8.3 The Blessed Lord said Brahman is the Imperishable, the Supreme; Its essential nature is called Self-knowledge; the offering (to the gods) which causes existence and manifestation of beings and which also sustains them is called action.
Bhagavad Gita
श्रीमद्भगवद्गीता
मूल श्लोकः
श्रीभगवानुवाच | अक्षरं ब्रह्म परमं स्वभावोऽध्यात्ममुच्यते | भूतभावोद्भवकरो विसर्गः कर्मसंज्ञितः ||८-३||
śrībhagavānuvāca . akṣaraṃ brahma paramaṃ svabhāvo.adhyātmamucyate . bhūtabhāvodbhavakaro visargaḥ karmasaṃjñitaḥ ||8-3||
BG 8.3
Audio
Translations & commentaries(4)
Sūtra — Translation
।।8.3।। श्रीभगवान् ने कहा -- परम अक्षर (अविनाशी) तत्त्व ब्रह्म है; स्वभाव (अपना स्वरूप) अध्यात्म कहा जाता है; भूतों के भावों को उत्पन्न करने वाला विसर्ग (यज्ञ, प्रेरक बल) कर्म नाम से जाना जाता है।।
(श्रीमच्-छङ्कराचार्य-भगवत्-पाद-विरचित-भाष्यः) ते ब्रह्म तद् विदुः कृत्स्नम् इत्य् आदिना भगवतार्जुनस्य प्रश्न-बीजानि उपदिष्टनि । अतस् तत्-प्रश्नार्थम् अर्जुन उवाच - एषां प्रश्नानां यथा-क्रमं निर्णयाय श्री-भगवान् उवाच - अक्षरं न क्षरतीत्य् अक्षरं पर आत्मा, एतस्य वाक्षरस्य प्रशासने गार्गि [बौ ३।८।९] इति श्रुतेः । ॐकारस्य च ओम् इत्य् एकाक्षरं ब्रह्म [गीता ८।१३] इति परेण विशेषणाद् अग्रहणम् । परमम् इति च निरतिशये ब्रह्मण्य् अक्षरे उपपन्नतरम् विशेषणम् । तस्यैव परस्य ब्रह्मणः प्रतिदेहं प्रत्यग्-आत्म-भावः स्वभावः । स्वो भावः स्वभावो ऽध्यात्मम् उच्यते । आत्मानं देहम् अधिकृत्य प्रत्यग्-आत्मतया प्रवृत्तं परमार्थ-ब्रह्मावसानं वस्तु स्वभावो ऽध्यात्मम् उच्यते ऽध्यात्म-शब्देनाभिधीयते । भूत-भावोद्भव-करो भूतानां भावो भूत-भावस् तस्य उद्भवो भूत-भावोद्भवस् तं करोतीति भूत-भावोद्भव-करः, भूत-वस्तूत्पत्ति-कर इत्य् अर्थः । विसर्गो विसर्जनं देवतोद्देशेन चरु-पुरोडाशादेर् द्रव्यस्य परित्यागः । स एष विसर्ग-लक्षणो यज्ञः कर्म-संज्ञितः कर्म-शब्दित इत्य् एतत् । एतस्मात् हि बीज-भूताद् वृष्ट्यडादि-क्रमेण स्थावर-जङ्गमानि भूतान्य् उद्भवन्ति
(śrīmac-chaṅkarācārya-bhagavat-pāda-viracita-bhāṣyaḥ) te brahma tad viduḥ kṛtsnam ity ādinā bhagavatārjunasya praśna-bījāni upadiṣṭani | atas tat-praśnārtham arjuna uvāca - eṣāṃ praśnānāṃ yathā-kramaṃ nirṇayāya śrī-bhagavān uvāca - akṣaraṃ na kṣaratīty akṣaraṃ para ātmā, etasya vākṣarasya praśāsane gārgi [bau 3.8.9] iti śruteḥ | oṃkārasya ca om ity ekākṣaraṃ brahma [gītā 8.13] iti pareṇa viśeṣaṇād agrahaṇam | paramam iti ca niratiśaye brahmaṇy akṣare upapannataram viśeṣaṇam | tasyaiva parasya brahmaṇaḥ pratidehaṃ pratyag-ātma-bhāvaḥ svabhāvaḥ | svo bhāvaḥ svabhāvo 'dhyātmam ucyate | ātmānaṃ deham adhikṛtya pratyag-ātmatayā pravṛttaṃ paramārtha-brahmāvasānaṃ vastu svabhāvo 'dhyātmam ucyate 'dhyātma-śabdenābhidhīyate | bhūta-bhāvodbhava-karo bhūtānāṃ bhāvo bhūta-bhāvas tasya udbhavo bhūta-bhāvodbhavas taṃ karotīti bhūta-bhāvodbhava-karaḥ, bhūta-vastūtpatti-kara ity arthaḥ | visargo visarjanaṃ devatoddeśena caru-puroḍāśāder dravyasya parityāgaḥ | sa eṣa visarga-lakṣaṇo yajñaḥ karma-saṃjñitaḥ karma-śabdita ity etat | etasmāt hi bīja-bhūtād vṛṣṭyaḍādi-krameṇa sthāvara-jaṅgamāni bhūtāny udbhavanti