Sant Seva ParishadSant Seva ParishadSSP · sant seva

Chandogya Upanishad · Chapter 1

Prapathaka 1

प्रथमः प्रपाठकः

On the udgitha and the syllable OM.

107 verses

📖 Book View
  1. ॐ आप्यायन्तु ममाङ्गानि वाक्प्राणश्चक्षुः श्रोत्रमथो बलमिन्द्रियाणि च सर्वाणि सर्वं ब्रह्मोपनिषदं माहं ब्रह्म निराकुर्यां मा मा ब्रह्म निराकरोदनिराकरणमस्त्वनिराकरणं मेऽस्तु तदात्मनि निरते य उपनिषत्सु धर्मास्ते मयि सन्तु ते मयि सन्तु ॥ॐ शान्तिः शान्तिः शान्तिः ॥ ओमित्येतदक्षरमुद्गीथमुपासीत ओमिति ह्युद्गायति तस्योपव्याख्यानम् ॥1॥

  2. एषां भूतानां पृथिवी रसः पृथिव्या अपो रसोऽपामोषधयो रस ओषधीनां पुरुषो रसः पुरुषस्य वाग्रसो वाच ऋग्रस ऋचः साम रसः सान्न उद्गीथो रसः ॥2॥

  3. स एष रसानाँठ रसतमः परमः परार्ध्योऽष्टमो यदुद्गीथः ॥3॥

  4. OM ApyAyantu mamA~NgAni vAkprANashchakShuH shrotramatho balamindriyANi cha sarvANi | sarvaM brahmaupaniShadaM mAhaM brahma nirAkuryAM mA mA brahma nirAkarodanirAkaraNamastvanirAkaraNaMM me.astu | tadAtmani nirate ya upaniShatsu dharmAste mayi santu te mayi santu || || OM shAntiH shAntiH shAntiH || omityetadakSharamudgIthamupAsIta | omiti hyudgAyati tasyopavyAkhyAnam

    OM ApyAyantu mamA~NgAni vAkprANashchakShuH shrotramatho balamindriyANi cha sarvANi | sarvaM brahmaupaniShadaM mAhaM brahma nirAkuryAM mA mA brahma nirAkarodanirAkaraNamastvanirAkaraNaMM me.astu | tadAtmani nirate ya upaniShatsu dharmAste mayi santu te mayi santu || || OM shAntiH shAntiH shAntiH || omityetadakSharamudgIthamupAsIta | omiti hyudgAyati tasyopavyAkhyAnam

  5. एषां भूतानां पृथिवी रसः पृथिव्या अपो रसः । अपामोषधयो रस ओषधीनां पुरुषो रसः पुरुषस्य वाग्रसो वाच ऋग्रस ऋचः साम रसः साम्न उद्गीथो रसः

    eṣāṃ bhūtānāṃ pṛthivī rasaḥ pṛthivyā apo rasaḥ | apāmoṣadhayo rasa oṣadhīnāṃ puruṣo rasaḥ puruṣasya vāgraso vāca ṛgrasa ṛcaḥ sāma rasaḥ sāmna udgītho rasaḥ

  6. स एष रसानांरसतमः परमः परार्ध्योऽष्टमो यदुद्गीथः

    sa eṣa rasānāṃrasatamaḥ paramaḥ parārdhyo'ṣṭamo yadudgīthaḥ

  7. कतमा कतमर्क्कतमत्कतमत्साम कतमः कतम उद्गीथ इति विमृष्टं भवति

    katamā katamarkkatamatkatamatsāma katamaḥ katama udgītha iti vimṛṣṭaṃ bhavati

  8. वागेवर्क्प्राणः सामोमित्येतदक्षरमुद्गीथः । तद्वा एतन्मिथुनं यद्वाक्च प्राणश्चर्क्च साम च

    vāgevarkprāṇaḥ sāmomityetadakṣaramudgīthaḥ | tadvā etanmithunaṃ yadvākca prāṇaścarkca sāma ca

  9. तदेतन्मिथुनमोमित्येतस्मिन्नक्षरे संसृज्यते यदा वै मिथुनौ समागच्छत आपयतो वै तावन्योन्यस्य कामम्

    tadetanmithunamomityetasminnakṣare saṃsṛjyate yadā vai mithunau samāgacchata āpayato vai tāvanyonyasya kāmam

  10. आपयिता ह वै कामानां भवति य एतदेवं विद्वानक्षरमुद्गीथमुपास्ते

    āpayitā ha vai kāmānāṃ bhavati ya etadevaṃ vidvānakṣaramudgīthamupāste

  11. तद्वा एतदनुज्ञाक्षरं यद्धि किंचानुजानात्योमित्येव तदाहैषो एव समृद्धिर्यदनुज्ञा समर्धयिता ह वै कामानां भवति य एतदेवं विद्वानक्षरमुद्गीथमुपास्ते

    tadvā etadanujñākṣaraṃ yaddhi kiṃcānujānātyomityeva tadāhaiṣo eva samṛddhiryadanujñā samardhayitā ha vai kāmānāṃ bhavati ya etadevaṃ vidvānakṣaramudgīthamupāste

  12. तेनेयं त्रयीविद्या वर्तते ओमित्याश्रावयत्योमिति शंसत्योमित्युद्गायत्येतस्यैवाक्षरस्यापचित्यै महिम्ना रसेन

    teneyaṃ trayīvidyā vartate omityāśrāvayatyomiti śaṃsatyomityudgāyatyetasyaivākṣarasyāpacityai mahimnā rasena

  13. तेनोभौ कुरुतो यश्चैतदेवं वेद यश्च न वेद । नाना तु विद्या चाविद्या च यदेव विद्यया करोति श्रद्धयोपनिषदा तदेव वीर्यवत्तरं भवतीति खल्वेतस्यैवाक्षरस्योपव्याख्यानं भवति

    tenobhau kuruto yaścaitadevaṃ veda yaśca na veda | nānā tu vidyā cāvidyā ca yadeva vidyayā karoti śraddhayopaniṣadā tadeva vīryavattaraṃ bhavatīti khalvetasyaivākṣarasyopavyākhyānaṃ bhavati

  14. देवासुरा ह वै यत्र संयेतिरे उभये प्राजापत्यास्तद्ध देवा उद्गीथमाजह्रुरनेनैनानभिभविष्याम इति

    devāsurā ha vai yatra saṃyetire ubhaye prājāpatyāstaddha devā udgīthamājahruranenainānabhibhaviṣyāma iti

  15. ते ह नासिक्यं प्राणमुद्गीथमुपासांचक्रिरे तं हासुराः पाप्मना विविधुस्तस्मात्तेनोभयं जिघ्रति सुरभि च दुर्गन्धि च पाप्मना ह्येष विद्धः

    te ha nāsikyaṃ prāṇamudgīthamupāsāṃcakrire taṃ hāsurāḥ pāpmanā vividhustasmāttenobhayaṃ jighrati surabhi ca durgandhi ca pāpmanā hyeṣa viddhaḥ

  16. अथ ह वाचमुद्गीथमुपासांचक्रिरे तां हासुराः पाप्मना विविधुस्तस्मात्तयोभयं वदति सत्यं चानृतं च पाप्मना ह्येषा विद्धा

    atha ha vācamudgīthamupāsāṃcakrire tāṃ hāsurāḥ pāpmanā vividhustasmāttayobhayaṃ vadati satyaṃ cānṛtaṃ ca pāpmanā hyeṣā viddhā

  17. अथ ह चक्षुरुद्गीथमुपासांचक्रिरे तद्धासुराः पाप्मना विविधुस्तस्मात्तेनोभयं पश्यति दर्शनीयं चादर्शनीयं च पाप्मना ह्येतद्विद्धम्

    atha ha cakṣurudgīthamupāsāṃcakrire taddhāsurāḥ pāpmanā vividhustasmāttenobhayaṃ paśyati darśanīyaṃ cādarśanīyaṃ ca pāpmanā hyetadviddham

  18. अथ ह श्रोत्रमुद्गीथमुपासांचक्रिरे तद्धासुराः पाप्मना विविधुस्तस्मात्तेनोभयं शृणोति श्रवणीयं चाश्रवणीयं च पाप्मना ह्येतद्विद्धम्

    atha ha śrotramudgīthamupāsāṃcakrire taddhāsurāḥ pāpmanā vividhustasmāttenobhayaṃ śṛṇoti śravaṇīyaṃ cāśravaṇīyaṃ ca pāpmanā hyetadviddham

  19. अथ ह मन उद्गीथमुपासांचक्रिरे तद्धासुराः पाप्मना विविधुस्तस्मात्तेनोभयंसंकल्पते संकल्पनीयंच चासंकल्पनीयं च पाप्मना ह्येतद्विद्धम्

    atha ha mana udgīthamupāsāṃcakrire taddhāsurāḥ pāpmanā vividhustasmāttenobhayaṃsaṃkalpate saṃkalpanīyaṃca cāsaṃkalpanīyaṃ ca pāpmanā hyetadviddham

  20. अथ ह य एवायं मुख्यः प्राणस्तमुद्गीथमुपासांचक्रिरे तंहासुरा ऋत्वा विदध्वंसुर्यथाश्मानमाखणमृत्वा विध्वंसेतैवम्

    atha ha ya evāyaṃ mukhyaḥ prāṇastamudgīthamupāsāṃcakrire taṃhāsurā ṛtvā vidadhvaṃsuryathāśmānamākhaṇamṛtvā vidhvaṃsetaivam

  21. यथाश्मानमाखणमृत्वा विध्वंसत एवं हैव स विध्वंसते य एवंविदि पापं कामयते यश्चैनमभिदासति स एषोऽश्माखणः

    yathāśmānamākhaṇamṛtvā vidhvaṃsata evaṃ haiva sa vidhvaṃsate ya evaṃvidi pāpaṃ kāmayate yaścainamabhidāsati sa eṣo'śmākhaṇaḥ

  22. नैवैतेन सुरभि न दुर्गन्धि विजानात्यपहतपाप्मा ह्येष तेन यदश्नाति यत्पिबति तेनेतरान्प्राणानवति एतमु एवान्ततोऽवित्त्वोत्क्रमति व्याददात्येवान्तत इति

    naivaitena surabhi na durgandhi vijānātyapahatapāpmā hyeṣa tena yadaśnāti yatpibati tenetarānprāṇānavati etamu evāntato'vittvotkramati vyādadātyevāntata iti

  23. तं हाङ्गिरा उद्गीथमुपासांचक्र एतमु एवाङ्गिरसं मन्यन्तेऽङ्गानां यद्रसः

    taṃ hāṅgirā udgīthamupāsāṃcakra etamu evāṅgirasaṃ manyante'ṅgānāṃ yadrasaḥ

  24. तेन तं ह बृहस्पतिरुद्गीथमुपासांचक्र एतमु एव बृहस्पतिं मन्यन्ते वाग्घि बृहती तस्या एष पतिः

    tena taṃ ha bṛhaspatirudgīthamupāsāṃcakra etamu eva bṛhaspatiṃ manyante vāgghi bṛhatī tasyā eṣa patiḥ

  25. तेन तं हायास्य उद्गीथमुपासांचक्र एतमु एवायास्यं मन्यन्त आस्याद्यदयते

    tena taṃ hāyāsya udgīthamupāsāṃcakra etamu evāyāsyaṃ manyanta āsyādyadayate

  26. तेन तंह बको दाल्भ्यो विदांचकार । स ह नैमिशीयानामुद्गाता बभूव स ह स्मैभ्यः कामानागायति

    tena taṃha bako dālbhyo vidāṃcakāra | sa ha naimiśīyānāmudgātā babhūva sa ha smaibhyaḥ kāmānāgāyati

  27. आगाता ह वै कामानां भवति य एतदेवं विद्वानक्षरमुद्गीथमुपास्त इत्यध्यात्मम्

    āgātā ha vai kāmānāṃ bhavati ya etadevaṃ vidvānakṣaramudgīthamupāsta ityadhyātmam

  28. अथाधिदैवतं य एवासौ तपति तमुद्गीथमुपासीतोद्यन्वा एष प्रजाभ्य उद्गायति । उद्यंस्तमो भयमपहन्त्यपहन्ता ह वै भयस्य तमसो भवति य एवं वेद

    athādhidaivataṃ ya evāsau tapati tamudgīthamupāsītodyanvā eṣa prajābhya udgāyati | udyaṃstamo bhayamapahantyapahantā ha vai bhayasya tamaso bhavati ya evaṃ veda

  29. समान उ एवायं चासौ चोष्णोऽयमुष्णोऽसौ स्वर इतीममाचक्षते स्वर इति प्रत्यास्वर इत्यमुं तस्माद्वा एतमिमममुं चोद्गीथमुपासीत

    samāna u evāyaṃ cāsau coṣṇo'yamuṣṇo'sau svara itīmamācakṣate svara iti pratyāsvara ityamuṃ tasmādvā etamimamamuṃ codgīthamupāsīta

  30. अथ खलु व्यानमेवोद्गीथमुपासीत यद्वै प्राणिति स प्राणो यदपानिति सोऽपानः । अथ यः प्राणापानयोः संधिः स व्यानो यो व्यानः सा वाक् । तस्मादप्राणन्ननपानन्वाचमभिव्याहरति

    atha khalu vyānamevodgīthamupāsīta yadvai prāṇiti sa prāṇo yadapāniti so'pānaḥ | atha yaḥ prāṇāpānayoḥ saṃdhiḥ sa vyāno yo vyānaḥ sā vāk | tasmādaprāṇannanapānanvācamabhivyāharati

  31. या वाक्सर्क्तस्मादप्राणन्ननपानन्नृचमभिव्याहरति यर्क्तत्साम तस्मादप्राणन्ननपानन्साम गायति यत्साम स उद्गीथस्तस्मादप्राणन्ननपानन्नुद्गायति

    yā vāksarktasmādaprāṇannanapānannṛcamabhivyāharati yarktatsāma tasmādaprāṇannanapānansāma gāyati yatsāma sa udgīthastasmādaprāṇannanapānannudgāyati

  32. अतो यान्यन्यानि वीर्यवन्ति कर्माणि यथाग्नेर्मन्थनमाजेः सरणं दृढस्य धनुष आयमनमप्राणन्ननपानंस्तानि करोत्येतस्य हेतोर्व्यानमेवोद्गीथमुपासीत

    ato yānyanyāni vīryavanti karmāṇi yathāgnermanthanamājeḥ saraṇaṃ dṛḍhasya dhanuṣa āyamanamaprāṇannanapānaṃstāni karotyetasya hetorvyānamevodgīthamupāsīta

  33. अथ खलूद्गीथाक्षराण्युपासीतोद्गीथ इति प्राण एवोत्प्राणेन ह्युत्तिष्ठति वाग्गीर्वाचो ह गिर इत्याचक्षतेऽन्नं थमन्ने हीदंसर्वंस्थितम्

    atha khalūdgīthākṣarāṇyupāsītodgītha iti prāṇa evotprāṇena hyuttiṣṭhati vāggīrvāco ha gira ityācakṣate'nnaṃ thamanne hīdaṃsarvaṃsthitam

  34. द्यौरेवोदन्तरिक्षं गीः पृथिवी थमादित्य एवोद्वायुर्गीरग्निस्थं सामवेद एवोद्यजुर्वेदो गीरृग्वेदस्थं दुग्धेऽस्मै वाग्दोहं यो वाचो दोहोऽन्नवानन्नादो भवति य एतान्येवं विद्वानुद्गीथाक्षराण्युपास्त उद्गीथ इति

    dyaurevodantarikṣaṃ gīḥ pṛthivī thamāditya evodvāyurgīragnisthaṃ sāmaveda evodyajurvedo gīrṛgvedasthaṃ dugdhe'smai vāgdohaṃ yo vāco doho'nnavānannādo bhavati ya etānyevaṃ vidvānudgīthākṣarāṇyupāsta udgītha iti

  35. अथ खल्वाशीःसमृद्धिरुपसरणानीत्युपासीत येन साम्ना स्तोष्यन्स्यात्तत्सामोपधावेत्

    atha khalvāśīḥsamṛddhirupasaraṇānītyupāsīta yena sāmnā stoṣyansyāttatsāmopadhāvet

  36. यस्यामृचि तामृचं यदार्षेयं तमृषिं यां देवतामभिष्टोष्यन्स्यात्तां देवतामुपधावेत्

    yasyāmṛci tāmṛcaṃ yadārṣeyaṃ tamṛṣiṃ yāṃ devatāmabhiṣṭoṣyansyāttāṃ devatāmupadhāvet

  37. येन च्छन्दसा स्तोष्यन्स्यात्तच्छन्द उपधावेद्येन स्तोमेन स्तोष्यमाणः स्यात्तंस्तोममुपधावेत्

    yena cchandasā stoṣyansyāttacchanda upadhāvedyena stomena stoṣyamāṇaḥ syāttaṃstomamupadhāvet

  38. यां दिशमभिष्टोष्यन्स्यात्तां दिशमुपधावेत्

    yāṃ diśamabhiṣṭoṣyansyāttāṃ diśamupadhāvet

  39. आत्मानमन्तत उपसृत्य स्तुवीत कामं ध्यायन्नप्रमत्तोऽभ्याशो ह यदस्मै स कामः समृध्येत यत्कामः स्तुवीतेति यत्कामः स्तुवीतेति

    ātmānamantata upasṛtya stuvīta kāmaṃ dhyāyannapramatto'bhyāśo ha yadasmai sa kāmaḥ samṛdhyeta yatkāmaḥ stuvīteti yatkāmaḥ stuvīteti

  40. ओमित्येतदक्षरमुद्गीथमुपासीतोमिति ह्युद्गायति तस्योपव्याख्यानम्

    omityetadakṣaramudgīthamupāsītomiti hyudgāyati tasyopavyākhyānam

  41. देवा वै मृत्योर्बिभ्यतस्त्रयीं विद्यां प्राविशंस्ते छन्दोभिरच्छादयन्यदेभिरच्छादयंस्तच्छन्दसां छन्दस्त्वम्

    devā vai mṛtyorbibhyatastrayīṃ vidyāṃ prāviśaṃste chandobhiracchādayanyadebhiracchādayaṃstacchandasāṃ chandastvam

  42. तानु तत्र मृत्युर्यथा मत्स्यमुदके परिपश्येदेवं पर्यपश्यदृचि साम्नि यजुषि । ते नु विदित्वोर्ध्वा ऋचः साम्नो यजुषः स्वरमेव प्राविशन्

    tānu tatra mṛtyuryathā matsyamudake paripaśyedevaṃ paryapaśyadṛci sāmni yajuṣi | te nu viditvordhvā ṛcaḥ sāmno yajuṣaḥ svarameva prāviśan

  43. यदा वा ऋचमाप्नोत्योमित्येवातिस्वरत्येवंसामैवं यजुरेष उ स्वरो यदेतदक्षरमेतदमृतमभयं तत्प्रविश्य देवा अमृता अभया अभवन्

    yadā vā ṛcamāpnotyomityevātisvaratyevaṃsāmaivaṃ yajureṣa u svaro yadetadakṣarametadamṛtamabhayaṃ tatpraviśya devā amṛtā abhayā abhavan

  44. स य एतदेवं विद्वानक्षरं प्रणौत्येतदेवाक्षरं स्वरममृतमभयं प्रविशति तत्प्रविश्य यदमृता देवास्तदमृतो भवति

    sa ya etadevaṃ vidvānakṣaraṃ praṇautyetadevākṣaraṃ svaramamṛtamabhayaṃ praviśati tatpraviśya yadamṛtā devāstadamṛto bhavati

  45. अथ खलु य उद्गीथः स प्रणवो यः प्रणवः स उद्गीथ इत्यसौ वा आदित्य उद्गीथ एष प्रणव ओमिति ह्येष स्वरन्नेति

    atha khalu ya udgīthaḥ sa praṇavo yaḥ praṇavaḥ sa udgītha ityasau vā āditya udgītha eṣa praṇava omiti hyeṣa svaranneti

  46. एतमु एवाहमभ्यगासिषं तस्मान्मम त्वमेकोऽसीति ह कौषीतकिः पुत्रमुवाच रश्मींस्त्वं पर्यावर्तयाद्बहवो वै ते भविष्यन्तीत्यधिदैवतम्

    etamu evāhamabhyagāsiṣaṃ tasmānmama tvameko'sīti ha kauṣītakiḥ putramuvāca raśmīṃstvaṃ paryāvartayādbahavo vai te bhaviṣyantītyadhidaivatam

  47. अथाध्यात्मं य एवायं मुख्यः प्राणस्तमुद्गीथमुपासीतोमिति ह्येष स्वरन्नेति

    athādhyātmaṃ ya evāyaṃ mukhyaḥ prāṇastamudgīthamupāsītomiti hyeṣa svaranneti

  48. एतमु एवाहमभ्यगासिषं तस्मान्मम त्वमेकोऽसीति ह कौषीतकिः पुत्रमुवाच प्राणांस्त्वं भूमानमभिगायताद्बहवो वै मे भविष्यन्तीति

    etamu evāhamabhyagāsiṣaṃ tasmānmama tvameko'sīti ha kauṣītakiḥ putramuvāca prāṇāṃstvaṃ bhūmānamabhigāyatādbahavo vai me bhaviṣyantīti

  49. अथ खलु य उद्गीथः स प्रणवो यः प्रणवः स उद्गीथ इति होतृषदनाद्धैवापि दुरुद्गीथमनुसमाहरतीत्यनुसमाहरतीति

    atha khalu ya udgīthaḥ sa praṇavo yaḥ praṇavaḥ sa udgītha iti hotṛṣadanāddhaivāpi durudgīthamanusamāharatītyanusamāharatīti

  50. इयमेवर्गग्निः साम तदेतदेतस्यामृच्यध्यूढ़ं साम तस्मादृच्यध्यूढंसाम गीयत इयमेव साग्निरमस्तत्साम

    iyamevargagniḥ sāma tadetadetasyāmṛcyadhyūr̤haṃ sāma tasmādṛcyadhyūḍhaṃsāma gīyata iyameva sāgniramastatsāma

  51. अन्तरिक्षमेवर्ग्वायुः साम तदेतदेतस्यामृच्यध्यूढं साम तस्मादृच्यध्यूढं साम गीयतेऽन्तरिक्षमेव सा वायुरमस्तत्साम

    antarikṣamevargvāyuḥ sāma tadetadetasyāmṛcyadhyūḍhaṃ sāma tasmādṛcyadhyūḍhaṃ sāma gīyate'ntarikṣameva sā vāyuramastatsāma

  52. द्यौरेवर्गादित्यः साम तदेतदेतस्यामृच्यध्यूढं साम तस्मादृच्यध्यूढं साम गीयते द्यौरेव सादित्योऽमस्तत्साम

    dyaurevargādityaḥ sāma tadetadetasyāmṛcyadhyūḍhaṃ sāma tasmādṛcyadhyūḍhaṃ sāma gīyate dyaureva sādityo'mastatsāma

  53. नक्षत्रान्येवर्क्चन्द्रमाः साम तदेतदेतस्यामृच्यध्यूढं साम तस्मादृच्यध्यूढं साम गीयते नक्षत्राण्येव सा चन्द्रमा अमस्तत्साम

    nakṣatrānyevarkcandramāḥ sāma tadetadetasyāmṛcyadhyūḍhaṃ sāma tasmādṛcyadhyūḍhaṃ sāma gīyate nakṣatrāṇyeva sā candramā amastatsāma

  54. अथ यदेतदादित्यस्य शुक्लं भाः सैवर्गथ यन्नीलं परः कृष्णं तत्साम तदेतदेतस्यामृच्यध्यूढं साम तस्मादृच्यध्यूढं साम गीयते

    atha yadetadādityasya śuklaṃ bhāḥ saivargatha yannīlaṃ paraḥ kṛṣṇaṃ tatsāma tadetadetasyāmṛcyadhyūḍhaṃ sāma tasmādṛcyadhyūḍhaṃ sāma gīyate

  55. अथ यदेवैतदादित्यस्य शुक्लं भाः सैव साथ यन्नीलं परः कृष्णं तदमस्तत्सामाथ य एषोऽन्तरादित्ये हिरण्मयः पुरुषो दृश्यते हिरण्यश्मश्रुर्हिरण्यकेश आप्रणस्वात्सर्व एव सुवर्णः

    atha yadevaitadādityasya śuklaṃ bhāḥ saiva sātha yannīlaṃ paraḥ kṛṣṇaṃ tadamastatsāmātha ya eṣo'ntarāditye hiraṇmayaḥ puruṣo dṛśyate hiraṇyaśmaśrurhiraṇyakeśa āpraṇasvātsarva eva suvarṇaḥ

  56. तस्य यथा कप्यासं पुण्डरीकमेवमक्षिणी तस्योदिति नाम स एष सर्वेभ्यः पाप्मभ्य उदित उदेति ह वै सर्वेभ्यः पाप्मभ्यो य एवं वेद

    tasya yathā kapyāsaṃ puṇḍarīkamevamakṣiṇī tasyoditi nāma sa eṣa sarvebhyaḥ pāpmabhya udita udeti ha vai sarvebhyaḥ pāpmabhyo ya evaṃ veda

  57. तस्यर्क्च साम च गेष्णौ तस्मादुद्गीथस्तस्मात्त्वेवोद्गातैतस्य हि गाता स एष ये चामुष्मात्पराञ्चो लोकास्तेषां चेष्टे देवकामानां चेत्यधिदैवतम्

    tasyarkca sāma ca geṣṇau tasmādudgīthastasmāttvevodgātaitasya hi gātā sa eṣa ye cāmuṣmātparāñco lokāsteṣāṃ ceṣṭe devakāmānāṃ cetyadhidaivatam

  58. अथाध्यात्मं वागेवर्क्प्राणः साम तदेतदेतस्यामृच्यध्यूढं साम तस्मादृच्यध्यूढंसाम गीयते। वागेव सा प्राणोऽमस्तत्साम

    athādhyātmaṃ vāgevarkprāṇaḥ sāma tadetadetasyāmṛcyadhyūḍhaṃ sāma tasmādṛcyadhyūḍhaṃsāma gīyate| vāgeva sā prāṇo'mastatsāma

  59. चक्षुरेवर्गात्मा साम तदेतदेतस्यामृच्यध्यूढंसाम तस्मादृच्यध्यूढंसाम गीयते । चक्षुरेव सात्मामस्तत्साम

    cakṣurevargātmā sāma tadetadetasyāmṛcyadhyūḍhaṃsāma tasmādṛcyadhyūḍhaṃsāma gīyate | cakṣureva sātmāmastatsāma

  60. श्रोत्रमेवर्ङ्मनः साम तदेतदेतस्यामृच्यध्यूढंसाम तस्मादृच्यध्यूढंसाम गीयते । श्रोत्रमेव सा मनोऽमस्तत्साम

    śrotramevarṅmanaḥ sāma tadetadetasyāmṛcyadhyūḍhaṃsāma tasmādṛcyadhyūḍhaṃsāma gīyate | śrotrameva sā mano'mastatsāma

  61. अथ यदेतदक्ष्णः शुक्लं भाः सैवर्गथ यन्नीलं परः कृष्णं तत्साम तदेतदेतस्यामृच्यध्यूढंसाम तस्मादृच्यध्यूढंसाम गीयते । अथ यदेवैतदक्ष्णः शुक्लं भाः सैव साथ यन्नीलं परः कृष्णं तदमस्तत्साम

    atha yadetadakṣṇaḥ śuklaṃ bhāḥ saivargatha yannīlaṃ paraḥ kṛṣṇaṃ tatsāma tadetadetasyāmṛcyadhyūḍhaṃsāma tasmādṛcyadhyūḍhaṃsāma gīyate | atha yadevaitadakṣṇaḥ śuklaṃ bhāḥ saiva sātha yannīlaṃ paraḥ kṛṣṇaṃ tadamastatsāma

  62. अथ य एषोऽन्तरक्षिणि पुरुषो दृश्यते सैवर्क्तत्साम तदुक्थं तद्यजुस्तद्ब्रह्म तस्यैतस्य तदेव रूपं यदमुष्य रूपं यावमुष्य गेष्णौ तौ गेष्णौ यन्नाम तन्नाम

    atha ya eṣo'ntarakṣiṇi puruṣo dṛśyate saivarktatsāma tadukthaṃ tadyajustadbrahma tasyaitasya tadeva rūpaṃ yadamuṣya rūpaṃ yāvamuṣya geṣṇau tau geṣṇau yannāma tannāma

  63. स एष ये चैतस्मादर्वाञ्चो लोकास्तेषां चेष्टे मनुष्यकामानां चेति तद्य इमे वीणायां गायन्त्येतं ते गायन्ति तस्मात्ते धनसनयः

    sa eṣa ye caitasmādarvāñco lokāsteṣāṃ ceṣṭe manuṣyakāmānāṃ ceti tadya ime vīṇāyāṃ gāyantyetaṃ te gāyanti tasmātte dhanasanayaḥ

  64. अथ य एतदेवं विद्वान्साम गायत्युभौ स गायति सोऽमुनैव स एष चामुष्मात्पराञ्चो लोकास्तांश्चाप्नोति देवकामांश्च

    atha ya etadevaṃ vidvānsāma gāyatyubhau sa gāyati so'munaiva sa eṣa cāmuṣmātparāñco lokāstāṃścāpnoti devakāmāṃśca

  65. अथानेनैव ये चैतस्मादर्वाञ्चो लोकास्तांश्चाप्नोति मनुष्यकामांश्च तस्मादु हैवंविदुद्गाता ब्रूयात्

    athānenaiva ye caitasmādarvāñco lokāstāṃścāpnoti manuṣyakāmāṃśca tasmādu haivaṃvidudgātā brūyāt

  66. कं ते काममागायानीत्येष ह्येव कामागानस्येष्टे य एवं विद्वान्साम गायति साम गायति

    kaṃ te kāmamāgāyānītyeṣa hyeva kāmāgānasyeṣṭe ya evaṃ vidvānsāma gāyati sāma gāyati

  67. त्रयो होद्गीथे कुशला बभूवुः शिलकः शालावत्यश्चैकितायनो दाल्भ्यः प्रवाहणो जैवलिरिति ते होचुरुद्गीथे वै कुशलाः स्मो हन्तोद्गीथे कथां वदाम इति

    trayo hodgīthe kuśalā babhūvuḥ śilakaḥ śālāvatyaścaikitāyano dālbhyaḥ pravāhaṇo jaivaliriti te hocurudgīthe vai kuśalāḥ smo hantodgīthe kathāṃ vadāma iti

  68. तथेति ह समुपविविशुः स ह प्रावहणो जैवलिरुवाच भगवन्तावग्रे वदतां ब्राह्मणयोर्वदतोर्वाचं श्रोष्यामीति

    tatheti ha samupaviviśuḥ sa ha prāvahaṇo jaivaliruvāca bhagavantāvagre vadatāṃ brāhmaṇayorvadatorvācaṃ śroṣyāmīti

  69. स ह शिलकः शालावत्यश्चैकितायनं दाल्भ्यमुवाच हन्त त्वा पृच्छानीति पृच्छेति होवाच

    sa ha śilakaḥ śālāvatyaścaikitāyanaṃ dālbhyamuvāca hanta tvā pṛcchānīti pṛccheti hovāca

  70. का साम्नो गतिरिति स्वर इति होवाच स्वरस्य का गतिरिति प्राण इति होवाच प्राणस्य का गतिरित्यन्नमिति होवाचान्नस्य का गतिरित्याप इति होवाच

    kā sāmno gatiriti svara iti hovāca svarasya kā gatiriti prāṇa iti hovāca prāṇasya kā gatirityannamiti hovācānnasya kā gatirityāpa iti hovāca

  71. अपां का गतिरित्यसौ लोक इति होवाचामुष्य लोकस्य का गतिरिति न स्वर्गं लोकमिति नयेदिति होवाच स्वर्गं वयं लोकं सामाभिसंस्थापयामः स्वर्गसंस्तावंहि सामेति

    apāṃ kā gatirityasau loka iti hovācāmuṣya lokasya kā gatiriti na svargaṃ lokamiti nayediti hovāca svargaṃ vayaṃ lokaṃ sāmābhisaṃsthāpayāmaḥ svargasaṃstāvaṃhi sāmeti

  72. तं ह शिलकः शालावत्यश्चैकितायनं दाल्भ्यमुवाचाप्रतिष्ठितं वै किल ते दाल्भ्य साम यस्त्वेतर्हि ब्रूयान्मूर्धा ते विपतिष्यतीति मूर्धा ते विपतेदिति

    taṃ ha śilakaḥ śālāvatyaścaikitāyanaṃ dālbhyamuvācāpratiṣṭhitaṃ vai kila te dālbhya sāma yastvetarhi brūyānmūrdhā te vipatiṣyatīti mūrdhā te vipatediti

  73. हन्ताहमेतद्भगवतो वेदानीति विद्धीति होवाचामुष्य लोकस्य का गतिरित्ययं लोक इति होवाचास्य लोकस्य का गतिरिति न प्रतिष्ठां लोकमिति नयेदिति होवाच प्रतिष्ठां वयं लोकं सामाभिसंस्थापयामः प्रतिष्ठासंस्तावं हि सामेति

    hantāhametadbhagavato vedānīti viddhīti hovācāmuṣya lokasya kā gatirityayaṃ loka iti hovācāsya lokasya kā gatiriti na pratiṣṭhāṃ lokamiti nayediti hovāca pratiṣṭhāṃ vayaṃ lokaṃ sāmābhisaṃsthāpayāmaḥ pratiṣṭhāsaṃstāvaṃ hi sāmeti

  74. तं ह प्रवाहणो जैवलिरुवाचान्तवद्वै किल ते शालावत्य साम यस्त्वेतर्हि ब्रूयान्मूर्धा ते विपतिष्यतीति मूर्धा ते विपतेदिति हन्ताहमेतद्भगवतो वेदानीति विद्धीति होवाच

    taṃ ha pravāhaṇo jaivaliruvācāntavadvai kila te śālāvatya sāma yastvetarhi brūyānmūrdhā te vipatiṣyatīti mūrdhā te vipatediti hantāhametadbhagavato vedānīti viddhīti hovāca

  75. अस्य लोकस्य का गतिरित्याकाश इति होवाच सर्वाणि ह वा इमानि भूतान्याकाशादेव समुत्पद्यन्त आकाशं प्रत्यस्तं यन्त्याकाशो ह्येवैभ्यो ज्यायानकाशः परायणम्

    asya lokasya kā gatirityākāśa iti hovāca sarvāṇi ha vā imāni bhūtānyākāśādeva samutpadyanta ākāśaṃ pratyastaṃ yantyākāśo hyevaibhyo jyāyānakāśaḥ parāyaṇam

  76. स एष परोवरीयानुद्गीथः स एषोऽनन्तः परोवरीयो हास्य भवति परोवरीयसो ह लोकाञ्जयति य एतदेवं विद्वान्परोवरीयांसमुद्गीथमुपास्ते

    sa eṣa parovarīyānudgīthaḥ sa eṣo'nantaḥ parovarīyo hāsya bhavati parovarīyaso ha lokāñjayati ya etadevaṃ vidvānparovarīyāṃsamudgīthamupāste

  77. तं हैतमतिधन्वा शौनक उदरशाण्डिल्यायोक्त्वोवाच यावत्त एनं प्रजायामुद्गीथं वेदिष्यन्ते परोवरीयो हैभ्यस्तावदस्मिंल्लोके जीवनं भविष्यति

    taṃ haitamatidhanvā śaunaka udaraśāṇḍilyāyoktvovāca yāvatta enaṃ prajāyāmudgīthaṃ vediṣyante parovarīyo haibhyastāvadasmiṃlloke jīvanaṃ bhaviṣyati

  78. तथामुष्मिंल्लोके लोक इति स य एतमेवं विद्वानुपास्ते परोवरीय एव हास्यास्मिंल्लोके जीवनं भवति तथामुष्मिंल्लोके लोक इति लोके लोक इति

    tathāmuṣmiṃlloke loka iti sa ya etamevaṃ vidvānupāste parovarīya eva hāsyāsmiṃlloke jīvanaṃ bhavati tathāmuṣmiṃlloke loka iti loke loka iti

  79. मटचीहतेषु कुरुष्वाटिक्या सह जाययोषस्तिर्ह चाक्रायण इभ्यग्रामे प्रद्राणक उवास

    maṭacīhateṣu kuruṣvāṭikyā saha jāyayoṣastirha cākrāyaṇa ibhyagrāme pradrāṇaka uvāsa

  80. स हेभ्यं कुल्माषान्खादन्तं बिभिक्षे तं होवाच । नेतोऽन्ये विद्यन्ते यच्च ये म इम उपनिहिता इति

    sa hebhyaṃ kulmāṣānkhādantaṃ bibhikṣe taṃ hovāca | neto'nye vidyante yacca ye ma ima upanihitā iti

  81. एतेषां मे देहीति होवाच तानस्मै प्रददौ हन्तानुपानमित्युच्छिष्टं वै मे पीतंस्यादिति होवाच

    eteṣāṃ me dehīti hovāca tānasmai pradadau hantānupānamityucchiṣṭaṃ vai me pītaṃsyāditi hovāca

  82. न स्विदेतेऽप्युच्छिष्टा इति न वा अजीविष्यमिमानखादन्निति होवाच कामो म उदपानमिति

    na svidete'pyucchiṣṭā iti na vā ajīviṣyamimānakhādanniti hovāca kāmo ma udapānamiti

  83. स ह खादित्वातिशेषाञ्जायाया आजहार साग्र एव सुभिक्षा बभूव तान्प्रतिगृह्य निदधौ

    sa ha khāditvātiśeṣāñjāyāyā ājahāra sāgra eva subhikṣā babhūva tānpratigṛhya nidadhau

  84. स ह प्रातः संजिहान उवाच यद्बतान्नस्य लभेमहि लभेमहि धनमात्रांराजासौ यक्ष्यते स मा सर्वैरार्त्विज्यैर्वृणीतेति

    sa ha prātaḥ saṃjihāna uvāca yadbatānnasya labhemahi labhemahi dhanamātrāṃrājāsau yakṣyate sa mā sarvairārtvijyairvṛṇīteti

  85. तं जायोवाच हन्त पत इम एव कुल्माषा इति तान्खादित्वामुं यज्ञं विततमेयाय

    taṃ jāyovāca hanta pata ima eva kulmāṣā iti tānkhāditvāmuṃ yajñaṃ vitatameyāya

  86. तत्रोद्गातॄनास्तावे स्तोष्यमाणानुपोपविवेश स ह प्रस्तोतारमुवाच

    tatrodgātṝnāstāve stoṣyamāṇānupopaviveśa sa ha prastotāramuvāca

  87. प्रस्तोतर्या देवता प्रस्तावमन्वायत्ता तां चेदविद्वान्प्रस्तोष्यसि मूर्धा ते विपतिष्यतीति

    prastotaryā devatā prastāvamanvāyattā tāṃ cedavidvānprastoṣyasi mūrdhā te vipatiṣyatīti

  88. एवमेवोद्गातारमुवाचोद्गातर्या देवतोद्गीथमन्वायत्ता तां चेदविद्वानुद्गास्यसि मूर्धा ते विपतिष्यतीति

    evamevodgātāramuvācodgātaryā devatodgīthamanvāyattā tāṃ cedavidvānudgāsyasi mūrdhā te vipatiṣyatīti

  89. एवमेव प्रतिहर्तारमुवाच प्रतिहर्तर्या देवता प्रतिहारमन्वायत्ता तां चेदविद्वान्प्रतिहरिष्यसि मूर्धा ते विपतिष्यतीति ते ह समारतास्तूष्णीमासांचक्रिरे

    evameva pratihartāramuvāca pratihartaryā devatā pratihāramanvāyattā tāṃ cedavidvānpratihariṣyasi mūrdhā te vipatiṣyatīti te ha samāratāstūṣṇīmāsāṃcakrire

  90. अथ हैनं यजमान उवाच भगवन्तं वा अहं विविदिषाणीत्युषस्तिरस्मि चाक्रायण इति होवाच

    atha hainaṃ yajamāna uvāca bhagavantaṃ vā ahaṃ vividiṣāṇītyuṣastirasmi cākrāyaṇa iti hovāca

  91. स होवाच भगवन्तं वा अहमेभिः सर्वैरार्त्विज्यैः पर्यैषिषं भगवतो वा अहमवित्त्यान्यानवृषि

    sa hovāca bhagavantaṃ vā ahamebhiḥ sarvairārtvijyaiḥ paryaiṣiṣaṃ bhagavato vā ahamavittyānyānavṛṣi

  92. भगवांस्त्वेव मे सर्वैरार्त्विज्यैरिति तथेत्यथ तर्ह्येत एव समतिसृष्टाः स्तुवतां यावत्त्वेभ्यो धनं दद्यास्तावन्मम दद्या इति तथेति ह यजमान उवाच

    bhagavāṃstveva me sarvairārtvijyairiti tathetyatha tarhyeta eva samatisṛṣṭāḥ stuvatāṃ yāvattvebhyo dhanaṃ dadyāstāvanmama dadyā iti tatheti ha yajamāna uvāca

  93. अथ हैनं प्रस्तोतोपससाद प्रस्तोतर्या देवता प्रस्तावमन्वायत्ता तां चेदविद्वान्प्रस्तोष्यसि मूर्धा ते विपतिष्यतीति मा भगवानवोचत्कतमा सा देवतेति

    atha hainaṃ prastotopasasāda prastotaryā devatā prastāvamanvāyattā tāṃ cedavidvānprastoṣyasi mūrdhā te vipatiṣyatīti mā bhagavānavocatkatamā sā devateti

  94. प्राण इति होवाच सर्वाणि ह वा इमानि भूतानि प्राणमेवाभिसंविशन्ति प्राणमभ्युज्जिहते सैषा देवता प्रस्तावमन्वायत्ता तां चेदविद्वान्प्रास्तोष्यो मूर्धा ते व्यपतिष्यत्तथोक्तस्य मयेति

    prāṇa iti hovāca sarvāṇi ha vā imāni bhūtāni prāṇamevābhisaṃviśanti prāṇamabhyujjihate saiṣā devatā prastāvamanvāyattā tāṃ cedavidvānprāstoṣyo mūrdhā te vyapatiṣyattathoktasya mayeti

  95. अथ हैनमुद्गातोपससादोद्गातर्या देवतोद्गीथमन्वायत्ता तां चेदविद्वानुद्गास्यसि मूर्धा ते विपतिष्यतीति मा भगवानवोचत्कतमा सा देवतेति

    atha hainamudgātopasasādodgātaryā devatodgīthamanvāyattā tāṃ cedavidvānudgāsyasi mūrdhā te vipatiṣyatīti mā bhagavānavocatkatamā sā devateti

  96. आदित्य इति होवाच सर्वाणि ह वा इमानि भूतान्यादित्यमुच्चैः सन्तं गायन्ति सैषा देवतोद्गीथमन्वायत्ता तां चेदविद्वानुदगास्यो मूर्धा ते व्यपतिष्यत्तथोक्तस्य मयेति

    āditya iti hovāca sarvāṇi ha vā imāni bhūtānyādityamuccaiḥ santaṃ gāyanti saiṣā devatodgīthamanvāyattā tāṃ cedavidvānudagāsyo mūrdhā te vyapatiṣyattathoktasya mayeti

  97. अथ हैनं प्रतिहर्तोपससाद प्रतिहर्तर्या देवता प्रतिहारमन्वायत्ता तां चेदविद्वान्प्रतिहरिष्यसि मूर्धा ते विपतिष्यतीति मा भगवानवोचत्कतमा सा देवतेति

    atha hainaṃ pratihartopasasāda pratihartaryā devatā pratihāramanvāyattā tāṃ cedavidvānpratihariṣyasi mūrdhā te vipatiṣyatīti mā bhagavānavocatkatamā sā devateti

  98. अन्नमिति होवाच सर्वाणि ह वा इमानि भूतन्यन्नमेव प्रतिहरमाणानि जीवन्ति सैषा देवता प्रतिहारमन्वायत्ता तां चेदविद्वान्प्रत्यहरिष्यो मूर्धा ते व्यपतिष्यत्तथोक्तस्य मयेति तथोक्तस्य मयेति

    annamiti hovāca sarvāṇi ha vā imāni bhūtanyannameva pratiharamāṇāni jīvanti saiṣā devatā pratihāramanvāyattā tāṃ cedavidvānpratyahariṣyo mūrdhā te vyapatiṣyattathoktasya mayeti tathoktasya mayeti

  99. अथातः शौव उद्गीथस्तद्ध बको दाल्भ्यो ग्लावो वा मैत्रेयः स्वाध्यायमुद्वव्राज

    athātaḥ śauva udgīthastaddha bako dālbhyo glāvo vā maitreyaḥ svādhyāyamudvavrāja

  100. तस्मै श्वा श्वेतः प्रादुर्बभूव तमन्ये श्वान उपसमेत्योचुरन्नं नो भगवानागायत्वशनायामवा इति

    tasmai śvā śvetaḥ prādurbabhūva tamanye śvāna upasametyocurannaṃ no bhagavānāgāyatvaśanāyāmavā iti

  101. तान्होवाचेहैव मा प्रातरुपसमीयातेति तद्ध बको दाल्भ्यो ग्लावो वा मैत्रेयः प्रतिपालयांचकार

    tānhovācehaiva mā prātarupasamīyāteti taddha bako dālbhyo glāvo vā maitreyaḥ pratipālayāṃcakāra

  102. ते ह यथैवेदं बहिष्पवमानेन स्तोष्यमाणाः संरब्धाः सर्पन्तीत्येवमाससृपुस्ते ह समुपविश्य हिं चक्रुः

    te ha yathaivedaṃ bahiṣpavamānena stoṣyamāṇāḥ saṃrabdhāḥ sarpantītyevamāsasṛpuste ha samupaviśya hiṃ cakruḥ

  103. ओ३मदा३मों३पिबा३मों३ देवो वरुणः प्रजपतिः सविता२न्नमिहा२हरदन्नपते३ऽन्नमिहा २हरा२हरो३मिति

    o3madā3moṃ3pibā3moṃ3 devo varuṇaḥ prajapatiḥ savitā2nnamihā2haradannapate3'nnamihā 2harā2haro3miti

  104. अयं वाव लोको हाउकारः वायुर्हाइकारश्चन्द्रमा अथकारः । आत्मेहकारोऽग्निरीकारः

    ayaṃ vāva loko hāukāraḥ vāyurhāikāraścandramā athakāraḥ | ātmehakāro'gnirīkāraḥ

  105. आदित्य ऊकारो निहव एकारो विश्वे देवा औहोयिकारः प्रजपतिर्हिंकारः प्राणः स्वरोऽन्नं या वाग्विराट्

    āditya ūkāro nihava ekāro viśve devā auhoyikāraḥ prajapatirhiṃkāraḥ prāṇaḥ svaro'nnaṃ yā vāgvirāṭ

  106. अनिरुक्तस्त्रयोदशः स्तोभः संचरो हुंकारः

    aniruktastrayodaśaḥ stobhaḥ saṃcaro huṃkāraḥ

  107. दुग्धेऽस्मै वाग्दोहं यो वाचो दोहोऽन्नवानन्नादो भवति य एतामेवंसाम्नामुपनिषदं वेदोपनिषदं वेदेति

    dugdhe'smai vāgdohaṃ yo vāco doho'nnavānannādo bhavati ya etāmevaṃsāmnāmupaniṣadaṃ vedopaniṣadaṃ vedeti