4.25 Some Yogies perform sacrifice to the gods alone; while others (who have realised the Self) offer the self as sacrifice by the Self in the fire of Brahman alone.
Bhagavad Gita
श्रीमद्भगवद्गीता
मूल श्लोकः
दैवमेवापरे यज्ञं योगिनः पर्युपासते | ब्रह्माग्नावपरे यज्ञं यज्ञेनैवोपजुह्वति ||४-२५||
daivamevāpare yajñaṃ yoginaḥ paryupāsate . brahmāgnāvapare yajñaṃ yajñenaivopajuhvati ||4-25||
BG 4.25
Audio
Translations & commentaries(4)
Sūtra — Translation
।।4.25।। कोई योगीजन देवताओं के पूजनरूप यज्ञ को ही करते हैं ; और दूसरे (ज्ञानीजन) ब्रह्मरूप अग्नि में यज्ञ के द्वारा यज्ञ को हवन करते हैं।।
तत्राधुना सम्यग्-दर्शनस्य यज्ञत्वं सम्पाद्य तत्-स्तुत्य्-अर्थम् अन्ये ऽपि यज्ञा उपक्षिप्यन्ते - दैवम् एव देवा इज्यन्ते येन यज्ञेनासौ दैवो यज्ञस् तम् एवापरे यज्ञं योगिनः कर्मिणः पर्युपासते, कुर्वन्तीत्य् अर्थः । ब्रह्माग्नौ सत्यं ज्ञानम् अनन्तं ब्रह्म [तैत्तु २।१] विज्ञानम् आनन्दं ब्रह्म [बौ ३।९।२८], यत् साक्षाद् अपरोक्षाद् ब्रह्म य आत्मा सर्वान्तरः [बौ ३।४।१], इत्य् आदि वचनोक्तम् अशनायापिपासादि-सर्व-संसार-धर्म-वर्जितं नेति नेति [बौ ४।४।२२] इति निरस्ताशेष-विशेषं ब्रह्म-शब्देनोच्यते । ब्रह्म च तद्-अग्निश् च स होमाधिकरणत्व-विवक्षया ब्रह्माग्निस् तस्मिन् ब्रह्माग्नाव् अपरे ऽन्ये ब्रह्म-विदो यज्ञं यज्ञ-शब्द-वाच्य आत्मा आत्म-नामसु यज्ञ-शब्दस्य पाठात् [निरुक्ति १४।११] तम् आत्मानं यज्ञं परमार्थतः परम् एव ब्रह्म सन्तं बुद्ध्याद्य्-उपाधि-संयुक्तम् अध्यस्त-सर्वोपाधि-धर्मकम् आहुति-रूपं यज्णिनैवात्मनैवोक्त-लक्षणोपजुह्वति प्रक्षिपन्ति, सोपाधिकस्यात्मनो निरुपाधिकेन पर-ब्रह्म-स्वरूपेणैव यद् दर्शनं, स तस्मिन् होमस् तं कुर्वन्ति, ब्रह्मात्मैकत्व-दर्शन-निष्ठाः सन्न्यासिन इत्य् अर्थः । सो ऽयं सम्यग्-दर्शन-लक्षणो यज्ञो दैव-यज्ञादिषु यज्ञेषूपक्षिप्यन्ते ब्रह्मार्पणम् इत्य् आद्-श्लोकैः प्रस्तुतः श्रेयान् द्रव्य-मयाद् यज्ञाज् ज्ञान-यज्ञः परन्तप [गीता ४।३३] इत्य् आदिना स्तुत्य्-अर्थम्
tatrādhunā samyag-darśanasya yajñatvaṃ sampādya tat-stuty-artham anye 'pi yajñā upakṣipyante - daivam eva devā ijyante yena yajñenāsau daivo yajñas tam evāpare yajñaṃ yoginaḥ karmiṇaḥ paryupāsate, kurvantīty arthaḥ | brahmāgnau satyaṃ jñānam anantaṃ brahma [taittu 2.1] vijñānam ānandaṃ brahma [bau 3.9.28], yat sākṣād aparokṣād brahma ya ātmā sarvāntaraḥ [bau 3.4.1], ity ādi vacanoktam aśanāyāpipāsādi-sarva-saṃsāra-dharma-varjitaṃ neti neti [bau 4.4.22] iti nirastāśeṣa-viśeṣaṃ brahma-śabdenocyate | brahma ca tad-agniś ca sa homādhikaraṇatva-vivakṣayā brahmāgnis tasmin brahmāgnāv apare 'nye brahma-vido yajñaṃ yajña-śabda-vācya ātmā ātma-nāmasu yajña-śabdasya pāṭhāt [nirukti 14.11] tam ātmānaṃ yajñaṃ paramārthataḥ param eva brahma santaṃ buddhyādy-upādhi-saṃyuktam adhyasta-sarvopādhi-dharmakam āhuti-rūpaṃ yajṇinaivātmanaivokta-lakṣaṇopajuhvati prakṣipanti, sopādhikasyātmano nirupādhikena para-brahma-svarūpeṇaiva yad darśanaṃ, sa tasmin homas taṃ kurvanti, brahmātmaikatva-darśana-niṣṭhāḥ sannyāsina ity arthaḥ | so 'yaṃ samyag-darśana-lakṣaṇo yajño daiva-yajñādiṣu yajñeṣūpakṣipyante brahmārpaṇam ity ād-ślokaiḥ prastutaḥ śreyān dravya-mayād yajñāj jñāna-yajñaḥ parantapa [gītā 4.33] ity ādinā stuty-artham