13.7 Desire, hatred, pleasure, pain, the aggregate (the body), intelligence, fortitude the field has thus been briefly described with its modifications.
Bhagavad Gita
श्रीमद्भगवद्गीता
मूल श्लोकः
इच्छा द्वेषः सुखं दुःखं संघातश्चेतना धृतिः | एतत्क्षेत्रं समासेन सविकारमुदाहृतम् ||१३-७||
icchā dveṣaḥ sukhaṃ duḥkhaṃ saṃghātaścetanā dhṛtiḥ . etatkṣetraṃ samāsena savikāramudāhṛtam ||13-7||
BG 13.7
Audio
Translations & commentaries(4)
Sūtra — Translation
।।13.7।। इच्छा, द्वेष, सुख, दुख, संघात (स्थूलदेह), चेतना (अन्त:करण की चेतन वृत्ति) तथा धृति - इस प्रकार यह क्षेत्र विकारों के सहित संक्षेप में कहा गया है।।
यस्य क्षेत्र-भेद-जातस्य संहतिः इदं शरीरं क्षेत्रम् [गीता १३।२] इत्य् उक्तम् । तत् क्षेत्रं व्याख्यातं महा-भूतादि-भेद-भिन्नं धृत्य्-अन्तम् । क्षेत्रज्ञो वक्ष्यमाण-विशेषणः - यस्य स-प्रभावस्य क्षेत्रज्ञस्य परिज्ञानाद् अमृतत्वं भवति, तम् ज्ञेयं यत् तत् प्रवक्ष्यामीत्य् आदिना स-विशेषणं स्वयम् एव वक्ष्यति भगवान् । अधुना तु तज्-ज्ञान-साधन-गणम् अमानित्वादि-लक्षणम्, यस्मिन् सति तज्-ज्ञेय-विज्ञाने योग्यो ऽधिकृतो भवति, यत्-परः संन्यासी ज्ञान-निष्ठ उच्यते, तम् अमानित्वादि-गणं ज्ञान-साधनत्वाज् ज्ञान-शब्द-वाच्यं विदधाति भगवान् - अमानित्वं मानिनो भावः मानित्वम् आत्मनो श्लाघनम्, तद्-अभावो ऽमानित्वम् । अदम्भित्वं स्व-धर्म-प्रकटीकरणं दम्भित्वम्, तद्-अभावो ऽदम्भित्वम् । अहिंसा हिंसनं प्राणिनाम् अपीडानम् । क्षान्तिः परापराध-प्राप्ताव् अविक्रिया । आर्जवम् ऋजु-भावो ऽवक्रत्वम् । आचार्योपासनं मोक्ष-साधनोपदेष्टुर् आचार्यस्य शुश्रूषादि-प्रयोगेण सेवनम् । शौचं काय-मलानां मृज्-जलाभ्यां प्रक्षालनम् । अन्तश् च मनसः प्रतिपक्ष-भावनया रागादि-मलानाम् अपनयनं शौचम् । स्थैर्यं स्थिर-भावः, मोक्ष-मार्ग एव कृताध्यवसायत्वम् । आत्म-विनिग्रह आत्मनो ऽपकारकस्य आत्म-शब्द-वाच्यस्य कार्य-करण-संघातस्य विनिग्रहः स्वभावेन सर्वतः प्रवृत्तस्य सन्-मार्ग एव निरोध आत्म-विनिग्रहः
yasya kṣetra-bheda-jātasya saṃhatiḥ idaṃ śarīraṃ kṣetram [gītā 13.2] ity uktam | tat kṣetraṃ vyākhyātaṃ mahā-bhūtādi-bheda-bhinnaṃ dhṛty-antam | kṣetrajño vakṣyamāṇa-viśeṣaṇaḥ - yasya sa-prabhāvasya kṣetrajñasya parijñānād amṛtatvaṃ bhavati, tam jñeyaṃ yat tat pravakṣyāmīty ādinā sa-viśeṣaṇaṃ svayam eva vakṣyati bhagavān | adhunā tu taj-jñāna-sādhana-gaṇam amānitvādi-lakṣaṇam, yasmin sati taj-jñeya-vijñāne yogyo 'dhikṛto bhavati, yat-paraḥ saṃnyāsī jñāna-niṣṭha ucyate, tam amānitvādi-gaṇaṃ jñāna-sādhanatvāj jñāna-śabda-vācyaṃ vidadhāti bhagavān - amānitvaṃ mānino bhāvaḥ mānitvam ātmano ślāghanam, tad-abhāvo 'mānitvam | adambhitvaṃ sva-dharma-prakaṭīkaraṇaṃ dambhitvam, tad-abhāvo 'dambhitvam | ahiṃsā hiṃsanaṃ prāṇinām apīḍānam | kṣāntiḥ parāparādha-prāptāv avikriyā | ārjavam ṛju-bhāvo 'vakratvam | ācāryopāsanaṃ mokṣa-sādhanopadeṣṭur ācāryasya śuśrūṣādi-prayogeṇa sevanam | śaucaṃ kāya-malānāṃ mṛj-jalābhyāṃ prakṣālanam | antaś ca manasaḥ pratipakṣa-bhāvanayā rāgādi-malānām apanayanaṃ śaucam | sthairyaṃ sthira-bhāvaḥ, mokṣa-mārga eva kṛtādhyavasāyatvam | ātma-vinigraha ātmano 'pakārakasya ātma-śabda-vācyasya kārya-karaṇa-saṃghātasya vinigrahaḥ svabhāvena sarvataḥ pravṛttasya san-mārga eva nirodha ātma-vinigrahaḥ