Sant Seva ParishadSant Seva ParishadSSP · sant seva

Devi Mahatmya (Durga Saptashati) · Chapter 9

Nishumbha Vadha

निशुम्भवधः

The slaying of Nishumbha.

41 verses

📖 Book View
  1. । ध्यानम् । ॐ बन्धूककाञ्चननिभं रुचिराक्षमालां पाशाङ्कुशौ च वरदां निजबाहुदण्डैः । बिभ्राणमिन्दुशकलाभरणं त्रिनेत्र\- मर्धांबिकेशमनिशं वपुराश्रयामि ॥ ॐ राजोवाच

    | dhyānam | oṃ bandhūkakāñcananibhaṃ rucirākṣamālāṃ pāśāṅkuśau ca varadāṃ nijabāhudaṇḍaiḥ | bibhrāṇaminduśakalābharaṇaṃ trinetra\- mardhāṃbikeśamaniśaṃ vapurāśrayāmi || oṃ rājovāca

  2. विचित्रमिदमाख्यातं भगवन् भवता मम । देव्याश्चरितमाहात्म्यं रक्तबीजवधाश्रितम्

    vicitramidamākhyātaṃ bhagavan bhavatā mama | devyāścaritamāhātmyaṃ raktabījavadhāśritam

  3. भूयश्चेच्छाम्यहं श्रोतुं रक्तबीजे निपातिते । चकार शुम्भो यत्कर्म निशुम्भश्चातिकोपनः

    bhūyaścecchāmyahaṃ śrotuṃ raktabīje nipātite | cakāra śumbho yatkarma niśumbhaścātikopanaḥ

  4. ऋषिरुवाच

    ṛṣiruvāca

  5. चकार कोपमतुलं रक्तबीजे निपातिते । शुम्भासुरो निशुम्भश्च हतेष्वन्येषु चाहवे

    cakāra kopamatulaṃ raktabīje nipātite | śumbhāsuro niśumbhaśca hateṣvanyeṣu cāhave

  6. हन्यमानं महासैन्यं विलोक्यामर्षमुद्वहन् । अभ्यधावन्निशुम्भोऽथ मुख्ययासुरसेनया

    hanyamānaṃ mahāsainyaṃ vilokyāmarṣamudvahan | abhyadhāvanniśumbho'tha mukhyayāsurasenayā

  7. तस्याग्रतस्तथा पृष्ठे पार्श्वयोश्च महासुराः । सन्दष्टौष्ठपुटाः क्रुद्धा हन्तुं देवीमुपाययुः

    tasyāgratastathā pṛṣṭhe pārśvayośca mahāsurāḥ | sandaṣṭauṣṭhapuṭāḥ kruddhā hantuṃ devīmupāyayuḥ

  8. आजगाम महावीर्यः शुम्भोऽपि स्वबलैर्वृतः । निहन्तुं चण्डिकां कोपात्कृत्वा युद्धं तु मातृभिः

    ājagāma mahāvīryaḥ śumbho'pi svabalairvṛtaḥ | nihantuṃ caṇḍikāṃ kopātkṛtvā yuddhaṃ tu mātṛbhiḥ

  9. ततो युद्धमतीवासीद्देव्या शुम्भनिशुम्भयोः । शरवर्षमतीवोग्रं मेघयोरिव वर्षतोः

    tato yuddhamatīvāsīddevyā śumbhaniśumbhayoḥ | śaravarṣamatīvograṃ meghayoriva varṣatoḥ

  10. चिच्छेदास्ताञ्छरांस्ताभ्यां चण्डिका स्वशरोत्करैः । ताडयामास चाङ्गेषु शस्त्रौघैरसुरेश्वरौ

    cicchedāstāñcharāṃstābhyāṃ caṇḍikā svaśarotkaraiḥ | tāḍayāmāsa cāṅgeṣu śastraughairasureśvarau

  11. निशुम्भो निशितं खड्गं चर्म चादाय सुप्रभम् । अताडयन्मूर्ध्नि सिंहं देव्या वाहनमुत्तमम्

    niśumbho niśitaṃ khaḍgaṃ carma cādāya suprabham | atāḍayanmūrdhni siṃhaṃ devyā vāhanamuttamam

  12. ताडिते वाहने देवी क्षुरप्रेणासिमुत्तमम् । निशुम्भस्याशु चिच्छेद चर्म चाप्यष्टचन्द्रकम्

    tāḍite vāhane devī kṣurapreṇāsimuttamam | niśumbhasyāśu ciccheda carma cāpyaṣṭacandrakam

  13. छिन्ने चर्मणि खड्गे च शक्तिं चिक्षेप सोऽसुरः । तामप्यस्य द्विधा चक्रे चक्रेणाभिमुखागताम्

    chinne carmaṇi khaḍge ca śaktiṃ cikṣepa so'suraḥ | tāmapyasya dvidhā cakre cakreṇābhimukhāgatām

  14. कोपाध्मातो निशुम्भोऽथ शूलं जग्राह दानवः । आयातं मुष्टिपातेन देवी तच्चाप्यचूर्णयत्

    kopādhmāto niśumbho'tha śūlaṃ jagrāha dānavaḥ | āyātaṃ muṣṭipātena devī taccāpyacūrṇayat

  15. आविद्याथ गदां सोऽपि चिक्षेप चण्डिकां प्रति । सापि देव्यास् त्रिशूलेन भिन्ना भस्मत्वमागता

    āvidyātha gadāṃ so'pi cikṣepa caṇḍikāṃ prati | sāpi devyās triśūlena bhinnā bhasmatvamāgatā

  16. ततः परशुहस्तं तमायान्तं दैत्यपुङ्गवम् । आहत्य देवी बाणौघैरपातयत भूतले

    tataḥ paraśuhastaṃ tamāyāntaṃ daityapuṅgavam | āhatya devī bāṇaughairapātayata bhūtale

  17. तस्मिन्निपतिते भूमौ निशुम्भे भीमविक्रमे । भ्रातर्यतीव सङ्क्रुद्धः प्रययौ हन्तुमम्बिकाम्

    tasminnipatite bhūmau niśumbhe bhīmavikrame | bhrātaryatīva saṅkruddhaḥ prayayau hantumambikām

  18. स रथस्थस्तथात्युच्चैर्गृहीतपरमायुधैः । भुजैरष्टाभिरतुलैर्व्याप्याशेषं बभौ नभः

    sa rathasthastathātyuccairgṛhītaparamāyudhaiḥ | bhujairaṣṭābhiratulairvyāpyāśeṣaṃ babhau nabhaḥ

  19. तमायान्तं समालोक्य देवी शङ्खमवादयत् । ज्याशब्दं चापि धनुषश्चकारातीव दुःसहम्

    tamāyāntaṃ samālokya devī śaṅkhamavādayat | jyāśabdaṃ cāpi dhanuṣaścakārātīva duḥsaham

  20. पूरयामास ककुभो निजघण्टास्वनेन च । समस्तदैत्यसैन्यानां तेजोवधविधायिना

    pūrayāmāsa kakubho nijaghaṇṭāsvanena ca | samastadaityasainyānāṃ tejovadhavidhāyinā

  21. ततः सिंहो महानादैस्त्याजितेभमहामदैः । पूरयामास गगनं गां तथैव दिशो दश

    tataḥ siṃho mahānādaistyājitebhamahāmadaiḥ | pūrayāmāsa gaganaṃ gāṃ tathaiva diśo daśa

  22. ततः काली समुत्पत्य गगनं क्ष्मामताडयत् । कराभ्यां तन्निनादेन प्राक्।ह्स्वनास्ते तिरोहिताः

    tataḥ kālī samutpatya gaganaṃ kṣmāmatāḍayat | karābhyāṃ tanninādena prāk|hsvanāste tirohitāḥ

  23. अट्टाट्टहासमशिवं शिवदूती चकार ह । वैः शब्दैरसुरास्त्रेसुः शुम्भः कोपं परं ययौ

    aṭṭāṭṭahāsamaśivaṃ śivadūtī cakāra ha | vaiḥ śabdairasurāstresuḥ śumbhaḥ kopaṃ paraṃ yayau

  24. दुरात्मंस्तिष्ठ तिष्ठेति व्याजहाराम्बिका यदा । तदा जयेत्यभिहितं देवैराकाशसंस्थितैः

    durātmaṃstiṣṭha tiṣṭheti vyājahārāmbikā yadā | tadā jayetyabhihitaṃ devairākāśasaṃsthitaiḥ

  25. शुम्भेनागत्य या शक्तिर्मुक्ता ज्वालातिभीषणा । आयान्ती वह्निकूटाभा सा निरस्ता महोल्कया

    śumbhenāgatya yā śaktirmuktā jvālātibhīṣaṇā | āyāntī vahnikūṭābhā sā nirastā maholkayā

  26. सिंहनादेन शुम्भस्य व्याप्तं लोकत्रयान्तरम् । निर्घातनिःस्वनो घोरो जितवानवनीपते

    siṃhanādena śumbhasya vyāptaṃ lokatrayāntaram | nirghātaniḥsvano ghoro jitavānavanīpate

  27. शुम्भमुक्ताञ्छरान्देवी शुम्भस्तत्प्रहिताञ्छरान् । चिच्छेद स्वशरैरुग्रैः शतशोऽथ सहस्रशः

    śumbhamuktāñcharāndevī śumbhastatprahitāñcharān | ciccheda svaśarairugraiḥ śataśo'tha sahasraśaḥ

  28. ततः सा चण्डिका क्रुद्धा शूलेनाभिजघान तम् । स तदाभिहतो भूमौ मूर्च्छितो निपपात ह

    tataḥ sā caṇḍikā kruddhā śūlenābhijaghāna tam | sa tadābhihato bhūmau mūrcchito nipapāta ha

  29. ततो निशुम्भः सम्प्राप्य चेतनामात्तकार्मुकः । आजघान शरैर्देवीं कालीं केसरिणं तथा

    tato niśumbhaḥ samprāpya cetanāmāttakārmukaḥ | ājaghāna śarairdevīṃ kālīṃ kesariṇaṃ tathā

  30. पुनश्च कृत्वा बाहूनामयुतं दनुजेश्वरः । चक्रायुधेन दितिजश्छादयामास चण्डिकाम्

    punaśca kṛtvā bāhūnāmayutaṃ danujeśvaraḥ | cakrāyudhena ditijaśchādayāmāsa caṇḍikām

  31. ततो भगवती क्रुद्धा दुर्गा दुर्गार्तिनाशिनी । चिच्छेद देवी चक्राणि स्वशरैः सायकांश्च तान्

    tato bhagavatī kruddhā durgā durgārtināśinī | ciccheda devī cakrāṇi svaśaraiḥ sāyakāṃśca tān

  32. ततो निशुम्भो वेगेन गदामादाय चण्डिकाम् । अभ्यधावत वै हन्तुं दैत्यसैन्यसमावृतः

    tato niśumbho vegena gadāmādāya caṇḍikām | abhyadhāvata vai hantuṃ daityasainyasamāvṛtaḥ

  33. तस्यापतत एवाशु गदां चिच्छेद चण्डिका । खड्गेन शितधारेण स च शूलं समाददे

    tasyāpatata evāśu gadāṃ ciccheda caṇḍikā | khaḍgena śitadhāreṇa sa ca śūlaṃ samādade

  34. शूलहस्तं समायान्तं निशुम्भममरार्दनम् । हृदि विव्याध शूलेन वेगाविद्धेन चण्डिका

    śūlahastaṃ samāyāntaṃ niśumbhamamarārdanam | hṛdi vivyādha śūlena vegāviddhena caṇḍikā

  35. भिन्नस्य तस्य शूलेन हृदयान्निःसृतोऽपरः । महाबलो महावीर्यस्तिष्ठेति पुरुषो वदन्

    bhinnasya tasya śūlena hṛdayānniḥsṛto'paraḥ | mahābalo mahāvīryastiṣṭheti puruṣo vadan

  36. तस्य निष्क्रामतो देवी प्रहस्य स्वनवत्ततः । शिरश्चिच्छेद खड्गेन ततोऽसावपतद्भुवि

    tasya niṣkrāmato devī prahasya svanavattataḥ | śiraściccheda khaḍgena tato'sāvapatadbhuvi

  37. ततः सिंहश्चखादोग्रदंष्ट्राक्षुण्णशिरोधरान् । असुरांस्तांस्तथा काली शिवदूती तथापरान्

    tataḥ siṃhaścakhādogradaṃṣṭrākṣuṇṇaśirodharān | asurāṃstāṃstathā kālī śivadūtī tathāparān

  38. कौमारीशक्तिनिर्भिन्नाः केचिन्नेशुर्महासुराः । ब्रह्माणीमन्त्रपूतेन तोयेनान्ये निराकृताः

    kaumārīśaktinirbhinnāḥ kecinneśurmahāsurāḥ | brahmāṇīmantrapūtena toyenānye nirākṛtāḥ

  39. माहेश्वरीत्रिशूलेन भिन्नाः पेतुस्तथापरे । वाराहीतुण्डघातेन केचिच्चूर्णीकृता भुवि

    māheśvarītriśūlena bhinnāḥ petustathāpare | vārāhītuṇḍaghātena keciccūrṇīkṛtā bhuvi

  40. खण्डं खण्डं च चक्रेण वैष्णव्या दानवाः कृताः । वज्रेण चैन्द्रीहस्ताग्रविमुक्तेन तथापरे

    khaṇḍaṃ khaṇḍaṃ ca cakreṇa vaiṣṇavyā dānavāḥ kṛtāḥ | vajreṇa caindrīhastāgravimuktena tathāpare

  41. केचिद्विनेशुरसुराः केचिन्नष्टा महाहवात् । भक्षिताश्चापरे कालीशिवदूतीमृगाधिपैः

    kecidvineśurasurāḥ kecinnaṣṭā mahāhavāt | bhakṣitāścāpare kālīśivadūtīmṛgādhipaiḥ