् आचार्यस् त्वम् ऋभुर् ध्रुवम्

    §brāhmaṇa uvāca: ity uktaḥ satvaras tasya pragṛhya caraṇāv ubhau / nidāghaḥ prāha bhagavān ācāryas tvam ṛbhur dhruvam

  770. नान्यस्याद्वैतसंस्कारसंस्कृतं मानसं तथा । यथाचार्यस्य तेन त्वां मन्ये प्राप्तम् अहं गुरुम्

    nānyasyādvaitasaṃskārasaṃskṛtaṃ mānasaṃ tathā / yathācāryasya tena tvāṃ manye prāptam ahaṃ gurum

  771. §ऋभुर् उवाच: तवोपदेशदानाय पूर्वशुश्रूषणादृतः । गुरुस् ते ऽहम् ऋभुर् नाम्ना निदाघ समुपागतः

    §ṛbhur uvāca: tavopadeśadānāya pūrvaśuśrūṣaṇādṛtaḥ / gurus te 'ham ṛbhur nāmnā nidāgha samupāgataḥ

  772. तद् एतद् उपदिष्टं ते संक्षेपेण महामते । परमार्थसारभूतं यद् अद्वैतम् अशेषतः

    tad etad upadiṣṭaṃ te saṃkṣepeṇa mahāmate / paramārthasārabhūtaṃ yad advaitam aśeṣataḥ

  773. §ब्राह्मण उवाच: एवम् उक्त्वा ययौ विद्वान् निदाघं स ऋभुर् गुरुः । निदाघो ऽप्य् उपदेशेन तेनाद्वैतपरो ऽभवत्

    §brāhmaṇa uvāca: evam uktvā yayau vidvān nidāghaṃ sa ṛbhur guruḥ / nidāgho 'py upadeśena tenādvaitaparo 'bhavat

  774. सर्वभूतान्य् अभेदेन ददृशे स तदात्मनः । तथा ब्रह्म ततो मुक्तिम् अवाप परमां द्विजः

    sarvabhūtāny abhedena dadṛśe sa tadātmanaḥ / tathā brahma tato muktim avāpa paramāṃ dvijaḥ

  775. तथा त्वम् अपि धर्मज्ञ तुल्यात्मरिपुबान्धवः । भव सर्वगतं जानन्न् आत्मानम् अवनीपते

    tathā tvam api dharmajña tulyātmaripubāndhavaḥ / bhava sarvagataṃ jānann ātmānam avanīpate

  776. सितनीलादिभेदेन यथैकं दृश्यते नभः । भ्रान्तदृष्टिभिर् आत्मापि तथैकः सन् पृथक् पृथक्

    sitanīlādibhedena yathaikaṃ dṛśyate nabhaḥ / bhrāntadṛṣṭibhir ātmāpi tathaikaḥ san pṛthak pṛthak

  777. एकः समस्तं यद् इहास्ति किंचित् तद् अच्युतो वास्ति परं ततो ऽन्यत् । सो ऽहं स च त्वं स च सर्वम् एतद् आत्मस्वरूपं त्यज भेदमोहम्

    ekaḥ samastaṃ yad ihāsti kiṃcit tad acyuto vāsti paraṃ tato 'nyat / so 'haṃ sa ca tvaṃ sa ca sarvam etad ātmasvarūpaṃ tyaja bhedamoham

  778. §पराशर उवाच: इतीरितस् तेन स राजवर्यस् तत्याज भेदं परमार्थदृष्टिः । स चापि जातिस्मरणाप्तबोधस् तत्रैव जन्मन्य् अपवर्गम् आप

    §parāśara uvāca: itīritas tena sa rājavaryas tatyāja bhedaṃ paramārthadṛṣṭiḥ / sa cāpi jātismaraṇāptabodhas tatraiva janmany apavargam āpa

  779. इति भरतनरेन्द्रसारवृत्तं कथयति यश् च शृणोति भक्तियुक्तः । स विमलमतिर् एति नात्ममोहं भवति च संसरणेषु मुक्तियोग्यः

    iti bharatanarendrasāravṛttaṃ kathayati yaś ca śṛṇoti bhaktiyuktaḥ / sa vimalamatir eti nātmamohaṃ bhavati ca saṃsaraṇeṣu muktiyogyaḥ

  780. अफ़्तेर् २९, ग्१,२ इन्स्।: केसरास् तु तथोच्छ्रायस् ते ऽशीतिपृथुलायताः

    After 29, G1,2 ins.: kesarās tu tathocchrāyas te 'śītipṛthulāyatāḥ

    Meaning (English) — Pathak Critical Edition apparatus

    Manuscript insertion *2 before ViP 2.2.29 (Pathak Critical Edition apparatus).

  781. श्२,द्७ इन्स्।: अथ प्लक्षादिकद्वीपान् वर्षाद्रिसरिदब्धिभिः

    Ś2,D7 ins.: atha plakṣādikadvīpān varṣādrisaridabdhibhiḥ

    Meaning (English) — Pathak Critical Edition apparatus

    Manuscript insertion *3 line 1 before ViP 2.4.1 (Pathak Critical Edition apparatus).

  782. वर्णरूपादिभेदेन वर्णयत्य् आकटाहतः

    varṇarūpādibhedena varṇayaty ākaṭāhataḥ

    Meaning (English) — Pathak Critical Edition apparatus

    Manuscript insertion *3 line 2 before ViP 2.4.1 (Pathak Critical Edition apparatus).

  783. द्६ इन्स्।: निवसन्ति महात्मानो निरातङ्का निरामयाः

    D6 ins.: nivasanti mahātmāno nirātaṅkā nirāmayāḥ

    Meaning (English) — Pathak Critical Edition apparatus

    Manuscript insertion *4 before ViP 2.4.62 (Pathak Critical Edition apparatus).

  784. द्१ इन्स्।: पुष्करेणावृतो ब्रह्मन् क्षीरोदुसापि सर्वतः

    D1 ins.: puṣkareṇāvṛto brahman kṣīrodusāpi sarvataḥ

    Meaning (English) — Pathak Critical Edition apparatus

    Manuscript insertion *5 before ViP 2.4.72 (Pathak Critical Edition apparatus).

  785. द्७ इन्स्।: क्वचित् क्वचित् पुराणेषु विरोधो यदि लक्ष्यते

    D7 ins.: kvacit kvacit purāṇeṣu virodho yadi lakṣyate

    Meaning (English) — Pathak Critical Edition apparatus

    Manuscript insertion *6 line 1 before ViP 2.4.95 (Pathak Critical Edition apparatus).

  786. कल्पभेदादिभिस् तत्र व्यवस्था सद्भिर् इष्यते

    kalpabhedādibhis tatra vyavasthā sadbhir iṣyate

    Meaning (English) — Pathak Critical Edition apparatus

    Manuscript insertion *6 line 2 before ViP 2.4.95 (Pathak Critical Edition apparatus).

  787. श्२,द्७ इन्स्।, ग्२ इन्स्। अफ़्तेर् १अब्: सप्तभूमिकविस्तारः प्रासादवद् अधोभुवः

    Ś2,D7 ins., G2 ins. after 1ab: saptabhūmikavistāraḥ prāsādavad adhobhuvaḥ

    Meaning (English) — Pathak Critical Edition apparatus

    Manuscript insertion *7 line 1 before ViP 2.5.1 (Pathak Critical Edition apparatus).

  788. सप्तपातालव्यक्तिस् तु वर्ण्यते ऽनन्तमस्तके

    saptapātālavyaktis tu varṇyate 'nantamastake

    Meaning (English) — Pathak Critical Edition apparatus

    Manuscript insertion *7 line 2 before ViP 2.5.1 (Pathak Critical Edition apparatus).

  789. म्० इन्स्।: अपूपविक्रयाच् चैव तथा पुस्तकविक्रयाः

    M0 ins.: apūpavikrayāc caiva tathā pustakavikrayāḥ

    Meaning (English) — Pathak Critical Edition apparatus

    Manuscript insertion *8 before ViP 2.6.21 (Pathak Critical Edition apparatus).

  790. अफ़्तेर् ५८च् द्३,४,त्१,म्०,४ इन्स्।: ॥॥ ॥॥ प्रभुर् वैखानसैर् अपि

    After 58c D3,4,T1,M0,4 ins.: .... .... prabhur vaikhānasair api

    Meaning (English) — Pathak Critical Edition apparatus

    Manuscript insertion *9 line 1 before ViP 2.8.58 (Pathak Critical Edition apparatus).

  791. महात्मभिर् महात्मा वै ॥॥ ॥॥

    mahātmabhir mahātmā vai .... ....

    Meaning (English) — Pathak Critical Edition apparatus

    Manuscript insertion *9 line 2 before ViP 2.8.58 (Pathak Critical Edition apparatus).

  792. अफ़्तेर् ९च् एद्। वेङ्क्। इन्स्।: ॥॥ ॥॥ वासुदेव नमो ऽस्तु ते

    After 9c ed. Veṅk. ins.: .... .... vāsudeva namo 'stu te

    Meaning (English) — Pathak Critical Edition apparatus

    Manuscript insertion *11 line 1 before ViP 2.13.9 (Pathak Critical Edition apparatus).

  793. इति राजाह भरतो ॥।

    iti rājāha bharato ...

    Meaning (English) — Pathak Critical Edition apparatus

    Manuscript insertion *11 line 2 before ViP 2.13.9 (Pathak Critical Edition apparatus).

  794. अफ़्तेर् ४८च् द्४,त्३,ग्२,३,एद्। वेङ्क्। इन्स्।: ॥॥ ॥॥ काल्यै पशुम् अयोजयत्

    After 48c D4,T3,G2,3,ed. Veṅk. ins.: .... .... kālyai paśum ayojayat

    Meaning (English) — Pathak Critical Edition apparatus

    Manuscript insertion *12 line 1 before ViP 2.13.48 (Pathak Critical Edition apparatus).

  795. रात्रौ तं समलंकृत्य वैशंसनविधानतः

    rātrau taṃ samalaṃkṛtya vaiśaṃsanavidhānataḥ

    Meaning (English) — Pathak Critical Edition apparatus

    Manuscript insertion *12 line 2 before ViP 2.13.48 (Pathak Critical Edition apparatus).

  796. अधिष्ठितं महाकाली ज्ञात्वा योगेश्वरं तदा

    adhiṣṭhitaṃ mahākālī jñātvā yogeśvaraṃ tadā

    Meaning (English) — Pathak Critical Edition apparatus

    Manuscript insertion *12 line 3 before ViP 2.13.48 (Pathak Critical Edition apparatus).

  797. ततः खड्गं समादाय निशितं निशि सा तदा

    tataḥ khaḍgaṃ samādāya niśitaṃ niśi sā tadā

    Meaning (English) — Pathak Critical Edition apparatus

    Manuscript insertion *12 line 4 before ViP 2.13.48 (Pathak Critical Edition apparatus).

  798. क्षत्तारं क्रूरकर्माणम् अच्छिनत् कण्ठमूलतः

    kṣattāraṃ krūrakarmāṇam acchinat kaṇṭhamūlataḥ

    Meaning (English) — Pathak Critical Edition apparatus

    Manuscript insertion *12 line 5 before ViP 2.13.48 (Pathak Critical Edition apparatus).

  799. पिशितार्थपरिकरैः पपौ रुधिरम् उल्बणम्

    piśitārthaparikaraiḥ papau rudhiram ulbaṇam

    Meaning (English) — Pathak Critical Edition apparatus

    Manuscript insertion *12 line 6 before ViP 2.13.48 (Pathak Critical Edition apparatus).

  800. ततः सौवीरराजस्य प्रयातस्य महात्मनः

    tataḥ sauvīrarājasya prayātasya mahātmanaḥ

    Meaning (English) — Pathak Critical Edition apparatus

    Manuscript insertion *12 line 7 before ViP 2.13.48 (Pathak Critical Edition apparatus).

  801. विष्टिकर्ताथ तं तत्र विष्टियोग्यो ऽयम् इत्य् अपि

    viṣṭikartātha taṃ tatra viṣṭiyogyo 'yam ity api

    Meaning (English) — Pathak Critical Edition apparatus

    Manuscript insertion *12 line 8 before ViP 2.13.48 (Pathak Critical Edition apparatus).

  802. क्षत्ता सौवीरराजस्य ॥॥ ॥॥

    kṣattā sauvīrarājasya .... ....

    Meaning (English) — Pathak Critical Edition apparatus

    Manuscript insertion *12 line 9 before ViP 2.13.48 (Pathak Critical Edition apparatus).

  803. श्२,द्७ इन्स्।: नाहम् इत्यादिवाक्येन प्रमाणासंभवे गते

    Ś2,D7 ins.: nāham ityādivākyena pramāṇāsaṃbhave gate

    Meaning (English) — Pathak Critical Edition apparatus

    Manuscript insertion *13 line 1 before ViP 2.14.1 (Pathak Critical Edition apparatus).

  804. प्रमेयासंभवाशङ्की भूयो भूयो ऽथ पृच्छति

    prameyāsaṃbhavāśaṅkī bhūyo bhūyo 'tha pṛcchati

    Meaning (English) — Pathak Critical Edition apparatus

    Manuscript insertion *13 line 2 before ViP 2.14.1 (Pathak Critical Edition apparatus).

  805. श्२,द्७ इन्स्।: प्रमाणतर्कतः सम्यक् माने मेये ऽपि निश्चिते

    Ś2,D7 ins.: pramāṇatarkataḥ samyak māne meye 'pi niścite

    Meaning (English) — Pathak Critical Edition apparatus

    Manuscript insertion *14 before ViP 2.15.3 (Pathak Critical Edition apparatus).

  806. म्० इन्स्।: आलिप्त आप्याययतः पुंसो भोगो ऽत्र किं कृतः

    M0 ins.: ālipta āpyāyayataḥ puṃso bhogo 'tra kiṃ kṛtaḥ

    Meaning (English) — Pathak Critical Edition apparatus

    Manuscript insertion *15 before ViP 2.15.29 (Pathak Critical Edition apparatus).