Sant Seva ParishadSant Seva ParishadSSP · sant seva

Bhagavad Gita

श्रीमद्भगवद्गीता

मूल श्लोकः

महाभूतान्यहंकारो बुद्धिरव्यक्तमेव च | इन्द्रियाणि दशैकं च पञ्च चेन्द्रियगोचराः ||१३-६||

mahābhūtānyahaṃkāro buddhiravyaktameva ca . indriyāṇi daśaikaṃ ca pañca cendriyagocarāḥ ||13-6||

BG 13.6

Audio
Translations & commentaries(4)
Show:

Sūtra Translation

SūtraSwami Sivananda· EN

13.6 The great elements, egoism, intellect, and also the Unmanifested Nature, the ten senses and one (mind), and the five objects of the senses.

SūtraSwami Tejomayananda· HI

।।13.6।। पंच महाभूत, अहंकार, बुद्धि, अव्यक्त (प्रकृति), दस इन्द्रियाँ, एक मन, इन्द्रियों के पाँच विषय।।

SūtraShankaracharya· SA

अथेदानीं आत्म-गुणाः इति यान् आचक्षते वैशेषिकास् ते ऽपि क्षेत्र-धर्मा एव, न तु क्षेत्रज्ञस्येत्य् आह भगवान् - इच्छा यज्-जातीयं सुख-हेतुम् अर्थम् उपलब्धवान् पूर्वम्, पुनस् तज्-जातीयम् उपलभमानस् तम् आदातुम् इच्छति सुख-हेतुर् इति । सेयं इच्छान्तः-करण-धर्मो ज्ञेयत्वात् क्षेत्रम् । तथा द्वेषः, यज्-जातीयम् अर्थं दुःख-हेतुत्वेनानुभूतवान्, पुनस् तज्-जातीयम् अर्थम् उपलभमानस् तं द्वेष्टि । सो ऽयं द्वेषो ज्ञेयत्वात् क्षेत्रम् एव । तथा सुखम् अनुकूलं प्रसन्न-सत्त्वात्मकं ज्ञेयत्वात् क्षेत्रम् एव । दुःखं प्रतिकूलात्मकम् । ज्ञेयत्वात् तद् अपि क्षेत्रम् । संघातो देहेन्द्रियाणां संहतिः । तस्याम् अभिव्यक्तान्तःकरण-वृत्तिः, तप्त इव लोह-पिण्डे ऽग्निः । आत्म-चैतन्याभास-रस-विद्धा चेतना । सा च क्षेत्रं ज्ञेयत्वात् । धृतिर् ययावसाद-प्राप्तानि देहेन्द्रियाणि ध्रियन्ते । सा च ज्ञेयत्वात् क्षेत्रम् । सर्वान्तः-करण-धर्मोपलक्षणार्थम् इच्छादि-ग्रहणम् । यत उक्तम् उपसंहरति - एतद् इति । एतत् क्षेत्रं समासेन स-विकारं सह विकारेण महद्-आदिना उदाहृतम् उक्तम्

SūtraShankaracharya· SA-ROMAN

athedānīṃ ātma-guṇāḥ iti yān ācakṣate vaiśeṣikās te 'pi kṣetra-dharmā eva, na tu kṣetrajñasyety āha bhagavān - icchā yaj-jātīyaṃ sukha-hetum artham upalabdhavān pūrvam, punas taj-jātīyam upalabhamānas tam ādātum icchati sukha-hetur iti | seyaṃ icchāntaḥ-karaṇa-dharmo jñeyatvāt kṣetram | tathā dveṣaḥ, yaj-jātīyam arthaṃ duḥkha-hetutvenānubhūtavān, punas taj-jātīyam artham upalabhamānas taṃ dveṣṭi | so 'yaṃ dveṣo jñeyatvāt kṣetram eva | tathā sukham anukūlaṃ prasanna-sattvātmakaṃ jñeyatvāt kṣetram eva | duḥkhaṃ pratikūlātmakam | jñeyatvāt tad api kṣetram | saṃghāto dehendriyāṇāṃ saṃhatiḥ | tasyām abhivyaktāntaḥkaraṇa-vṛttiḥ, tapta iva loha-piṇḍe 'gniḥ | ātma-caitanyābhāsa-rasa-viddhā cetanā | sā ca kṣetraṃ jñeyatvāt | dhṛtir yayāvasāda-prāptāni dehendriyāṇi dhriyante | sā ca jñeyatvāt kṣetram | sarvāntaḥ-karaṇa-dharmopalakṣaṇārtham icchādi-grahaṇam | yata uktam upasaṃharati - etad iti | etat kṣetraṃ samāsena sa-vikāraṃ saha vikāreṇa mahad-ādinā udāhṛtam uktam