Devi Mahatmya (Durga Saptashati) · Chapter 12
Bhagavati-vakya
भगवतीवाक्यम्
The Devi's promise — wherever this is recited, I will dwell.
41 verses
। ध्यानम् । ॐ विद्युद्धामसमप्रभां मृगपतिस्कन्धस्थितां भीषणां कन्याभिः करवाळखेटविलसधस्ताभिरासेविताम् । हस्तैश्चक्रगदासिखेटविशिखांश्चापं गुणं तर्जनीं बिभ्राणामनलात्मिकां शशिधरां दुर्गां त्रिनेत्रां भजे ॥ ॐ देव्युवाच
| dhyānam | oṃ vidyuddhāmasamaprabhāṃ mṛgapatiskandhasthitāṃ bhīṣaṇāṃ kanyābhiḥ karavāḻakheṭavilasadhastābhirāsevitām | hastaiścakragadāsikheṭaviśikhāṃścāpaṃ guṇaṃ tarjanīṃ bibhrāṇāmanalātmikāṃ śaśidharāṃ durgāṃ trinetrāṃ bhaje || oṃ devyuvāca
एभिः स्तवैश्च मां नित्यं स्तोष्यते यः समाहितः । तस्याहं सकलां बाधां शमयिष्याम्यसंशयम्
ebhiḥ stavaiśca māṃ nityaṃ stoṣyate yaḥ samāhitaḥ | tasyāhaṃ sakalāṃ bādhāṃ śamayiṣyāmyasaṃśayam
मधुकैटभनाशं च महिषासुरघातनम् । कीर्तयिष्यन्ति ये तद्वद्वधं शुम्भनिशुम्भयोः
madhukaiṭabhanāśaṃ ca mahiṣāsuraghātanam | kīrtayiṣyanti ye tadvadvadhaṃ śumbhaniśumbhayoḥ
अष्टम्यां च चतुर्दश्यां नवम्यां चैकचेतसः । श्रोष्यन्ति चैव ये भक्त्या मम माहात्म्यमुत्तमम्
aṣṭamyāṃ ca caturdaśyāṃ navamyāṃ caikacetasaḥ | śroṣyanti caiva ye bhaktyā mama māhātmyamuttamam
न तेषां दुष्कृतं किञ्चिद्दुष्कृतोत्था न चापदः । भविष्यति न दारिद्र्यं न चैवेष्टवियोजनम्
na teṣāṃ duṣkṛtaṃ kiñcidduṣkṛtotthā na cāpadaḥ | bhaviṣyati na dāridryaṃ na caiveṣṭaviyojanam
शत्रुभ्यो न भयं तस्य दस्युतो वा न राजतः । न शस्त्रानलतोयौघात् कदाचित् सम्भविष्यति
śatrubhyo na bhayaṃ tasya dasyuto vā na rājataḥ | na śastrānalatoyaughāt kadācit sambhaviṣyati
तस्मान्ममैतन्माहात्म्यं पठितव्यं समाहितैः । श्रोतव्यं च सदा भक्त्या परं स्वस्त्ययनं महत्
tasmānmamaitanmāhātmyaṃ paṭhitavyaṃ samāhitaiḥ | śrotavyaṃ ca sadā bhaktyā paraṃ svastyayanaṃ mahat
उपसर्गानशेषांस्तु महामारीसमुद्भवान् । तथा त्रिविधमुत्पातं माहात्म्यं शमयेन्मम
upasargānaśeṣāṃstu mahāmārīsamudbhavān | tathā trividhamutpātaṃ māhātmyaṃ śamayenmama
यत्रैतत्पठ्यते सम्यङ्नित्यमायतने मम । सदा न तद्विमोक्ष्यामि सान्निध्यं तत्र मे स्थितम्
yatraitatpaṭhyate samyaṅnityamāyatane mama | sadā na tadvimokṣyāmi sānnidhyaṃ tatra me sthitam
यत्र यत्र चरित्रं ते तत्र तत्र महामते। पठ्यते तत्र तत्राहं नियतं प्रोषितान्तरा॥
yatra yatra caritraṁ te tatra tatra mahā-mate paṭhyate tatra tatrāhaṁ niyataṁ proṣitāntarā
Meaning (English)
Wherever this account of Mine is recited, O wise one, there I dwell continuously without fail, even within the inmost being.
जानताजानता वापि बलिपूजां यथा कृताम् । प्रतीक्षिष्याम्यहं प्रीत्या वह्निहोमं तथाकृतम्
jānatājānatā vāpi balipūjāṃ yathā kṛtām | pratīkṣiṣyāmyahaṃ prītyā vahnihomaṃ tathākṛtam
शरत्काले महापूजा क्रियते या च वार्षिकी । तस्यां ममैतन्माहात्म्यं श्रुत्वा भक्तिसमन्वितः
śaratkāle mahāpūjā kriyate yā ca vārṣikī | tasyāṃ mamaitanmāhātmyaṃ śrutvā bhaktisamanvitaḥ
सर्वाबाधाविनिर्मुक्तो धनधान्यसमन्वितः । मनुष्यो मत्प्रसादेन भविष्यति न संशयः
sarvābādhāvinirmukto dhanadhānyasamanvitaḥ | manuṣyo matprasādena bhaviṣyati na saṃśayaḥ
श्रुत्वा ममैतन्माहात्म्यं तथा चोत्पत्तयः शुभाः । पराक्रमं च युद्धेषु जायते निर्भयः पुमान्
śrutvā mamaitanmāhātmyaṃ tathā cotpattayaḥ śubhāḥ | parākramaṃ ca yuddheṣu jāyate nirbhayaḥ pumān
रिपवः सङ्क्षयं यान्ति कल्याणं चोपपद्यते । नन्दते च कुलं पुंसां माहात्म्यं मम शृण्वताम्
ripavaḥ saṅkṣayaṃ yānti kalyāṇaṃ copapadyate | nandate ca kulaṃ puṃsāṃ māhātmyaṃ mama śṛṇvatām
शान्तिकर्मणि सर्वत्र तथा दुःस्वप्नदर्शने । ग्रहपीडासु चोग्रासु माहात्म्यं शृणुयान्मम
śāntikarmaṇi sarvatra tathā duḥsvapnadarśane | grahapīḍāsu cogrāsu māhātmyaṃ śṛṇuyānmama
उपसर्गाः शमं यान्ति ग्रहपीडाश्च दारुणाः । दुःस्वप्नं च नृभिर्दृष्टं सुस्वप्नमुपजायते
upasargāḥ śamaṃ yānti grahapīḍāśca dāruṇāḥ | duḥsvapnaṃ ca nṛbhirdṛṣṭaṃ susvapnamupajāyate
बालग्रहाभिभूतानां बालानां शान्तिकारकम् । सङ्घातभेदे च नृणां मैत्रीकरणमुत्तमम्
bālagrahābhibhūtānāṃ bālānāṃ śāntikārakam | saṅghātabhede ca nṛṇāṃ maitrīkaraṇamuttamam
दुर्वृत्तानामशेषाणां बलहानिकरं परम् । रक्षोभूतपिशाचानां पठनादेव नाशनम्
durvṛttānāmaśeṣāṇāṃ balahānikaraṃ param | rakṣobhūtapiśācānāṃ paṭhanādeva nāśanam
सर्वं ममैतन्माहात्म्यं मम सन्निधिकारकम् । पशुपुष्पार्घ्यधूपैश्च गन्धदीपैस्तथोत्तमैः
sarvaṃ mamaitanmāhātmyaṃ mama sannidhikārakam | paśupuṣpārghyadhūpaiśca gandhadīpaistathottamaiḥ
विप्राणां भोजनैर्होमैः प्रोक्षणीयैरहर्निशम् । अन्यैश्च विविधैर्भोगैः प्रदानैर्वत्सरेण या
viprāṇāṃ bhojanairhomaiḥ prokṣaṇīyairaharniśam | anyaiśca vividhairbhogaiḥ pradānairvatsareṇa yā
प्रीतिर्मे क्रियते सास्मिन् सकृदुच्चरिते श्रुते । श्रुतं हरति पापानि तथारोग्यं प्रयच्छति
prītirme kriyate sāsmin sakṛduccarite śrute | śrutaṃ harati pāpāni tathārogyaṃ prayacchati
रक्षां करोति भूतेभ्यो जन्मनां कीर्तनं मम । युद्धेषु चरितं यन्मे दुष्टदैत्यनिबर्हणम्
rakṣāṃ karoti bhūtebhyo janmanāṃ kīrtanaṃ mama | yuddheṣu caritaṃ yanme duṣṭadaityanibarhaṇam
तस्मिञ्छ्रुते वैरिकृतं भयं पुंसां न जायते । युष्माभिः स्तुतयो याश्च याश्च ब्रह्मर्षिभिः कृताः
tasmiñchrute vairikṛtaṃ bhayaṃ puṃsāṃ na jāyate | yuṣmābhiḥ stutayo yāśca yāśca brahmarṣibhiḥ kṛtāḥ
ब्रह्मणा च कृतास्तास्तु प्रयच्छन्तु शुभां मतिम् । अरण्ये प्रान्तरे वापि दावाग्निपरिवारितः
brahmaṇā ca kṛtāstāstu prayacchantu śubhāṃ matim | araṇye prāntare vāpi dāvāgniparivāritaḥ
दस्युभिर्वा वृतः शून्ये गृहीतो वापि शत्रुभिः । सिंहव्याघ्रानुयातो वा वने वा वनहस्तिभिः
dasyubhirvā vṛtaḥ śūnye gṛhīto vāpi śatrubhiḥ | siṃhavyāghrānuyāto vā vane vā vanahastibhiḥ
राज्ञा क्रुद्धेन चाज्ञप्तो वध्यो बन्धगतोऽपि वा । आघूर्णितो वा वातेन स्थितः पोते महार्णवे
rājñā kruddhena cājñapto vadhyo bandhagato'pi vā | āghūrṇito vā vātena sthitaḥ pote mahārṇave
पतत्सु चापि शस्त्रेषु सङ्ग्रामे भृशदारुणे । सर्वाबाधासु घोरासु वेदनाभ्यर्दितोऽपि वा
patatsu cāpi śastreṣu saṅgrāme bhṛśadāruṇe | sarvābādhāsu ghorāsu vedanābhyardito'pi vā
स्मरन् ममैतच्चरितं नरो मुच्येत सङ्कटात् । मम प्रभावात्सिंहाद्या दस्यवो वैरिणस्तथा
smaran mamaitaccaritaṃ naro mucyeta saṅkaṭāt | mama prabhāvātsiṃhādyā dasyavo vairiṇastathā
दूरादेव पलायन्ते स्मरतश्चरितं मम
dūrādeva palāyante smarataścaritaṃ mama
ऋषिरुवाच
ṛṣiruvāca
इत्युक्त्वा सा भगवती चण्डिका चण्डविक्रमा
ityuktvā sā bhagavatī caṇḍikā caṇḍavikramā
पश्यतां सर्वदेवानां तत्रैवान्तरधीयत । तेऽपि देवा निरातङ्काः स्वाधिकारान्यथा पुरा
paśyatāṃ sarvadevānāṃ tatraivāntaradhīyata | te'pi devā nirātaṅkāḥ svādhikārānyathā purā
यज्ञभागभुजः सर्वे चक्रुर्विनिहतारयः । दैत्याश्च देव्या निहते शुम्भे देवरिपौ युधि
yajñabhāgabhujaḥ sarve cakrurvinihatārayaḥ | daityāśca devyā nihate śumbhe devaripau yudhi
जगद्विध्वंसके तस्मिन् महोग्रेऽतुलविक्रमे । निशुम्भे च महावीर्ये शेषाः पातालमाययुः
jagadvidhvaṃsake tasmin mahogre'tulavikrame | niśumbhe ca mahāvīrye śeṣāḥ pātālamāyayuḥ
एवं भगवती देवी सा नित्यापि पुनः पुनः । सम्भूय कुरुते भूप जगतः परिपालनम्
evaṃ bhagavatī devī sā nityāpi punaḥ punaḥ | sambhūya kurute bhūpa jagataḥ paripālanam
तयैतन्मोह्यते विश्वं सैव विश्वं प्रसूयते । सा याचिता च विज्ञानं तुष्टा ऋद्धिं प्रयच्छति
tayaitanmohyate viśvaṃ saiva viśvaṃ prasūyate | sā yācitā ca vijñānaṃ tuṣṭā ṛddhiṃ prayacchati
व्याप्तं तयैतत्सकलं ब्रह्माण्डं मनुजेश्वर । महादेव्या महाकाली महामारीस्वरूपया
vyāptaṃ tayaitatsakalaṃ brahmāṇḍaṃ manujeśvara | mahādevyā mahākālī mahāmārīsvarūpayā
सैव काले महामारी सैव सृष्टिर्भवत्यजा । स्थितिं करोति भूतानां सैव काले सनातनी
saiva kāle mahāmārī saiva sṛṣṭirbhavatyajā | sthitiṃ karoti bhūtānāṃ saiva kāle sanātanī
भवकाले नृणां सैव लक्ष्मीर्वृद्धिप्रदा गृहे । सैवाभावे तथालक्ष्मीर्विनाशायोपजायते
bhavakāle nṛṇāṃ saiva lakṣmīrvṛddhipradā gṛhe | saivābhāve tathālakṣmīrvināśāyopajāyate
स्तुता सम्पूजिता पुष्पैर्गन्धधूपादिभिस्तथा । ददाति वित्तं पुत्रांश्च मतिं धर्मे गतिं शुभाम्
stutā sampūjitā puṣpairgandhadhūpādibhistathā | dadāti vittaṃ putrāṃśca matiṃ dharme gatiṃ śubhām