Chandogya Upanishad · Chapter 5
Prapathaka 5
पञ्चमः प्रपाठकः
The five fires; the path after death.
90 verses
ॐमित्येतदक्षरमुद्गीथमुपासीतोमिति ह्युद्गायति तस्योपव्याख्यानम् ॥1॥
देवा वै मृत्योर्बिभ्यतस्त्रठयीं विद्यां प्राविश्स्तेँ छन्दोभिरच्छादयन्यदेभिराच्छादय्स्तँच्छन्दसां छन्दस्त्वम् ॥2॥
तानु तत्र मृत्युर्यथा मत्स्यमुदके परिपश्येदेवं पर्यपश्यदृठचि साम्नि यजुषि । ते नु वित्त्वोर्ध्वा ऋचः साम्नो यजुषः स्वरमेव प्राविशन् ॥3॥
यदा वा ऋचमाप्नोत्योमित्येवातिस्वरत्येव्ँ सामैवं यजुरेष उ स्वरो यदेतदक्षरमेतदमृतमभयं तत्प्रविश्य देवा अमृता अभया अभवन् ॥4॥
स य एतदेवं विद्वानक्षरं प्रणौत्येतदेवाक्षर्ँ स्वरममृतमभयं प्रविशति तत्प्रविश्य यदमृता देवास्तदमृतो भवति ॥5॥
यो ह वै ज्येष्ठं च श्रेष्ठं च वेद ज्येष्ठश्च ह वै श्रेष्ठश्च भवति प्राणो वाव ज्येष्ठश्च श्रेष्ठश्च
yo ha vai jyeṣṭhaṃ ca śreṣṭhaṃ ca veda jyeṣṭhaśca ha vai śreṣṭhaśca bhavati prāṇo vāva jyeṣṭhaśca śreṣṭhaśca
यो ह वै वसिष्ठं वेद वसिष्ठो ह स्वानां भवति वाग्वाव वसिष्ठः
yo ha vai vasiṣṭhaṃ veda vasiṣṭho ha svānāṃ bhavati vāgvāva vasiṣṭhaḥ
यो ह वै प्रतिष्ठां वेद प्रति ह तिष्ठत्यस्मिंश्च लोकेऽमुष्मिंश्च चक्षुर्वाव प्रतिष्ठा
yo ha vai pratiṣṭhāṃ veda prati ha tiṣṭhatyasmiṃśca loke'muṣmiṃśca cakṣurvāva pratiṣṭhā
यो ह वै सम्पदं वेद संहास्मै कामाः पद्यन्ते दैवाश्च मानुषाश्च श्रोत्रं वाव सम्पत्
yo ha vai sampadaṃ veda saṃhāsmai kāmāḥ padyante daivāśca mānuṣāśca śrotraṃ vāva sampat
यो ह वा आयतनं वेदायतनं ह स्वानां भवति मनो ह वा आयतनम्
yo ha vā āyatanaṃ vedāyatanaṃ ha svānāṃ bhavati mano ha vā āyatanam
अथ ह प्राणा अहंश्रेयसि व्यूदिरेऽहंश्रेयानस्म्यहं श्रेयानस्मीति
atha ha prāṇā ahaṃśreyasi vyūdire'haṃśreyānasmyahaṃ śreyānasmīti
ते ह प्राणाः प्रजापतिं पितरमेत्योचुर्भगवन्को नः श्रेष्ठ इति तान्होवाच यस्मिन्व उत्क्रान्ते शरीरं पापिष्ठतरमिव दृश्येत स वः श्रेष्ठ इति
te ha prāṇāḥ prajāpatiṃ pitarametyocurbhagavanko naḥ śreṣṭha iti tānhovāca yasminva utkrānte śarīraṃ pāpiṣṭhataramiva dṛśyeta sa vaḥ śreṣṭha iti
सा ह वागुच्चक्राम सा संवत्सरं प्रोष्य पर्येत्योवाच कथमशकतर्ते मज्जीवितुमिति यथा कला अवदन्तः प्राणन्तः प्राणेन पश्यन्तश्चक्षुषा शृण्वन्तः श्रोत्रेण ध्यायन्तो मनसैवमिति प्रविवेश ह वाक्
sā ha vāguccakrāma sā saṃvatsaraṃ proṣya paryetyovāca kathamaśakatarte majjīvitumiti yathā kalā avadantaḥ prāṇantaḥ prāṇena paśyantaścakṣuṣā śṛṇvantaḥ śrotreṇa dhyāyanto manasaivamiti praviveśa ha vāk
चक्षुर्होच्चक्राम तत्संवत्सरं प्रोष्य पर्येत्योवाच कथमशकतर्ते मज्जीवितुमिति यथान्धा अपश्यन्तः प्राणन्तः प्राणेन वदन्तो वाचा शृण्वन्तः श्रोत्रेण ध्यायन्तो मनसैवमिति प्रविवेश ह चक्षुः
cakṣurhoccakrāma tatsaṃvatsaraṃ proṣya paryetyovāca kathamaśakatarte majjīvitumiti yathāndhā apaśyantaḥ prāṇantaḥ prāṇena vadanto vācā śṛṇvantaḥ śrotreṇa dhyāyanto manasaivamiti praviveśa ha cakṣuḥ
श्रोत्रं होच्चक्राम तत्संवत्सरं प्रोष्य पर्येत्योवाच कथमशकतर्ते मज्जीवितुमिति यथा बधिरा अशृण्वन्तः प्राणन्तः प्राणेन वदन्तो वाचा पश्यन्तश्चक्षुषा ध्यायन्तो मनसैवमिति प्रविवेश ह श्रोत्रम्
śrotraṃ hoccakrāma tatsaṃvatsaraṃ proṣya paryetyovāca kathamaśakatarte majjīvitumiti yathā badhirā aśṛṇvantaḥ prāṇantaḥ prāṇena vadanto vācā paśyantaścakṣuṣā dhyāyanto manasaivamiti praviveśa ha śrotram
मनो होच्चक्राम तत्संवत्सरं प्रोष्य पर्येत्योवाच कथमशकतर्ते मज्जीवितुमिति यथा बाला अमनसः प्राणन्तः प्राणेन वदन्तो वाचा पश्यन्तश्चक्षुषा शृण्वन्तः श्रोत्रेणैवमिति प्रविवेश ह मनः
mano hoccakrāma tatsaṃvatsaraṃ proṣya paryetyovāca kathamaśakatarte majjīvitumiti yathā bālā amanasaḥ prāṇantaḥ prāṇena vadanto vācā paśyantaścakṣuṣā śṛṇvantaḥ śrotreṇaivamiti praviveśa ha manaḥ
अथ ह प्राण उच्चिक्रमिषन्स यथा सुहयः पड्वीशशङ्कून्संखिदेदेवमितरान्प्राणान्समखिदत्तं हाभिसमेत्योचुर्भगवन्नेधि त्वं नः श्रेष्ठोऽसि मोत्क्रमीरिति
atha ha prāṇa uccikramiṣansa yathā suhayaḥ paḍvīśaśaṅkūnsaṃkhidedevamitarānprāṇānsamakhidattaṃ hābhisametyocurbhagavannedhi tvaṃ naḥ śreṣṭho'si motkramīriti
अथ हैनं वागुवाच यदहं वसिष्ठोऽस्मि त्वं तद्वसिष्ठोऽसीत्यथ हैनं चक्षुरुवाच यदहं प्रतिष्ठास्मि त्वं तत्प्रतिष्ठासीति
atha hainaṃ vāguvāca yadahaṃ vasiṣṭho'smi tvaṃ tadvasiṣṭho'sītyatha hainaṃ cakṣuruvāca yadahaṃ pratiṣṭhāsmi tvaṃ tatpratiṣṭhāsīti
अथ हैनंश्रोत्रमुवाच यदहं सम्पदस्मि त्वं तत्सम्पदसीत्यथ हैनं मन उवाच यदहमायतनमस्मि त्वं तदायतनमसीति
atha hainaṃśrotramuvāca yadahaṃ sampadasmi tvaṃ tatsampadasītyatha hainaṃ mana uvāca yadahamāyatanamasmi tvaṃ tadāyatanamasīti
न वै वाचो न चक्षूंषि न श्रोत्राणि न मनांसीत्याचक्षते प्राणा इत्येवाचक्षते प्राणो ह्येवैतानि सर्वाणि भवति
na vai vāco na cakṣūṃṣi na śrotrāṇi na manāṃsītyācakṣate prāṇā ityevācakṣate prāṇo hyevaitāni sarvāṇi bhavati
स होवाच किं मेऽन्नं भविष्यतीति यत्किंचिदिदमा श्वभ्य आ शकुनिभ्य इति होचुस्तद्वा एतदनस्यान्नमनो ह वै नाम प्रत्यक्षं न ह वा एवंविदि किंचनानन्नं भवतीति
sa hovāca kiṃ me'nnaṃ bhaviṣyatīti yatkiṃcididamā śvabhya ā śakunibhya iti hocustadvā etadanasyānnamano ha vai nāma pratyakṣaṃ na ha vā evaṃvidi kiṃcanānannaṃ bhavatīti
स होवाच किं मे वासो भविष्यतीत्याप इति होचुस्तस्माद्वा एतदशिष्यन्तः पुरस्ताच्चोपरिष्टाच्चाद्भिः परिदधति लम्भुको ह वासो भवत्यनग्नो ह भवति
sa hovāca kiṃ me vāso bhaviṣyatītyāpa iti hocustasmādvā etadaśiṣyantaḥ purastāccopariṣṭāccādbhiḥ paridadhati lambhuko ha vāso bhavatyanagno ha bhavati
तद्धैतत्सत्यकामो जाबालो गोश्रुतये वैयाघ्रपद्यायोक्त्वोवाच यद्यप्येनच्छुष्काय स्थाणवे ब्रूयाज्जायेरन्नेवास्मिञ्छाखाः प्ररोहेयुः पलाशानीति
taddhaitatsatyakāmo jābālo gośrutaye vaiyāghrapadyāyoktvovāca yadyapyenacchuṣkāya sthāṇave brūyājjāyerannevāsmiñchākhāḥ praroheyuḥ palāśānīti
अथ यदि महज्जिगमिषेदमावास्यायां दीक्षित्वा पौर्णमास्यां रात्रौ सर्वौषधस्य मन्थं दधिमधुनोरुपमथ्य ज्येष्ठाय श्रेष्ठाय स्वाहेत्यग्नावाज्यस्य हुत्वा मन्थे सम्पातमवनयेत्
atha yadi mahajjigamiṣedamāvāsyāyāṃ dīkṣitvā paurṇamāsyāṃ rātrau sarvauṣadhasya manthaṃ dadhimadhunorupamathya jyeṣṭhāya śreṣṭhāya svāhetyagnāvājyasya hutvā manthe sampātamavanayet
वसिष्ठाय स्वाहेत्यग्नावाज्यस्य हुत्वा मन्थे सम्पातमवनयेत्प्रतिष्ठायै स्वाहेत्यग्नावाज्यस्य हुत्वा मन्थे सम्पातमवनयेत्सम्पदे स्वाहेत्यग्नावाज्यस्य हुत्वा मन्थे सम्पातमवनयेदायतनाय स्वाहेत्यग्नावाज्यस्य हुत्वा मन्थे सम्पातमवनयेत्
vasiṣṭhāya svāhetyagnāvājyasya hutvā manthe sampātamavanayetpratiṣṭhāyai svāhetyagnāvājyasya hutvā manthe sampātamavanayetsampade svāhetyagnāvājyasya hutvā manthe sampātamavanayedāyatanāya svāhetyagnāvājyasya hutvā manthe sampātamavanayet
अथ प्रतिसृप्याञ्जलौ मन्थमाधाय जपत्यमो नामास्यमा हि ते सर्वमिदं स हि ज्येष्ठः श्रेष्ठो राजाधिपतिः स मा ज्यैष्ठ्यं श्रैष्ठ्यं राज्यमाधिपत्यं गमयत्वहमेवेदं सर्वमसानीति
atha pratisṛpyāñjalau manthamādhāya japatyamo nāmāsyamā hi te sarvamidaṃ sa hi jyeṣṭhaḥ śreṣṭho rājādhipatiḥ sa mā jyaiṣṭhyaṃ śraiṣṭhyaṃ rājyamādhipatyaṃ gamayatvahamevedaṃ sarvamasānīti
अथ खल्वेतयर्चा पच्छ आचामति तत्सवितुर्वृणीमह इत्याचामति वयं देवस्य भोजनमित्याचामति श्रेष्ठं सर्वधातममित्याचामति तुरं भगस्य धीमहीति सर्वं पिबति निर्णिज्य कंसं चमसं वा पश्चादग्नेः संविशति चर्मणि वा स्थण्डिले वा वाचंयमोऽप्रसाहः स यदि स्त्रियं पश्येत्समृद्धं कर्मेति विद्यात्
atha khalvetayarcā paccha ācāmati tatsaviturvṛṇīmaha ityācāmati vayaṃ devasya bhojanamityācāmati śreṣṭhaṃ sarvadhātamamityācāmati turaṃ bhagasya dhīmahīti sarvaṃ pibati nirṇijya kaṃsaṃ camasaṃ vā paścādagneḥ saṃviśati carmaṇi vā sthaṇḍile vā vācaṃyamo'prasāhaḥ sa yadi striyaṃ paśyetsamṛddhaṃ karmeti vidyāt
तदेष श्लोको यदा कर्मसु काम्येषु स्त्रियं स्वप्नेषु पश्यन्ति समृद्धिं तत्र जानीयात्तस्मिन्स्वप्ननिदर्शने तस्मिन्स्वप्ननिदर्शने
tadeṣa śloko yadā karmasu kāmyeṣu striyaṃ svapneṣu paśyanti samṛddhiṃ tatra jānīyāttasminsvapnanidarśane tasminsvapnanidarśane
श्वेतकेतुर्हारुणेयः पञ्चालानां समितिमेयाय तं ह प्रवाहणो जैवलिरुवाच कुमारानु त्वाशिषत्पितेत्यनु हि भगव इति
śvetaketurhāruṇeyaḥ pañcālānāṃ samitimeyāya taṃ ha pravāhaṇo jaivaliruvāca kumārānu tvāśiṣatpitetyanu hi bhagava iti
वेत्थ यदितोऽधि प्रजाः प्रयन्तीति न भगव इति वेत्थ यथा पुनरावर्तन्त३ इति न भगव इति वेत्थ पथोर्देवयानस्य पितृयाणस्य च व्यावर्तना३ इति न भगव इति
vettha yadito'dhi prajāḥ prayantīti na bhagava iti vettha yathā punarāvartanta3 iti na bhagava iti vettha pathordevayānasya pitṛyāṇasya ca vyāvartanā3 iti na bhagava iti
वेत्थ यथासौ लोको न सम्पूर्यत३ इति न भगव इति वेत्थ यथा पञ्चम्यामाहुतावापः पुरुषवचसो भवन्तीति नैव भगव इति
vettha yathāsau loko na sampūryata3 iti na bhagava iti vettha yathā pañcamyāmāhutāvāpaḥ puruṣavacaso bhavantīti naiva bhagava iti
अथानु किमनुशिष्ठोऽवोचथा यो हीमानि न विद्यात्कथं सोऽनुशिष्टो ब्रुवीतेति स हायस्तः पितुरर्धमेयाय तं होवाचाननुशिष्य वाव किल मा भगवानब्रवीदनु त्वाशिषमिति
athānu kimanuśiṣṭho'vocathā yo hīmāni na vidyātkathaṃ so'nuśiṣṭo bruvīteti sa hāyastaḥ piturardhameyāya taṃ hovācānanuśiṣya vāva kila mā bhagavānabravīdanu tvāśiṣamiti
पञ्च मा राजन्यबन्धुः प्रश्नानप्राक्षीत्तेषां नैकंचनाशकं विवक्तुमिति स होवाच यथा मा त्वं तदैतानवदो यथाहमेषां नैकंचन वेद यद्यहमिमानवेदिष्यं कथं ते नावक्ष्यमिति
pañca mā rājanyabandhuḥ praśnānaprākṣītteṣāṃ naikaṃcanāśakaṃ vivaktumiti sa hovāca yathā mā tvaṃ tadaitānavado yathāhameṣāṃ naikaṃcana veda yadyahamimānavediṣyaṃ kathaṃ te nāvakṣyamiti
स ह गौतमो राज्ञोऽर्धमेयाय तस्मै ह प्राप्तायार्हां चकार स ह प्रातः सभाग उदेयाय तं होवाच मानुषस्य भगवन्गौतम वित्तस्य वरं वृणीथा इति स होवाच तवैव राजन्मानुषं वित्तं यामेव कुमारस्यान्ते वाचमभाषथास्तामेव मे ब्रूहीति स ह कृच्छ्री बभूव
sa ha gautamo rājño'rdhameyāya tasmai ha prāptāyārhāṃ cakāra sa ha prātaḥ sabhāga udeyāya taṃ hovāca mānuṣasya bhagavangautama vittasya varaṃ vṛṇīthā iti sa hovāca tavaiva rājanmānuṣaṃ vittaṃ yāmeva kumārasyānte vācamabhāṣathāstāmeva me brūhīti sa ha kṛcchrī babhūva
तं ह चिरं वसेत्याज्ञापयांचकार तं होवाच यथा मा त्वं गौतमावदो यथेयं न प्राक्त्वत्तः पुरा विद्या ब्राह्मणान्गच्छति तस्मादु सर्वेषु लोकेषु क्षत्रस्यैव प्रशासनमभूदिति तस्मै होवाच ॥ ५३७ असौ वाव लोको गौतमाग्निस्तस्यादित्य एव समिद्रश्मयो धूमोऽहरर्चिश्चन्द्रमा अङ्गारा नक्षत्राणि विस्फुलिङ्गाः
taṃ ha ciraṃ vasetyājñāpayāṃcakāra taṃ hovāca yathā mā tvaṃ gautamāvado yatheyaṃ na prāktvattaḥ purā vidyā brāhmaṇāngacchati tasmādu sarveṣu lokeṣu kṣatrasyaiva praśāsanamabhūditi tasmai hovāca || 537 asau vāva loko gautamāgnistasyāditya eva samidraśmayo dhūmo'hararciścandramā aṅgārā nakṣatrāṇi visphuliṅgāḥ
तस्मिन्नेतस्मिन्नग्नौ देवाः श्रद्धां जुह्वति तस्या अहुतेः सोमो राजा संभवति
tasminnetasminnagnau devāḥ śraddhāṃ juhvati tasyā ahuteḥ somo rājā saṃbhavati
पर्जन्यो वाव गौतमाग्निस्तस्य वायुरेव समिदभ्रं धूमो विद्युदर्चिरशनिरङ्गाराह्रादनयो विस्फुलिङ्गाः
parjanyo vāva gautamāgnistasya vāyureva samidabhraṃ dhūmo vidyudarciraśaniraṅgārāhrādanayo visphuliṅgāḥ
तस्मिन्नेतस्मिन्नग्नौ देवाः सोमं राजानं जुह्वति तस्या आहुतेर्वर्षं संभवति
tasminnetasminnagnau devāḥ somaṃ rājānaṃ juhvati tasyā āhutervarṣaṃ saṃbhavati
पृथिवी वाव गौतमाग्निस्तस्याः संवत्सर एव समिदाकाशो धूमो रात्रिरर्चिर्दिशोऽङ्गारा अवान्तरदिशो विस्फुलिङ्गाः
pṛthivī vāva gautamāgnistasyāḥ saṃvatsara eva samidākāśo dhūmo rātrirarcirdiśo'ṅgārā avāntaradiśo visphuliṅgāḥ
तस्मिन्नेतस्मिन्नग्नौ देवा वर्षं जुह्वति तस्या आहुतेरन्नं संभवति
tasminnetasminnagnau devā varṣaṃ juhvati tasyā āhuterannaṃ saṃbhavati
पुरुषो वाव गौतमाग्निस्तस्य वागेव समित्प्राणो धूमो जिह्वार्चिश्चक्षुरङ्गाराः श्रोत्रं विस्फुलिङ्गाः
puruṣo vāva gautamāgnistasya vāgeva samitprāṇo dhūmo jihvārciścakṣuraṅgārāḥ śrotraṃ visphuliṅgāḥ
तस्मिन्नेतस्मिन्नग्नौ देवा अन्नं जुह्वति तस्या आहुते रेतः सम्भवति
tasminnetasminnagnau devā annaṃ juhvati tasyā āhute retaḥ sambhavati
योषा वाव गौतमाग्निस्तस्या उपस्थ एव समिद्यदुपमन्त्रयते स धूमो योनिरर्चिर्यदन्तः करोति तेऽङ्गारा अभिनन्दा विस्फुलिङ्गाः
yoṣā vāva gautamāgnistasyā upastha eva samidyadupamantrayate sa dhūmo yonirarciryadantaḥ karoti te'ṅgārā abhinandā visphuliṅgāḥ
तस्मिन्नेतस्मिन्नग्नौ देवा रेतो जुह्वति तस्या आहुतेर्गर्भः संभवति
tasminnetasminnagnau devā reto juhvati tasyā āhutergarbhaḥ saṃbhavati
इति तु पञ्चम्यामाहुतावापः पुरुषवचसो भवन्तीति स उल्बावृतो गर्भो दश वा नव वा मासानन्तः शयित्वा यावद्वाथ जायते
iti tu pañcamyāmāhutāvāpaḥ puruṣavacaso bhavantīti sa ulbāvṛto garbho daśa vā nava vā māsānantaḥ śayitvā yāvadvātha jāyate
स जातो यावदायुषं जीवति तं प्रेतं दिष्टमितोऽग्नय एव हरन्ति यत एवेतो यतः संभूतो भवति
sa jāto yāvadāyuṣaṃ jīvati taṃ pretaṃ diṣṭamito'gnaya eva haranti yata eveto yataḥ saṃbhūto bhavati
तद्य इत्थं विदुः। ये चेमेऽरण्ये श्रद्धा तप इत्युपासते तेऽर्चिषमभिसंभवन्त्यर्चिषोऽहरह्न आपूर्यमाणपक्षमापूर्यमाणपक्षाद्यान्षडुदङ्ङेति मासांस्तान्
tadya itthaṃ viduḥ| ye ceme'raṇye śraddhā tapa ityupāsate te'rciṣamabhisaṃbhavantyarciṣo'harahna āpūryamāṇapakṣamāpūryamāṇapakṣādyānṣaḍudaṅṅeti māsāṃstān
मासेभ्यः संवत्सरं संवत्सरादादित्यमादित्याच्चन्द्रमसं चन्द्रमसो विद्युतं तत्पुरुषोऽमानवः स एनान्ब्रह्म गमयत्येष देवयानः पन्था इति
māsebhyaḥ saṃvatsaraṃ saṃvatsarādādityamādityāccandramasaṃ candramaso vidyutaṃ tatpuruṣo'mānavaḥ sa enānbrahma gamayatyeṣa devayānaḥ panthā iti
अथ य इमे ग्राम इष्टापूर्ते दत्तमित्युपासते ते धूममभिसंभवन्ति धूमाद्रात्रिं रात्रेरपरपक्षमपरपक्षाद्यान्षड्दक्षिणैति मासांस्तान्नैते संवत्सरमभिप्राप्नुवन्ति
atha ya ime grāma iṣṭāpūrte dattamityupāsate te dhūmamabhisaṃbhavanti dhūmādrātriṃ rātreraparapakṣamaparapakṣādyānṣaḍdakṣiṇaiti māsāṃstānnaite saṃvatsaramabhiprāpnuvanti
मासेभ्यः पितृलोकं पितृलोकादाकाशमाकाशाच्चन्द्रमसमेष सोमो राजा तद्देवानामन्नं तं देवा भक्षयन्ति
māsebhyaḥ pitṛlokaṃ pitṛlokādākāśamākāśāccandramasameṣa somo rājā taddevānāmannaṃ taṃ devā bhakṣayanti
तस्मिन्यवात्सम्पातमुषित्वाथैतमेवाध्वानं पुनर्निवर्तन्ते यथेतमाकाशमाकाशाद्वायुं वायुर्भूत्वा धूमो भवति धूमो भूत्वाभ्रं भवति
tasminyavātsampātamuṣitvāthaitamevādhvānaṃ punarnivartante yathetamākāśamākāśādvāyuṃ vāyurbhūtvā dhūmo bhavati dhūmo bhūtvābhraṃ bhavati
अभ्रं भूत्वा मेघो भवति मेघो भूत्वा प्रवर्षति त इह व्रीहियवा ओषधिवनस्पतयस्तिलमाषा इति जायन्तेऽतो वै खलु दुर्निष्प्रपतरं यो यो ह्यन्नमत्ति यो रेतः सिञ्चति तद्भूय एव भवति
abhraṃ bhūtvā megho bhavati megho bhūtvā pravarṣati ta iha vrīhiyavā oṣadhivanaspatayastilamāṣā iti jāyante'to vai khalu durniṣprapataraṃ yo yo hyannamatti yo retaḥ siñcati tadbhūya eva bhavati
तद्य इह रमणीयचरणा अभ्याशो ह यत्ते रमणीयां योनिमापद्येरन्ब्राह्मणयोनिं वा क्षत्रिययोनिं वा वैश्ययोनिं वाथ य इह कपूयचरणा अभ्याशो ह यत्ते कपूयां योनिमापद्येरञ्श्वयोनिं वा सूकरयोनिं वा चण्डालयोनिं वा
tadya iha ramaṇīyacaraṇā abhyāśo ha yatte ramaṇīyāṃ yonimāpadyeranbrāhmaṇayoniṃ vā kṣatriyayoniṃ vā vaiśyayoniṃ vātha ya iha kapūyacaraṇā abhyāśo ha yatte kapūyāṃ yonimāpadyerañśvayoniṃ vā sūkarayoniṃ vā caṇḍālayoniṃ vā
अथैतयोः पथोर्न कतरेणचन तानीमानि क्षुद्राण्यसकृदावर्तीनि भूतानि भवन्ति जायस्व म्रियस्वेत्येतत्तृतीयंस्थानं तेनासौ लोको न सम्पूर्यते तस्माज्जुगुप्सेत तदेष श्लोकः
athaitayoḥ pathorna katareṇacana tānīmāni kṣudrāṇyasakṛdāvartīni bhūtāni bhavanti jāyasva mriyasvetyetattṛtīyaṃsthānaṃ tenāsau loko na sampūryate tasmājjugupseta tadeṣa ślokaḥ
स्तेनो हिरण्यस्य सुरां पिबंश्च गुरोस्तल्पमावसन्ब्रह्महा चैते पतन्ति चत्वारः पञ्चमश्चाचरंस्तैरिति
steno hiraṇyasya surāṃ pibaṃśca gurostalpamāvasanbrahmahā caite patanti catvāraḥ pañcamaścācaraṃstairiti
अथ ह य एतानेवं पञ्चाग्नीन्वेद न सह तैरप्याचरन्पाप्मना लिप्यते शुद्धः पूतः पुण्यलोको भवति य एवं वेद य एवं वेद
atha ha ya etānevaṃ pañcāgnīnveda na saha tairapyācaranpāpmanā lipyate śuddhaḥ pūtaḥ puṇyaloko bhavati ya evaṃ veda ya evaṃ veda
प्राचीनशाल औपमन्यवः सत्ययज्ञः पौलुषिरिन्द्रद्युम्नो भाल्लवेयो जनः शार्कराक्ष्यो बुडिल आश्वतराश्विस्ते हैते महाशाला महाश्रोत्रियाः समेत्य मीमांसां चक्रुः को न आत्मा किं ब्रह्मेति
prācīnaśāla aupamanyavaḥ satyayajñaḥ pauluṣirindradyumno bhāllaveyo janaḥ śārkarākṣyo buḍila āśvatarāśviste haite mahāśālā mahāśrotriyāḥ sametya mīmāṃsāṃ cakruḥ ko na ātmā kiṃ brahmeti
ते ह सम्पादयांचक्रुरुद्दालको वै भगवन्तोऽयमारुणिः सम्प्रतीममात्मानं वैश्वानरमध्येति तं हन्ताभ्यागच्छामेति तं हाभ्याजग्मुः
te ha sampādayāṃcakruruddālako vai bhagavanto'yamāruṇiḥ sampratīmamātmānaṃ vaiśvānaramadhyeti taṃ hantābhyāgacchāmeti taṃ hābhyājagmuḥ
स ह सम्पादयांचकार प्रक्ष्यन्ति मामिमे महाशाला महाश्रोत्रियास्तेभ्यो न सर्वमिव प्रतिपत्स्ये हन्ताहमन्यमभ्यनुशासानीति
sa ha sampādayāṃcakāra prakṣyanti māmime mahāśālā mahāśrotriyāstebhyo na sarvamiva pratipatsye hantāhamanyamabhyanuśāsānīti
तान्होवाचाश्वपतिर्वै भगवन्तोऽयं कैकेयः सम्प्रतीममात्मानं वैश्वानरमध्येति तंहन्ताभ्यागच्छामेति तंहाभ्याजग्मुः
tānhovācāśvapatirvai bhagavanto'yaṃ kaikeyaḥ sampratīmamātmānaṃ vaiśvānaramadhyeti taṃhantābhyāgacchāmeti taṃhābhyājagmuḥ
तेभ्यो ह प्राप्तेभ्यः पृथगर्हाणि कारयांचकार स ह प्रातः संजिहान उवाच न मे स्तेनो जनपदे न कर्दर्यो न मद्यपो नानाहिताग्निर्नाविद्वान्न स्वैरी स्वैरिणी कुतो यक्ष्यमाणो वै भगवन्तोऽहमस्मि यावदेकैकस्मा ऋत्विजे धनं दास्यामि तावद्भगवद्भ्यो दास्यामि वसन्तु भगवन्त इति
tebhyo ha prāptebhyaḥ pṛthagarhāṇi kārayāṃcakāra sa ha prātaḥ saṃjihāna uvāca na me steno janapade na kardaryo na madyapo nānāhitāgnirnāvidvānna svairī svairiṇī kuto yakṣyamāṇo vai bhagavanto'hamasmi yāvadekaikasmā ṛtvije dhanaṃ dāsyāmi tāvadbhagavadbhyo dāsyāmi vasantu bhagavanta iti
ते होचुर्येन हैवार्थेन पुरुषश्चरेत्तंहैव वदेदात्मानमेवेमं वैश्वानरं सम्प्रत्यध्येषि तमेव नो ब्रूहीति
te hocuryena haivārthena puruṣaścarettaṃhaiva vadedātmānamevemaṃ vaiśvānaraṃ sampratyadhyeṣi tameva no brūhīti
तान्होवाच प्रातर्वः प्रतिवक्तास्मीति ते ह समित्पाणयः पूर्वाह्णे प्रतिचक्रमिरे तान्हानुपनीयैवैतदुवाच
tānhovāca prātarvaḥ prativaktāsmīti te ha samitpāṇayaḥ pūrvāhṇe praticakramire tānhānupanīyaivaitaduvāca
औपमन्यव कं त्वमात्मानमुपास्स इति दिवमेव भगवो राजन्निति होवाचैष वै सुतेजा आत्मा वैश्वानरो यं त्वमात्मानमुपास्से तस्मात्तव सुतं प्रसुतमासुतं कुले दृश्यते
aupamanyava kaṃ tvamātmānamupāssa iti divameva bhagavo rājanniti hovācaiṣa vai sutejā ātmā vaiśvānaro yaṃ tvamātmānamupāsse tasmāttava sutaṃ prasutamāsutaṃ kule dṛśyate
अत्स्यन्नं पश्यसि प्रियमत्त्यन्नं पश्यति प्रियं भवत्यस्य ब्रह्मवर्चसं कुले य एतमेवमात्मानं वैश्वानरमुपास्ते मूधा त्वेष आत्मन इति होवाच मूर्धा ते व्यपतिष्यद्यन्मां नागमिष्य इति
atsyannaṃ paśyasi priyamattyannaṃ paśyati priyaṃ bhavatyasya brahmavarcasaṃ kule ya etamevamātmānaṃ vaiśvānaramupāste mūdhā tveṣa ātmana iti hovāca mūrdhā te vyapatiṣyadyanmāṃ nāgamiṣya iti
अथ होवाच सत्ययज्ञं पौलुषिं प्राचीनयोग्य कं त्वमात्मानमुपास्स इत्यादित्यमेव भगवो राजन्निति होवाचैष वै विश्वरूप आत्मा वैश्वानरो यं त्वमात्मानमुपास्से तस्मात्तव बहु विश्वरूपं कुले दृश्यते
atha hovāca satyayajñaṃ pauluṣiṃ prācīnayogya kaṃ tvamātmānamupāssa ityādityameva bhagavo rājanniti hovācaiṣa vai viśvarūpa ātmā vaiśvānaro yaṃ tvamātmānamupāsse tasmāttava bahu viśvarūpaṃ kule dṛśyate
प्रवृत्तोऽश्वतरीरथो दासीनिष्कोऽत्स्यन्नं पश्यसि प्रियमत्त्यन्नं पश्यति प्रियं भवत्यस्य ब्रह्मवर्चसं कुले य एतमेवमात्मानं वैश्वानरमुपास्ते चक्षुषेतदात्मन इति होवाचान्धोऽभविष्यो यन्मां नागमिष्य इति
pravṛtto'śvatarīratho dāsīniṣko'tsyannaṃ paśyasi priyamattyannaṃ paśyati priyaṃ bhavatyasya brahmavarcasaṃ kule ya etamevamātmānaṃ vaiśvānaramupāste cakṣuṣetadātmana iti hovācāndho'bhaviṣyo yanmāṃ nāgamiṣya iti
अथ होवाचेन्द्रद्युम्नं भाल्लवेयं वैयाघ्रपद्य कं त्वमात्मानमुपास्स इति वायुमेव भगवो राजन्निति होवाचैष वै पृथग्वर्त्मात्मा वैश्वानरो यं त्वमात्मानमुपास्से तस्मात्त्वां पृथग्बलय आयन्ति पृथग्रथश्रेणयोऽनुयन्ति
atha hovācendradyumnaṃ bhāllaveyaṃ vaiyāghrapadya kaṃ tvamātmānamupāssa iti vāyumeva bhagavo rājanniti hovācaiṣa vai pṛthagvartmātmā vaiśvānaro yaṃ tvamātmānamupāsse tasmāttvāṃ pṛthagbalaya āyanti pṛthagrathaśreṇayo'nuyanti
अत्स्यन्नं पश्यसि प्रियमत्त्यन्नं पश्यति प्रियं भवत्यस्य ब्रह्मवर्चसं कुले य एतमेवमात्मानं वैश्वानरमुपास्ते प्राणस्त्वेष आत्मन इति होवाच प्राणस्त उदक्रमिष्यद्यन्मां नागमिष्य इति
atsyannaṃ paśyasi priyamattyannaṃ paśyati priyaṃ bhavatyasya brahmavarcasaṃ kule ya etamevamātmānaṃ vaiśvānaramupāste prāṇastveṣa ātmana iti hovāca prāṇasta udakramiṣyadyanmāṃ nāgamiṣya iti
अथ होवाच जनंशार्कराक्ष्य कं त्वमात्मानमुपास्स इत्याकाशमेव भगवो राजन्निति होवाचैष वै बहुल आत्मा वैश्वानरो यं त्वमात्मानमुपस्से तस्मात्त्वं बहुलोऽसि प्रजया च धनेन च
atha hovāca janaṃśārkarākṣya kaṃ tvamātmānamupāssa ityākāśameva bhagavo rājanniti hovācaiṣa vai bahula ātmā vaiśvānaro yaṃ tvamātmānamupasse tasmāttvaṃ bahulo'si prajayā ca dhanena ca
अत्स्यन्नं पश्यसि प्रियमत्त्यन्नं पश्यति प्रियं भवत्यस्य ब्रह्मवर्चसं कुले य एतमेवमात्मानं वैश्वानरमुपास्ते संदेहस्त्वेष आत्मन इति होवाच संदेहस्ते व्यशीर्यद्यन्मां नागमिष्य इति
atsyannaṃ paśyasi priyamattyannaṃ paśyati priyaṃ bhavatyasya brahmavarcasaṃ kule ya etamevamātmānaṃ vaiśvānaramupāste saṃdehastveṣa ātmana iti hovāca saṃdehaste vyaśīryadyanmāṃ nāgamiṣya iti
अथ होवाच बुडिलमाश्वतराश्विं वैयाघ्रपद्य कं त्वमात्मानमुपास्स इत्यप एव भगवो राजन्निति होवाचैष वै रयिरात्मा वैश्वानरो यं त्वमात्मानमुपास्से तस्मात्त्वंरयिमान्पुष्टिमानसि
atha hovāca buḍilamāśvatarāśviṃ vaiyāghrapadya kaṃ tvamātmānamupāssa ityapa eva bhagavo rājanniti hovācaiṣa vai rayirātmā vaiśvānaro yaṃ tvamātmānamupāsse tasmāttvaṃrayimānpuṣṭimānasi
अत्स्यन्नं पश्यसि प्रियमत्त्यन्नं पश्यति प्रियं भवत्यस्य ब्रह्मवर्चसं कुले य एतमेवमात्मानं वैश्वानरमुपास्ते बस्तिस्त्वेष आत्मन इति होवाच बस्तिस्ते व्यभेत्स्यद्यन्मां नागमिष्य इति
atsyannaṃ paśyasi priyamattyannaṃ paśyati priyaṃ bhavatyasya brahmavarcasaṃ kule ya etamevamātmānaṃ vaiśvānaramupāste bastistveṣa ātmana iti hovāca bastiste vyabhetsyadyanmāṃ nāgamiṣya iti
अथ होवाचोद्दालकमारुणिं गौतम कं त्वमात्मानमुपस्स इति पृथिवीमेव भगवो राजन्निति होवाचैष वै प्रतिष्ठात्मा वैश्वानरो यं त्वमात्मानमुपास्से तस्मात्त्वं प्रतिष्ठितोऽसि प्रजया च पशुभिश्च ५१७१॥ अत्स्यन्नं पश्यसि प्रियमत्त्यन्नं पश्यति प्रियं भवत्यस्य ब्रह्मवर्चसं कुले य एतमेवमात्मानं वैश्वानरमुपास्ते पादौ त्वेतावात्मन इति होवाच पादौ ते व्यम्लास्येतां यन्मां नागमिष्य इति ५१७२॥ तान्होवाचैते वै खलु यूयं पृथगिवेममात्मानं वैश्वानरं विद्वांसोऽन्नमत्थ यस्त्वेतमेवं प्रादेशमात्रमभिविमानमात्मानं वैश्वानरमुपास्ते स सर्वेषु लोकेषु सर्वेषु भूतेषु सर्वेष्वात्मस्वन्नमत्ति
atha hovācoddālakamāruṇiṃ gautama kaṃ tvamātmānamupassa iti pṛthivīmeva bhagavo rājanniti hovācaiṣa vai pratiṣṭhātmā vaiśvānaro yaṃ tvamātmānamupāsse tasmāttvaṃ pratiṣṭhito'si prajayā ca paśubhiśca 5171|| atsyannaṃ paśyasi priyamattyannaṃ paśyati priyaṃ bhavatyasya brahmavarcasaṃ kule ya etamevamātmānaṃ vaiśvānaramupāste pādau tvetāvātmana iti hovāca pādau te vyamlāsyetāṃ yanmāṃ nāgamiṣya iti 5172|| tānhovācaite vai khalu yūyaṃ pṛthagivemamātmānaṃ vaiśvānaraṃ vidvāṃso'nnamattha yastvetamevaṃ prādeśamātramabhivimānamātmānaṃ vaiśvānaramupāste sa sarveṣu lokeṣu sarveṣu bhūteṣu sarveṣvātmasvannamatti
तस्य ह वा एतस्यात्मनो वैश्वानरस्य मूर्धैव सुतेजाश्चक्षुर्विश्वरूपः प्राणः पृथग्वर्त्मात्मा संदेहो बहुलो बस्तिरेव रयिः पृथिव्येव पादावुर एव वेदिर्लोमानि बर्हिर्हृदयं गार्हपत्यो मनोऽन्वाहार्यपचन आस्यमाहवनीयः
tasya ha vā etasyātmano vaiśvānarasya mūrdhaiva sutejāścakṣurviśvarūpaḥ prāṇaḥ pṛthagvartmātmā saṃdeho bahulo bastireva rayiḥ pṛthivyeva pādāvura eva vedirlomāni barhirhṛdayaṃ gārhapatyo mano'nvāhāryapacana āsyamāhavanīyaḥ
तद्यद्भक्तं प्रथममागच्छेत्तद्धोमीयं स यां प्रथमामाहुतिं जुहुयात्तां जुहुयात्प्राणाय स्वाहेति प्राणस्तृप्यति
tadyadbhaktaṃ prathamamāgacchettaddhomīyaṃ sa yāṃ prathamāmāhutiṃ juhuyāttāṃ juhuyātprāṇāya svāheti prāṇastṛpyati
प्राणे तृप्यति चक्षुस्तृप्यति चक्षुषि तृप्यत्यादित्यस्तृप्यत्यादित्ये तृप्यति द्यौस्तृप्यति दिवि तृप्यन्त्यां यत्किंच द्यौश्चादित्यश्चाधितिष्ठतस्तत्तृप्यति तस्यानुतृप्तिं तृप्यति प्रजया पशुभिरन्नाद्येन तेजसा ब्रह्मवर्चसेनेति
prāṇe tṛpyati cakṣustṛpyati cakṣuṣi tṛpyatyādityastṛpyatyāditye tṛpyati dyaustṛpyati divi tṛpyantyāṃ yatkiṃca dyauścādityaścādhitiṣṭhatastattṛpyati tasyānutṛptiṃ tṛpyati prajayā paśubhirannādyena tejasā brahmavarcaseneti
अथ यां द्वितीयां जुहुयात्तां जुहुयाद्व्यानाय स्वाहेति व्यानस्तृप्यति
atha yāṃ dvitīyāṃ juhuyāttāṃ juhuyādvyānāya svāheti vyānastṛpyati
व्याने तृप्यति श्रोत्रं तृप्यति श्रोत्रे तृप्यति चन्द्रमास्तृप्यति चन्द्रमसि तृप्यति दिशस्तृप्यन्ति दिक्षु तृप्यन्तीषु यत्किंच दिशश्च चन्द्रमाश्चाधितिष्ठन्ति तत्तृप्यति तस्यानु तृप्तिं तृप्यति प्रजया पशुभिरन्नाद्येन तेजसा ब्रह्मवर्चसेनेति
vyāne tṛpyati śrotraṃ tṛpyati śrotre tṛpyati candramāstṛpyati candramasi tṛpyati diśastṛpyanti dikṣu tṛpyantīṣu yatkiṃca diśaśca candramāścādhitiṣṭhanti tattṛpyati tasyānu tṛptiṃ tṛpyati prajayā paśubhirannādyena tejasā brahmavarcaseneti
अथ यां तृतीयां जुहुयात्तां जुहुयादपानाय स्वाहेत्यपानस्तृप्यति
atha yāṃ tṛtīyāṃ juhuyāttāṃ juhuyādapānāya svāhetyapānastṛpyati
अपाने तृप्यति वाक्तृप्यति वाचि तृप्यन्त्यामग्निस्तृप्यत्यग्नौ तृप्यति पृथिवी तृप्यति पृथिव्यां तृप्यन्त्यां यत्किंच पृथिवी चाग्निश्चाधितिष्ठतस्तत्तृप्यति तस्यानु तृप्तिं तृप्यति प्रजया पशुभिरन्नाद्येन तेजसा ब्रह्मवर्चसेनेति
apāne tṛpyati vāktṛpyati vāci tṛpyantyāmagnistṛpyatyagnau tṛpyati pṛthivī tṛpyati pṛthivyāṃ tṛpyantyāṃ yatkiṃca pṛthivī cāgniścādhitiṣṭhatastattṛpyati tasyānu tṛptiṃ tṛpyati prajayā paśubhirannādyena tejasā brahmavarcaseneti
अथ यां चतुर्थीं जुहुयात्तां जुहुयात्समानाय स्वाहेति समानस्तृप्यति
atha yāṃ caturthīṃ juhuyāttāṃ juhuyātsamānāya svāheti samānastṛpyati
समाने तृप्यति मनस्तृप्यति मनसि तृप्यति पर्जन्यस्तृप्यति पर्जन्ये तृप्यति विद्युत्तृप्यति विद्युति तृप्यन्त्यां यत्किंच विद्युच्च पर्जन्यश्चाधितिष्ठतस्तत्तृप्यति तस्यानु तृप्तिं तृप्यति प्रजया पशुभिरन्नाद्येन तेजसा ब्रह्मवर्चसेनेति
samāne tṛpyati manastṛpyati manasi tṛpyati parjanyastṛpyati parjanye tṛpyati vidyuttṛpyati vidyuti tṛpyantyāṃ yatkiṃca vidyucca parjanyaścādhitiṣṭhatastattṛpyati tasyānu tṛptiṃ tṛpyati prajayā paśubhirannādyena tejasā brahmavarcaseneti
अथ यां पञ्चमीं जुहुयात्तां जुहुयादुदानाय स्वाहेत्युदानस्तृप्यति
atha yāṃ pañcamīṃ juhuyāttāṃ juhuyādudānāya svāhetyudānastṛpyati
उदाने तृप्यति त्वक्तृप्यति त्वचि तृप्यन्त्यां वायुस्तृप्यति वायौ तृप्यत्याकाशस्तृप्यत्याकाशे तृप्यति यत्किंच वायुश्चाकाशश्चाधितिष्ठतस्तत्तृप्यति तस्यानु तृप्तिं तृप्यति प्रजया पशुभिरन्नाद्येन तेजसा ब्रह्मवर्चसेन
udāne tṛpyati tvaktṛpyati tvaci tṛpyantyāṃ vāyustṛpyati vāyau tṛpyatyākāśastṛpyatyākāśe tṛpyati yatkiṃca vāyuścākāśaścādhitiṣṭhatastattṛpyati tasyānu tṛptiṃ tṛpyati prajayā paśubhirannādyena tejasā brahmavarcasena
स य इदमविद्वाग्निहोत्रं जुहोति यथाङ्गारानपोह्य भस्मनि जुहुयात्तादृक्तत्स्यात्
sa ya idamavidvāgnihotraṃ juhoti yathāṅgārānapohya bhasmani juhuyāttādṛktatsyāt
अथ य एतदेवं विद्वानग्निहोत्रं जुहोति तस्य सर्वेषु लोकेषु सर्वेषु भूतेषु सर्वेष्वात्मसु हुतं भवति
atha ya etadevaṃ vidvānagnihotraṃ juhoti tasya sarveṣu lokeṣu sarveṣu bhūteṣu sarveṣvātmasu hutaṃ bhavati
तद्यथेषीकातूलमग्नौ प्रोतं प्रदूयेतैवंहास्य सर्वे पाप्मानः प्रदूयन्ते य एतदेवं विद्वानग्निहोत्रं जुहोति
tadyatheṣīkātūlamagnau protaṃ pradūyetaivaṃhāsya sarve pāpmānaḥ pradūyante ya etadevaṃ vidvānagnihotraṃ juhoti
तस्मादु हैवंविद्यद्यपि चण्डालायोच्छिष्टं प्रयच्छेदात्मनि हैवास्य तद्वैश्वानरे हुतं स्यादिति तदेष श्लोकः
tasmādu haivaṃvidyadyapi caṇḍālāyocchiṣṭaṃ prayacchedātmani haivāsya tadvaiśvānare hutaṃ syāditi tadeṣa ślokaḥ
यथेह क्षुधिता बाला मातरं पर्युपासत एवं सर्वाणि भूतान्यग्निहोत्रमुपासत इत्यग्निहोत्रमुपासत इति
yatheha kṣudhitā bālā mātaraṃ paryupāsata evaṃ sarvāṇi bhūtānyagnihotramupāsata ityagnihotramupāsata iti